demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 49707

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
16.05.2011 ANALÝZA: Kát, jeho účinky a prevalence

Pic by Neil Palmer (CIAT). Khat leaves. Pictures from the Mount Kenya region, for the Two Degrees Up project, to look at the impact of climate change on agriculture. For more information please contact n.palmer@cgiar.orgKáta jedlá nebo také kát, arabský čaj či mirungi si podmanila obyvatelstvo řady zemí východní Afriky a Arabského poloostrova. Tento mírný stimulant ale znali už ve starém Egyptě. Kromě povzbuzujících účinků lidé věřili, že jim droga pomáhá spojit se z bohy.


Listy kátu jsou tradičně konzumovány v oblasti Afrického rohu, na Arabském poloostrově, ve východní a jižní Africe i části Asie. Kát (Kata jedlá, Catha edulis Forsk) je keř nebo strom z čeledi Jesencovitých, který dosahuje obvykle výšky až 7 metrů, ale v příznivých podmínkách rovníkového klimatu může dosáhnout výšky i 25 metrů.

 

Pro ekonomické účely se pěstuje většinou v nadmořské výšce mezi 1500 a 2500 metry nad mořem, samotná rostlina se většinou zastřihává do výšky maximálně čtyř metrů. S pěstováním kátu je možné se setkat například v Abissinianské vysočině, zemích Afrického rohu, ve východní a jižní Africe a třeba i Afghánistánu.

 

První doložené informace o kátu pocházejí z arabského rukopisu z první poloviny 13. století, ale kát byl pravděpodobně užíván už ve starověkém Egyptě, především z náboženských důvodů. Podle dostupných informací se kát pěstoval nejdříve v oblasti Harare na území dnešní Etiopie, odkud pak byl převezen do Jemenu, kde se rozšířil po celém území. První odborný popis rostliny přinesl švédský přírodovědec Petrus Forsskal (1732-1763), který se v polovině 18. století zúčastnil královské dánské expedice do arabských zemí.

 

Užívání kátu

Kát je tradičně využíván k rekreačním účelům, slouží ale také při léčbě některých zdravotních potíží i během náboženských obřadů. S kátem je spojena řada tradičních rituálů, využívá se při studiu Koránu, ale i ke snižování tělesné únavy při cestování nebo v práci.

 

Ve většině zemí se užívá velmi podobným způsobem. Mladé, čerstvé listy a stonky se rozžvýkávají v ústech a v množství přibližně o velikosti vejce je pak uživatelé drží mezi zuby a tváří. Z takto vytvořené hmoty pak po několik hodin vysávají a polykají šťávu, zatímco pevné části průběžně vyplivují a doplňují čerstvými stvoly a lístky. Kátovací seance patří v zemích, jako je Somálsko nebo Jemen, k významným společenským aktivitám, během kterých jsou domlouvány obchodní dohody a vedena politická jednání.

 

Drogou jsou čerstvé a mladé listy, které jsou jediné použitelné ke žvýkání. Listy mají nasládle trpkou chuť, na kterou si musí potencionální uživatel zpočátku zvykat, stejně tak na vnímání účinků samotné drogy. Vysušené listy ztrácejí většinu svého účinku a pokud jsou listy utržené několik dní, rychle pozbývají na kvalitě. Staré a hrubé listy se nežvýkají. Kát není možno sušit, ani jinak uchovávat, takže musí být prodáván a používán hned po sklizni. To také do značné míry ještě donedávna omezovalo možnosti jeho rozšíření do zemí, kde se rostlina nepěstuje. Sklízí se trháním konců větví, které jsou svazovány do malých otýpek a tyto se pak prodávají na trhu.

 

Kát se sklízí v časných ranních hodinách, na trzích se prodává v průběhu dopoledne. Aby si kát udržel co nejdéle svoji čerstvost, balí obchodníci svazky z proutků, stonků a listů například do banánových listů. Jedna osoba obvykle při jedné seanci spotřebuje 100 až 200 gramů listí.

 

Účinky kátu

V zemích, kde se kát užívá, je jeho vliv, zejména na psychiku jedince, poměrně dobře znám. Například v Somálsku proto tradičně nebylo dovoleno mladým lidem asi do dvaceti let věku žvýkat kát – do užívání této drogy je pak zasvěcují v průběhu kátovacích seancí. Kromě toho se v tradičních kátovacích zemích vytvářely silné sociální normy regulující užívání kátu, například omezením žvýkání na odpoledne a večer.

 

Možná rizika této drogy se v Somálsku dokládají i příběhy uživatelů kátu, kteří v průběhu intoxikace někdy zažijí dočasný psychotický stav, tzv. „Bah“ (neboli igelitový sáček). Při návratech z kátovacích sezení se potemnělými uličkami měst rozléhá typické šustění všudypřítomných igelitových tašek a pytlů, se kterými si pohrává vítr. Žvýkač, který se dostane do stavu „Bah“, tyto zvuky a pohyby špatně interpretuje a šustící pytle považuje za divoké psy, hyeny nebo nepřátele. Tato iluze se může někdy rozvinout i v halucinaci. Člověk obvykle zpanikaří, dostane strach a pokouší se z místa utéct.

 

První chemickou analýzu odvaru z listí kátu provedl profesor štrasburské university Albert Beuter na začátku 20. století. Specifickou látku obsaženou v této rostlině nazval katin. Hlavní psychoaktivní složkou, obsaženou v listech kátu, je alkaloid kathinon, který odhalily testy Světové zdravotnické organizace. Jde o ne příliš stabilní látku, která se nachází pouze v čerstvém rostlinném materiálu. Kathinon se rychle rozkládá, úroda se proto musí spotřebovat do 48 hodin po sklizni. Kathinon je podle četných laboratorních studií v řadě parametrů podobný amfetaminu, a proto se o něm začalo hovořit jako o přírodním amfetaminu.

 

Listy obsahují i řadu dalších alkaloidů a taninů, např. norpseudoefedrin. Kát má díky aktivním látkám povzbuzující účinky, uživatelům přinášejí dobrou náladu. Při dlouhodobém užívání ale způsobuje patologické poruchy zažívacího traktu, způsobuje také degeneraci žaludeční a střevní sliznice. Kát zpočátku u uživatelů probouzí chuť k jídlu, pocit hladu později utlumuje, pravidelný uživatel kátu pak trpí nechutenstvím spojeným s úbytkem na váze. Při nadužívání kátu přechází postupně euforie k pocitu odtrženosti od reálného světa. Takoví lidé jsou dezorientovaní, ztrácejí reálný smysl existence, přestávají být fyzicky aktivní, začínají opomíjet své povinnosti.

 

U silných žvýkačů může způsobovat také nespavost a celkové nechutenství, objevuje se také bušení srdce, otupělost. Žvýkání kátu nalačno může vyvolat nepříjemné příznaky podobné snížení cukru v krvi. Klesá fyzický zájem o opačné pohlaví, organismus je celkově oslabený a ztrácí odolnost proti infekcím.

 

Prevalence užívání kátu

Vzorce užívání kátu se měnily paralelně s ekonomickým vývojem ve světě i v jednotlivých zemích, kde se kát pěstuje či kam se dováží. Dříve bylo užívání drogy spojeno s poměrně přísnou sociální kontrolou a zažitými formálními zvyklostmi, kát užívaly specifické etnické skupiny obvykle během náboženských či jiných tradičních rituálů. Dnes se užívání kátu rozšířilo mezi obecnou populaci zemí Afrického rohu a východní Afriky a šíří se do sousedních zemí i států západní Evropy.

Nové modely užívání kátu se odvrátily od původních formalizovaných rituálních účelů a zcela se vymkly kontrole sociálních norem. Podle různých odhadů kát užívá denně kolem 10 milionů lidí po celém světě. Do Evropy, USA či Austrálie šíří zvyk žvýkání kátu přistěhovalci z Jemenu, Somálska nebo Etiopie.

 

Zlepšování silniční a letecké dopravy usnadňuje širší distribuci drogy do dalších zemí. Například ve Velké Británii není kát nelegální a odhaduje se, že týdně projde jen na letišti Heathow 7 tun kátu, který je odtud distribuován do Spojeného království a dalších evropských zemí.

 

Při průzkumu Světové zdravotnické organizace z roku 2005 mezi 67 státy jich 25 uvedlo, že žádné problémy s kátem zde neexistují. V devíti případech státy uvedly, že u nich problémy se zneužitím této drogy zaznamenaly. Zbylé státy neměly o problému dostatek informací. Z devíti států, které se setkaly se zneužíváním kátu, má jen Keňa celkově vysokou prevalenci, která se zde odhaduje na 20% populace.

 

V dalších státech je zneužívání kátu omezeno jen na některé etnické skupiny, nejčastěji původem ze Somálska. Ve většině případů šlo o dospělé muže, v několika zemích se objevily tendence zneužívání drogy i u žen a dospívajících. V Dánsku se problém zneužívání kátu týkal 30 až 40% somálských přistěhovalců, ve Švédsku pak téměř všech dospělých somálských mužů. Kromě Keni, která reportuje, že užívání kátu je zde spojeno se závislostí na dalších substancích, se neobjevily žádné zprávy o tom, že by situace byla příliš vážná.

Ve Švédsku nastartovali ve třech městech preventivní program pro uživatele kátu poté, co o něj požádala skupina somálských žen. Z průzkumu vyplynulo, že se přistěhovalecká komunita obává více toho, jak mladé Somálce ovlivní drogové návyky jejich švédských vrstevníků než zneužívání kátu mezi krajany. Ve Spojených státech zaznamenali mezi lety 1995 a 2003 jen jeden případ zneužívání kátu.

 

Jemen

Kromě již výše zmíněných zdravotních problémů je pravidelná konzumace kátu spojena s řadou sociálních problémů a ekonomických dopadů na samotné spotřebitele a jejich rodiny. Dopad žvýkání kátu na populaci v Jemenu je značný. Zvyk žvýkání je v jemenské společnosti hluboce zakořeněný, užívání kátu je spojeno se společenskými akcemi s rodinou a přáteli, je spojeno s běžnou konverzací, kouřením cigaret, pitím čaje a nealkoholických nápojů.

 

Uživatelé kátu, převážně muži, se ke kátovým dýchánkům začínají scházet po poledni a následující hodiny pak tráví usilovným žvýkáním zelených lístků. V jiných zemích nemá zvyk žvýkání tak silně mužský charakter, ani společenský tlak na kátovací seance není tak velký. Jemenci tráví nakupováním a žvýkáním kátu hodně času, což ovlivňuje pracovní dobu, kvalitu samotné práce i čas, který tráví s rodinou. U některých lidí překračují jejich výdaje na kát náklady na jídlo pro celou rodinu. Už od roku 1992 zde existuje sdružení zaměřené na upozorňování škodlivých účinků kátu a snahu odradit obyvatelstvo od jeho užívání.

 

Odhadnout přesný rozsah prevalence kátu v Jemenu je obtížné, jeho spotřeba totiž stále do značné míry závisí na sociálně-ekonomických, etnických a geografických faktorech. V minulosti byl zvyk žvýkání kátu omezen kvůli vysokým nákladům na nákup drogy jen na zástupce vyšší třídy a zvláštní společenské akce. V současné době si už může kát dovolit i běžné obyvatelstvo. Podle průzkumů rodinných účtů, který si zadala Světová banka, vydávaly v roce 2001 jemenské rodiny zhruba 10% svých příjmů na nákup kátu. Numan objevil ve svém průzkumu z roku 2004 mezi 792 osobami v běžné populaci celoživotní prevalenci u 81,6% mužů a 43,3% žen. Kát podle této studie denně užívalo 23,6% Jemenců (mezi muži 31,8% a 8,9% mezi ženami).

 

Prameny:

Kát - populární droga v Jemenu http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=87

Krikorian, A. D. (1983). Khat and its use: An historical perspective. Paper presented at the International Conference on Khat: The health and socio-economic aspects of khat use, Antananaribo, Madagaskar.

Numan, N. (2004). Exploration of adverse psychological symptoms in Yemeni khat users by the Symptoms Checklist-90 (SCL-90). Addiction, 99(1), 61-65.

Szendrei, K. (1980). The chemistry of khat. Bull Narc, 32(3), 5-35. UNODC (2004). World Drug Report 2004. New York: United Nations.

 WHO (1983). Report of the WHO inter-country meeting on the health, social and economic aspects of khat, Mogadishu, 24 - 28 October 1983. Geneva: World Health Organization.

Worldbank. (2005). Yemen economic update, spring 2005. Sana'a: World Bank Sana'a Country Office.

 


Karel Vrána
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum