Tento projekt si klade za cíl odhadnout způsoby řešení životní situace lidí starších 75 let v příštích třiceti letech. Výsledkem projektu bude odhad jejich potřeb prostřednictvím vyhodnocení budoucí poptávky po pečovatelských domech a neformální i formální péči.
Volba konkrétního řešení životní situace je proces postupného rozhodování, při němž mezi prvotní rozhodovací činitele patří:
- rodinný/manželský stav (život s partnerem či bez něj, ženatý/vdaná či ne)
- existence rodinné podpory (děti či jiné osoby)
- zdravotní stav (fyzická a duševní závislost či nezávislost) a sociálně-ekonomické podmínky
Volba konkrétního řešení životní situace:
- Staří lidé mohou žít samostatně, pokud je jejich stav dobrý nebo pokud bydlí s někým, kdo se o ně může postarat.
- Jejich vlastní sociálně-ekonomické postavení a podpora, kterou mohou očekávat od svých dětí, jsou proto velmi významnými faktory, jež je nutno zvážit.
- Jaké prostředky lze zmobilizovat při potřebě péče a specifických opatření (vícegenerační bydlení, pečovatelské domy)?
Ústředním cílem projektu je odhad potřeb populace starší 75 let v období let 2000-2030 pomocí demografických metod.
Program konference
1. Obecné představení projektu FELICIE a nástin demografických změn v průběhu příštích 25 let.
1.1 Cíle projektu
1.2 Hlavní výsledky projektu
- Nárůst populace starší 75 let
- Změny v rodinném, společenském a ekonomickém kontextu
- Zvýšená závislost starších lidí
- Nárůst poplatků za pečovatelské potřeby
2. Současná situace
2.1 Autonomie financování:
- Měla by se podpora autonomie financovat z povinných daní? Nebo z vlastních prostředků osob (s mechanizmy státních přídavků založených na průzkumu majetkových poměrů či prostřednictvím soukromého pojištění?)
- V případě soukromého financování bychom měli brát v úvahu pouze prostředky seniorů nebo i příjem partnera/ jiných osob v domácnosti/ dalších příbuzných (do jaké šíře?)
- Domníváte se, že rizika by měla být financována odlišně podle míry autonomie?
2.2 Konkrétní organizace podpory
- Co se týče formální pomoci, jaké jsou silné a slabé stránky současného systému? (jaká je dostupnost a kvalita služeb pomoci v domácnosti; jaká je dostupnost a kvalita institucionální péče)
- Jaké jsou meze formální pomoci? Jakou roli jsou připraveny převzít rodiny? Jaké služby očekávají občané od státních orgánů?
- Co očekávají senioři? Dávají přednost rodinné či profesionální podpoře při vedení domácnosti/ osobní péči? Pokud zdravotní stav starému člověku nedovoluje zůstat doma, jakou volbu upřednostňuje: bydlet s dětmi, nebo vstoupit do zařízení komunitní péče?
3. Budoucnost, aneb jak zajistit pohodlí vzrůstajícímu počtu závislých starých osob?
3.1 Každým dnem vzrůstá počet závislých starých osob
- Domníváte se, že finanční zátěž by měly nést rodiny (tudíž předpokládáte, že se státní orgány neujmou své role: proč?)?
- Nebo by ji měly nést státní orgány (tudíž předpokládáte, že se rodiny neujmou své role: proč?)?
- Nebo by odpovědnost měly nést obě skupiny?
3.2 Bez potřebné léčby budou staří lidé stále častěji trpět demencí a duševní závislostí.
- Měly by starší osoby trpící demencí nebo závažnými potřebami závislosti pobírat přídavky ze specifických finančních zdrojů?
3.3 Jaké hlavní trendy je třeba rozvíjet v oblasti formální pomoci?
3.4 Jaká řešení by se podle Vašeho názoru měla vyvíjet k podpoře rodin a k tomu, aby ženám bylo umožněno sladit profesionální kariéru s péčí o starší rodinné příslušníky?
- Hrazené (či nehrazené) dny volna pro příbuzné závislých osob
- Pečovatelská dovolená - ekvivalent rodičovské dovolené
- Některé země umožňují ze samostatného pojištění platit příbuzného, který o danou osobu pečuje. Je toto řešení, které si představujete (s ohledem na problémy ekonomické krize a integrace neaktivních rodinných pečovatelů na trhu práce)
- Krátkodobá pečovatelská zařízení (systém dočasné či denní péče)
3.5 Obecně vzato, měla by se politika autonomie inspirovat politikou v oblasti dětské péče?
3.6 Je rozumné počítat s tím, že muži převezmou aktivnější podíl na pečovatelské úloze v porovnání s jejich manželkami či sestrami?