demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89347

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
6.02.2011 ANALÝZA: Komparace politik vybraných NNO

Přinášíme komparativní analýzu s podtitulkem "Komparace OOS zabývající se asistencí v mimoškolním vzdělávání sociálně vyloučených dětí". Autorka Kristina Kurnasová předkládá srovnání politik jednotlivých neziskových organizací při práci se znevýhodněnými dětmi s důrazem na pojímání etnicity.


Oběktem komparace jsou tři vybrané organizace, které poskytují asistenci v mimoškolním vzdělávání dětí ze sociálně vyloučeného prostředí. Cílem práce je zjistit, nakolik se tyto organizace v rovině etnické identity vzdalují či přibližují vybraným teoretickým přístupům na škále asimilace - integrace [1]  - segregace.

Práce je rozdělena na tři části. V první, teoretické části budou popsány koncepty, skrze které lze dle odborné literatury k této problematice přistupovat. Na základě těchto teoretických konceptů jsou stanovena kritéria, podle kterých jsou vybrané OOS porovnávány. Druhá, komparativní část, je zaměřena na tři OOS, které se aktivně touto problematikou zabývají, jejich ideové východiska, přístupy a metody, které k jejich realizaci využívají. Třetí, závěrečná část obsahuje zjištění, která práce přinesla.

1. Teoretická část – nástin problematiky
Vzdělávání sociálně vyloučených osob má v systému vzdělávání své specifické místo a je předmětem dalekosáhlých odborných diskuzí.

Sociální vyloučení je situace, která je pro lidi, jež se v ní nacházejí, značně omezující. Již z definice jde o „proces, při kterém jsou lidé postupně zbavováni přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit společnosti.“ (Nikolai, 2007: 10) Největší nebezpečí sociálního vyloučení spočívá v tom, že se na něj lidé adaptují, „tj. vytvoří si takové vzorce chování, strategie a návyky, které jim umožní úspěšně existovat v tomto stavu. Tyto vzorce se pak mezigeneračně reprodukují. Problémem je, že se většinou jedná o vzorce chování, které jsou v životě mimo sociální vyloučení (v majoritní společnosti) spíše bariérami.“ (Nikolai, 2007: 11)

Právě děti v rodinách, které v tomto prostředí žijí, jsou těmi, které jsou na jednu stranu nejvíce ohroženy tím, že převezmou životní strategie svých rodičů a okolí, na druhou stranu jsou to právě děti, se kterými se dá nejlépe pracovat na tom, aby do onoho bludného kruhu neupadly.

Následující text představí tři přístupy, z nichž dva vycházejí z konceptu multikulturalismu a jeden je jeho protipólem. Každý z těchto přístupů využívá odlišných nástrojů v rámci politik, které jsou uplatňovány při zacházení se sociálně vyloučenými (dále může jít o migranty, etnické či náboženské skupiny). Za jejich pomoci budou stanovena kritéria komparace.

Hirt (2008) spojuje použití termínu „multikulturalismus“ s představou kulturní diferenciace moderní společnosti, která je příčinou oddělování různých skupin obyvatel. Tyto skupiny jsou definovány kategoriemi kultury, rasy, náboženství, socioekonomického postavení atd., což způsobuje nerovný přístup těchto skupin k ekonomickým, politickým a symbolickým zdrojům.

V rámci odborné diskuze existují různé teoretické přístupy, které nabízejí různá řešení situace, kdy se společnost musí vypořádat se soužitím více skupin. S ohledem na výše zmíněnou škálu nástrojů reálných politik budou popsány koncepty monokulturalismu, jehož projevem je asimilace, liberálního multikulturalismu, jehož projevem je integrace a pluralitní multikulturalismus, jehož projevem je segregace [2].  

Monokulturalismus
Jeden pól přístupu k soužití různých skupin představuje monokulturalismus. Vyznačuje se silnou vírou v nadřazenost jedné kultury nad všemi ostatními. Nárokuje si právo na ukládání pravidel pro všechny skupiny žijící v jedné společnosti, což se manifestuje v institucích. Jeho cílem je zachování kultury vyloučením vnějších vlivů. Projevem monokulturalismu je asimilace. Je to forma kulturního kontaktu, který můžeme vymezit jako „proces, při kterém jsou jedinci nebo skupiny odlišné kulturní příslušnosti absorbováni kulturou dominantní společnosti“.[3]  Asimilacionismus je pak „požadavek na přizpůsobení kulturních vzorců minoritních skupin vzorcům kultury majoritní. Tato snaha neuznává diverzitu a sociokulturní rozmanitost jako pozitivní společenský jev, staví se proti projevům menšinových kultur a je prostředkem nedobrovolné asimilace.“[4] 

Pluralistický multikulturalismus
Na opačném pólu stojí pluralistický multikulturalismus. Jeho klíčovou charakteristikou je „ohled na kulturní diference, přičemž kultury jsou chápány jako do sebe uzavřené entity vázané na konkrétní pospolitosti“. (Hirt, 2008: 302) Jako základní jednotku společenského uspořádání chápe skupinu či komunitu, která se vyznačuje jednotnou kulturou a specifickou kolektivní identitou. (tam) „Kulturní rozdíly jsou pro něj nepřekonatelně zakořeněné a (etnické) pospolitosti jsou pojímány jako odvěké, přirozené a navzájem oddělené entity, které mají právo na politické ‚sebeurčení‘ v kontextu jednotlivých států i globální situace.“ (tam) Pluralistický multikulturalismus se vymezuje zejména vůči liberalismu, který kritizuje za to, že odhlíží od skupinových práv a svobod a vede k asimilaci.

Hlavní představitel pluralistického multikulturalismu Charles Taylor vznáší „‚požadavek ‚uznání‘ jedinečné identity každého člověka v její ‚zvláštnosti‘, přičemž tato zvláštnost se uskutečňuje v kontextu ‚zvláštních kultur‘.“ (tam) Takový požadavek implikuje, aby základem diferencujícího jednání byly právě kulturní rozdíly. Zachování „kulturní integrity menšin“ přitom Taylor chápe jako právo.   

Projevem pluralistického mulitkulturalismu je ve svém důsledku segregace. Tu můžeme definovat jako „oddělení určitých kategorií osob a nerovnoměrné prostorové rozdělení některých kategorií populace až ke vzniku určitých enkláv etnických, národnostních, rasových, náboženských“.

Liberální multikulturalismus
Do středu mezi dva popsané póly můžeme umístit liberální multikulturalismus. Tento koncept vychází z představy, „že soudobé společnosti jsou kulturně různorodé po linii specifických skupin či komunit.“ (Hirt, 2008: 303) Ideálem liberálního multikulturalismu je „integrace jednotlivců, třebaže coby „členů“ rozličných skupin, do občanského společenství sobě rovných a rovnoprávných osob.“ (tam) Jeho řešením je „politické uznání různých skupin a symbolické uznání jejich kultur, ovšem nikoli jako konečný cíl, nýbrž jako prostředek vedoucí k zajištění individuální občanské rovnosti „členů“ těchto skupin při současném zachování jejich skupinových identit a sdílených kulturních praxí.“ (tam, 304) Tento proud multikulturalismu se vymezuje proti nacionalismu, který marginalizuje lidi, kteří nejsou chápáni jako členové národa a brání tak liberálnímu ideálu neutrality ke skupinovým příslušnostem i odlišnostem. Hlavní představitel liberálního multikulturalismu Will Kymlicka poukazuje na to, že určité formy kolektivních práv nejsou v rozporu s konceptem liberální společnosti a dává tak možnost rozšíření liberálního ideálu o aspekt kolektivní specifičnosti.

Projevem tohoto proudu multikulturalismu je integrace. Jde o proces, „při kterém se obě strany, vstupující do vzájemného kontaktu něčeho vzdávají, aby zároveň něco získaly. (…) Všem jsou dána stejná práva ve všech společenských sférách, aniž by se očekávalo, že se nově příchozí zbaví svých specifik.“ [5]

2. Komparace – politiky OOS mezi asimilací a segregací
Komparaci bude provedena srovnáním reálných politik OOS na spojité ose, kde jsou polaritami na jedné straně monokulturalismus a na straně druhé pluralitní multikulturalismus. Komparace bude mít dvě hlavní kritéria. Zdrojem informací o těchto kritériích byly strategické dokumenty jednotlivých OOS a internetové stránky těchto OOS. 
Kritérii komparace jsou oblasti:
a) Sémanticko - symbolická – tato oblast posuzuje využívání jazykových prvků a symbolických prvků jako například vlajka, výskyt konkrétních slov apod.
b) Hodnotová – zahrnuje tři podoblasti: cílová skupina, cíle a realizované služby, resp. aktivity. Tyto dílčí oblasti vystihují hodnotový rámec každé organizace, respektive postihují základní procesní řetězec: „s kým – proč - co“.

Tato kritéria jsou zanesena v Tabulce 1:

Tabulka 1. Rozdělení tezí a hodnocení

Zdroj: vlastní

Těmto kritériím odpovídá škála přístupů, kterými bude hodnocena politika konkrétní OOS. Tyto přístupy jsou obsaženy v Tabulce 2:

Tabulka 2. Škálování

Zdroj: vlastní

Autorka si je vědoma omezení, která má zvolený druh zkoumání politik OOS, protože nezaručuje shodu s reálným působením OOS. Stejně tak vyhodnocení jejich hodnot má své limity.

Představení OOS

Tady a teď, o.p.s
Plzeňská OOS Tady a teď byla založena v roce 2004 s cílem napomáhat sociálně vyloučeným jednotlivcům a rodinám v přístupu ke společenským zdrojům a příležitostem. Jejich hlavním cílem je podpora jednotlivců i rodin v překonávání handicapů způsobených sociálním vyloučením a navázat je na standartní příležitosti. V rámci své činnosti TaT poskytuje komplex vzdělávacích a aktivizačních programů pro děti vyrůstající v sociálně vyloučených lokalitách: podpora vzdělávání, individuální doučování, mentoring, volnočasové aktivity.

Program Podpory vzdělávání (PV) se zaměřuje na dlouhodobou práci s rodiči i dětmi. Pracovníci rodiče motivují k aktivnímu a zodpovědnému přístupu ke vzdělávání jejich dětí. V rámci PV pracovníci poskytují poradenství, nejčastěji zaměřené na řešení problematiky bydlení, dluhů, práce a komunikace s úřady a dalšími institucemi. Toto poradenství je důležité pro celkovou stabilizaci rodiny nebo domácnosti, jejíž aktuální situace může být překážkou při podpoře vzdělávání dětí.

Hlavním cílem služby PV je prevence předčasného ukončení vzdělávání a zkvalitnění úrovně mimoškolní přípravy sociálně znevýhodněných dětí. Cílovou skupinou jsou rodiny s nezaopatřenými dětmi žijící v sociálním vyloučení nebo ti, kteří jsou sociálním vyloučením ohroženi (např. cizinci). Program Individuální doučování volně navazuje na službu PV. V případě, že klient projeví zájem o individuální doučování, pracovník organizace co nejdříve zajistí jeho zprostředkování tím, že s rodinou začne pravidelně (jednou týdně na 1 až 2 hodiny) spolupracovat dobrovolník. Dobrovolníci jsou studenti středních a vysokých škol, jsou pravidelně supervidování a odborně vzděláváni.

Další navazující službou je mentoring. Klientem mentoringu je mladý člověk, který v blízké době ukončí základní školu a rozhoduje se, zda začít pracovat, nebo pokračovat v dalším studiu. Základním pilířem mentoringu je neformální vztah mezi klientem a dobrovolníkem-mentorem. Mentor pomocí společných volnočasových aktivit rozvíjí sociální kompetence svého klienta, které bude potřebovat v další etapě svého života, a to vždy v souvislosti s klientovými individuálními potřebami a možnostmi.
Cílem mentoringu je tedy připravit mladého člověka (či jeho rodinu) na další studium nebo v případě, že studovat odmítá, mu zprostředkovat legální zaměstnání, poskytnout mu v tomto směru potřebné informace a podporu. TaT uskutečňuje jednorázové i pravidelné volnočasové aktivity, zprostředkovává a hradí vybraným dětem pravidelné volnočasové aktivity mimo lokalitu u standardních poskytovatelů zájmových kroužků.

Romodrom, o.s.
Romodrom je pražská OOS, která vznikla v roce 2001, aby pomáhala prosazovat práva a integraci osob ohrožených sociálním vyloučením. Chce toho docílit individuálním přístupem ke specifikům každého klienta a řešením sociální situace jako komplexu příčin a následků. V současné době působí v 6 regionech ČR.Kromě terénních programů, které jsou zaměřené na bytovou problematiku, řešení dluhů a exekucí a uplatnění na trhu práce, realizuje několik programů pro děti a mládež: Romodrom pro vzdělání, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a volnočasové akce pro děti ze sociálně vyloučeného prostředí. Pořádá také kulturní akce pro Romy.

Projekt Romodrom pro vzdělání chce pomoci dětem žijícím v sociálně vyloučených lokalitách. Reaguje na zvyšující se potřeby svých klientů a nabízí jim nově komplexní program pro školní úspěšnost jejich dětí. Cílovou skupinou projektu jsou děti a mládež ve školním věku od 7 do 18 let, žijící především v sociálně vyloučených romských lokalitách. Projekt se zaměřuje i na práci s jejich rodiči a dalšími blízkými osobami. Klíčovou inovací v projektu je zavedení nové pozice terénní pedagogický asistent. Projekt chce zachytit děti a mládež, která je ohrožena předčasným odchodem ze vzdělávacího procesu a chce nabídnout pomoc i těm, které jej již předčasně opustily. Chce posílit motivaci dětí ke vzdělávání formou individuální spolupráce s terénním pedagogickým asistentem na základě individuálního vzdělávání a motivační plán dítěte. (realizováno v Olomouckém a Moravskoslezském kraji)

Nízkoprahový klub je služba určená dětem a mládeži, které se ocitly v obtížné životní situaci nebo jsou takovou situací ohroženy, a které nevyhledávají standardní formy institucionalizované pomoci a péče. Jde o navazování kontaktu, poskytování informací, odbornou pomoc, podporu a vytváření podmínek pro sociální začlenění a pozitivní změnu v způsobu života. Cílem je minimalizovat možná rizika související s jejich způsobem života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky, aby v případě zájmu, mohly řešit svoji nepříznivou sociální situaci.
Cílovou skupinou jsou děti a mládež ve věku od 6 do 10 let a od 11 do 18 let, často v nepříznivých sociálních situacích, ohrožené sociálně patologickými jevy a nemající dostatek vhodných a pozitivních alternativ k trávení svého volného času. V rámci volnočasových akcí uspořádal Romodrom také letní a zimní tábor.

o.z. Ulita
Bratislavské občanské sdružení Ulita vzniklo v roce 2008 a jeho posláním je zvyšování kvality života dětí a mladých lidí, kteří žijí v městských komunitách. Tuto činnost realizují skrze provozování komunitního centra Kopčany, které bylo otevřeno jako reakce na situaci dětí a mládeže na tomto bratislavském sídlišti. KC nabízí klubové aktivity a realizuje terénní sociální práci zaměřenou na děti a mládež ve věku 6 – 20 let.

Tým, který mapoval situaci na sídlišti před otevřením KC, odhalil pro obyvatele sídliště tato rizika: prostorová izolace, přítomnost různých skupin obyvatel a z toho plynoucí napětí mezi nimi, absence sociálních, poradenských a volnočasových služeb, málo podnětné až ohrožující prostředí pro děti a mládež, velký výskyt sociálně-patologických jevů, rizikové chování jednotlivců, negativní vliv neformálních vrstevnických skupin. Proto se na tuto situaci rozhodli reagovat založením nízkoprahového centra, které usiluje o naplnění potřeb místních mladých lidí.

KC Kopčany pořádá jednak pravidelné klubové aktivity jako je doučování, skupiny pro děti 10 – 13 a 13 – 15 let a psychologickou poradnu, za nejdůležitější aktivitu však považují terénní sociální práci. V pojetí Ulity je sociální práce efektivní způsob vyhledávání nových kontaktů a udržování těch již navázaných. V terénu je realizováno individuální a skupinové poradenství.  Služba Doučování probíhá dvakrát týdně v prostorách KC, je určeno pro děti v 1. - 4. ročníku ZŠ. Děti mohou využít individuální asistence od kvalifikovaných pracovníků centra. Zvláštní pozornost je věnována dětem s poruchami učení a pozornosti. KC pořádá také jednorázové aktivity jako víkendové nebo táborové pobyty pro děti ze sídliště.

3. Závěr
Symbolicko - hodnotová analýza internetových stránek OOS a jejich strategických dokumentů ukázala jejich umístění na škále asimilace (0) – integrace (4) – segregace (8). Z tabulky 3 je patrné, že všechny zkoumané organizace se nacházejí na okrajích zvolené škály a jejich politiky jsou tak do značné míry navzájem polarizované.

Na jedné straně škály se nacházejí organizace TaT (hodnota 1 z 8) a Ulita (hodnota 0 z 8), jejichž praktická politika se v rovině etnické identity cílové skupiny blíží politice asimilace, organizace Romodrom (hodnota 7 z 8) se svým akcentem na etnickou identitu cílové skupiny blíží politice segregace a středová hodnota (4 z 8) organizace IQ Roma servis ukazuje, že její praktická politika je integrační.
 
Data v tabulce 3 představují hodnoty zvolených OOS podle stanovených kritérií:

Tabulka 3 Hodnoty konkrétních OOS

Zdroj: vlastní

Při výběru jednotlivých OOS byl kladen důraz na jejich vzájemnou komparabilitu. Toho bylo dosaženo tím, že byly vybrány organizace, které pracují s podobnými cílovými skupinami. Z tabulky 3 při detailnějším porovnání vyplývá, jak odlišně tyto organizace k  cílové skupině přistupují. První odlišnost je již v samotné definici cílové skupiny, další odlišností je vytyčení cílů, kterých chce jednotlivá organizace dosáhnout a nástrojů které k dosažení tohoto cíle volí. V rovině symbolické je odlišnost těchto konceptů patrná nejvíce, již při prvním pohledu na internetové stránky organizací.

Na základě předkládané komparace lze říci, že se ukázalo, jak odlišné mohou být a reálně také jsou politiky jednotlivých organizací při práci s podobnou cílovou skupinou, respektive při řešení obdobných problémů. Toto zjištění by mohlo přivést pozornost právě k tématu hodnotových rámců OOS a jeho vlivu na realizované aktivity.

Poznámky:
1: Zde je nutné vysvětlit rozdíl mezi termíny „integrace“ a „inkluze“. První je definován jako politika zaměřená na jedince, zatímco druhý zohledňuje potřeby všech vzdělávaných.
2: Tato klasifikace vychází z textu Tomáše Hirta Multikulturalismus: uzavřená kapitola, nebo aktuální politická vize? (in Šubrt, J. a kol. (2008) Soudobá sociologie III (Diagnózy soudobých společností). Praha: Nakladatelství Karolinum)
3: www.integracniprogramy.cz
4: Tam.
5: www.integracniprogramy.cz

Literatura
Akademický slovník cizích slov. 1995. Praha: Academia
Baršová, Andrea – Barša, Pavel. 2005. „Od multikulturalismu k občanské integraci. Změny v západoevropských politikách integrace přistěhovalců.“ Sociální studia [online] (1): 49-66 [cit. 20. 1. 2011]. Dostupné z <http://socstudia.fss.muni.cz/pristup.php?soubor=080229144149.pdf>
Hirt, Tomáš. 2008. „Multikulturalismus: uzavřená kapitola, nebo aktuální politická vize?“ In J. Šubrt (ed.) a kol. Soudobá sociologie III (Diagnózy soudobých společností). Praha: Nakladatelství Karolinum, s. 294-315  
Nikolai, Tomáš. 2007. Příběhy ze špatné čtvrti. [online] Člověk v tísni, o.p.s. [cit. 25. 1. 2011]. Dostupné z: <http://www.varianty.cz/download/pdf/pdfs_49.pdf>
Romodrom. 2009. Výroční zpráva za rok 2009. Praha: Romodrom
Tady a teď. 2008. Výroční zpráva za rok 2008. Plzeň: Tady a teď
Ulita. 2009. Výroční zpráva za rok 2009. Bratislava: Ulita

Webové stránky
www.integracniprogramy.cz, Integrační programy [cit. 22. 1. 2011]
www.romodromcz.cz, Romodrom, o.s. [cit 21. 1. 2011]
www.tadyated.org, Tady a teď, o.p.s [cit. 22. 1. 2011 ]
www.ulita.eu.sk, o.z. Ulita [cit. 23. 1. 2011]

Kristina Kurnasová

hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum