demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50263

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
1.09.2012 ANALÝZA: Statistika příčin smrti a podmínky jejího vytváření

Proces tvorby statistiky příčin smrti je poměrně komplikovaný a lze říci, že i značně nejednotný. V tomto příspěvku stručně popisujeme hlavní body související s tvorbou statistiky příčin smrti v ČR, její omezení a aspekty, které je nutné zvažovat při analýzách příčin smrti. Autorka zde mj. uvádí kroky směřující ke zkvalitnění statistiky, které byly v ČR realizovány.


Současný stav


V České republice je v současné době (až do konce roku 2012) praxe, vymezená vyhláškou 289/2012 Sb., následující: za každý případ úmrtí je prohlížející lékař vyplnit tzv. List o prohlídce zemřelého (LPZ). Ten slouží jak k administrativním, tak ke statistickým účelům. Formulář List o prohlídce mrtvého, resp. podoba jeho lékařské části, je doporučena Světovou zdravotnickou organizací (WHO). List obsahuje jak administrativní údaje, jako např. jméno, bydliště, místo úmrtí, rodné číslo, vzdělání a rodinný stav, tak informace vztahující se k posloupnosti příčin smrti. Ty jsou založeny jednak na klinické prohlídce těla zemřelého, pokud však byl zemřelý pitván, jsou na LPZ doplněny i diagnózy zjištěné na základě pitvy. Takový LPZ je vyhotoven v několika kopiích a po vyplnění je předán matrice, pohřební službě a ÚZIS ČR. Matrika na jeho základě provede zápis do matriční knihy (viz Zákon 301/2000 Sb. o matrikách) a zároveň vyplní tzv. Hlášení o úmrtí, které předává ČSÚ. Ten tato hlášení zpracovává a vytváří statistiku zemřelých, včetně dg. příčin smrti.

Nový postup

Od roku 2013 vstoupí v platnost prováděcí předpis 297/2012, který vymezuje nový postup předávání dat o zemřelém. Podle návrhu tohoto právního předpisu http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/12-297.htm  bude List rozdělen na dvě části, A a B, přičemž část A neobsahuje žádné diagnózy příčin smrti a je určena pro administrativní účely (matrika, pohřební služba, pozůstalí), část B pak obsahuje kompletní výčet diagnóz a je určena pro zdravotnickou statistiku (ÚZIS ČR) a k založení do dokumentace. Ve srovnání s původním systémem se mění nejen obsah Listu, ale také způsob jeho předávání, kdy je umožněno mj. jeho elektronické předání. Lékařská část listu je podle nového předpisu rozšířena jednak o položky sledující úmrtí matek v těhotenství, při porodu a do 1 roku po něm, dále jsou podrobněji sledovány některé položky (místo úmrtí, okolnosti úrazu, souvislost s užíváním drog a další).

Jak se tvoří statistika příčin smrti

Statistika příčin smrti je založena na příčinách, které lékař uvede na Listu o prohlídce zemřelého (tzv. proces certifikace). V současné době jsou na formuláři k tomuto účelu předepsány 3 řádky (v novém formuláři je jeden řádek navíc): a), b) a c) v části I., která slouží k zaznamenávání stavů se vztahem k řetězci přímo vedoucímu ke smrti. Tato část je určena pro uvedení informací o sledu událostí, které vedly přímo ke smrti, zpětně od bezprostřední příčiny v řádku a) přes předchozí příčinu v řádku b) až k prvotní (základní) příčině v řádku c).

Část II. slouží k zaznamenávání stavů sice ke smrti přispívajících, ale bez vztahu k základnímu řetězci. Jedná se o významné stavy, které přispěly k fatálnímu zakončení choroby, ale nebyly ve vztahu k chorobě nebo stavu, který přímo způsobil smrt.

Při certifikaci a kódování příčin smrti je důležitý koncept základní příčiny smrti (označována také jako prvotní příčina, hlavní nemoc). Ta je WHO definována jako:
•    choroba nebo trauma, která iniciovala řetězec chorobných stavů přímo vedoucích ke smrti, nebo
•    okolnosti příhody nebo násilí, které přivodily smrtelné poškození.

Příčina, která je označena jako základní příčina smrti, je určena pro hlavní statistické zpracování a tabelaci. Určení takové příčiny (proces kódování) je v České republice prováděno speciálně vyškolenými pracovníky na centrálním pracovišti ČSÚ. Vybrat základní příčinu smrti je však poměrně komplikované, zejména v případech, kdy není List o prohlídce zemřelého vyplněn správně. Při jejím výběru se tzv. kódovači musí řídit speciálními pokyny, které k této problematice uvádí Instrukční příručka, neboli II. díl Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a příčin smrti.

Pracovníci pak při výběru postupují nejprve podle obecné zásady, dále pak podle 3 pravidel pro výběr a několika modifikačních pravidel. Aplikace těchto zásad má zajistit srovnatelnost statistik napříč regiony, tak, aby všude byla základní příčina smrti z certifikátu vybírána shodným postupem bez ohledu na kodéra či národní zvyklosti.

Kvalita statistiky příčin smrti a faktory, které ji ovlivňují


Jak je zřejmé z výše uvedeného, proces tvorby statistiky příčin smrti je realizován v rámci několika kroků zajišťovaných nejrůznějšími institucemi. Tak existuje řada problematických míst v celém postupu, které jsou více či méně náchylné na nepřesnosti.

Z hlediska kvality statistiky příčin lze považovat za nejdůležitější 3 hlavní aspekty:
  1.  certifikace – jedná se o způsob vyplnění příčin smrti na Listu o prohlídce zemřelého, který je přesně daný pravidly MKN-10 a má odpovídat pokynům zde uvedeným (posloupnost od základní příčiny k bezprostřední). V České republice však není tento postup a jeho prezentace součástí vzdělávacích programů medicínských oborů a nejsou k této problematice realizované žádné další systematické vzdělávací programy. Proto se v praxi často setkáváme s chybně vyplněnými listy, kde jsou diagnózy uvedené v obráceném pořadí, nepřesně, neúplně apod.
  2. používání MKN – nemoci a přidružené zdravotní problémy jsou klasifikovány v Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí (MKN), která je nyní platná ve své 10. revizi. Ta mj. přiřazuje nemocem a chorobným stavům jednoznačný, alfanumerický kód. Klasifikace je mezi decenálními revizemi pravidelně, od roku 1996, aktualizována, přičemž aktualizace se týká všech 3 částí MKN, tedy i Instrukční příručky obsahující kódovací pravidla. Pomineme-li skutečnost, že ne všechny země v současné době používají 10. revizi MKN, platnou dle WHO od roku 1993, další problém ovlivňující kvalitu statistik je průběžné zapracovávání pravidelných změn, které se napříč zeměmi různí (některé země zapracovávají změny ihned jak vstoupí v platnost, jiné se zpožděním, některé vůbec). To může mít za důsledek používání jak rozdílného výčtu kódů (seznam se lehce mění, některé dg. se zruší, jiné se zavedou nově), ale  právě i odlišných pravidel a pokynů pro kódování.
  3. kódování – jedná se o proces přiřazení kódu MKN k záznamům lékaře a výběru základní příčiny smrti pro tabelaci. Vzhledem k tomu, že lékař v ČR vyplňuje nejen slovní popis onemocnění či stavu, ale také kód dg., omezuje se u nás kódování spíše na kontrolu správnosti kódu a zejména na výběr základní příčiny smrti.
Veškeré tyto aspekty je nutné zvažovat jak při hodnocení vývoje úmrtnosti dle příčin, tak při mezinárodním srovnání. Každý zásah do jednoho ze 3 okruhů může mít za následek výkyvy, které nemají se skutečnou změnou zdravotního stavu nic společného. Proto byly na Evropské úrovni vyvinuty aktivity směřující k maximální harmonizaci postupů a pravidel tvorby statistiky příčin smrti v členských zemích.

Ke zkvalitnění statistiky byly v České republice učiněny následující kroky:

  • v rámci grantu EU byly v roce 2006 vytvořeny vzdělávací materiály pro lékaře popisující proces význam LPZ z hlediska statistiky, způsob jeho vyplnění a podrobné pokyny k vybraným skupinám úmrtí. Zároveň byl vytvořen krátký, přehledný leták, který byl distribuován všem lékařům, podrobnější průvodce byl distribuován na důležitá místa, kde certifikace příčin smrti nejčastěji probíhá. Veškeré materiály jsou dostupné zde .
  • Zavedení automatizovaného kódovacího systému IRIS – až do roku 2010 byly příčiny smrti vybírány manuálně, od roku 2007 s použitím tzv. rozhodovacích tabulek, které jsou základem automatizovaného kódovacího systému a dávají zřejmé pokyny při posuzování vzájemné návaznosti diagnóz při určení posloupnosti příčin vedoucích ke smrti. V roce 2011 začal být využíván přímo systém IRIS, který aplikuje tyto tabulky automatizovaně.
  • Byl vytvořen kontrolní nástroj, tzv. validation tool, který kontroluje vybranou základní příčinu smrti z několika hledisek, např. v kontextu věku a pohlaví, ale i pravděpodobnosti jejího možného výskytu (některé triviální příčiny jako je např. padání vlasů by neměly vést ke smrti). Tento nástroj byl aplikován od roku 2007 na manuálně vybrané příčiny, v současné době je používán k identifikaci problematických posloupností příčin smrti po výběru základní příčiny automatizovaným systémem.
  • MKN-10 aktualizace – od roku 2009 se v ČR pravidelně zapracovávají aktuální změny do klasifikace. První aktualizované vydání MKN-10 (ta je obecně platná v ČR od roku 1994), bylo uveřejněno v roce 2008 a zahrnovalo změny, které vešly v platnost do 1.1. 2009 včetně. Na něj následně navazovala další aktualizace v roce 2011 s platností od 1.1.2012 a zahrnuty byly změny platné do roku 2010 včetně.

Graf : Vývoj podílu zemřelých na vybrané dg. ze všech zemřelých, v %
(
I70 – ateroskleróza, E10-E14 – cukrovka, J12-J18 - pneumonie)

Zdroj: ČSÚ


Zavedení opatření ke zkvalitnění statistiky příčin smrti se však logicky promítá do statistiky přímo, což může být nahlíženo různými způsoby.  Z vývoje úmrtnosti na některé příčiny je zřejmé, že dochází ke zpřesnění a zkvalitnění statistiky. To lze dokumentovat např. výrazně klesající podílem zemřelých na aterosklerózu, která není doporučena ke kódování základní příčiny smrti vzhledem k tomu, že se jedná o velice generalizované, málo specifické onemocnění. Významné změny se týkají také dalších příčin, jako jsou např. hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu, pneumonii a diabetes. Negativním důsledkem zpřesnění a zkvalitnění statistiky příčin smrti je však narušení vývojových řad úmrtnosti na některé příčiny, které se pak vyznačují výkyvy a je obtížné hodnotit skutečný vývoj úmrtnosti v na tyto příčiny.

Reference:

  • ČSÚ: Populační vývoj ČR v roce 2007, Praha 2008
  • ÚZIS ČR: Jak správně postupovat při vyplňování LPM - stručný průvodce, 2006, Praha
  • ÚZIS ČR: MKN-10, Instrukční příručka, Praha, 2010
  • Poppová, M.: IRIS: jazykově nezávislý software pro kódování příčin smrti - implementace v ČR, Demografie n. 53/2011, Praha

Šárka Daňková
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum