Demografický informační portál Články

19.08.2012 ANALÝZA: Doplňkové penzijní spoření - změny v penzijním připojištění

Text přináší přehled změn v penzijním připojištění, které zavádí zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Završuje tak sérii článků věnovaných změnám v oblasti důchodového zabezpečení, které byly na našem portále publikovány v posledních měsících.

Od roku 1994 mají občané ČR možnost na základě zákona č. 42/1994 Sb. účastnit se penzijního připojištění se státním příspěvkem, které je v terminologii důchodového zabezpečení vnímáno jako třetí pilíř. V rámci důchodové reformy v České republice byly učiněny 3 zásadní kroky, které mění systém důchodového zabezpečení. Vedle takzvané „malé“ a „velké“ důchodové reformy došlo i ke změnám v rámci systému penzijního připojištění se státním příspěvkem, a to přijetím zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.

Přijetí tohoto zákona znamená pro občany zavedení nového systému doplňkového penzijního spoření, které je v základních principech podobné stávajícímu penzijnímu připojištění se státním příspěvkem, do kterého však již nebude po 30. listopadu 2012 umožněno nově vstoupit. Systém penzijního připojištění se státním příspěvkem však nezanikne, stávajícím účastníkům bude ponechána možnost v něm nadále zůstat – jejich dosud naspořené prostředky budou převedeny do tzv. transformačního fondu, ve kterém bude majetek akcionářů fondů oddělen od majetku účastníků penzijního připojištění.

Od roku 2013 však začnou pro účastníky systému penzijního připojištění platit nová pravidla pro poskytování státních příspěvků, která budou totožná s pravidly pro státní příspěvky v doplňkovém penzijním spoření. Penzijní společnost, která bude provozovat transformační fond, bude mít nově nárok na úplatu za správu tohoto fondu.

Doplňkové penzijní spoření

Účast v novém systému doplňkového penzijního spoření bude umožněna (stejně jako dosud v systému penzijního připojištění) osobám starších 18 let a nebude vázána na výdělečnou činnost účastníka ani podmíněna dalšími požadavky (jak tomu bylo dosud v systému penzijního připojištění – např. nutností účasti v základním důchodovém pojištění či účasti na veřejném zdravotním pojištění). Podmínka účasti v základním důchodovém pojištění, pobírání důchodu ze základního důchodového pojištění či účasti na veřejném zdravotním pojištění bude vyžadována při posouzení nároku na státní příspěvek. Účastníkem doplňkového penzijního spoření bude moci být i osoba, která je účastna důchodového spoření. Účast na doplňkovém penzijním spoření je podmíněna uzavřením smlouvy s penzijní společností.

Doplňkové penzijní spoření budou provozovat penzijní společnosti, které budou k provozování potřebovat licenci udělovanou Českou národní bankou. Účastník doplňkového penzijního spoření bude platit penzijní společnosti pravidelné příspěvky, jejichž výše je stanovena minimálně na 100 Kč měsíčně. Stejně jako v systému penzijního připojištění se státním příspěvkem bude i v systému doplňkového penzijního spoření náležet účastníkovi státní příspěvek, který bude vázán na vlastní příspěvek účastníka. Státní příspěvek bude náležet při minimálním vkladu účastníka ve výši 300 Kč a bude činit 90 Kč. Dále bude státní příspěvek odstupňován a nejvyšší státní příspěvek ve výši 230 Kč bude náležet ke vkladu účastníka 1000 Kč. Státní příspěvek bude náležet pouze účastníkovi s trvalým pobytem na území ČR, členského státu EU nebo EHP. Příspěvky účastníka jsou i nadále daňově zvýhodněny – účastník si může od daňového základu odečíst roční zaplacené příspěvky ve výši až 12 000 Kč (pokud výše jeho příspěvků byla vyšší nežli 12 000 Kč). Stát tedy podporuje doplňkové penzijní spoření dvěma způsoby – příspěvky účastníka ve výši 3 600 – 12 000 Kč ročně jsou doplněny státním příspěvkem a příspěvky ve výši 12 000 Kč -24 000 Kč je možno odečíst z daňového základu. Výši příspěvku před a po účinnosti zákona o doplňkovém penzijním spoření ilustruje následující tabulka.

Tabulka: Výše státního příspěvku v systému penzijního připojištění a v systému doplňkového penzijního spoření

* v roce 2012 výše státního příspěvku v systému penzijního připojištění, v roce 2013 výše státního příspěvku v systému penzijního připojištění i v systému doplňkového penzijního spoření

Za účastníka může platit příspěvek účastníka nebo jeho část zaměstnavatel, pokud s tím účastník souhlasí. K příspěvku zaměstnavatele se však neposkytuje státní příspěvek. Účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijní společnosti.

Prostředky účastníka pak penzijní společnost umisťuje do účastnických fondů, a to na základě přání účastníka, který si může na základě svého vztahu k riziku zvolit vlastní investiční strategii. Každá penzijní společnost musí zřídit povinně konzervativní fond, ostatní účastnické fondy pak jsou podobné důchodovým fondům v systému důchodového spoření (blíže viz předešlý text věnovaný důchodové reformě). Majetek v účastnických fondech je oddělen od majetku penzijní společnosti.

Zákon o doplňkovém penzijním spoření umožňuje z nashromážděných prostředků účastníka čerpat následující dávky:

starobní penze na určenou dobu,
invalidní penze na určenou dobu,
jednorázové vyrovnání,
odbytné,
úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi, nebo
úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu.

Podmínkou na získání nároku na dávku je (stejně jako v systému penzijního připojištění) dosažení věku 60 let a doba spoření minimálně 60 měsíců. V případě invalidní penze je pak podmínkou přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z důchodového pojištění a trvání spoření nejméně po dobu 36 měsíců. Splnění věkového limitu 60 let se v tomto případě nevyžaduje.

Dávky vyplácí penzijní společnost, v případě, že si účastník jako formu dávky zvolí úhradu jednorázového pojistného, vyplácí dávku pojišťovna. V případě, že si účastník zvolí penzi na dobu určenou, vyplácenou penzijní společností, má možnost volby způsobu výplaty dávky. Může si zvolit dobu, po kterou mu bude penze vyplácena s tím, že se jednotlivé měsíční splátky penze mohou lišit v závislosti na hodnotě nashromážděných prostředků, nebo si může zvolit pevnou výši splátky s tím, že mu penze bude vyplácena do vyčerpání jeho prostředků. Jednorázové vyrovnání pak náleží účastníkovi namísto výše uvedených dávek. Účastníkovi je též umožněno nechat si vyplatit část prostředků ve formě jednorázového vyrovnání a část si nechat vyplácet ve formě jiné dávky. Účastníkovi je tak umožněna volba kombinace výplaty jednorázového vyrovnání a ostatních dávek (s výjimkou odbytného).

Závěrem

Změny, které zákon o doplňkovém penzijním spoření přináší, nejsou tak zásadního charakteru, jako změny způsobené tzv. velkou důchodovou reformou, nicméně přijaté změny dokumentují snahu státu motivovat účastníky ke zvýšení částek, které si na důchod spoří. Umožňují též dosáhnout účastníkům vyššího zhodnocení investovaných prostředků, neboť umožňují zvolit rizikovější formu investování. Avšak oproti penzijnímu připojištění již zákon negarantuje tzv. nezáporné zhodnocení investovaných prostředků, tedy může dojít k situaci, kdy s ohledem na vývoj finančních trhů hodnota naspořených prostředků může poklesnout.

Až do konce listopadu 2012 je případnému zájemci o účast ve třetím pilíři ponechána možnost volby, kterého systému se bude účastnit. Účastníkům současného systému penzijního připojištění bude umožněn přechod a převedení prostředků do systému doplňkového penzijního spoření, obráceně však nikoliv. Taktéž nebude umožněno spořit v obou systémech najednou – účastník se bude muset rozhodnout pouze pro jeden z nich.

Martin Holub

hostující autor