demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89355

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
26.11.2010 ANALÝZA: Představy o životě v důchodu a finančním zabezpečení ve stáří

V rámci studia problematiky stárnutí populace, odchodu do důchodu a přípravy na stáří je zajímavé zaměřit pozornost též na představy lidí o životě v důchodu a finančním zapezpeční ve stáří. Následující text se zabývá právě tímto tématem a volně navazuje na analýzy Příprava na stáří a Odchod do důchodu, uveřejněné na těchto stránkách v minulých mměsících.

Představy o životě v důchodu se poměrně výrazně liší v závislosti na pohlaví dotazovaného. Ženy předdůchodového věku si podstatně častěji než muži představují důchod jako čas plně věnovaný rodině nebo druhým lidem, muži oproti tomu chtějí mít častěji než ženy život v důchodu stejný jako život před důchodem, tj. věnovat se zaměstnání a řadě různých aktivit. Největší podíl mužů i žen by si nicméně shodně představoval ideální život v důchodu jako čas plně věnovaný především sobě, svým zálibám a rozvoji vlastní osoby. Na základě nejvyššího dokončeného vzdělání byly shledány rozdíly pouze u žen, kdy vysokoškolačky by podstatně častěji než ženy s nižším vzdělání chtěly v důchodu cestovat, poznávat nové věci a aktivně společensky žít (takto by si život v důchodu představovala více než čtvrtina z nich), ženy se vzděláním bez maturity naopak častěji než ostatní vidí důchod jako čas věnovaný rodině (téměř třetina žen s nejnižším vzděláním) a častěji též uvádějí, že důchod by měl být časem pohody, strávený u televize nebo čtením novin, a pokud možno nevykonávat žádné náročné akce (toto si přeje každá desátá z nich).

 

Graf 1: Jak by podle Vás měl vypadat ideální život v důchodu? Podle pohlaví (v %)

Pozn.: Dopočet do 100 % tvoří kategorie Jiná možnost a Žádná z variant. Výběrový soubor vážený na populaci.
Zdroj: Finanční gramotnost 2007

 

Z hlediska představ o finančním zabezpečení ve stáří z výzkumů vyplývá, že naprostá většina lidí si je velmi dobře vědoma toho, že po odchodu do důchodu se zhorší jejich finanční situace. Z objektivního pohledu je pak možné konstatovat, že porovnáme-li průměrnou hrubou měsíční mzdu v ČR s průměrnou výší vyplácených starobních důchodů, znamená odchod do důchodu pokles příjmů v průměru zhruba na polovinu. A pokud se lidem nepodaří s předstihem na stáří dostatečně finančně zabezpečit,  dostávají se představy většiny osob předdůchodového věku do souladu s realitou.


S obavou, že po odchodu do důchodu nebudou mít dostatek finančních prostředků, se setkáme i u respondentů výzkumu Finanční gramotnost. S výrokem „Bojím se, že nebudu mít v důchodu dostatek peněz“, souhlasily téměř dvě třetiny dotazovaných, čtvrtina s tímto tvrzením asi souhlasila, ani nesouhlasila a pouze 15 % se nedostatku finančních prostředků v seniorském věku prozatím neobává. S obavou pojící se k dostatečnému finančnímu zabezpečení ve stáří se setkáme nejčastěji u osob se základním vzděláním či vzděláním bez maturity a častěji též u žen ve srovnání s muži. Ti, podobně jako vysokoškoláci, častěji než ostatní volili středovou variantu odpovědi či se prozatím nedostatku peněz v důchodu neobávají. Lidé vysokoškolsky vzdělaní totiž ve srovnání s osobami s nižším vzděláním častěji vykonávají lépe placená zaměstnání a mají tak více příležitostí na stáří se s předstihem alespoň z části finančně zabezpečit.


Toto potvrzují i odpovědi dotazovaných ve výzkumu RZV týkající se možností finanční přípravy na stáří, z nichž vyplývá, že s narůstajícím vzděláním roste podíl osob, jimž jejich současné příjmy umožňují spořit a finančně se připravovat na stáří. Zatímco z osob s nejnižším vzděláním se daří v tomto ohledu připravovat na stáří (poměrně dobře) necelým dvěma pětinám, v případě středoškoláků představuje tento podíl již více než polovinu a v případě vysokoškoláků dokonce tři čtvrtiny. Z hlediska pohlaví jsou na tom opět o něco lépe muži ve srovnání se ženami (graf 2), které mají během své ekonomické aktivity v průměru nižší výdělky než muži.

 

Graf 2: Řekl(a) byste, že Vaše současné příjmy Vám umožňují spořit a finančně se připravovat na stáří? Podle pohlaví a vzdělání (v %)

Zdroj: RZV 2006 (Sonda IV)

 

V oblasti finančního zabezpečení ve stáří se nicméně lidé spoléhají spíše na sebe nežli na stát, což jasně vyplývá z odpovědí dotazovaných Střední generace na otázku „Máte pocit, že po odchodu do důchodu někdy v budoucnu budete dostatečně zajištěna jednak ze strany státního systému důchodového zabezpečení a jednak z vlastních zdrojů?“. V zajištění ze strany státního důchodového zabezpečení vkládá alespoň částečnou důvěru necelá třetina dotazovaných, zhruba dvě pětiny osob si myslí, že budou z tohoto zdroje zajištěni málo a necelá třetina se dokonce domnívá, že zajištění ze strany důchodového zabezpečení bude špatné. Nejpesimističtější jsou v tomto ohledu lidé s nejnižším vzděláním a dále osoby s horším zdravotním stavem, jejichž současné příjmy mohou být jejich nepříznivým stavem do jisté míry ovlivněny, což se následně promítá do výše jejich odvodů do systému sociálního zabezpečení, čehož jsou si patrně, stejně jako lidé s nejnižším vzděláním, vědomi.


V zabezpečení ze strany vlastních zdrojů má důvěru více jak polovina všech dotazovaných, většina z těchto osob si nicméně myslí, že vlastní úspory je zajistí pouze částečně. V souladu s výše uvedeným mají o něco lepší vyhlídky muži, lidé s dobrým zdravotním stavem a zejména pak vysokoškoláci, z nichž v alespoň částečné zabezpečení z vlastních zdrojů doufají celé čtyři pětiny (v dobré zajištění častěji věří muži vysokoškoláci, vysokoškolačky si častěji myslí, že budou zajištěny částečně). 

 

Graf 3: Máte pocit, že po odchodu do důchodu někdy v budoucnu budete dostatečně zajištěn(a)? (v %)

Zdroj: Střední generace 2004

 

Zdroje dat:
Finanční gramotnost -
výzkum realizovaný v roce 2007 v rámci projektu Aktivní stárnutí, rodina a mezigenerační solidarita. Dotazováni byli lidé v předdůchodovém věku, tj. ti, kterým v době šetření zbývalo maximálně 10 let do důchodu, tedy muži ve věku 51 – 61 let a ženy ve věku 47 - 57 let. Výsledný datový soubor obsahuje odpovědi od 1 541 osob (48 % mužů a 52 % žen).

Rodina, zaměstnání a vzdělání IV (RZV) - výběrové šetření realizované Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v.v.i. ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Masarykovy University  a společností STEM s.r.o je zaměřené na rodiny po odchodu dětí, tj. na vdané/ženaté respondent(k)y ve věku 45-60 let (49 % mužů a 51 % žen – celkem dotázáno 496 osob), kteří mají děti, jež se již osamostatnily a vedou vlastní domácnost. Toto šetření proběhlo v rámci projektu Rodina, zaměstnání a vzdělání v roce 2006 jako čtvrté ze série pěti šetření vybraných rodinných typů pod názvem Rodina a zaměstnání IV (Sonda IV)

Střední generace – výzkum realizovaný Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v.v.i. roku 2004 byl zaměřen na respondenty ve věku 45-59 let a předmětem jeho zájmu bylo zjistit, jaké problémy lidé v této životní etapě řeší, jak zvládají své úkoly a jak se připravují na období stárnutí. Dotázáno bylo celkem 1 059 osob (52 % mužů a 48 % žen).


 


Kamila Svobodová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum