demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89343

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
3.08.2012 ANALÝZA: Gender podle dat ČSÚ

V následujícím textu vám přinášíme zajímavosti z genderových statistik Českého statistického úřadu. Kromě stručného přehledu vycházejícího z publikace Ženy a muži v datech 2011 budou podrobněji prezentovány informace k problematice zaměstnanosti a mezd a k problematice cizinců v České republice. Autorem textu je Marek Řezanka.

Na konci loňského vyšla na ČSÚ publikace Ženy a muži v datech 2011, jež mapuje nejdůležitější genderové výstupy za nejrůznější oblasti a je určena pro širokou veřejnost. Je to již čtvrté vydání této publikace (předtím vyšla v letech 2003, 2005 a 2008). Publikace je distribuována do škol a domácností.
Kromě toho ČSÚ každoročně připravuje ročenku Zaostřeno na ženy a muže. Ta obsahuje základní výstupy podle pohlaví a dalších charakteristik (věku, úrovně vzdělání, ad.) za nejrůznější oblasti české společnosti. Ať se již jedná o oblast demografických dat, zdravotnických statistik, údajů za vzdělanostní strukturu populace, sféru trhu práce a mzdových statistik, dat za oblast sociálního zabezpečení, soudnictví a kriminality, veřejného rozhodování a řídících funkcí či informačních a komunikačních technologií. Datové výstupy jsou prezentovány v tabulkách a grafech a jsou vždy doprovázeny nezbytnými metodickými poznámkami.
Mimo to vyšlo v minulosti několik neperiodických genderových publikací zabývajících se jednou konkrétní oblastí z hlediska genderu (například informačními a komunikačními technologiemi či populací cizinců v ČR).  Na stránkách Českého statistického úřadu – www.czso.cz se genderové statistiky včetně vydaných publikací v elektronické podobě skrývají pod odkazem: Statistiky – Průřezové statistiky – Genderové statistiky. K aktualizaci dat na webu došlo opět na přelomu roku.

 

Stručný přehled – ženy a muži v datech

Následující výstupy se týkají zajímavostí, jež se objevily v brožuře Ženy a muži v datech 2011.
Rodí se o něco málo více chlapců než dívek, jinak však v populaci převažují ženy. Tento trend je výrazný v nejvyšších věkových skupinách, kde již ženy dominují. Dožívají se v průměru vyššího věku než muži.
Ženy i muži umírají nejčastěji na nemoci oběhové soustavy, druhou nejčastější příčinou smrti jsou u obou pohlaví novotvary.
Muži jsou častěji než ženy náchylní k nadváze (už kvůli své tělesné konstituci), ženy tíhnou více než muži k oběma krajním pólům, obezitě i podváze.
U mladších osob je vyšší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných. Hlavně v případě žen je patrný generační rozdíl mezi skupinou pětašedesátiletých a starších s výrazným podílem maximálně základního vzdělání a mezi ženami ve věku 25-34 let, kde vysokoškolské vzdělání je u těchto žen na druhém místě hned po středoškolském s maturitou.
Jak v případě zaměstnanců, tak podnikajících se nejvyšším podílem žen vyznačuje odvětví zdravotní a sociální péče. Nejnižší podíly žen, jak mezi zaměstnanci, tak podnikateli, vykazuje stavebnictví.
S rostoucí průměrnou výší starobních důchodů se mění procentuální zastoupení žen a mužů, kteří tyto důchody pobírají. Více jak pětaosmdesát procent osob s vyměřeným starobním důchodem v průměrné výši do 8 000 Kč jsou ženy. Jejich podíl na celkovém počtu starobních důchodců podstatně klesá s rostoucí průměrnou výší důchodů.
Muži jsou nejčastěji oběťmi úmyslného ublížení na zdraví, loupeží a vydírání. Na čtvrtém místě figuruje u mužů nebezpečné vyhrožování. Ženy se stávají nejčastěji oběťmi loupeží, úmyslného ublížení na zdraví a nebezpečného vyhrožování. Z celkového počtu žen, které se staly oběťmi trestných činů, se téměř pětina stala oběťmi pohlavního zneužívání a znásilnění.
Zatímco na okresních a krajských soudech převažují mezi soudci ženy, u ostatních typů soudů tomu je naopak. V podstatě lze říci, že čím je nižší rozhodovací úroveň soudů, tím je vyšší podíl žen mezi soudci.
Muži se aktivitám na internetu v průměru věnují více než ženy. Výjimkou je hledání práce pomocí internetu a rozesílání životopisů elektronickou poštou, kde převažují podíly žen jak ze všech žen do 54 let včetně, tak ze všech uživatelek internetu nad podíly mužů ze všech mužů do 54 let včetně, respektive mužů, kteří v posledních třech měsících užívali internet.

 

Vzhledem ke skutečnosti, že v našem oddělení (Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí) se zaměřujeme na statistiky migrací, trhu práce a mezd a rovných příležitostí, bude v následující části prezentováno několik tabulek a grafů vážících se právě k problematice zaměstnanosti a mezd k problematice cizinců v ČR.

 

Zaměstnanost a mzdy

Zaměstnaní celkem se skládají ze zaměstnanců a podnikajících. Podnikající zahrnují osoby samostatně výdělečně činné a řadí se sem též zaměstnavatelé. Tito lidé se považují za zaměstnané ve vlastním podniku. Sem patří i pomáhající rodinní příslušníci bez ohledu na počet odpracovaných hodin během referenčního týdne. Jako samostatná kategorie jsou klasifikováni členové produkčních družstev. Pro potřeby mezinárodního srovnání jsou tyto osoby na doporučení ILO spojovány se skupinou zaměstnanců.
Počet podnikajících žen od roku 1993 vykazuje více méně rostoucí trend. Od roku 1993 se počet podnikajících žen v civilním sektoru národního hospodářství zvýšil o téměř 90 %, a to ze 124 tisíc na 232 tisíc žen k roku 2010 (jedná se o roční průměry). Podobně dynamický a lineární byl nárůst podnikajících mužů v témže období. V roce 1993 podnikalo přibližně 315 tisíc, v roce 2010 již 604 tisíc mužů.
Muži převažují nad ženami u podnikajících ve všech pětiletých věkových kategoriích. Nejvíce podnikajících bylo zjištěno ve věku 35-39 let, na druhém místě skončila věková kategorie 45-49 let. Nejnižší podíl žen mezi podnikateli byl ve věkové kategorii 30-34 let (25% podíl), kdy ženy častěji odchází na mateřskou dovolenou. Nejvyšší, 33% podíl žen, pak byl zaznamenán v předdůchodovém věku 50-54 let. 


  

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

 

Ženy představují v České republice celkově přibližně 29 % všech podnikajících. Ze všech zaměstnaných žen tvoří podnikatelky 12 %, oproti tomu podnikající muži zastupují téměř čtvrtinový podíl ze všech zaměstnaných mužů, tedy 22 %. Z 2 068,9 tisíc zaměstnaných žen jsou zaměstnavatelkami jen necelá dvě procenta. V případě mužů je podíl zaměstnavatelů na celkovém počtu zaměstnaných vyšší, a to pětiprocentní (z celkového počtu 2 798,2 tisíc zaměstnaných mužů).
Podobně jako u podnikajících, mají také zaměstnanci nejpočetněji zastoupenou věkovou kategorii 35-39 let. Na rozdíl od podnikajících však druhou nejčetnější kategorií z hlediska věku není skupina 45-49 let, ale 30-34 let. Další změnou oproti podnikajícím je u zaměstnaných podíl žen v jednotlivých věkových skupinách. Zatímco podnikající se ve všech věkových kategoriích vyznačují relativně nízkým podílem žen, zaměstnanci s výjimkou nejnižší a nejvyšší věkové skupiny (do 19 a nad 60 let) a věku 30-34 let vykazovali více jak čtyřicetiprocentní zastoupení žen. Ve věkových kategoriích 45-49 a 50-54 let se u zaměstnanců jedná dokonce o nadpoloviční podíl žen.

 

  

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

 

Z více jak 4 milionů zaměstnanců zaujímal podíl žen 46 %.  Zaměstnanci i podnikající svou strukturou podle vzdělání více méně kopírují vzdělanostní strukturu celé populace, kde ženy mají nejvíce zastoupenou vzdělanostní kategorii SŠ s maturitou a muži SŠ bez maturity.
Z podnikajících žen je 23,9 % vysokoškolaček, což je o 4,2 procentních bodů více než v případě podílu podnikajících mužů s vysokoškolským vzděláním, kterých je 19,7 % V případě zaměstnanců je podíl vysokoškoláků u žen i mužů zhruba stejný, a to 18 %.
Nejvíce zaměstnaných bylo zjištěno ve zpracovatelském průmyslu (1 235,9 tisíc osob), ve velkoobchodu a maloobchodu a opravě motorových vozidel (593,8 tisíc osob) a ve stavebnictví (464,9 tisíc osob).
Na rozdíl od mužů (kteří v podstatě kopírují celkový trend) se v odvětvích dostává u zaměstnaných žen na třetí pozici zdravotní a sociální péče (místo stavebnictví).
Nejvyšší podíly podnikajících na celkové zaměstnanosti vykazovala odvětví: profesní, vědecké a technické činnosti (47,8 %), stavebnictví (40 %) a činnosti v oblasti nemovitostí (39,9 %). Nejvyšší podíly podnikajících žen i mužů se vyskytovaly v odvětvích: profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí. V případě žen byl třetí nejvýraznější podíl podnikajících (ze všech zaměstnaných) zaznamenán u peněžnictví a pojišťovnictví (necelá pětina).
Jak v případě zaměstnanců (80% podíl žen), tak podnikajících (více jak 73% podíl žen) se nejvyšším podílem žen vyznačovalo odvětví zdravotní a sociální péče. Nejnižší podíly žen jak mezi zaměstnanci (11% podíl žen), tak podnikateli (ženy zde tvořily pouze necelá 3 %) vykazovalo stavebnictví.

 

GPG – Gender Pay Gap – je počítán jako relativní rozdíl mediánu mzdy mužů a žen vztažený k mediánu mzdy mužů a vyjadřuje se v procentech. Data jsou průměry za rok 2010.
Ženy vydělávají méně než muži, a to bez ohledu na úroveň vzdělání. Oběma skupinám rostly mzdy úměrně s výší vzdělání, avšak mediánová mzda českých žen v roce 2010 dosahovala pouze 80,2 % úrovně výše mediánové mzdy mužů (GPG = 18,7 %). Největší rozdíly byly zjištěny u středoškoláků bez maturity (GPG = 29,4 %) a u vysokoškoláků s magisterským a vyšším vzděláním (GPG = 27,5 %).
Nejmenší rozdíly se objevily u středoškoláků s maturitou (GPG = 18,4 %) a také  u osob maximálně základním vzděláním (GPG zde představoval 22,4 %). U lidí s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním představoval GPG = 23,4 %.

 

 

Zdroj: ISPV, ISPlat

 

Ve věkových skupinách do 19 let a 20-29 let ještě výrazná část populace studovala. Pokud byli lidé již v tomto věku ekonomicky aktivní, nebyla zde mzdová diferenciace podle pohlaví tak výrazná jako ve vyšším věku. K jejímu nárůstu došlo ve věkové skupině 30–39 let, kdy mediánové mzdy žen představovaly pouze 74,9 % (GPG byl roven 25,1 %) výše mezd mužů. Zde byla hodnota GPG podle věku nejvyšší. V následující věkové kategorii, 40-49 let, byla hodnota GPG ještě poměrně výrazná, 21,9 %.  S rostoucím věkem se rozdíly v úrovni mezd podle pohlaví opět snižovaly. Ve věkové kategorii 50-59 let klesla hodnota GPG na 15,2 %. Ve věkové kategorii 60 a více let tvořily mediánové mzdy žen 89,8 % mediánových mezd mužů, to znamená, že Gender Pay Gap zde dosáhl nejnižší hodnoty (10,2 %). Při členění věkových skupin na pětileté kategorie byla maximální hodnota GPG zjištěna ve věku 35-39 let (27,3 %), naopak nejnižší rozdíl v úrovni mezd podle pohlaví byl zaznamenán ve věku, kdy se nejčastěji odchází do důchodu, tj. 60-64 let (GPG zde představoval 6,7 %).
 

 

Zdroj: ISPV, ISPlat

 

K 31. 12. 2010 žilo v České republice 424 291 cizinců. Podíl žen představoval mezi těmito cizinci 42,4 %.
Nejvyšší podíl ze všech cizinců na území ČR zaznamenali občané Ukrajiny (29,3 %), na druhé pozici figurovaly osoby s občanstvím Slovenska (16,9 %), třetí místo potom patřilo občanům Vietnamu (14,2 %). Osoby s občanstvím Ruska tvořily 7,5 % a s občanstvím Polska 4,3 % cizinců v ČR. Ostatní cizinci představovali 27,8 % všech cizinců na našem území.
V rámci pěti nejčastějších občanství cizinců na území ČR převažovaly ženy nad muži v případě občanů Ruska (ženy zde představovaly 54 % občanů Ruska) a Polska (ženy se na celkovém počtu cizinců s občanstvím Polska podílely 53 %). Nejvyšší převaha mužů byla zjištěna u cizinců s občanstvím Vietnamu, podíl mužů mezi těmito cizinci byl 59 %. Celkový podíl žen mezi cizinci mimo 5 nejčastějších občanství činil 35,6 %.
Osoby s občanstvím Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu na území ČR spadaly nejčastěji do věkové kategorie 20-39 let, a to v případě obou pohlaví. Muži s občanstvím Ruska a ženy i muži s občanstvím Polska pobývající v ČR byli nejvíce zastoupeni ve věku 40-59 let. Věková struktura těchto cizinců je výrazně mladší než věková struktura celé populace.

 

Zdroj: ŘSCP ČR

 

K 31. 12. 2010 bylo na území ČR zjištěno celkem 306 350 zaměstnaných cizinců, kde zastoupení žen představovalo 33,2 %. Z 215 367 cizinců evidovaných na úřadech práce tvořily ženy 34,8 %, mezi cizinci s platným živnostenským oprávněním bylo 29,3 % žen. Živnostníků byla mezi cizinci necelá třetina (29,7 %).
Zatímco mezi zaměstnanými cizinci ze zemí Evropské unie převažují výrazně evidovaní na úřadech práce (92,2 % zaměstnaných cizinek a 86,9 % zaměstnaných mužů cizinců ze zemí EU bylo evidováno na úřadech práce), u cizinců ze zemí mimo EU je poměr živnostníků a evidovaných na úřadech práce zhruba vyrovnaný. Rozdíl je zde podle pohlaví, kdy podíl živnostnic ze všech žen mimo EU je o přibližně deset procentních bodů nižší než podíl živnostníků v případě mužů mimo EU.
Více než 90 % zaměstnaných občanů Vietnamu a 41 % zaměstnaných občanů Ukrajiny na území ČR bylo živnostníky, zaměstnaní občané Slovenska, Polska a Bulharska zaznamenali podíl živnostníků vesměs nižší jak 12%.

 

Tabulka: Zaměstnanost cizinců podle zemí původu

 

Zdroj: MPSV ČR-SSZ, MPO ČR

 

Genderové statistiky zejména za oblast Práce a mezd jsou požadovány různými mezinárodními institucemi, např. Evropskou hospodářskou komisí, Evropským institutem pro genderovou rovnost, ale i OSN. Český statistický úřad všechny požadované údaje za tyto statistiky sleduje a snaží se je přiblížit i pro širší veřejnost.


Marek Řezanka
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum