Konference byla věnována otázkám proměn pracovních, partnerských a rodinných drah, a to zejména v kontextu České republiky. V posledních dvaceti letech došlo v životních drahách českých mužů a žen k výrazným změnám. Cílem konference bylo přispět k vysvětlení diverzifikace a utváření nových partnerských a rodinných uspořádání i kombinování práce a péče. Celá konference byla rozdělena do dvou hlavních částí – první den byl věnován kvalitativním přístupům ke studiu životních drah, druhý konferenční den pak kvantitativním přístupům a prezentacím založeným na datech výběrových sociologických šetření.

Studium životních drah se v posledních desetiletích rozvíjelo jako oblast zkoumání lidských životů a událostí, které lidé prožívají. K rozvoji tohoto přístupu v sociologii a v příbuzných společenskovědních disciplínách přispěl rozvoj kvantitativních sociologických šetření a specifických statistických metod, které zkoumání životní dráhy jedinců umožňují. Od samého počátku však v této oblasti výzkumu mají své nezastupitelné místo kvalitativní metody výzkumu. Oběma přístupům byly věnovány úvodní přednášky v každém z konferenčních dnů, které se zaměřily především na základní principy kvalitativního a kvantitativního přístupu ke studiu životních drah, nezbytným datovým zdrojům, možnostem jejich získávání i zpracovávání a také možnému přínosu pro zkoumanou oblast.

Výzkum životních drah za využití kvalitativních sociálně-vědních metod přiblížily posluchačům Radka Dudová a Alena Křížková ze Sociologického ústavu AV ČR. 
První blok v sekci kvalitativního přístupu byl věnován převážně období vstupu do dospělosti, rané dospělosti a fázi, kterou někteří autoři označují jako fázi postadolescence. V příspěvku Životní dráhy pohledem dětí: Postav dům, zasaď strom a zploď syna pro 21. století autorky Lenka Slepičková a Michaela Bartošová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně představily výzkum, který sleduje, jak děti různého věku konstruují své budoucí životní dráhy a jak v této souvislosti vnímají své dosavadní rodinné i jiné zkušenosti. Výzkum probíhá v prostředí základních škol a zahrnuje dvě věkové skupiny dětí (10 a 14 let) a přestože zatím není ukončen, již jeho první zpracované části poskytují zajímavé informace o tom, jak si dnešní žáci třetích a sedmých tříd představují svůj budoucí partnerský, rodinný ale také profesní život i jaké hodnoty preferují, a ukazují zajímavá specifika mezi chlapci a děvčaty ale také v závislosti na věku.

Příspěvek Karolíny Vránkové z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy se zaměřil na téma spolubydlení jako jednu ze specifických forem bydlení mladých svobodných lidí. Pavla Skasková z Katedry psychologie Pedagogické fakulta Univerzity Karlovy představila výsledky výzkumu rodičovství v adolescenci, který se zaměřoval na dívky, které se staly matkami před dosažením plnoletosti a které vyrůstají převážně mimo okruh své původní rodiny – především v ústavní výchově nebo v azylových domech. Ema Hrešanová z Katedry sociologie Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni se zaměřila na konkrétní událost v životní dráze žen – porod, který autorka nahlížela jako významnou přechodovou událost a zaměřila se na interpretaci, jak událost porodu prožívají samotné ženy.

Druhý blok byl věnován především profesním drahám. Například Alice Červinková a Marcela Linková ze Sociologického ústavu AV ČR se v příspěvku věnovaly souvislostem mezi akademickými drahami žen a mateřstvím. Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR se zaměřila na mobbing (nebo také šikanu na pracovišti) a jeho důsledky na pracovní dráhu a její změny u zaměstnanců vystavených takovémuto jednání. Kamila Voštová z Katedry sociologie Filozofická fakulta Univerzity Karlovy se v příspěvku Proměny péče v kontextu globální ekonomiky zabývala tím, jakým způsobem souvisí zvyšující se poptávka po placené pracovní síle v domácnosti se současnými proměnami životních drah aktérů ve vyspělých státech. Hovořila také o otázkách migrace a destandardizace životních drah žen z méně rozvinutých zemí, které tuto poptávku po placené výpomoci v domácnosti často uspokojují, přičemž samy v zemi původu často opouštějí své rodiny a jsou nuceny nechat starost o domácnost a děti někomu jinému.

Třetí blok byl věnován především migraci, například v příspěvcích Aleny Pařízkové z Katedry sociologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Význam pracovní migrace v procesu přechodu do dospělosti a Michala Trousila z Katedry rekreologie a cestovního ruchu Univerzity v Hradci Králové nazvaném Integrace migrantů v České republice pohledem integrovaných.

Druhý konferenční den započal přiblížením výzkumu životních drah za využití kvantitativních sociálně-vědních metod, které posluchačům představila Anna Šťastná z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. 
První blok zaměřený na využívání dat ze sociologických výběrových šetření byl věnován především mladým lidem a životním drahám na počátku dospělosti. Představy o životních drahách mladé generace prezentoval Petr Fučík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Marta Hirschová z Katedry sociologie Filozofické fakulta Západočeské univerzity v Plzni si v příspěvku kladla otázku, zda jsou vzdělanostní šance jedince determinovány počtem sourozenců a strukturou původní rodiny. Zaměřila se konkrétně na to, jak se liší šance jedince na zahájení akademické studijní dráhy (čtyřleté gymnázium) v závislosti na tom, kolik má sourozenců a v jakém typu rodiny žije.
Lucie Hündlová z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy analyzovala odchody dospívajících dívek a mladých žen z domácnosti jejich rodičů. Porovnávala přitom situaci v České republice, Polsku a v bývalém Východním Německu s cílem ukázat, jaké faktory měly ve vybraných zemích vliv na odchod od rodičů a zda a do jaké míry se lišilo časování odchodu od rodičů. Výsledky ukazují, že v Polsku docházelo k odchodu od rodičů později a že přibližně jedna třetina žen se neodstěhovala z domova rodičů vůbec. Naopak ve Východním Německu ženy odcházely z domova rodičů v mladším věku, stejně tak jako v Česku, kde byl typický odchod z domova relativně brzy po dosažení plnoletosti a byl úzce spjat s prvním soužití s partnerem a zároveň s manželstvím.

Druhý blok byl věnován partnerským vztahům, a to jak z hlediska jejich utváření, tak i rozpadu. Hned dva příspěvky se věnovaly tématu nesezdaných soužití – Klára Čapková z Katedry sociologie Západočeské univerzity v Plzni a Martin Kreidl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity analyzovali, jaký vliv má struktura původní rodiny na vstup do manželství a do nesezdaného soužití. Anna Šťastná s Janou Paloncyovou z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí se zaměřily na první partnerská soužití českých žen a mužů, mezi nimiž v posledních dvou desetiletích začíná výrazně narůstat význam nesezdaných soužití. Hana Maříková a Marta Vohlídalová ze Sociologického ústavu Akademie věd se v přednášce zaměřily naopak na rozpady partnerských vztahů.

Poslední blok byl tematicky věnován především pracovním drahám – Hana Hašková ze Sociologického ústavu Akademie věd se věnovala otázce návratu matek na trh práce a tomu, jak se v české společnosti proměňovala délka mateřské péče o předškolní děti v domácnosti, ale také některým z faktorů, které ovlivňují délku této péče. Alena Křížková a Lenka Formánková ze Sociologického ústavu Akademie věd sledovaly pracovní dráhy žen a mužů v době ekonomické krize a zkoumaly, u jakých skupin zaměstnanců docházelo v období ekonomické krize (2008 –2010) častěji než jindy ke změnám ekonomického statusu ve smyslu přechodu do nezaměstnanosti.
Marcela Petrová Kafková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně uzavřela konferenci svým příspěvkem zaměřeným na proměny participace v rodině v souvislosti s odchodem do důchodu.

Řada z autorek a autorů příspěvků zmíněných v této reportáži své texty na daná témata již někde publikovala. Část textů vyjde na konci roku 2011 v monotématickém čísle časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum. Všechny zájemce o podrobnější výsledky lze tedy odkázat přímo na autory a jejich odborné texty.

Vedle publikací v časopisech a monografiích je možné některé z výsledků najít také v knize, která byla na konferenci představena - Pracovní dráhy žen v České republice. Knihu napsaly Alena Křížková, Hana Maříková, Hana Hašková a Lenka Formánková a vyjde v Sociologickém nakladatelství.