demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50828

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
16.09.2012 ANALÝZA: Populační vývoj ČR v roce 2011

V následujícím textu vám přinášíme základní údaje o populačním vývoji České republiky v roce 2011 tak, jak je každoročně v těchto dnech představuje Český statistický úřad v publikaci Vývoj obyvatelstva České republiky.



K 31.12. 2011 žilo v České republice 10 505 445 osob. Počet obyvatel je výsledkem bilance, která navazuje na výsledky sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo k 26. 3. 2011. V roce 2011 došlo v ČR k významnému snížení počtu živě narozených dětí na 108 673. Počet zemřelých (106 848) se meziročně prakticky nezměnil, naděje dožití při narození se dále prodloužila u mužů na 74,7 roku, u žen na 80,7 roku. Ve srovnání s rokem 2010 klesl počet sňatků (45 137), rozvodů (28 113) i potratů (38 864). Celkový roční přírůstek činil 18 714 osob, z toho bylo 16 889 díky migračnímu přírůstku.

Tabulka 1: Pohyb obyvatelstva, 2001-2011


Tabulka 2: Základní analytické ukazatele demografického vývoje, 2001-2011



Obyvatelé ČR v roce 2011 uzavřeli 45 137manželství, což bylo o 1,6 tisíce méně než v roce předchozím a opět tak bylo překonáno historické minimum z roku 1918. Nejvíce sňatků bývá uzavíráno mezi dvěma svobodnými osobami (v roce 2011 to bylo 64 %), druhou nejčetnější skupinou tvořila manželství dvou rozvedených (15 %). V porovnání s rokem 2010 ubylo jak sňatků svobodných, tak i opakovaných sňatků a to jak na straně ženichů, tak i na straně nevěst. Největší absolutní meziroční úbytky nastaly u obou pohlaví u prvních sňatků.
Intenzita sňatečnosti v roce 2011 dále poklesla, podíl svobodných v 50 letech věku tak podle tabulek sňatečnosti dále vzrostl. Při zachování současné úrovně sňatečnosti svobodných by podle jednovýchodných tabulek sňatečnosti do 50 let věku uzavřelo sňatek 54 % mužů a 61 % žen (v roce 2010 by to bylo 55 % mužů a 62 % žen). Průměrný věk při sňatku se u žen meziročně zvýšil o 0,2 roku na 29,6 roku, u mužů zůstal stejný jako v roce 2010, a sice 32,2 roku.
Při současných mírách sňatečnosti by do manželství opětovně vstoupilo 36,9 % rozvedených mužů a 36,6 % rozvedených žen, a to v průměru muži po 7,5 roku a ženy po 7,8 roku od ukončení předchozího manželství rozvodem.
Nejvíce sňatků se dlouhodobě uzavírá v letních měsících a nejinak tomu bylo i v roce 2011, kdy se nejvíce svateb konalo v červnu (8 069 sňatků), následoval červenec (7 334 sňatků) a září (6 831 sňatků). V srpnu bylo v roce 2011 uzavřeno 6 612 manželství. Nejméně sňatků se koná v lednu, únoru či v prosinci a tak tomu bylo i v roce 2011. Z hlediska týdenní sezónnosti bývá jednoznačně nejvíce sňatků uzavíráno v sobotu. V loňském roce bylo téměř 70 % sňatků uzavřeno právě v sobotu.

V roce 2011 bylo rozvedeno 28 113 manželství, tedy o 2,7 tisíce méně než v roce 2010, což představuje největší meziroční pokles počtu rozvodů od začátku století. Úhrnná rozvodovost, která udává, jaký podíl manželství by skončil rozvodem při zachování intenzit rozvodovosti podle délky trvání manželství v daném roce, dosáhla v roce 2011 hodnoty 46,2 %, což představuje pokles o 3,8 procentního bodu z rekordní hodnoty 50,0 % v roce 2010.
I v roce 2011 pokračoval trend, který je zřejmý již od počátku 90. let 20. století, a sice zvyšování zastoupení rozvodů déletrvajících manželství. V roce 2011 představovala manželství trvající více než 20 let už 30,1 % ze všech rozvodů (v roce 2001 to bylo pouze 19,3 %), zatímco podíl rozvodů manželství, která trvale méně než 5 let, se dlouhodobě udržuje na úrovni jedné pětiny. Nejvyšší intenzita rozvodovosti byla v roce 2011 ve třetím až pátém roce trvání manželství. Na jednu v průměru rozvádějící se dvojici s nezletilými dětmi připadlo 1,5 dítěte, což je hodnota, která se dlouhodobě nemění. Průměrná délka trvání manželství při rozvodu v roce 2011 činila 12,9 let.
Statistika příčin rozvratu manželství potvrzuje stále četnější využití obecných příčin (kategorie „rozdílnost povah, názorů a zájmů“ a „ostatní“) před konkrétně formulovanými příčinami na straně muže či ženy. Uvedené dvě kategorie zahrnovaly v roce 2011 již téměř 89 % případů u mužů i u žen, z toho tři čtvrtiny připadly na prvně jmenovanou. Z konkrétně formulovaných příčin byla v roce 2011 jak na straně muže tak i ženy soudem identifikována jakožto příčina rozvratu manželství nevěra. Druhým nejčetnějším důvodem byl alkoholismus muže či nezájem o rodinu ze strany ženy. Na straně muže soud nezjistil zavinění u necelých 3 %, na straně ženy v necelých 5 % případů.

V loňském roce se živě narodilo 108 673 dětí, z toho 52 884 dívek. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval, přičemž poslední meziroční pokles byl mnohem výraznější – dětí se v roce 2011 narodilo o 8,5 tisíce méně než v roce 2010. Pokles počtu živě narozených dětí se projevil bez ohledu na rodinný stav matky. Absolutně největší úbytek nastal u počtu dětí narozených vdaným ženám, kterým se v loňském roce narodilo 63,3 tisíce dětí, tj. o 6 737 méně než v roce 2010. Relativně největší změna nastala u rozvedených žen, jimž se v roce 2011 narodilo 6,5 tisíce dětí, což bylo o 11,8 % méně než v roce předchozím. Zastoupení dětí narozených vdaným ženám se dále snížilo a v roce 2011 se mimo manželství narodilo už 41,8 % dětí.
Počet živě narozených dětí se meziročně snížil také bez ohledu na pořadí narozeného dítěte, ale ne ve všech pořadích měl pokles relativně stejnou váhu. V roce 2011 se narodilo 51,0 tisíce dětí prvního pořadí, druhorozených dětí bylo 42,2 tisíce a dětí třetího a vyššího pořadí se narodilo 15,5 tisíce. Relativně největší pokles nastal u narozených třetího a vyššího pořadí, když se jejich počty meziročně snížily o 10,3 %, dětí druhého pořadí přišlo na svět ve srovnání s rokem 2010 o 7,4 % méně a relativně nejmenší pokles nastal u prvorozených, kterých se narodilo o 6,2 % méně v porovnání s rokem předchozím.
Pokud by byly zachovány věkově specifické míry plodnosti na úrovni roku 2011, tak by na jednu ženu v průměru připadlo 1,43 dítěte. Po třech letech stagnace plodnosti na úrovni 1,5 dítěte na ženu tak došlo k jejímu poklesu. K poklesu plodnosti také došlo ve všech pořadích. Nejvíce se snížila plodnost ve třetím a vyšším pořadí (o 9,1 %), dále ve druhém pořadí (o 4,6 %) a nejméně v pořadí prvním (o 3,0 %). Za poklesem plodnosti jak u celkové plodnosti, tak i u plodnosti podle pořadí stálo především snížení plodnosti žen ve věkových skupinách před dosažením věku maximální plodnosti.
Věkové rozložení plodnosti vdaných a svobodných žen se značně liší. Manželská plodnost je obecně nejvyšší u nejmladších žen a s rostoucím věkem klesá, i když v roce 2011 ve věkovém intervalu 23-28 let spíše stagnovala. Plodnost svobodných žen kopíruje tvar křivky věkově specifických plodností všech žen, kdy se zvyšujícím věkem nejdříve roste a po dosažení maxima (v roce 2011 ve věku 31 let) klesá.

V roce 2011 bylo zaznamenáno 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Umělá přerušení těhotenství nejčastěji podstupuji svobodné ženy se základním vzděláním. Samovolný potrat prodělaly nejčastěji ženy vdané.
Intenzita potratovosti v roce 2011 se meziročně prakticky nezměnila. Při zachování rozložení měr plodnosti podle věku na úrovni roku 2011 by na 100 žen během reprodukčního období připadlo průměrně 52 potratů, z toho by bylo 32 umělých přerušení těhotenství a 18 samovolných potratů. Průměrný věk ženy při potratu byl již třetím rokem mírně nad hranicí 30 let.

V roce 2011 zemřelo 106 848 osob, což bylo pouze o 4 případy více než v předchozím roce. Rozložení zemřelých podle věku se liší v závislosti na pohlaví, ale obecně jak u mužů tak i u žen převažují starší ročníky, i když u žen je tato převaha výraznější. Úroveň kojenecké úmrtnosti zůstává i nadále jedna z nejnižších na světě. V roce 2011 zemřelo z 10 tisíc živě narozených dětí 27 dětí před prvními narozeninami. Příčinou úmrtí kojenců jsou většinou stavy vzniklé v perinatálním období.
Naděje dožití při narození se u mužů meziročně zvýšila o 0,3 roku na 74,7 roku, u žen vzrostla o 0,1 roku na 80,7 roku. Normální délka života, tedy věk, v němž je zemřelých nejvíce, zůstala stejná jako v roce 2010: u mužů 82 let, u žen 87 let.
Struktura úmrtí podle příčin smrti se dlouhodobě nemění. Podobně jako v minulých letech tak i v roce 2011 byly nemoci oběhové soustavy základní příčinou úmrtí u téměř poloviny zemřelých. Rozložení příčin úmrtí se u mužů a u žen liší. Ačkoli tedy byly nemoci oběhové soustavy nejčastější příčinou úmrtí u obou pohlaví, vyskytují se relativně častěji u žen. Druhou nejčastější příčinu úmrtí představují novotvary, na něž umírá zhruba jedna čtvrtina osob. U mužů bývá zhoubný novotvar nejčastěji lokalizován na průduškách a plicích, u žen bývají nejčastější zhoubné novotvary prsu. Na třetím místě se v roce 2011 celkově a u mužů umístily vnější příčiny, když po dvou letech na tomto místě vystřídaly nemoci dýchací soustavy. U žen byla již osmým rokem třetí nejčetnější skupinou příčin smrti onemocnění dýchací soustavy, následované od roku 2005 nemocemi trávicí soustavy a teprve poté vnějšími příčinami.
Od roku 2007 se zjišťuje i místo úmrtí. Rozložení zemřelých podle místa úmrtí se příliš nemění. Téměř 59 % osob zemřelo v roce 2011 v nemocnici, pětina zemřela doma, téměř desetina v léčebném ústavu. Dále následovala úmrtí v sociálním zařízení. Nejméně četná jsou úmrtí při převozu. Rozdíly v závislosti na pohlaví nejsou u dvou nejčastějších míst úmrtí nikterak významné. V sociálních zařízeních zemřelo relativně více žen než mužů (to nepochybně souvisí i s tím, že ženy umírají ve vyšším věku, kdy již mají sníženou schopnost se samy o sebe postarat). Úmrtí na ulici či jiném veřejném místě jsou častější u mužů než u žen. Z hlediska místa úmrtí podle věku se nejvýrazněji odlišuje skupina zemřelých ve věku 20-24 let, v níž po úmrtích v nemocnici byla druhá nejčastější úmrtí na ulici či veřejném místě.

V roce 2011 získala Česká republika zahraničním stěhováním 16 889 obyvatel, což bylo o 1,2 tis. více než v roce 2010. Po letech výrazných poklesů byl zaznamenán mírný meziroční nárůst salda zahraničního stěhování.
Mezi migranty stále převažují muži, v roce 2011 bylo mezi přistěhovalými i vystěhovalými 55 % mužů. V porovnání s věkovou strukturou obyvatel ČR byla podobně jako v předchozích letech i v loňském roce věková struktura emigrantů a emigrantů výrazně odlišná a to zejména v zastoupení osob starších 65 let, jichž je mezi migranty výrazně méně.
Mezi přistěhovalými byli v roce 2011 nejčastěji občané Slovenska, Ruska a Ukrajiny, mezi vystěhovalými bylo nejvíce občanů Slovenska, České republiky a Německa. Zastoupení českých občanů na zahraniční migraci se vytrvale zvyšuje od roku 2007. V roce 2011 měla již téměř každá pátá osoba, která se stěhovala přes hranice ČR, také české občanství. V loňském roce bylo nejvyšší migrační saldo u občanů Slovenska, záporné migrační saldo bylo zaznamenáno pouze u občanů České republiky.
Podle Oboru azylové a migrační politiky MV ČR k 31. 12. 2011 žilo na území České republiky 436 389 cizinců, z toho 198 051 s trvalým pobytem. Nejčastěji měli státní občanství Ukrajiny (119 025 osob, z toho 50 216 s trvalým pobytem). Druhou početně nejsilnější skupinou jsou občané Slovenska (81 253 osob, z toho 31 071 s trvalým pobytem), třetí Vietnamu (58 265 osob, z toho 37 567 s trvalým pobytem). Více jak deset tisíc občanů zde mělo ještě Rusko (32 708), Polsko (19 058) a Německo (15 763).

Literatura


Eva Kačerová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum