demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51748

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
11.11.2012 ANALÝZA: Definice související s ukončením těhotenství

Definice související s ukončením těhotenství (porodem dítěte, potratem, umělým přerušením těhotenství) jsou důležité jak ze statistického, tak z administrativního hlediska (výplata některých sociálních dávek apod.). Přesto v současné legislativě jejich zakotvení chybí. Následující příspěvek se zabývá změnami, k nimž v posledním roce v legislativě došlo, a shrnuje stávající ne příliš přehlednou situaci.

Dříve platné definice

Vymezení toho, co se rozumí potratem, živě a mrtvě narozeným dítětem a další, bylo v minulých letech obsaženo ve vyhlášce 11/1988 o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky k zákonu 20/1966 o péči o zdraví lidu.

Samotný zákon obsahoval v § 26 následující vymezení plodu po potratu:

Plodem po potratu se rozumí plod, který po úplném vypuzení nebo vynětí z těla matčina

a) neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1 000 g, a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů, nebo

b) projevuje alespoň jednu ze známek života, má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodiny po porodu.

 

Vyhláška 11/1988 pak v §2-4 uváděla vymezení základních pojmů následovně:

§2

(1) Narozením živého dítěte se rozumí jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost a) 500 g a vyšší anebo b) nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu.

(2) Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena.

§ 3

Narozením mrtvého dítěte se rozumí úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže plod neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1000 g a vyšší.

§ 4

(1) Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž

a) plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů,

b) plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu,

c) z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice.

(2) Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů.

Nová legislativa

K 1.4.2012 vstoupil v platnost nový zákon 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, kterým se zákon 20/1966, a tím i vyhláška 11/1988 ruší. Nový zákon o zdravotních službách však explicitně neobsahuje definici pojmů, jako jsou narození živého dítěte a narození mrtvého dítěte, je zde pouze v § 82, odst. 2 uvedeno, že:

Plodem po potratu se rozumí plod, který po úplném vypuzení nebo vynětí z těla matčina neprojevuje ani jednu ze známek života a současně jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g, a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 22 týdny. Biologickými zbytky potratu se především rozumí placenta a těhotenská sliznice.

Jak pro statistické, tak pro administrativní účely se proto jeví jako nezbytné doplnění těchto definic, které však není v současné době v ČR právně zakotveno. Určité zdroje doporučení k této problematice lze hledat v několika zdrojích: WHO ve své MKN-10, Instrukční příručce uvádí následující definice:

Narození živého dítěte je úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina −bez ohledu na délku těhotenství − jestliže plod po narození dýchá nebo projevuje jiné známky života, jako srdeční činnost, pulzaci pupečníku nebo nesporný pohyb kosterního svalstva, ať už pupečník byl či nebyl přerušen nebo placenta připojena. Každý plod při takovém porodu se považuje za živě narozené dítě.

Fetální úmrtí je úmrtí plodu, které nastalo před úplným vypuzením nebo vynětím z těla matčina − bez ohledu na délku těhotenství. Úmrtí je prokázáno tím, že po oddělení z těla matčina plod nedýchá, ani neprojevuje jinou známku života jako je srdeční činnost, pulzace pupečníku, nebo nesporný pohyb kosterních svalů.

Dále je zde u vedeno, že „právní požadavky na registraci fetálních úmrtí a živě narozených se liší mezi jednotlivými zeměmi a někdy dokonce i uvnitř jedné země. Přesto se doporučuje, aby tam, kde je to možné, byly do statistických přehledů zahrnuty všechny plody a děti s porodní hmotností alespoň 500 g, ať živé či mrtvé. Není-li k dispozici informace o porodní hmotnosti, měla by se použít odpovídající kritéria pro gestační věk (22 dokončených týdnů), nebo délka těla (25 cm od temene k patě)“.

Dalším zdrojem definic a doporučení je, pro ČR závazné, Nařízení Komise (EU) 328/2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti.

Zde je uvedeno, že:

Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) hodnoty proměnných uvedených v příloze. V případě mrtvě narozených dětí se sběr údajů se omezí na následující skupiny:

a) porodní váha od 500 g do 999 g, nebo při nedostupnosti údaje gestační stáří od 22 do 27 ukončených týdnů, nebo při nedostupnosti obou těchto údajů délka od 25 do 34 cm (proměnná č. 9) a

b) porodní váha 1 000 g nebo vyšší, nebo při nedostupnosti údaje gestační stáří více než 27 ukončených týdnů, nebo při nedostupnosti obou těchto údajů délka nejméně 35 cm (proměnná č. 10).

 

Dalším místem, kde lze nově nalézt určitou oporu, co se týče definic, je List o prohlídce zemřelého, resp. pokyny k vyplnění tohoto listu. Jeho obsah je uveden ve vyhlášce 297/2012 o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky.

Zde se uvádí, že pro potřeby položky 15 a 16 (úmrtí matek):

1. porodem se rozumí ukončení těhotenství narozením živého nebo mrtvého dítěte; za narození živého dítěte se považuje úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina, bez ohledu na délku trvání těhotenství, jestliže plod po narození dýchá nebo projevuje alespoň jednu ze známek života, to je srdeční činnost, pulzaci pupečníku nebo nesporný pohyb kosterního svalstva bez ohledu na to, zda byl pupečník přerušen nebo placenta připojena;

2. potratem se rozumí

  • spontánní potrat, to je ukončení těhotenství, kdy je embryo nebo plod neprojevující známky života samovolně vypuzen nebo vyjmut z dělohy a jeho hmotnost je nižší než 500g, a pokud ji nelze zjistit, je-li těhotenství kratší než 22 týdnů (méně než 22+0),
  •  umělé přerušení těhotenství provedené podle zákona upravujícího umělé přerušení těhotenství (Zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství),
  • ukončení mimoděložního těhotenství ,
  • případ, kdy z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice a jsou histologicky prokázány zbytky po potratu.

Při ukončení těhotenství s více plody se posuzuje každý plod zvlášť za použití kriterií uvedených výše.

Pro potřeby vyplnění Listu se mrtvě narozeným dítětem rozumí plod narozený bez známek života, jehož hmotnost je 500g a více, nelze-li porodní hmotnost určit, narozený po dvacátém druhém dokončeném týdnu těhotenství, a nelze-li délku těhotenství určit, nejméně 25 cm dlouhý, a to od temene hlavy k patě.

Zde tedy nalézáme chybějící definice, otázkou však je, pro jaké účely je lze využívat a považovat za platné. Nedostatkem zde uvedené definice potratu  je, že jakýkoliv UPT považuje za potrat (přitom dle zákona 372/2011 by se o potrat mělo jednat jen tehdy, pokud plod váží méně než 500 g).

 

Shrnutí

Výše uvedené lze shrnout následovně:

Plodem po potratu se dle zákona 372/2011 Sb. rozumí plod, který nevykazuje známky života a jeho hmotnost je nižší než 500 g. Tím se tedy, ve srovnání s definicemi předchozími, snižuje hmotnostní hranice potratu z 1000 g na 500 g a zároveň se ruší tzv. “živé potraty“, tedy situace, kdy dítě vykazovalo známky života, ale mělo méně než 500 g a nepřežilo 24 hodin po porodu.

Pokud se poněkud podrobněji podíváme na důsledky a návaznosti vymezení potratu, dostupné v zákoně 372/2011, lze říci, že veškerá fetální úmrtí s hmotností do 500 g se považují za potraty, tato skutečnost by se měla týkat jak samovolných potratů, tak umělých přerušení těhotenství. Veškerá fetální úmrtí s hmotností 500 g a vyšší by se pak měla označovat za mrtvě narozené děti ( a to zřejmě včetně UPT, které mají vyšší hmotnost než 500g).

Z hlediska dopadu změny těchto definic v lékařské praxi a ve statistice je důležité, jak rychle lékaři a statistici na novou definici zareagují, vzhledem ke skutečnosti, že definice v zákoně byla uvedena v platnost k 1.4.2012  a definice obsažené na Listu o prohlídce zemřelého pak ještě později (a to sice v září 2012), je otázkou, jak se tyto změny ve statistikách za rok 2012 projeví.

Tabulka níže uvádí přehled počtu všech potratů za roky 2006-2011, který by podle nové definice měly být zařazeny mezi mrtvě narozené. Celkem se v letech 2006-2011 jednalo o 1331 případů potratů, v průměru 220 ročně, z toho byla zhruba polovina potratů samovolných a polovina UPT. Počet mrtvě narozených (s hmotností 1000 g a více) se v letech 2006-2011 pohyboval okolo 300 případů ročně, podle nové definice by se jejich počet významně zvýšil a vzrostl by zhruba o 73 % na 520 případů za rok.

 

Tab. Potraty s hmotností 500g a více, počty mrtvě narozených

 

Zdroj: ÚZIS ČR, ČSÚ

 

Graf: Počty potratů s hmotností 500g a více v letech 2006-2011



Šárka Daňková
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum