demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51755

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
27.02.2012 ANALÝZA: Mezigenerační reprodukce sociálního znevýhodnění

Problematice sociálního znevýhodnění a především reprodukci sociálního znevýhodnění v procesu vzdělávání se věnuje následující text autora Daniela Hůle, který se danou problematikou zabývá již více než 15 let. Následující analýza je součástí širší analýzy realizované pro potřeby Společnosti Tady a teď o.p.s. a finančně byla podpořena z OPLZZ.


Vlivem sociálního statusu rodičů na kariéru dětí se zabývá celá řada vědeckých prací. Pozornost je však zaměřena ve většině případů na reprodukci vysokoškolského vzdělání, popřípadě středoškolského. Naprostá většina lidí, žijících na okraji společnosti, ať již geograficky specifikovaném, nebo čistě statusovém, má nejčastěji nejvyšší dosažené vzdělání základní, popřípadě zvláštní.

Ačkoli nelze jednoznačně ztotožnit sociální status a příslušnost k národnosti, lze konstatovat, že velká část Romů žije na okraji společnosti, alespoň dle paradigmat, na kterých je tato analýza postavena. To se týká především maximálního dosaženého vzdělání rodičů. Při neexistenci aktuálních datových zdrojů musíme vycházet z posledních relevantních údajů, kterými je sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce 2001. Zde máme k dispozici podrobné údaje o dosaženém vzdělání celé populace, přičemž jsou tyto údaje podrobně členěny dle národnosti. Při srovnání celkové populace a romské populace, které nabízí graf 1, je patrný významný rozdíl v rozložení populace dle maximálního dosaženého vzdělání. Zajímavý je však také rozdíl mezi jednotlivými pohlavími u většinové populace, kde má téměř 32% žen maximálně základní vzdělání, naproti tomu u mužů se jedná pouze o necelých 19%. Ještě větší rozdíl je u kategorie VL, což představuje nejvyšší vzdělání ukončené výučním listem. Naopak maturitu jako nejvyšší dosažený stupeň vzdělání má 30% žen a pouze 26% mužů. Tento nepoměr u většinové populace je pravděpodobně způsoben charakterem dat, kdy ve sčítání jsou započítáváni všichni obyvatelé, tedy i lidé v důchodovém věku a odráží to tak vzdělanostní poměry platné před mnoha desítkami let a několika generacemi. V generaci rodičů stávajících studentů se již takto výrazná disproporce pravděpodobně vyskytovat nebude.

 

Graf 1: Srovnání maximálního dosaženého vzdělání u většinové společnosti a Romů dle údajů ze SLDB 2001 v %

Poznámky: ZŠ (nejvýše základní vzdělání), VL (nejvýše výuční list)
Zdroj: SLDB 2001

 

Podobný trend, jako u celkové populace, v rozdílu mezi ženami a muži je zřejmý i u romské populace, kde má nejvýše základní vzdělání téměř 82% žen a „pouze“ 74% mužů, podobně je to i u kategorie VL. Naopak maturitu má již stejný podíl mužů i žen, což při disproporci v obou nižších kategoriích vypovídá o větší úspěšnosti žen v procesu vzdělávání. V každém případě jsou výchozí podmínky dětí z romských rodin, v perspektivě budoucí kariéry, nevýhodnější než u dětí z ostatních rodin. Tato nevýhodnost vyplývá z teorie reprodukce sociálního statusu, kdy mají výhodnější postavení na startovní čáře děti z rodin se vzdělanějšími rodiči (viz tabulka 1).

Jak již bylo řečeno, graf 1 vychází z datové základny SLDB, což je dílčí problém u dat k romské národnosti. Jak je obecně známo, k romské národnosti se ve sčítání v roce 1991 a 2001 přihlásilo mnohem méně lidí, než kolik bylo evidováno Romů za komunismu. V roce 1991 se přihlásilo k romské národnosti přibližně 30 tisíc lidí a v roce 2001 to bylo již pouze 11 tisíc lidí. Obecně se přitom předpokládá, že v Česku žilo v těchto letech přibližně 180 tisicí, respektive 250 tisíc Romů. Na základě hlubší analýzy dat ze SLDB 1991 a 2001 však můžeme konstatovat, že rozhodnutí přiznat se k národnosti či nikoli, nebylo statisticky významně ovlivněno dosaženým vzděláním jednotlivců ani jejich sociálním statusem. Toto tvrzení, velmi zjednodušeně, stojí na porovnání dat z evidence národních výborů (naposledy v roce 1989) a dat  ze SLDB 1991. Při srovnání relativních četností výskytu Romů v jednotlivých krajích zjistíme, že tyto četnosti jsou ve většině krajů téměř shodné. Zároveň platí, že z historických důvodů populace Romů na jižní Moravě a například v severních Čechách vykazuje ve vzdělanosti významnou odlišnost, ani u těchto dvou krajů však nedošlo ke statisticky významnému odchýlení se jednotlivých relativních četností (viz graf 2), ačkoli mírný rozdíl zde je pozorovatelný. Například na Jižní Moravě žije celá řada vysokoškolsky vzdělaných Romů a podobně i v oblasti dtředního školství jsou v tomto regionu Romové úspěšnější. Přesto se například na Jižní Moravě, nebo třeba i v Jižních Čechách nepřihlásilo významně více Romů ke svě nnárodnosti. Často se přitom můžeme setkat s názory, že vzdělanější Romové jsou národnostně uvědomnělejší, což se jeví jako neodůvodněná domněnka. Údaje o vzdělanosti znázorněné v grafu 1 proto lze považovat za reprezentativní, byť vycházejí z populačního vzorku pokuze 11 tisíc lidí. Podle různých analýz přitom žije Romů v Česku přibližně 300 tisíc.    

 

Graf 2: Srovnání relativních četností rozložení romské subpopulace dle krajů v %

Poznámky: NV 89 (údaje z Evidence národních výborů z roku 1989)
Zdroj: www.demografie.info (http://www.demografie.info/?cz_demromuevi89=)

 

V rámci výzkumu nazvaného „Rozhodování žáků při volbě vzdělávací cesty a úspěšnost vstupu na trh práce“, který realizoval Národní ústav odborného vzdělávání, se autorský tým podrobně zabývá vlivem vzdělání rodičů na vzdělávací kariéru dětí. Z tohoto výzkumu je kompletně také převzata tabulka 1, ve které jsou prezentovaná zjištěná data. Ačkoli zde není zahrnuta kategorie „nejvyšší vzdělání ZŠ“, je z uvedených dat patrný vliv vzdělání rodičů a následná reprodukce tohoto vzdělanostního kapitálu. Nejvýraznější vliv faktoru vzdělání rodičů je patrný v případě obou extrémů vzdělání dětí, tedy u nejnižšího středního stupně zakončeného výučním listem a naopak u pomyslného nejvyššího stupně středního vzdělání, kterým je studium na gymnáziu. Zatímco v prvním případě mezi zkoumaným vzorkem bylo pouze 1,7% studentů, kteří by vystudovali učiliště a získali výuční list a zároveň by jejich rodiče měli vysokoškolské vzdělání, celých 22% absolventů učiliště pocházelo z rodiny, kde nejvyšší dosažené vzdělání bylo také vyučení. V případě gymnázií byla situace opačná, tedy necelých 18% studentů z celkového počtu studentů, jejichž rodiče dosáhli nejvýše vyučení, vystudovalo gymnázium, v případě dětí vysokoškoláků vystudovalo gymnázium 71% studentů. Z obou těchto příkladů je patrný vliv vzdělání rodičů na budoucí vzdělávací kariéru dětí. Pokud by byla do výzkumu zahrnuta kategorie nejvyšší vzdělání ZŠ, lze se domnívat, že by situace byla obdobná a reprodukce nejvýše základního vzdělání by byla také prokázána.

 

Tabulka 1: Vliv vzdělání rodičů na kariéru dítěte (převzato)

Zdroj: www.nuov.cz

 

Z výše uvedených údajů je patrný hendikep, který činí sociální, ve svém důsledku, znevýhodnění dlouhodobě udržitelným. Problém je o to větší, že český vzdělávací systém více než průměrné systémy v Evropě přenáší odpovědnost za vzdělání svých dětí na rodinu. Rozšířený koncept domácí přípravy proto posiluje snevýhodnění dětí, které pocházejí z m=ně motivovaného prostředí. Částečným řešením mohou být různé programy podporující vzdělávání takto znevýhodněných rodina, ale tyto programy nikdy nepokryjí existující potřebu v dostatečnmé míře. Řešením by měl být celý komplex změn od zrušení praktických základních škol tak, aby nedocházelo k institucionalizaci sociálního znevýhodnění, přes intenzivnější práci se znevýhodněnými žáky přímo ve škole až po podporu programů posilujících kompetence rodičů znevýhodněných dětí. 


Daniel Hůle
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum