demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 48939

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
13.11.2011 ANALÝZA: Vývoj úhrnné plodnosti v demograficky vyspělých zemích

Vývoj úhrnné plodnosti v demograficky vyspělých zemích od roku 1950 je charakteristický dlouhodobých trendem poklesu z hodnot 2–4 dětí na ženu na zhruba poloviční hodnoty 1,2–2 děti na ženu. Ve většině vyspělých zemí je na začátku 21. století úroveň plodnosti hodnocena jako nízká, neboť nedosahuje úrovně dlouhodobě zajišťující prostou reprodukci.

Pokles úrovně plodnosti nebyl pozvolný, ve většině zemí bývalého západního bloku nastoupil v 60. či 70. letech 20. století, v zemích jižní Evropy zhruba v 80. letech 20. století a zemích bývalého východního bloku v 90. letech 20. století. Čím později pokles nastal, tím byl zpravidla (v transverzálním pohledu) prudší.

Vymezení souboru a hlavní rozdíly mezi skupinami zemí

Sledovaných 34 států je zeměmi nejen demograficky vyspělými (prošly procesem demografické revoluce), ale i ekonomicky vyspělými (developed countries podle klasifikace OSN - United Nations Statistics Division, 2009). Zvolený soubor je rozdělen podle poválečného politického uspořádání na země bývalého východního bloku („východní skupina/země“) a země bývalého západního bloku („západní skupina/země“). Ze západní skupiny byla dále vyčleněna podskupina zemí jižní Evropy.
V západních zemích došlo po druhé světové válce nejdříve k nárůstu úrovně plodnosti (tzv. poválečný babyboom), následovaném zhruba od 70. let 20. století významnějším poklesem, přičemž v některých z těchto zemí byl v závěru sledovaného období opět zaznamenán mírnější vzestup. Skupina zemí jižní Evropy (Španělsko, Itálie, Řecko, Portugalsko) zaznamenala pokles úrovně úhrnné plodnosti později než ostatní země západní skupiny (zhruba od 80. let 20. století) a tento pokles byl také relativně hlubší než u většiny zemí západní skupiny. V zemích východních byl významný pokles úhrnné plodnosti zaznamenán nejpozději, zpravidla až po roce 1990. V některých zemích východního bloku, na rozdíl od zemí západního bloku, byla úhrnná plodnost pod úrovní 2,1 dítěte na ženu už i v 50. a 60. letech 20. století a zůstávala relativně stabilní až do přelomu 90. let 20. století, kdy zaznamenala prudký pokles.
Zatímco pokles hodnot úhrnné plodnosti v západní Evropě a Severní Americe v období 60., 70. a 80. let 20. století byl poklesem na úroveň, která dlouhodobě nepoklesla pod 1,5 dítěte na ženu, tak pokles plodnosti v bývalém východním bloku byl poklesem na mnohem nižší úroveň, hodnocenou jako velmi nízkou (pod 1,3 dítěte na ženu, lowes-low fertility - např. Kohler, 2002).

Tabulka 1 Úhrnná plodnost, 1950–2009, vybraná období - pětileté průměry

Pozn.: Barevně jsou zvýrazněny hodnoty nižší než 1,30 (fialově), mezi 1,31–1,80 (oranžově) a mezi 1,81 a 2,06  (žlutě). Hranice 2,06 byla zvolena jako odhad úrovně úhrnné plodnosti zajišťující prostou reprodukci. V současných podmínkách nízké úrovně úmrtnosti žen do věku nejvyšší intenzity plodnosti je hodnota prosté reprodukce nižší než tradičně uváděná hodnota 2,1 dítěte na ženu. Pro přibližný odhad úrovně prosté reprodukce jsme vycházeli z hodnot za Českou republiku za rok 2007: průměrný věk matek 29 let, pravděpodobnost přežití pro ženy v dokončeném věku 29 let 0,999686, podíl dívek při narození 0,4866. Výsledná hodnota úhrnné plodnosti pro čmr = 1 byla vypočtena na 2,0556. Zaokrouhleno byla stanovena hodnota 2,06 (i když tato hodnota nemusí být přesnou hodnotou pro všechny sledované země pro celé sledované období).
Zdroj dat: World Population Prospect 2008.


Vývoj v jednotlivých skupinách zemí

Ve většině „ostatních“ západních zemích nastal pokles úhrnné plodnosti už v druhé polovině 60. let 20. století (pokles zpravidla na 80–90 % úrovně z předchozího pětiletého průměru), k dalšímu poklesu a v řadě zemí ještě prudšímu došlo v 70. letech 20. století. Pokud bychom jako výchozí období pro určení míry poklesu úrovně plodnosti vzali průměr úhrnné plodnosti z let 1960–1964 [pozn. 1] v jednotlivých zemí, lze konstatovat, že o 20 let později, tedy v letech 1980–1984 dosahovala úroveň úhrnné plodnosti pouze 50 - 70 % úrovně z let 1960–1964 a tuto úroveň je zhruba možno pozorovat až dosud.
Německo, Rakousko a Švýcarsko, tedy skupina německy mluvících (v případě Švýcarska alespoň zčásti) západních zemí, zaznamenává od poloviny 70. let 20. století nízkou úroveň úhrnné plodnosti (pod 1,6) a tu si udržuje již po více než 30 let až do současnosti. Naopak země ze severu Evropy a dále např. Francie či Velká Británie nezaznamenaly tak hluboký pokles úhrnné plodnosti, s výjimkou Dánska nepoklesl pětiletý průměr úhrnné plodnosti pod úroveň 1,6 dítěte na ženu. Na začátku 21. století je v těchto zemích úhrnná plodnost zhruba 1,7–1,8 dítěte na ženu. Specifický vývoj pozorujeme u Islandu a Irska, kde pětiletý průměr úhrnné plodnosti během sledovaného období nepoklesl dokonce ani pod hodnotu 1,9 dítěte na ženu. Japonsko a Kanada zaznamenali podobný průběh poklesu úrovně úhrnné plodnosti jako západoevropské země. V Japonsku se v posledních letech udržuje velmi nízká úroveň úhrnné plodnosti (okolo 1,3 dítěte na ženu), v Kanadě ale nebyl během sledovaného období pětiletý průměr nižší než 1,5 dítě na ženu. Austrálie, Nový Zéland a USA také během sledovaného období zaznamenali pokles úhrnné plodnosti, avšak ne tak hluboký jako ostatní západní země a aktuální úrovní úhrnné plodnosti se řadí mezi vyspělé země s nejvyšší úrovní plodnosti.
K poklesu úrovně úhrnné plodnosti pod hladinu prosté reprodukce došlo na přelomu 60. a 70. let 20. století v těchto západních zemích: Německo, Rakousko, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko, Velká Británie, Finsko, Švédsko, Dánsko, Kanada, USA. S určitým zpožděním také dalších západních zemích s výjimkou Irska a Islandu. Relativně prudký a hluboký pokles to byl především v Německu, Rakousku, Nizozemsko, Finsku, Kanadě a USA.

Graf 1 Úhrnná plodnost, 1950–2009, pětileté průměry, západní skupina - vybrané země


V zemích jižní Evropy došlo k poklesu úrovně plodnosti až během 80. let 20. století, tedy zhruba o 10–15 let později než v ostatních západních zemích. Jednalo se o pokles na úroveň 50 - 70 % oproti období 1960–1964. Tento pokles byl v případě Itálie, Španělska a Portugalska poněkud prudší než v některých zemích ze skupiny západních zemí (tato skupina je však natolik početná a tím i různorodá, že v ní najdeme země se srovnatelně prudkým pokles i země s poklesem pozvolnějším). V Portugalsku (jakožto zemi, která na počátku druhé poloviny 20. století demografickou revoluci teprve dokončovala) pokles hodnot úhrnné plodnosti nastoupil v rámci skupiny jihoevropských zemí nejpozději, naopak v Itálii nejdříve.

Graf 2 Úhrnná plodnost, 1950–2009, pětileté průměry, skupina jihoevropských zemí - vybrané země


Východní země zaznamenaly zásadní pokles úrovně plodnosti v 90. letech 20. století, spuštěný společenskými změnami po pádu socialistických režimů, tedy s dalším zpožděním zhruba 10–15 let oproti zemím z jihu Evropy. Skupina těchto zemí není v rychlosti a hloubce poklesu homogenní, v některých zemích došlo k určitému poklesu už v 80. letech 20. století. K nehlubšímu poklesu (pod nebo okolo 50 % oproti období 1960–1964) došlo na přelomu století v České republice, Slovensku, Slovinsku, Bulharsku, Polsku a Rusku. Pokud však budeme posuzovat ne míru poklesu, ale hodnotu úhrnné plodnosti, došlo ve všech zemích (kromě Estonska) k poklesu pětiletého průměru úhrnné plodnosti pod nebo blízko hodnoty 1,3 dítěte na ženu.

Graf 3 Úhrnná plodnost, 1950–2009, pětileté průměry, východní skupina - vybrané země


Pokles úrovně plodnosti v demograficky vyspělých zemích je ústředním bodem teorie druhého demografického přechodu (např. Van de Kaa, 1987, Lesthaeghe, 2010). K dlouhodobému poklesu ve většině (ne však všech demograficky vyspělých zemích) během druhé poloviny 20. století a začátku 21. století docházelo. Trend snižování úrovně plodnosti byl nastoupen již demografickou revolucí, hlavní motivace a způsob poklesu (omezování plodnosti vyššího pořadí) jsou zřejmě také pokračováním trendu nastoupeného demografickou revolucí (např. Cliquet, 1991, Coleman, 2003). Dlouhodobý trend však nemá lineární průběh, vlivem významných společenských změn dochází i ke změnám v demografickém vývoji. Pokles úrovně plodnosti (ale např. i vzestup průměrného věku matek) zaznamenávaný od poloviny 60. let 20. století se jeví významnějším v porovnání se situací po druhé světové válce, avšak ve srovnání s úrovní plodnosti během ekonomické krize ve 30. letech 20. století již tak bezprecedentní není.
 


Poznámky
1 Jako referenční období považujeme roky 1960–1964 vhodnější než období 50. let 20. století, kdy v mnoha zemích docházelo ještě k vyrovnání, kompenzacím způsobeným ekonomickou krizí 30. let 20. století, druhou světovou válkou, nástupem totalitních režimů, ale i dokončování demografické revoluce.

Literatura
  • Cliquet, R. L. 1991. The Second Demographic Transition: Fact or Fiction? Population studies, 23, Strasbourg: Council of Europe.
  • Coleman, D. 2003. Why we don’t have to believe without doubting in the ‘Second Demographic Transition’. Some agnostic comments. Contribution to a debate on the Second demographicTransition, European Population Conference, Warsaw, August 2003.
  • Kohler, H.P. – Billari, F. – Ortega, J.A. 2002. The Emergenceof Lowest-Low Fertility in Europe during the 1990s. Population and Development Review. 28 (4), s. 641–680.
  • Lesthaeghe, R. 2010. The unfolding Story of the Second demographic Transition. Paper presented at the Conference on „Fertility in the History of the 20th Century – Trends, Theories, Public Discourses, and Policies“. Akademia Leopoldina and Berlin – Brandenburgische Akademie (on-line) (citováno 10. 5. 2010), dostupné z: <http://www.vub.ac.be/SOCO/Lesthaeghe.htm>.
  • United Nations Statistics Division 2009. Standard Country and Area Codes Classification. (on-line) (citováno 28. 7. 2009), dostupné z: <http://unstats.un.org/unsd/methods/m49/m49regin.htm#transition>.
  • Van de Kaa, D. J. 1987. Europe’s Second Demographic Transition. Population Bulletin. 42 (1), Washington DC: Population Reference Bureau. s. 1–57.

Zdroj dat:
United Nations Population Division 2009. World Population Prospects: The 2008 Revision. Population Database. (on-line) (citováno 29. 6. 2009), dostupné z: <http://esa.un.org/unpp/index.asp?panel=2>.


Lucie Vítková

hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum