Za populačním růstem SO Praha 13 stojí jak růst migrační, tak růst přirozenou měnou. Ten je v SO Praha 13 poměrně vysoký, i když v roce 2009 se jeho hodnota v důsledku nárůstu počtu zemřelých mírně snížila. Na rozdíl od Hl. m. Praha
je přirozený přírůstek SO Praha 13 po celé sledované období stále kladný, v Praze dochází k růstu přirozenou mnou až v posledních několika letech (
od roku 2006).
Migrační saldo se na celkovém populačním růstu podílí zhruba ze 3/4, a, i když počet přistěhovalých v roce 2009 stagnoval, v důsledku poklesu počtu vystěhovalých migrační saldo i nadále roste. Ve srovnání s ostatními částmi Prahy je SO Praha 13 regionem s relativně vysokým migračním saldem, což je především důsledkem
intenzivní bytové výstavby v lokalitě. Nejvyšší migrační saldo na 1000 obyvatel vykazují Praha 22 (
79 promile), Praha 18 (
50 promile) a Praha 19 (
55 promile), tedy okrajové oblasti s intenzivní bytovou výstavbou.
Graf 2: Charakteristiky populačního přírůstku, SO Praha 13 (zdroj ČSÚ)
Migrace a cizinci
V roce 2009 se do SO Praha 13
přistěhovalo 4 105 osob, což je o něco méně než v předchozích letech, počet vystěhovalých se však také snížil, takže migrační saldo naopak vzrostlo a činilo 1 283 osob, tj. zhruba trojnásobek salda zaznamenaného v roce 2006.
Z hlediska typu lze rozdělit migraci na vnitropražskou (t
zn. z jiných částí Prahy) a mimopražskou. Ze zhodnocení migrace v Hl. m. Praha v letech 2001 – 2007 lze říci, že saldo mimopražské migrace je v SO Praha 13 vyšší než saldo vnitropražské migrace, zejména v MČ Řeporyje se mimopražští migranti podílejí na celkovém počtu přistěhovalých téměř 3/4.
Graf 3: Saldo migrace v městských částech Hl. m. Prahy, 2001-2007 (zdroj ČSÚ)
V rámci mimopražské migrace je nutné rozlišit také
migraci cizinců. Ta je v SO Praha 13 poměrně vysoká. Saldo migrace cizích státních příslušníků na 1000 obyvatel bylo v Praze 13 v letech 2001-2007 poměrně vysoké, zejména MČ Řeporyje je jednou z oblasti s nejvyšším migračním saldem cizinců.
Tab. 2: Vývoj počtu cizinců v SO Praha 13 (zdroj ČSÚ)
x vzhledem ke způsobu vymezení souboru cizinců (včetně cizinců s vízem nad 90 dnů) a obyvatel (bez cizinců s vízem nad 90 dnů) se nejedná o podíl, ale spíše o počet cizinců připadající na 100 obyvatel ČRStatistika cizinců dle správních obvodů je naposledy dostupná za rok
2007, kdy ve SO Praha 13 k 31.12. bylo evidováno 7 063 osob cizí státní příslušnosti, tj. 11,8 % obyvatel. Ve srovnání s rokem 2006 došlo k nárůstu počtu cizinců zhruba o 924 osob. K růstu počtu cizinců však dochází nejen migrací, ale i přirozenou měnou. Ze struktury cizinců podle věku a pohlaví
(vyrovnaný podíl obou pohlaví, rostoucí podíl dětí) vyplývá, že se nejedná výhradně o migraci mužů ve středním věku za prací (
jako tomu bylo dříve), nýbrž o migraci a integraci celých rodin.
Mladá věková struktura
Obyvatelstvo SO Praha 13 se vyznačuje poměrně mladou věkovou strukturou s relativně vysokým podílem dětí do 15 let (
14 % v roce 2009) a velmi nízkým zastoupením seniorů ve věku 65 let a více (
8,3 % v roce 2009). Výrazně je zde zastoupena složka osob ve věku 15-64 let, jejíž podíl navíc neustále roste (7
4 % v roce 2001, 77,7 % v roce 2008). Index ekonomického zatížení zde dosahuje hodnoty 28,7 osob ekonomicky závislých na 100 osob v ekonomicky produktivním věku.
Tab.3: Vývoj základních charakteristik věkové struktury SO Praha 13 (zdroj ČSÚ)
*Index stáří = počet seniorů ve věku 65+/100 dětí ve věku 0-14 letZ grafu je zřejmý posun ve tvaru věkové pyramidy od roku 2001, kdy se základna, zejména počet dětí ve věku 5 – 9 a 10 – 14 let, zužuje a zároveň dochází k rozšíření špičky věkové pyramidy zejména ve věku 60 – 69 let. Ve srovnání s rokem 2006 nedošlo k výraznějším změnám ve tvaru věkové pyramidy.
Graf 4: Věková struktura osob SO Praha 13 v letech 2001 – 2009 (zdroj ČSÚ)

I zde však dochází
ke stárnutí populace, jak zespodu věkové pyramidy, tj. snižováním zastoupení dětské složky, tak seshora – zvyšováním podílu seniorů, i když
index stáří je zde s hodnotou 60 osob ve věku 65 let a více na 100 dětí do 15 let
nejnižší v rámci správních obvodů Hl. m. Praha a hluboko pod jejich průměrem (
130 seniorů na 100 dětí).
Z grafu lze vidět, že podíl seniorů od roku 2002 neustále roste, v tomto období se zvýšil o 51 %, u osob ve věku 80 a více let byl nárůst výraznější, jejich počet vzrostl o 72 %.
Graf 5: Vývoj počtu seniorů v SO Praha 13 (zdroj ČSÚ)
Nejvýraznější nárůst zaznamenala věková skupina 65-69 let a 85 a více let, naopak k nejmenším změnám došlo v počtu osob 70-79letých.
Tab.4: Věková struktura seniorů, k 31.12.2006 a 2009, SO Praha 13 (zdroj ČSÚ)
Bytová výstavba
Jak jsme již naznačili, za rostoucím počtem obyvatel SO Praha 13 stojí zejména migrace, což je umožněno velice intenzivní bytovou výstavbou v dané lokalitě.
V průběhu let 2007-2009 se zde postavilo více než 1600 bytů. Počet bytů se tak v současné době v SO Praha 13 pohybuje okolo
26 tis., přitom rychlost růstu bytového fondu je v SO Praha 13 výraznější než v Praze jako celku. Trend v počtu dokončených nových bytů v letech 2007-2009 byl kolísavý, ve všech třech letech dohromady se však postavilo 1 635 bytů, tedy zhruba srovnatelně jako v letech 2001-2006.
Graf 6: Nová bytová výstavba ve SO Praha 13 – počet dokončených bytů (zdroj ČSÚ)
Pokud hodnotíme počet bytů v SO Praha 13 a jeho vývoj (
bez uvažování bytů vyřazených z bytového fondu) vzrostl od roku 2001, kdy bylo evidováno 22,7 tis bytů o 3,3 tis., tj. o 14 %. V Hl. m. Praze jako celku je tento nárůst pozvolnější, ve srovnání s rokem 2001 se počet bytů zvýšil do roku 2009 o necelých 10 %.
Tab.5: Nová bytová výstavba ve SO Praha 13 (zdroj ČSÚ)
Výhled do budoucnosti
V roce 2010 ČSÚ uveřejnil
projekci obyvatel do roku 2065. Podle této projekce se bude kladný přirozený přírůstek, pozorovaný v Hl. m. Praha od roku 2006 v roce 2016 měnit opět na záporné hodnoty. Je otázkou, jak se bude vyvíjet situace v SO Praha 13, kde se dlouhodobě přirozený přírůstek pohybuje v kladných hodnotách a do průměru Hl. m. Praha jako celku příliš nezapadá, lze předpokládat, že pokud se bude SO Praha 13 i nadále rozvíjet a budou zde i nadále přetrvávat podmínky pro rozvoj bydlení, můžeme očekávat i růst populace nejen migrací (
se kterou projekce bohužel nepočítá), ale i přirozenou měnou, neboť se zde budou usazovat mladé rodiny s dětmi. Pokles přírůstku obyvatel přirozenou měnou nastane sice o něco později, pravděpodobně k němu však dojde i zde, neboť kapacita bytové výstavby je omezená a s omezením přílivu nových rodin se sníží i další reprodukce populace, neboť stávající rodiny již budou v jiné fázi rodinného cyklu. I zde lze, podobně jako v Hl. m. Praha, očekávat nárůst naděje dožití (
okolo 90 let v roce 2065) a tím i růst počtu seniorů. Změní se pravděpodobně i věková struktura populace, nyní vysoký podíl ekonomicky aktivních osob se bude postupně snižovat s přechodem stávajících ekonomicky aktivních do ekonomické neaktivity, přičemž nelze očekávat, že nárůst počtu seniorů (
umocněný prodlužující se délkou života) bude kompenzován ekonomicky aktivními z nižších věkových kategorií, nyní představujících relativně úzkou základnu věkové pyramidy.