23.09.2011 ANALÝZA: Cizinci v České republice
Podle údajů Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR, i přes určité zpomalení přílivu cizinců v době ekonomické krize, žilo k 1.1.2011 na našem území 425 301 cizinců, což představuje 4,1 % z celkové populace. V tomto textu přinášíme čtenářů informace o cizincích na našem území, jejich charakteristikách a prožitých demografických událostech.
Největší podíl cizinců mezi obyvateli jednoho evropského státu žije v Lucembursku, kde cizinci představují téměř 42 % obyvatelstva, dále v Lotyšsku a v Estonsku (téměř 20 % cizinců v populaci, drtivá většina z nich jsou Rusové). Podíl cizinců v Česku je mezi postkomunistickými zeměmi jeden z nejvyšších, větší má pouze Slovinsko. Naopak nižší podíl cizinců než v ČR je zaznamenáván např. v Maďarsku (necelá 2 %), na Slovensku, v Polsku, v Bulharsku a Rumunsku představují cizinci ani ne jedno procento z celkové populace.
V České republice v devadesátých letech počet legálně usazených cizinců postupně vzrůstal. Mezi lety 1994 a 1999 se více než zdvojnásobil ze zhruba 100 tisíc na hodnoty kolem 200 tisíc pobývajících cizinců. V roce 2000 počet cizinců v ČR poklesl o 30 tisíc osob, přičemž tento vývoj se všeobecně přičítá změnám legislativy. 1.1.2000 vstoupil v platnost zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, v původní podobě, který podstatně zpřísnil vstupní a pobytový režim většiny cizinců v ČR. Některá ustanovení tohoto zákona byla zmírněna až novelou platnou od 1. července 2001, která měla za následek opětovný mírný nárůst počtu usazených cizinců. Ten pokračoval až do roku 2008. Během let 2009 a 2010 došlo k mírnému poklesu počtu cizinců. Jak již bylo výše uvedeno, k 1. 1. 2011 Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR v České republice evidovalo 425 301 cizinců, z toho 189 962 cizinců s trvalým pobytem a 235 3399 cizinců s některým z typů dlouhodobého pobytu nad 90 dnů (tj. přechodné pobyty občanů EU a jejich rodinných příslušníků, dále víza nad 90 dnů a povolení k dlouhodobému pobytu občanů zemí mimo EU). K 1. 1. 2011 byli v ČR nejčastěji zastoupeni občané Ukrajiny (124 339 osob, 29 %) a Slovenska (71 780 osob, 17 %). Dále následovala státní občanství Vietnamu (60 301 osob, 14 %), Ruska (31 941 osob, 8 %) a Polska (18 242 osob, 4 %).
Největší koncentrace cizinců je v Praze, kde představují skoro 12 % obyvatelstva. V roce 2010 jich zde bylo evidováno téměř 145 tisíc. Nejméně cizinců je v Moravskoslezském, Zlínském a Olomouckém kraji, kde jich je méně než 2 % z celkového počtu tamních obyvatel. Územní rozložení cizinců je víceméně stále, ale během uplynulých let takřka ve všech okresech došlo ke zvýšení počtu cizinců a tím i ke zvýšení podílu, který cizinci představují z tamního obyvatelstva. I v rozmístění cizinců existují rozdíly podle státních občanství. Občané sousedních zemí s ČR se obecně soustřeďují v blízkosti hranic ČR s tím kterým státem.
Věková struktura obyvatelstva ČR a cizinců zde žijících je značně odlišná. Věková struktura cizinců odráží zejména skutečnost, že naprostá většina těchto osob (86 %) se nacházela v produktivním věku (20–64 let), což do značné míry souvisí s častým ekonomickým motivem migrace. Pro srovnání osoby v produktivním věku tvoří v populaci ČR přibližně o 19 procentních bodů méně, tedy 65 %. V souladu s rostoucí délkou pobytu cizinců (např. cizinci s vietnamským státním občanstvím zde mají stále častěji trvalý a nikoli dlouhodobý pobyt) pak postupně vzrůstá v populaci cizinců podíl předproduktivní složky – ta je v populaci ČR zastoupena 20 %, v populaci cizinců pak 12 %. Odlišné věkové rozložení se ukazuje taktéž v kategorii osob nad 65 let, která je u cizinců zastoupena 2 %, v populaci ČR pak 15 % osob (údaje k 1. 1. 2010).
Graf 1: Věková struktura obyvatel ČR a cizinců v ČR žijících (k 1.1.2010)
Zdroj: ČSÚ
Počty sňatků, které uzavírají Češky a Češi s cizinci, se pohybují kolem 4 500 ročně. Mezi nevěstami z ciziny jsou nejčastěji Slovenky, Ukrajinky či Rusky. Češky se nejčastěji vdávají za Slováky, Němce či Brity. Počet sňatků cizinců dosáhl v roce 2009 hodnoty 4 369. Nejvíce sňatků, v nichž alespoň jeden ze snoubenců byl cizinec, se uskutečnilo v hlavním městě Praha, nejméně pak v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Z hlediska podílu sňatků cizinců byly nejvyšší hodnoty zaznamenány v Hlavním městě Praha a v Karlovarském kraji. Nikterak nepřekvapí, že v absolutních počtech bylo nejvíce sňatků cizinců v Praze (950), dále pak v okresech Brno-město a Ostrava-město. Z hlediska podílu sňatků cizinců na všech sňatcích uzavíraných v daném okrese bylo nejvíce takovýchto sňatků v Praze (15,2 %) a dále okresy z různých částí republiky, přičemž pořadí okresů podle podílu neodpovídalo pořadí okresů podle absolutních počtů sňatků. Hodnoty ve většině okresů se pohybovaly mezi 8 až 12 %.
Současně se zvyšujícím se počtem cizinců rostou i počty dětí, které se jim v ČR narodily. V roce 2005 se narodilo 1 518 dětí cizinců, v roce 2009 to bylo již 3 104. Podíl dětí cizinců na všech narozených dětech přesáhl 2,5 %. Nejvíc dětí se narodilo Vietnamcům, Ukrajincům a Slovákům. Nejvíce cizinců se narodilo v krajích, v nichž je co do počtu obyvatel velké krajské město. Absolutně nejvíce cizinců narodilo v Hlavním městě Praze (1 127 dětí). Další kraje měly velmi výrazný odstup. Druhý kraj s nejpočetnějším zastoupením živě narozených cizinců byl sousední Středočeský kraj, v němž se narodilo 296 cizinců. Nejméně cizinců se narodilo v kraji Vysočina (54) a v Olomouckém kraji (34). Nejvyšší podíl mezi narozenými dětmi měly děti cizinců v kraji Hlavní město Praha (7,8 %), dále v Karlovarském kraji (7,2 %). Naopak nejmenší podíl živě narozených cizinců byl zaznamenán v Olomouckém kraji (0,5 %) a v kraji Vysočina (1 %). Úhrnná plodnost cizinek je ve všech krajích nižší, mnohdy podstatně nižší, než je úhrnná plodnost tamní majoritní populace. Nejvyšší byla úhrnná plodnost cizinek v západní části republiky, v kraji Ústeckém a Karlovarském (1,27). Na opačném konci republiky se mezi kraje s vyšší hodnotou ukazatele zařadil Zlínský kraj. Vůbec nejnižší hodnota byla zjištěna v sousedním Olomouckém kraji (0,33).
Ročně se rozvede kolem 2 000 smíšených párů. V případě, že se rozpadlo manželství s ženou se státním občanstvím ČR, převládalo státní občanství manžela slovenské, vietnamské či ukrajinské. Rozpadlo-li se manželství, kde byl muž státním občanem České republiky, jeho manželka měla většinou státní občanství Ukrajiny, Slovenska nebo Vietnamu. Je tedy patrné, že struktura rozpadajících se manželství je, jak v případě ženy, tak v případě muže ČR, velmi podobná, ačkoliv mezi státním občanstvím u manželství smíšeních párů jsou na straně muže a ženy rozdíly.
Z hlediska regionálního jsou v rozvodovosti cizinců poměrně velké rozdíly. Absolutně nejvyšší počty rozvodů cizinců byly zaznamenány v severních hraničních oblastech a dále v krajích s velkým krajským městem - jednalo se tedy o kraj Moravskoslezský, Jihomoravský, Středočeský a Hlavní město Praha, kde byl absolutní počet rozvodů cizinců nejvyšší (398). Naopak nejnižší počet byl zaznamenán v kraji Vysočina (37). Hodnoty podílu rozvodů cizinců na všech rozvodech v ČR v jednotlivých krajích se od absolutních počtů liší. Nejvyšší podíl rozvodů cizinců na všech rozvodech v daném kraji byl zaznamenán v Karlovarském kraji (16,8 %), za kterým se umístil kraj Hl. m. Praha (12,6 %), nejnižší hodnota podílu rozvodů cizinců byla v kraji Vysočina (3,2 %).
Počet zemřelých cizinců se v posledních letech zvyšuje, obecná míra úmrtnosti cizinců žijících v ČR je však mnohem nižší než obecná míra úmrtnosti občanů ČR. Tyto rozdíly jsou jasně dány diametrálně odlišnou věkovou strukturou majoritní populace a populace cizinců, u níž je věková struktura úmrtnosti „příznivější“.
Tabulka 1: Počet cizinců v ČR v letech 2000, 2007–20011 (k 1. lednu)
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR
Mezi cizinci je stále častější stěhování uvnitř České republiky. Zde je na místě připomenout, že za stěhování se nepovažuje fyzická změna bydliště. Aby bylo stěhování zachyceno demografickou statistikou, musí dojít ke změně trvalého bydliště. Můžeme tedy oprávněně předpokládat, že ve skutečnosti je počet přestěhovalých ještě vyšší.
Zahraniční stěhování cizinců v souvislosti hospodářskou krizí vykazovalo pokles na straně přistěhovalých, jejichž počty mezi lety 2008 a 2009 klesly takřka o polovinu, naopak se v uvedených letech počet vystěhovalých cizinců více než zdvojnásobil.
Tabulka 2: Cizinci pěti nejčastějších státních občanství žijících v ČR
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR
Tabulka 3: Demografické události cizinců
Zdroj: ČSÚ
Graf 2: Podíl cizinců na obyvatelstvu České republiky k 1.1.2009
Zdroj: ČSÚ
Eva Kačerová
