1. Úvod

V poslední době se v médiích často vyskytuje téma babyboxů. Cílem následující analýzy je nahlédnout na tento fenomén z odlišné perspektivy. Není zde proto kladen důraz na sociální a etický rozměr problému, ale důraz je kladen především na analytický kontext. V analýze se proto ani podrobněji nezabýváme nedávno zveřejněnou zprávou OSN, ve které bylo Česko vyzváno k revizi. Všechny tyto zmíněné perspektivy by bylo zajímavé zmapovat v rámci kvalitativního šetření.  

2. Obecné charakteristiky

Problematiku Babyboxů lze nahlédnout z několika analytických perspektiv. Jakákoli analýza je však limitována velmi nízkým počtem doposud odložených dětí do těchto zařízení. První babybox byl otevřen 1. června 2005 v pražské klinice Gyncentrum v Hloubětíně. První dítě sem bylo odloženo po 256 dnech, tedy 17. února 2006. Jak se však později ukázalo, tento případ byl poměrně netypický. Matka do boxu uložila měsíční holčičku, která pocházela z dvojčat, a nezvládala se o obě děti starat. Následující praxe však ukázala, že ve většině případů jsou odkládány ani ne jednodenní děti. Na úvod uvedeme několik základních informací o těchto zařízeních v Česku:
- babyboxy jsou v Česku provozovány více než 6 let
- k 7. červenci 2011 bylo zprovozněno celkem 44 boxů, přičemž poslední byl zřízen v Trutnově 1. června 2011
- celkem bylo do 7. července 2011 uloženo do boxů 53 dětí
- v roce 2010 tvořily děti odložené do babyboxů ze všech nově narozených dětí pouhé 0,1 promile
- průměrná doba mezi zprovozněním babyboxu a uložením prvního dítěte je 1,25 roku
- do boxů jsou častěji odkládány dívky, přesně 60 % z odložených dětí tvoří dívky
- více než 60 % dětí odložených do boxu je mladší než jeden den (viz graf 1)

Z grafu 1 je patrné, že nejčastěji jsou odkládány čerstvě narozené děti. V mnoha případech ještě s placentou a podomácky ošetřených. Dalších 13 % dětí je mladších než jeden týden a 9 % dětí je mladších než jeden měsíc. Celkově tvoří děti mladší než jeden měsíc 86 %. Ani jedno dítě nebylo starší než jeden rok. Pouze jeden chlapec byl právě rok starý.

Graf 1: Srovnání počtu odložených dětí podle věku dítěte v době odložení

Obecná míra odložení (omo)

Jednou z možností, jak fenomén babyboxů relevantně analyzovat, bylo definování analytického ukazatele. Pro následující srovnání byl použit standardní demografický ukazatel obecné míry, který vztahuje sledovaný jev k relevantnímu datovému základu. V tomto případě je počet odložených dětí vztažen k jednomu milionu žen v reprodukčním období (věk 15 – 49 let). Tato obecná míra odložení je využita jak ke sledování vývoje, tak k podrobnější transverzální analýze.

3. Regionální specifika

Umístění babyboxů se jeví jako jeden z významných faktorů, které ovlivňují jejich využívání. Na jedné straně je box umístěn v Praze a na opačné straně velikostního spektra měst je Ústí nad Orlicí. Celé spektrum měst, kde jsou babyboxy umístěny, je však široké. Obecně lze říci, že v městech nad 100 tisíc obyvatel je doba prvního využití boxu o polovinu kratší než v menších městech. Konkrétně ve větších městech je do boxu první dítě uloženo průměrně po 7 měsících, v menších městech je do boxu dítě uloženo průměrně po více než 18 měsících. Neplatí však závislost mezi velikostí sídla a dobou prvního odložení dítěte, zvláště u menších měst je situace ovlivňována celou řadou dalších faktorů.

Graf 2: Města, kde jsou umístěny babyboxy a již byly využity, podle hodnot omo.

Poznámka: FM (Frýdek – Místek), JH (Jindřichův Hradec), MB (Mladá Boleslav)

Z grafu 2 je patrný vztah mezi výší hodnot obecné míry odložení a socioekonomickým klimatem daného města. Nejvyšší hodnotu omo, konkrétně 100,8 dosahuje město Šumperk. Podobně jako některá další města s vyššími hodnotami, je Šumperk charakteristický vysokou mírou nezaměstnanosti a celkově vyšším výskytem sociálně nepříznivých fenoménů. Na druhou stranu není možné tyto vazby přeceňovat, jelikož se jedná o velmi nízké počty odložených dětí, v řadě případů bylo do konkrétních babyboxů odloženo pouze jedno dítě a hodnoty ukazatele jsou tedy ovlivněny odlišným počtem žen v reprodukčním věku v daném městě (bylo-li do konkrétního babyboxu dosud odloženo pouze 1 dítě, hodnota omo nabývá v malém městě vyšší hodnoty než ve velkém městě). Z grafu je také patrné, že nižších hodnot dosahují velká města. To je do značné míry způsobeno právě velikostí sídla, kdy ve větších městech je podstatně více potenciálních žen-rodiček.

4. Mediální hypotézy nárůstu

V důsledku kombinace několika faktorů se dostalo téma babyboxů v posledních dnech do většiny médií a v několika případech byli k debatě nad problémem přizváni odborníci, popřípadě zástupci ideových hnutí. Jedná se především o široce medializovanou zprávu OSN, kde je Česko vyzýváno k revizi programu babyboxů s odkazem na porušování práva dítěte. Dalším faktorem se stalo několik odložených děti v červnu a začátkem července. Základní otázkou bylo, co stojí za stávajícím nárůstem. To, zda se vůbec jedná o nárůst, je podrobněji popsáno v kapitole Dynamika. Většina dotázaných však uváděla jako možné příčiny zvýšený mediální ohlas a letní měsíce.

4.1. Hypotéza 1: Nárůst v důsledku mediálního ohlasu

Jednou ze zmiňovaných příčin odložení dětí z poslední doby byl vyšší mediální ohlas babyboxů jako takových. To, že nutnou podmínkou využívání tohoto nástroje je jeho obecnější známost a také důvěra v tento nástroj, je zřejmé. Otázkou však je, zda v krátké době může následovat po mediálních zprávách nárůst počtu odložených dětí. Z grafu 3 je patrná jistá podobnost mezi rozložení relativní četnosti mediálních výstupů a hodnotami obecné míry odložení. Pro potřeby analýzy byly použity mediální výstupy na televizi Nova. Při podrobnější analýze jednotlivých událostí (odložení, zprávy) je však patrné, že většinou zprávu předchází odložení dítěte a zpráva tak pouze reaguje na uskutečněné odložení, což není v rozložení po pololetích patrné.  

Graf 3: Srovnání relativní četnosti mediálních výstupů TV NOVA a omo dle pololetí

Poznámka: Obecná míra odkládání je násobena 10 kvůli srovnání

Výraznější odchýlení obou hodnot v grafu 3 můžeme pozorovat na začátku roku 2010. Na konci roku 2009 došlo k výraznému nárůstu počtu odložených dětí, což vedlo k masivnější medializaci ke konci roku 2009 s dozvukem na počátku roku 2010. Opět se tedy jedná o opačné pořadí výskytu jevů, než by odpovídalo mediálním spekulacím o úzké příčinné souvislosti mezi mediálním ohlasem a odkládáním dětí.

4.2. Hypotéza 2: Nárůst v důsledku letního počasí

Oproti první mediální hypotéze je zjevné již na první pohled z grafu 4, že vztah mezi letním počasím a tedy častějšími porody mimo nemocniční zařízení a výskytem odkládání dětí je pouhá spekulace. Zatímco vysokých hodnot je dosahováno v červnu a červenci, naopak v květnu a v srpnu jsou tyto hodnoty buďto přímo nulové, nebo velmi nízké a přitom jde také o teplé měsíce, které by měly odpovídat této hypotéze. Naopak podobně vysokých hodnot jako v červnu je dosahováno v únoru, který patří mezi nevyzpytatelné a chladné měsíce, kdy je zima v plném proudu. Vysokých hodnot je také dosahováno v prosinci. Tuto hypotézu lze tedy považovat za neopodstatněnou domněnku.

Graf 4: Rozložení průměrných hodnot obecné míry odložení dle jednotlivých měsíců v veletech 2006 - 2011

Poznámka: Na ose X jsou znázorněny měsíce v roce dle pořadí

5. Dynamika

Sledování dynamiky fenoménu babyboxu je z analytického hlediska komplikované, jelikož dochází každým rokem k rozšiřování stávající sítě babyboxů o další a další babyboxy v nových městech. Tato města jsou přitom značně odlišná co do velikosti, charakteru sociálního klimatu a dalších faktorů. To vše komplikuje srovnávání a vyhodnocování, zda dochází k nárůstu intenzity odkládání dětí či nikoli. Zřejmé je, že dochází k postupnému nárůstu počtu odložených dětí s občasnými výkyvy. Aby však bylo možné konstatovat, že dochází k nárůstu intenzity využívání tohoto nástroje ze strany matek, je potřeba vztáhnout každé odložené dítě k příslušné potenciální populaci žen, které by mohly takové dítě odkládat. Metod je několik. Právě k tomuto srovnání jsme zvolili již zmíněny ukazatel obecné míry odložení.

Z grafu 5 je přitom patrné, že se o žádný stoupající, popřípadě klesající trend nejedná. Naopak bychom, kromě výkyvů v letech 2008 a 2009, mohli mluvit spíše o stagnaci co do intenzity využívání babyboxů ze strany odkladatelů.

Graf 5: Vývoj intenzity využívání babyboxů v čase vyjádřený obecnou mírou odložení


Další perspektivou analýzy je dynamika ve využívání jednotlivých babyboxů v závislosti na době existence, provozu konkrétního zařízení. Jak již bylo uvedeno na začátku, průměrná doba prvního využití babyboxu je 1,25 roku. Do výpočtu jsou započítány pouze boxy, které již byly využity. V kapitole 3 již také bylo zmíněno, že průměrně kratší doba mezi spuštěním a prvním využitím boxu je v městech nad 100 tisíc, a to dokonce o 50 % oproti dalším městům, což je pravděpodobně ovlivněno podstatně vyšším počtem potenciálních odkladatelů. Podrobnější analýza je znázorněna v grafu 6. Zde jsou uvedena města, kde byly odloženy již minimálně tři děti. Jedná se o Prahu, Brno, Frýdek – Místek a Mladou Boleslav. Zajímavé je, že v Praze byly všechny tři děti odloženy ve velice krátkém intervalu, navíc takřka identickém (8 měsíců od otevření a poté po odložení prvního, respektive druhého dítěte). Ani při porovnání dalších tří měst není možné pozorovat žádný trend v odkládání dětí dle pořadí. Zajímavé jsou velice nízké hodnoty doby prvního odložení u obou menších měst (necelé 3 měsíce), což zdánlivě odporuje výše uvedené závislosti.  

Graf 6: Porovnání intervalů prvního a vyššího pořadí odložení dítete u vybraných měst, v letech 2006 – 2011. Hodnoty v grafu jsou v letech


Podrobnější údaje a srovnání mezi jednotlivými městy pokud jde o délku doby před prvním využitím boxu naleznete v tabulce 1. V nejkratším termínu bylo uloženo první dítě zatím do babyboxu v Písku, kdy se zvonek boxu rozezvučel 2 měsíce po slavnostním otevření boxu. Nejdelší dobu naopak zůstal, z již využitých boxů, nevyužitý box ve Zlíně, a to takřka 3 roky.

Tabulka 1: Pořadí měst s využitými babyboxy dle doby prvního využití

6. Závěr

Problematika babyboxů se čas od času dostane do zorného pole médií a pro řadu lidí se jedná o kontroverzní nástroj. Aby bylo možné relevantně analyzovat případné pozitivní dopady na snižování novorozenecké úmrtnosti, muselo by se jednat o podstatně intenzivněji využívaný nástroj. Při počtu 10 odložených dětí v posledních letech však není možné odlišit reálný dopad od náhody. Hodnota 0,1 promile ve vztahu k počtu narozených dětí je k analýze příliš málo. Naopak lze vyvrátit domněnky některých aktivistů, kteří koncept babyboxů napadají z ideových postulátů, především v rovině, že existence těchto schránek bude generovat vyšší a vyšší počet odložených dětí. Trend nárůstu intenzity odkládání dětí se přitom nepotvrdil, veškerý nárůst absolutních hodnot odložených dětí je pravděpodobně způsoben neustále se rozšiřující sítí boxů.

Nesporným kladem babyboxů je také rychlá možnost umístit odložené dítě v co nejkratší době do náhradní rodinné péče.

Z analýzy zároveň vyplývá, že běžně uváděné příčiny domnělého strmého nárůstu fenoménu odkládání dětí, tedy přílišná medializace, nebo letní počasí jsou pouhými nepodloženými domněnkami.

Zdroje dat:
www.babybox.cz
www.czso.cz