21.01.2011 REPORTÁŽ: Seminář k problematice Gender Pay Gap

Dne 13. 12. 2010 proběhl v prostorách informačního centra Úřadu vlády ve Vladislavově ulici v Praze seminář věnovaný ukazateli nazývanému Gender Pay Gap, jež organizovalo Oddělení rovnosti žen a mužů, Sekce pro lidská práva, ÚV ČR. Co tento ukazatel vyjadřuje a proč je v centru pozornosti jednoho uceleného semináře? Dozvíte se z následující reportáže.

Gender Pay Gap (GPG) je v nejjednodušším a nejhrubším vyjádření rozdílem podílu mzdy mužů brané za sto procent (průměrné či mediánové, měsíční či roční atd.) a podílu mzdy žen ke mzdě mužů. V této hrubé podobě zahrnuje širokou škálu složek segregace na trhu práce, a to jak horizontální, tak vertikální. Jeho hodnota se však nedá interpretovat jako kvantifikace diskriminace na trhu práce.
Také o tom byl seminář, který proběhl především za účasti tzv. gender focal pointů, tedy osob, které se na jednotlivých resortech věnují agendě rovných příležitostí pro muže a ženy, a dále zástupců dalších státních institucí.

Se svými příspěvky vystoupili:
PhDr. Alena Křížková, Ph.D. z Oddělení gender a sociologie, Sociologického ústavu Akademie věd ČR, Mgr. Marek Řezanka z Českého statistického úřadu, RNDr. Vladimír Smolka, ředitel společnosti TREXIMA, spol. s r.o., která má na starost zpracovávání „Informačního systému o průměrném výdělku“, Ing. Olga Francová z Odboru koncepčního a institucionálního ÚV ČR, který má ve své gesci evropskou agendu a JUDr. Lucia Zachariášová z Oddělení rovnosti žen a mužů ÚV ČR.

Úvodní slovo měla Pavla Špondrová, vedoucí Oddělení rovnosti žen a mužů ÚV ČR, jež se zhostila role moderátorky celé akce.

Následoval příspěvek Aleny Křížkové nazvaný: Co je to GPG? Text byl sociologickým pohledem na danou problematiku. Autorka se zaměřila především na otázky stejné mzdy za stejnou práci se stejnou kvalifikací. Popsala, jakým způsobem a do jakých detailů je možné sledovat ukazatel GPG, což doplnila také některými závěry výzkumů Sociologického ústavu. Hned na úvod upozornila, že výpočet GPG ovlivní to, zda se vychází z průměrných či mediánových mezd (oproti průměrným nepodléhají vlivu limitních hodnot). V diskusi pak zaznělo, že pro výpočet GPG se může stát v některých ohledech problematickým, když více jak 75% české populace nedosáhne na průměrnou mzdu. Proto může být v některých ohledech lepší pro výpočet GPG používat mediány mezd. Při použití ukazatele průměrné mzdy jsou však do výpočtu zahrnuty také mezní hodnoty mezd, jež mají z pohledu postavení žen a mužů také velkou vypovídací hodnotu, především v souvislosti s tím, že pracovní pozice s nejvyšším finančním ohodnocením zastávají téměř výhradně muži (a tedy jejich vyřazení z výpočtu reálný GPG opticky snižuje, fakticky ale tento fenomén – vertikální segregace trhu práce – má na rovné odměňování žen a mužů zásadní vliv). V EU se přitom preferuje výpočet GPG spíše z průměrných mezd, k čemuž se Alena Křížková rovněž přiklonila.

Marek Řezanka ve své prezentaci: GPG – využití a proměny ukazatele zdůraznil, že GPG nejen že nedokáže změřit a kvantifikovat míru diskriminace na trhu práce ve své hrubé formě výpočtu, ale že toho nebude schopen ani po odstranění vlivů nejrůznějších rušivých struktur (podle věku, úrovně vzdělání, kategorií zaměstnání, odvětvové klasifikace, atd.) metodou standardizace. A to zejména proto, že diskriminace je mj. dána i subjektivními neměřitelnými faktory, jako jsou i osobnostní nastavení (někdo si o vyšší plat řekne, jiný ne), hodnotový systém (někdo se na kariéru a co možná nejvyšší plat upíná, jiný o ně nebojuje), atd.

Vladimír Smolka představil základní výstupy ze šetření Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV ČR) za podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru. Poukázal na možnost sledovat GPG podle různých stupňů odvětvové klasifikace. Současně však zdůraznil, že v hodnotě GPG se i tak skrývá spoustu dalších faktorů a k tomu, aby bylo možné porovnávat, zda ženy a muži dostávají za stejnou práci stejnou odměnu, by byla ideální datová základna na úrovni konkrétních podniků s jejich specifiky. Omezenost informace o GPG z dat ISPV ČR je také dána tím, že nejsou podchyceny malé podniky do deseti zaměstnanců.

Olga Francová zasadila problematiku GPG do kontextu politiky EU. Navázala na předchozí diskuse, kde již bylo několikrát zmíněno, že úroveň GPG je vždy vhodné dále poměřit s podílem zaměstnaných žen. V diskusi k této otázce např. zaznělo, že existují země (např. Malta), kde sice úroveň GPG je velmi nízká, ale současně je velmi nízký i podíl zaměstnaných žen. Pokud již tedy ženy v zemích s nízkou zaměstnaností žen zaměstnané jsou, jedná se spíše o kvalifikovanější pracovní sílu, což se odráží ve výši jejich odměn.

Lucia Zachariášová pak příspěvkem: Příklady dobré praxe a další výzvy seminář k problematice ukazatele GPG uzavřela. Poukázala na evropské země, ve kterých se snaží různými politikami prosazovat princip stejné odměny za stejnou práci (např. legislativa, dlouhodobé strategie, kampaně, pravidelné zprávy apod.).

Následná diskuse poukázala na to, že některá plošná, bez výjimek uplatňovaná, pozitivní (myšleno ve prospěch žen) opatření přijímaná v jednotlivých státech EU mohou být považována ze strany Evropského soudního dvora za neslučitelná s principem rovného zacházení. Nicméně pokud jde o umožnění dát přednost osobě patřící k podreprezentovanému pohlaví v daném oboru, při přijímání do zaměstnání nebo při povyšování, je takové pravidlo, v případě, že je aplikované individuálně, v souladu s evropským právem.

Seminář nastínil možnosti i limity jednoho konkrétního ukazatele (GPG) a ukázal, jak je vhodné a potřebné skloubit různé pohledy z nejrůznějších institucí (Úřad vlády, Akademie věd ČR, Český statistický úřad, TREXIMA, spol. s r.o.). Seminář rovněž ukázal, že ukazatel GPG je třeba dále zdokonalovat a detailně rozpracovávat. Do budoucna by takovéto semináře mohly posloužit také jako zdroj informací pro žurnalisty, kteří se s podobnými ukazateli budou setkávat a budou je ve svých článcích komentovat a interpretovat.