demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 90041

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
18.08.2011 ANALÝZA: Finanční příprava občanů na důchod v České republice

Otázky, zda přistoupit k diverzifikaci financování důchodového systému částečnou privatizací základního povinného schématu, případně zda podpořit ve větší míře dobrovolné spoření občanů na důchod, jsou v Česku dlouhodobě předmětem diskuse. Tento článek se zabývá otázkou, za jakých podmínek lze spoléhat na dobrovolné spoření a finanční přípravu občanů na důchod.

Současná podoba českého důchodového systému funguje jako velice účinná prevence chudoby ve stáří, svým pojetím však příliš nepřispívá k motivaci občanů k finančnímu plánování života v důchodu a spoření. Finančním plánováním na důchod se v první dekádě nového století zabýval výzkum v řadě zemí, kde je část odpovědnosti za financování života ve stáří přenesena na občany. Často se ukazuje, že i v těchto zemích se velká část populace blíží důchodu bez promyšleného finančního plánu a s neadekvátními úsporami (např. Chan a Stevens 2004). S nedostatečnou finanční přípravou na důchod bývá spojována i nízká míra finanční gramotnosti (Lusardi 2004, Lusardi, Mitchell 2007) a postoje nezájmu části populace o finanční plánování důchodu i finanční budoucnosti všeobecně (Lusardi 2005, Holzmann and Pallares-Miralles 2005, MacFarland, Marconi, Utkus 2003). V evropském kulturním okruhu oproti severoamerickému jsou zakotveny odlišné vzorce chování, pokud jde o míru osobní odpovědnosti za vlastní materiální zabezpečení, míru individualizmu i materializmu obecně. Přístup populace k finančnímu zabezpečení na stáří se však liší i mezi jednotlivými státy kontinentální Evropy. Je určen komplexem pro každou společnost specifických podmínek formujících ustálené vzorce kulturního chování většinové populace a heterogenitou individuálních lidských hodnotových postojů materializujících se do různých osobních preferencí. S cílem zkoumat tuto problematiku v České republice bylo v rámci projektu MŠMT „Aktivní stárnutí, rodina a mezigenerační solidarita“ (č. 2D06004) podniknuto dotazníkové šetření, v němž byli dotázáni lidé, kterým do odchodu do starobního důchodu zbývá maximálně 10 let, respektive muži ve věku 51 – 61 let a ženy 47 – 57 let. Pokud dotázaný již předčasný či řádný starobní důchod pobíral, byl z dotazování vyřazen. Sběr dat byl proveden v listopadu 2007 a probíhal pomocí osobních standardizovaných rozhovorů v domácnostech respondentů. Ti byli vybráni formou kvótního výběru. Celkový počet respondentů činil 1 541. Soubor byl následně převážen.

Šetření ukázalo, že pouze polovina obyvatel České republiky, jimž zbývá deset či méně let do dosažení statutárního důchodového věku, se aktivně finančně připravuje na důchod. Každý čtvrtý o takových přípravách ani nepřemýšlel. U těch, kteří se na důchod připravují, je motivem k přípravě na důchod většinou snaha zajistit si pohodlné stáří bez starostí o peníze a obava, že důchod ze státního systému nepokryje budoucí materiální potřeby. Výsledky šetření ukázaly, že prakticky univerzálně existuje disproporce mezi budoucími finančními potřebami příštích důchodců a jejich odhadem výše důchodu, na který budou mít nárok. Lidé počítají s tím, že v důchodu budou více utrácet za zdravotnictví a očekávají rovněž pokračující růst cen energií a nájemného. Naopak předpokládají, že ušetří na odívání a nákladech na technická zařízení a vzdělávání. Ukazuje se, že odhadovaná výše důchodu pokryje nezávisle na demografických charakteristikách jedince pouze dvě třetiny jeho budoucích potřeb. Odhad výše důchodu je navíc pouze subjektivním zhodnocením vlastního budoucího nároku, který může být v některých případech zcela neadekvátní. Výši budoucího důchodu si takto troufá odhadnout pouze polovina osob v předdůchodovém věku a pouze nepatrný zlomek z nich tak činí na základě relevantních dat získaných od České správy sociálního zabezpečení. Naprostá většina svůj důchod prostě tipuje. Získaná data naznačují, že jako vodítko slouží často povědomí o výši průměrného důchodu a též představa o náhradovém poměru důchodu vůči předchozím příjmům.

Ti, kteří se na důchod nepřipravují, tak nečiní z důvodu, že mají nedostatek finančních prostředků, či spoléhají na to, že se o ně ve stáří postará stát. Velký počet starších lidí rovněž uvádí, že na důchod se finančně nepřipravuje, protože musí podporovat své děti a na spoření jim nezbývají peníze. Významná pozice finanční podpory vlastních dětí je zajímavým fenoménem finančně vyčerpávající mezigenerační podpory směřující k dospělým dětem spíše než ke stárnoucím rodičům. Zároveň však platí, že dětné osoby se na důchod připravují více a jsou lépe hmotně zabezpečeny než bezdětní. Z výše uvedených zjištění a provedených analýz rovněž vyplývá, že připravenost na důchod pozitivně koreluje s výší příjmu a numerickou gramotností.

Hodnotová orientace jedince se odráží v ideálu života v důchodu a má zásadní vliv i s ohledem na míru konkrétnosti a realističnosti představy, jak tohoto ideálu dosáhnout. Podle postojů k finančnímu plánování (MacFarland Marconi, Utkus 2003) byly prostřednictvím shlukové analýzy identifikovány čtyři segmenty, jejichž charakteristiky podává tabulka níže.

Tabulka 1: Segmenty osob v předdůchodovém věku podle přístupu k finančnímu plánování


Dvě třetiny „Sebevědomých investorů“ a „průměrných správců“ se na důchod připravují, přičemž příprava pozitivně koreluje s výší příjmu. „Sebevědomí investoři“ spoří nejvíce bez ohledu na výši příjmu a jsou ze všech skupin nejlépe zajištěni, pokud jde o bydlení na důchod u „průměrných správců“, jsou takto zajištěni lidé s vyššími příjmy. I výše úspor je v tomto segmentu dána především příjmem. Ve zbývajících dvou segmentech se připravuje na důchod pouze jedna třetina osob. Tyto osoby se na důchod nepřipravují, ale spoří s jiným motivem. Lidé, které lze označit za „sebevědomé investory“ vykazují mnohem větší připravenost na finanční život v důchodu než ostatní. Nejvíce ohroženou skupinou jsou naopak jedinci, které lze charakterizovat postojem „život pro dnešek“. Vyznačují se s ohledem na finanční plánování pasivitou a nezájmem. Lze předpokládat, že určité procento takových lidí bude ve společnosti existovat vždy. Individuální preference některých jedinců pramenící z jejich hodnotových postojů jsou jiné, než připravovat se a spořit na důchod. Teoreticky lze ovlivnit přípravu starších lidí na důchod pravděpodobně komunikací státních institucí s lidmi, kteří „spoléhají na stát“, tedy na to, že se o ně stát ve stáří postará. Pokud budou mít tito občané alespoň přibližnou informaci o výši budoucí důchodové dávky, začne se pravděpodobně část z nich namísto slepé neinformované důvěry ve stát na důchod připravovat. Znalost předběžné výše budoucího důchodu by umožnila přesnější plánování a rozhodování i „sebevědomým investorům“ a „průměrným správcům“.

Analýza výsledků šetření zároveň potvrdila zjištění zahraničních výzkumů (např. Lusardi 2004, Lusardi, Mitchell 2007), že připravenost na důchod pozitivně koreluje s finanční gramotností. Další možností, jak státní instituce mohou ovlivnit přípravu starších osob na důchod je tedy přijetí opatření směřujících ke zvýšení finanční gramotnosti populace. Je však třeba vycházet z heterogenity jedinců co do schopností i motivace. Programy cílené na zvyšování finanční gramotnosti by měly být koncipovány až na základě pečlivě provedené segmentace a zacíleny na specifické skupiny ve společnosti a jejich potřeby. Rozvoj finanční gramotnosti, by měl být jedním z prioritních cílů rozvoje vědomostní společnosti, a to bez ohledu na věkový profil jejích členů v jednom časovém bodě. Otázka přípravy na stáří, obecně i v užším smyslu finanční přípravy, je totiž nejefektivnější, je-li celoživotním projektem. Problematika důchodů by proto měla být dotčena již v rámci povinné školní docházky. Tak jako například v Německu nemusí být vyučována jako jeden integrovaný předmět, ale jako součást výuky finanční gramotnosti může být součástí osnov napříč celou řadou předmětů. Lze předpokládat, že existující podmínky formující kulturní vzorce týkající se přístupu k této otázce jsou dlouhodobě zakotveny ve společnosti a nelze očekávat okamžitou změnu na základě izolované, časově omezené kampaně. Současné chování majoritní společnosti může proto mít značnou setrvačnost. Pokud má dojít ke změně, je třeba koordinovaného, dlouhodobého a komplexního programu sledujícího změnu přístupu obyvatel České republiky.
Důchodová dávka představuje pro současného průměrného důchodce rozhodující zdroj finančních prostředků a stejně tomu s velice vysokou pravděpodobností bude i pro generace, které budou do důchodu odcházet během následujících desetiletí. Znalost nabytých důchodových práv je zcela zásadní informací, pokud má být jedinec schopen plánovat budoucí život v důchodu (např. Chan a Stevens 2004, nebo Mitchell 1998).

Měření míry informovanosti o skutečnostech souvisejících s nárokem na důchod ukázalo, že osoby v předdůchodovém věku jsou přesvědčeny, že jsou relativně dobře informovány o okamžiku, kdy jim vzniká nárok na důchod, o pravidlech umožňujících práci v důchodu a dalších možných formách zajištění na stáří. Svou informovanost o výši budoucího důchodu naopak subjektivně hodnotí jako velice špatnou. Ukázalo se však, že měření informovanosti populace o důchodovém nároku postavené pouze na základě sebehodnocení respondentů je problematické. Dalšími otázkami jsme totiž zjišťovali, zda respondenti správné informace objektivně mají (Graf 1). Výsledky těchto dvou metod umožňujících posoudit, zda jsou pojištěnci o důchodovém systému informováni, sice korelují, avšak nelze je považovat za navzájem zastupitelné.

Graf 1: Objektivní informovanost o skutečnostech významných s ohledem na individuální nárok pojištěnce na důchod, v %

Zdroj: Šlapák, M., Soukup, T., Vidovićová, L., Holub, M. (2010) Finanční příprava na život v důchodu: informovanost, postoje a hodnoty

Objektivně je v cílové věkové skupině pouze necelá třetina osob správně informována o okamžiku, kdy jim vznikne nárok na starobní důchod. Celá polovina respondentů chybovala v otázkách tázajících se na možnost odchodu do předčasného důchodu a možnost výdělečné činnosti v předčasném důchodu. Naopak o povinné době pojištění, zápočtu dob nemoci a nezaměstnanosti do této doby a pravidlech pro souběh výdělečné činnosti a důchodu po dosažení důchodového věku byli lidé v cílové skupině informováni dobře. Velice přesně byli rovněž schopni odhadnout výši průměrného důchodu v České republice.

Dalším předpokladem pro lepší finanční přípravu obyvatel na důchod je proto zlepšení informačního servisu poskytovaného nositelem pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení sice v posledních několika letech provedla řadu kroků správným směrem, ale pojištěnec stále nemá snadný přístup ke klíčovým informacím. Informativní osobní list o důchodovém pojištění zasílaný pojištěncům by vedle informace o dosud nabytých důchodových právech měl obsahovat i předběžný odhad budoucí důchodové dávky založený na modelovém výpočtu a měl by umožňovat, aby si lidé vytvořili názornou představu o dopadu načasování odchodu do důchodu na výši dávky.

Literatura:
  • Holzmann, R., Pallares-Miralles, M. (2005): The Role, Limits of, and Alternatives to Financial Education in Support of Retirement Saving in the OECD, Eastern Europe and betone. The World Bank 2005
  • Chan, S., Stevens A., H.: What you don‘t knot can‘t help you: Pension Knowledge and Retirement Decision Making
  • Lusardi, A., (2004): Saving and the Effectiveness of Financial Education
  • Lusardi, A., Mitchell, O., (2005): Financial Literacy and Planning: Implications for Retirement Wellbeing
  • Lusardi, A., Mitchell, O., (2007): Financial Literacy and Retirement Planning: New Evidence from the Rand Američan Life Panel
  • MacFarland, D., Marconi, C., Utkus, S., (2003): „Money Attitudes“ and Retirement Plan Design: One Size Does Not Fit All
  • Mitchell, O., (1998): Worker Kowledge of Pension Prosvisions
  • Šlapák, M., Soukup, T., Vidovićová, L., Holub, M. (2010) Finanční příprava na život v důchodu: informovanost, postoje a hodnoty. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2010. - 89 s. - ISBN 978-80-7416-074-5


Článek vychází z monografie „Finanční příprava na život v důchodu: informovanost, postoje a hodnoty“ (Šlapák, M., Soukup, T., Vidovićová, L., Holub, M. 2010). Monografie je dostupná zde.

Milan Šlapák, Tomáš Soukup

hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum