demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 49271

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
11.10.2010 ANALÝZA: Odchod do důchodu

V rámci studia problematiky stárnutí z mikrosociální perspektivy je důležitým tématem odchod do důchodu. V následujícím příspěvku čerpajícím z empirických výzkumů se zaměříme na časování odchodu do důchodu a zpětné hodnocení tohoto důležitého kroku osobami seniorského věku. Text volně navazuje na příspěvek Příprava na stáří.

Ačkoliv je odchod do důchodu závažným krokem, jehož jedním z nejdominantnějších důsledků je zhoršení finanční situace jednotlivce, je zároveň přirozenou součástí života a může přinášet i určitá pozitiva například v podobě zvýšených možností věnovat se rodině, koníčkům, zájmům apod. Z odpovědí respondentů výzkumu Rodina, zaměstnání a vzdělání IV (podrobněji viz Zdroje dat) vyplynulo, že nadpoloviční většina mužů i žen (56 %) bez ohledu na věk či vzdělání zastává názor, že by člověk ve vyšším věku měl, jakmile dosáhne nároku na důchod, opustit zaměstnání, aby si mohl užívat rodinu a volný čas, dokud není ještě starý a nemocný. Zbylá část dotazovaných (44 %) se naopak přiklání k variantě, že ve vyšším věku by měl člověk, pokud mu to zdraví dovolí, pokračovat v zaměstnání co nejdéle, aby si zachoval svěžest a neztratil kontakty s lidmi.

Pokud je ovšem odchod do důchodu dán do přímé souvislosti s výší důchodu, tj. pokud si měli respondenti představit, že by mohli volit mezi možností odejít do důchodu hned po dovršení důchodového věku a mít nižší důchod, nebo po dovršení důchodového věku dále pracovat s tím, že jejich důchod bude potom podstatně vyšší, zvolily tentokrát téměř dvě třetiny dotazovaných (bez rozdílu pohlaví a vzdělání) možnost dále pracovat a mít vyšší důchod. Finanční zajištění ve stáří tedy může být poměrně výraznou motivací k výkonu zaměstnání po co nejdelší dobu, což je možné považovat za velmi zodpovědný přístup k seniorské fázi života.

Výše zmíněné otázky nicméně byly respondentům výzkumu RZV položeny buď zcela obecně, tj. nikoli na očekávané jednání jich samotných, nebo byly podmíněny finanční výší důchodu. Dotazovaným ve výzkumu Střední generace však byla položena zcela konkrétní a jednouchá otázka na to, pro kterou z možností při dovršení důchodového věku se budou oni osobně rozhodovat, zda rozhodně či asi odejdou do důchodu nebo budou dále pracovat (viz tabulka 1). Z odpovědí vyplynulo, že pro odchod do důchodu se pravděpodobně rozhodnou dvě třetiny respondentů, naopak asi či rozhodně do důchodu neodejde a bude dále pracovat zbylá třetina dotazovaných. Znamená to, že i přes určitá negativa, která s sebou odchod do důchodu přináší, hodlá většina lidí tento fakt přijmout a tento důležitý životní krok v době dovršení důchodového věku bez odkladu učinit.

Při podrobnějším pohledu na odpovědi jednotlivých skupin osob se však ukázaly následující rozdíly. Ženy ve srovnání s muži jsou podstatně častěji rozhodnuty do důchodu odejít, muži oproti nim výrazně častěji připouštějí možnost, že asi do důchodu neodejdou a budou i nadále pracovat. Podobně je tomu při srovnání osob na základě jejich nejvyššího dokončeného vzdělání, kdy se spolu s rostoucím vzděláním snižuje podíl odpovědí „rozhodně odejdu do důchodu“ a naopak zvyšuje podíl odpovědí připouštějících pokračování ve výdělečné činnosti i po dovršení důchodového věku. To může souviset jak s potřebou seberealizace skrze výkon zaměstnání a lepšími příležitostmi, resp. širšími možnostmi na pracovním trhu u vzdělanějších osob, tak také s charakterem vykonávané práce, která je u osob s vyšším vzděláním většinou duševní, a tedy podstatně méně fyzicky náročná než u manuálních činností, které povětšinou vykonávají lidé s nejnižším vzděláním. Z důvodu postupné ztráty fyzických sil a nárůstu zdravotních problémů spolu s rostoucím věkem pak mají lidé vykonávající fyzicky náročné profese pochopitelně ve srovnání s lidmi pracujícími duševně zhoršené možnosti vykonávat své povolání i ve vysokém věku.

Důležitým faktorem ovlivňujícím rozhodování lidí v souvislosti s odchodem do důchodu je též zdravotní stav, neboť osoby s častými či vážnějšími zdravotními problémy pochopitelně méně často hodlají odchod do důchodu odkládat a spíše jsou rozhodnuty ekonomickou aktivitu při dovršení důchodového věku ukončit.

Tab. 1: Až dovršíte svůj důchodový věk, pro kterou z možností se budete rozhodovat? Podle pohlaví a vzdělání (sloupcová %)

Zdroj: Střední generace 2004

 

Díky dostupnosti údajů o osobách seniorského věku a jejich osobní zkušenosti s odchodem do důchodu je možné zhodnotit, jak k tomuto kroku dnešní senioři přistupovali a zda byl pro ně spíše pozitivní změnou nebo zda se jim do důchodu příliš nechtělo. Z tabulky 2 vyplývá, že do důchodu odcházely rády dvě pětiny dotazovaných mužů a žen (nejčastěji se přitom jednalo o osoby s nejnižším vzděláním), necelá třetina při odchodu váhala a zbylý podíl by raději zůstal v zaměstnání, ale z různých důvodu tento krok (musel) učinit. Nejčastěji uváděným důvodem pro nutnost opustit zaměstnání byla nepotřebnost pracovníka ze strany podniku.

Zajímavé rozdíly v postojích seniorů se ukáží při porovnání v závislosti na tom, zda do starobního důchodu odcházeli přesně při dosažení důchodového věku nebo dříve či naopak později (pozn. 1). Lidé, kteří odcházeli v době dosažení důchodového věku, častěji než ti ostatní odcházeli rádi a méně často se jim do důchodu nechtělo. Ti, kteří odcházeli dříve, museli své zaměstnání opustit podstatně častěji než ostatní ze zdravotních důvodů či z toho důvodu, že se museli věnovat rodině. Kromě toho, pouze každý desátý člověk využívající možnost předčasného odchodu do důchodu s tímto rozhodnutím váhal oproti třetině osob odcházejících při dosažení důchodového věku a dvěma pětinám těch, kteří odcházeli později. Lidé, kteří odcházeli později (pozn. 2), nejčastěji váhali a též byli častěji k tomuto kroku donuceni ze strany zaměstnavatele.

Tab. 2: Když jste odcházel(a) do důchodu, odcházel(a) jste rád(a), nebo jste měl(a) pocit, že byste v zaměstnání raději ještě zůstal(a)? Podle vzdělání a období odchodu do důchodu (sloupcová %)

Pozn.: Přesně = při dosažení důchodového věku
Zdroj: Život ve stáří 2002

Jak již mnohokrát zaznělo, odchod do důchodu může mít vliv na řadu oblastí osobního života. Poslední otázkou, kterou se budeme v tomto textu zabývat, tedy je, zda a jaký dopad měl tento krok na psychický stav a vztahy s rodinou a přáteli v případě respondentů výzkumu Život ve stáří. Jak se ukázalo, na oblast vztahovou nemělo ukončení ekonomické aktivity u většiny respondentů  vliv žádný. Pokud k nějaké změně došlo, bylo to povětšinou pozitivním směrem, neboť jak je zřejmé z tabulky 3, negativní vliv odchodu do důchodu na vztahy s partnerem, dětmi či přáteli přiznal jen velmi nízký podíl dotazovaných. Spíše příznivý vliv na vztahy s partnerem a dětmi deklarovali nejčastěji lidé s nejnižším vzděláním, pro které nepředstavuje ukončení ekonomické činnosti tak často ztrátu seberealizace jako v případě osob s vyšším vzděláním a kteří častěji než ostatní odcházejí do důchodu rádi.

Nezanedbatelný podíl seniorů ovšem uvedl, že odchod do důchodu měl spíše nepříznivý dopad na jejich psychický stav a celkovou spokojenost se životem (18 %, resp. 15 %).  Naopak spíše pozitivní vliv na psychický stav měl odchodu do důchodu u čtvrtiny mužů a žen bez ohledu na jejich vzdělání a spíše příznivý vliv na celkovou spokojenost se životem byl shledán u třetiny seniorů. U zbylých podílů se žádný dopad v této oblasti neprojevil.

Tab. 3: Vliv odchodu do důchodu na jednotlivé oblasti života (řádková %)

Zdroj: Život ve stáří 2002

Poznámky:
Pozn. 1:
Ze všech dotazovaných respondentů výzkumu Život ve stáří jich 70,2 % odcházelo do důchodu při dosažení důchodového veku, 8,3 % odcházelo dříve, než mělo, 18 % odcházelo naopak později, 3,1 % se otázka netýkala, neboť ještě nepobírají starobní důchod a 0,5 % na otázku, kdy odcházeli do starobního důchodu, neodpovědělo. Ženy a osoby s nejnižším vzděláním ve srovnání s muži a osobami s vyšším vzděláním odcházely častěji při dosažení důchodového věku, muži a vysokoškoláci častěji odcházeli později než měli nebo starobní důchod zatím  nepobírají.

Pozn. 2: Průměrná doba zaměstnání po dosažení důchodového věku je 18 měsíců, nejčastěji to bývá jeden nebo dva roky. Muži přitom „přesluhují“ déle než ženy, a to při průměrné době 22 měsíců u mužů a 16 měsíců u žen (Kuchařová, V. 2002. Život ve stáří. Praha: VÚPSV).

 

Zdroje dat:
Rodina, zaměstnání a vzdělání IV (RZV)
- výběrové šetření realizované Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v.v.i. ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Masarykovy University  a společností STEM s.r.o je zaměřené na rodiny po odchodu dětí, tj. na vdané/ženaté respondent(k)y ve věku 45-60 let (49 % mužů a 51 % žen – celkem dotázáno 496 osob), kteří mají děti, jež se již osamostatnily a vedou vlastní domácnost. Toto šetření proběhlo v rámci projektu Rodina, zaměstnání a vzdělání v roce 2006 jako čtvrté ze série pěti šetření vybraných rodinných typů pod názvem Rodina a zaměstnání IV (Sonda IV)

Život ve stáří – výzkum byl realizován Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v.v.i. roku 2002 a zaměřoval se na osoby ve věku 60 a více let (horní věková hranice nebyla předem určena, nejstaršímu respondentovi nicméně bylo 94 let). Pomocí kvótního výběru podle NUTS2, pohlaví a věku bylo dotázáno 1 036 respondentů seniorského věku (40 % mužů a 60 % žen). Cílem výzkumu bylo zmapovat životní podmínky, názory a postoje českých seniorů.

Střední generace – výzkum realizovaný Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v.v.i. roku 2004 byl zaměřen na respondenty ve věku 45-59 let a předmětem jeho zájmu bylo zjistit, jaké problémy lidé v této životní etapě řeší, jak zvládají své úkoly a jak se připravují na období stárnutí. Dotázáno bylo celkem 1 059 osob (52 % mužů a 48 % žen).

 



Kamila Svobodová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum