demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51748

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
4.01.2013 ANALÝZA: Pracovní migrace ve střední a východní Evropě

Článek se zabývá migračními kanály směřujícími z Ukrajiny do ČR. Tyto mezinárodní kanály, podporující přesun pracovní síly z jedné země do druhé, lze pozorovat v mnoha odvětvích české ekonomiky, zejména ve stavebnictví. Zdá se, že předchozí zkušenost v ukrajinském stavebnictví zvyšuje pravděpodobnost získání zaměstnání v tomto odvětví v ČR. Výsledky ukazují, že odliv mozků z Ukrajiny způsobený migrací, se již dávno zastavil.

1. Úvod

Za poslední dvě desetiletí získala migrace do zemí střední a východní Evropy zvláštní význam. Česká republika je díky své výhodné geografické poloze v srdci Evropy velmi důležitou zemí pro evropské migranty – ať už jako konečné místo určení nebo tranzitní bod. Ze všech post-komunistických zemí střední a východní Evropy přichází do České republiky největší podíl zahraniční pracovní síly, kde mají nejvýznamnějším zastoupení ukrajinští pracovníci (Strielkowski a Glazar, 2012). V roce 2009 tvořili Ukrajinci 21 % všech imigrantů a v roce 2006 byl jejich podíl dokonce ještě vyšší - přes 30 tisíc ukrajinských pracovníků představovalo 46 % z celkového počtu imigrantů (ČSÚ, 2011).

 

Graf 1: Počty ukrajinských migrantů v ČR (1995-2011)

Zdroj: Světová banka (2011)

Po zhroucení Sovětského svazu přestala být Ukrajina izolovanou zemí a proces transformační spolupráce a celkové orientace na západní Evropu spustil migrační pohyb z Ukrajiny na západ (Malynovska, 2008). Ukrajina se stala velmi důležitým zdrojem pracovní síly pro členské státy EU, neboť více než polovina migrantů vstupuje na jejich trhy práce (Siar 2008, Malynovska, 2008, Strielkowski a Glazar, 2011).
Ukrajinská migrace je obvykle cyklická (tj. s úmyslem vrátit se zpět na Ukrajinu, nebo tam alespoň trávit část roku). Podle průzkumu po návratu na Ukrajinu touží 80 % emigrantů, většina z nich zůstává v přímém kontaktu s rodinou a často se jim také podaří z ušetřených peněz realizovat investice na Ukrajině (Markov a kol., 2009). Podle Siara (2008) má v 15,7 % domácností alespoň jeden nebo více členů rodiny zkušenost s prací v zahraničí. Nejčastěji bývají ukrajinští pracovníci zapojeni do sekundárního sektoru a obvykle nepředstavují konkurenci místním pracovníkům (Markov a kol., 2009). Zpravidla pracují ve stavebnictví, úklidových službách nebo zemědělství (Vollmer a kol., 2010).
Vývoj HDP na obyvatele na Ukrajině a v České republice je znázorněn na obrázku 2. Nápadný rozdíl mezi hodnotami HDP je jedním z důkazů lepší životní úrovně v České republice, a proto lze tyto hodnoty chápat jako důležitý motivační impuls pro ukrajinské migrující pracovníky při výběru cílové země.

 

Graf 2: HDP na obyvatele na Ukrajině a v ČR(1995-2011), v běžných cenách (USD)


Zdroj: Sedláček (2010)

Nicméně předešlý výzkum náležitě nezvážil, do jaké míry je tento mezinárodní politicko-ekonomický kontext spojen s migračními toky, které vytvářejí nové cíle pro ukrajinskou migraci v České republice. Tato studie se snaží napravit tuto významnou mezeru v literatuře tím, že zkoumá úlohu stavebního sektoru v obou zemích. Tvrdíme, že integrace českého a ukrajinského stavebního sektoru vytvořila mezinárodní kanály, či vazby, které podporují migraci z Ukrajiny do České republiky po tzv. „migračních linkách”.
Pomocí unikátního souboru dat, získaného dotazníkovým šetřením na Ukrajině, odhadujeme vícerozměrné modely, které testují, zda předchozí pracovní zkušenost v ukrajinském stavebnictví zvyšuje pravděpodobnost výkonu stejné práce v českém stavebním sektoru.

 

2. Stavební sektor a nové cíle pro pracovní migraci

Ukrajinská migrace do České republiky odstartovala již na začátku devadesátých let. Do značné míry byla vyvolána transformací české ekonomiky a rychlým rozvojem ve stavebnictví a službách. V úvahu je třeba vzít také specifika tehdejší české bytové politiky spojená s regulovaným nájemným a bytovými fondy (Sunega, 2005).
Lux a kol. (2002) popisují, jak všechny výše zmíněné faktory přispěly ke stavebnímu boomu v České republice. Stát lidem i po roce 1991 poskytoval levné bydlení s regulovaným nájemným. Přesto však nově vznikající střední třída požadovala moderní funkční bydlení podobné tomu, které bylo dostupné na západě. Navíc rozvoj finančního sektoru a dostupnost hypoték pro širokou veřejnost umožnily mnohým lidem splnit si sen vlastního domu či bytu.
Následkem toho začalo na trh vstupovat mnoho nových bytových developerů (často ve vlastnictví nadnárodních společností), kteří nabízeli cenově dostupné bydlení pro každého. Největší stavební boom v České republice začal v polovině devadesátých let (Lux a Sunega, 2010).
Stavební rozmach však netrval příliš dlouho, první poptávka po novém bydlení se do konce devadesátých let rychle nasytila. Přestože se dodnes objevují nové stavební projekty, Rojíček (2006) uvádí, že největší pokles ve struktuře HDP byl zaznamenán právě v odvětví stavebnictví. Po skončení konjunktury stavební průmysl postupně upadal a produktivita práce nyní klesá až o 3 % ročně.
Ukrajinští migranti v té době představovali fond levné pracovní síly využívané zejména ve stavebnictví. Není tedy divu, že největší vlny přílivu ukrajinské migrace do České republiky se časově shodují s prudkým rozvojem  stavebního sektoru.

 

3. Povolání jako strukturální kanály na trhu práce

Povolání jsou důležitá tím, jak strukturální faktory spojující povolaní a hýbající pracovním trhem předurčují umístění jednotlivce (Sassen, 1988). Kulturní vazby jsou rozšířeny o integraci na trhu práce mezi zemí zdrojovou a cílovou, což usnadňuje přenos pracovních dovedností a vzdělání mezi jednotlivými trhy práce. Typickým příkladem je Mexiko, kde se nekvalifikovaní Mexičané s předchozí praxí v zemědělství po celá desetiletí stěhovali za stejnou prací do USA (Massey a kol., 2002; Mize a Swords 2010; Mize 2006). Nacházíme zde také důkaz, že mexická pracovní síla směřuje po migračních linkách. Hernandez-Leon (2008) popisuje vznik migračních toků z Monterrey v Mexiku do Houstonu v Texasu, kam migranti přicházeli za prací v ropném sektoru. Zatímco migrační sítě a poptávka po práci byly důležitými faktory formujícími migrační proces, předchozí pracovní zkušenosti měly zásadní význam pro vysvětlení směru těchto migračních toků. Migrační proudy z průmyslového sektoru se v Mexiku objevily právě v souvislosti s hospodářskou restrukturalizací.

 

4. Použitá metodologie a data

Tato studie využívá data z Ukrajinského migračního projektu (UMP) vedeného na Karlově univerzitě v Praze ve spolupráci s Centrem výzkumu globální změny AV ČR v Brně a provedeného za pomoci Národního institutu pro strategická studia v Užhorodu na Ukrajině. Během podzimu roku 2011 bylo posbíráno celkem 200 dotazníků v domácnostech, kde alespoň jeden člen rodiny v současné době pracuje v České republice, a 50 v domácnostech, které momentálně nemají žádného příbuzného pracujícího v zahraničí. Domácnosti ve vzorku byly vybrány náhodně v jednotlivých městech Zakarpatského regionu. Aby bylo možné popsat ekonomickou aktivitu ukrajinských migrantů a rozdělit typy práce podle odvětví, byla použita klasifikace NACE. Všech 19 druhů hospodářských činností bylo rozděleno do 3 sektorů (primární, sekundární a terciární).
Nezávislou proměnnou je zde dummy proměnná, která označuje, zda ukrajinský migrant dříve pracoval v ukrajinském stavebním sektoru. Zde UMP opět dělí povolání podle standardní klasifikace EU. Testujeme, zda jsou migranti pracující v českém stavebnictví směřováni po migračních linkách ze stejného odvětví na Ukrajině.

 

5. Důležité výsledky a jejích interpretace

Popisné statistiky ukrajinských pracovních migrantů jsou uvedeny v tabulkách 1-3. Obecně platí, že popisná statistika poskytuje určité předběžné důkazy na podporu několika hypotéz. Tyto vztahy jsou posuzovány prostřednictvím vícerozměrných analýz.

Tabulka 1: Deskriptivní statistiky respondentů

 

 

Tabulka 2: Popisná statistika: muži vs. ženy

 

 

Tabulka 3: Statistika pro odvětví s migračními kanály (počty migrantů)

 

 

Je zřejmé, že jen velmi málo migrantů mělo na Ukrajině zkušenost s prací v primárním sektoru (např. zemědělství, myslivost, lesnictví), přestože většina našich dat pochází z oblasti Ukrajiny, která je proslulá svými lesy a těžbou dřeva. Vysvětlením by mohlo být, že odborníci v těchto odvětvích jsou na Ukrajině stále žádáni a nejsou tedy tolik nuceni zemi opouštět. Naše výsledky hovoří ve prospěch migračních kanálů v odvětví stavebnictví.
Naše výsledky také ukazují, že ukrajinská migrace do České republiky (a EU) se stále více specializuje a zaměřuje na určité činnosti. Dnes už se nestává (jako tomu bývalo v devadesátých letech), aby kvalifikovaní lékaři pracovali jako instalatéři a právníci podávali cihly na stavbách. Oblasti ukrajinské migrace se podstatně změnily a nyní jde především o konkrétní práci prováděnou určitým typem migrantů. Tyto výsledky naznačují, že ke ztrátě lidského kapitálu a odlivu mozků ze země již nedochází.
Obecně není lidský kapitál předpokladem pro práci v určitém odvětví české ekonomiky. To naznačuje, že neexistují významné rozdíly v úrovni lidského kapitálu mezi ukrajinskými imigranty v různých sektorech cílových zemí.
Naše výsledky dokládají význam českého stavebnictví v měnící se geografii ukrajinské imigrace do EU (zejména do nových členských států), protože migranti pracující v českém stavebním odvětví bývají častěji umisťováni do netradičních městských a venkovských oblastí než ti, kteří pracují ve výrobním sektoru nebo službách.

 

6. Závěry a implikace pro českou ekonomiku

Mezinárodní migrační modely v poslední době zahrnují pestřejší škálu zdrojových a cílových oblastí než kdy dříve, je zde tedy zřejmý vliv globalizace. Podobně jako mexická migrace do Spojených států, která je příkladem toho, jak si Mexičané vytvářejí nové cílové destinace téměř po celých Spojených státech, představuje ukrajinská migrace do EU významný fenomén.
Naše analýza se zaměřuje především na stavební sektor, a to z důvodu jeho významu v procesu tvorby nových destinací v České republice. Docházíme k závěru, že ukrajinská migrace do České republiky je výrazně směřována po migračních linkách spojujících stavební odvětví obou těchto zemí.
Zdá se, že ukrajinští imigranti, kteří byli dříve zaměstnáni v ukrajinském stavebnictví, budou v tomto sektoru pracovat i v České republice s větší pravděpodobností než ti, jejichž primární profese byly v jiných sektorech ekonomiky. Můžeme proto říct, že dnes už nedochází k žádnému velkému odlivu mozků ani poklesu lidského kapitálu ukrajinských migrantů v zemích EU.

 

Literatura:

  • ČSÚ (2011), Cizinci v ČR podle státního občanství 1994-2010, ČSÚ, Praha
  • Hernandez-Leon, Ruben.  2008.  Metropolitan Migrants: The Migration of Urban Mexicans to the United States. Berkeley: University of California Press.
  • Lux, M. et al. 2002. Bydlení – věc veřejná. Praha: Sociologické nakladatelství.
  • Lux, Martin and Sunega, Petr. 2010. “The future of housing systems after transition – The case of the Czech Republic”. Communist and Post-Communist studies. Vol. 43 (Issue 2): 221-231
  • Malynovska, O. (2008): Migrace z Ukrajiny (s důrazem na Česko jako cílovou zemi), In: Drbohlav, D. (ed., 2008): Nelegální ekonomické aktivity migrantů (Česko v evropském kontextu), Praha: Karolinum
  • Markov, I. et al. (2009): Ukrainian Labour Migration in Europe: Findings of the Complex Research of the Processes of Ukrainian Labour Migration, Lviv: International Charitable Foundation «CARITAS Ukraine
  • Massey, Douglas S., Jorge Durand, and Nolan Malone. 2002. Beyond Smoke and Mirrors: Mexican Immigration in an Era of Economic Integration. New York, NY: Russell Sage Foundation.
  • Mize, Ronald L.  2006.  “Mexican Contract Workers and the U.S. Capitalist Agricultural Labor Process: The Formative Era, 1942-1964.”  Rural Sociology 71: 85-108.
  • Mize, Ronald L. and Alicia C.S. Swords.  2010.  Consuming Mexican Labor: From the Bracero Program to NAFTA.  Toronto: University of Toronto Press.
  • Rojíček, Marek. 2006. Strukturální analýza české ekonomiky. Praha, CES VŠEM.
  • Sassen, Saskia. 1988. The Mobility of Labor and Capital: A Study in International Investment and Labor Flow. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Sedláček, P. (2010), A CNB Study on “Remittances from the Czech Republic”. In Nicoli, M., Corazza, C. (eds.), The market for remittance services in the Czech Republic: Outcomes of a Survey among Migrants. Washington DC: The World Bank.
  • Siar, S. (2008) (ed.), Migration in Ukraine: A Country Profile. Geneva: International Organization for Migration.
  • Strielkowski, Wadim and Glazar, Ondrej 2011. Případová studie ukrajinských pracovních migrantů v ČR a jejich rodin na Ukrajině (se zaměřením na analýzu remitencí), In: Stojanov, R. et al. (eds.). 2011. Migrace a rozvoj: Rozvojový potenciál mezinárodní migrace, Praha: Univerzita Karlova v Praze.
  • Strielkowski, Wadim and Glazar, Ondrej. 2012. Migranti a peněžní toky v české ekonomice: analýza profilů ukrajinských pracovních migrantů-remitentů v České republice, Demografie.info, Available online (http://www.demografie.info)
  • Sunega, Petr. 2005. “The Effectiveness of Selected Housing Policy Subsidies in the Czech Republic”. Czech Sociological Review. Vol. 41 (2):271-299
  • Světová Banka (2011), World DataBank: World Development Indicators (WDI) & Global Development Finance (GDF). Available online: http://databank.worldbank.org/ddp/home.do#
  • Vollmer, B. a kol. (2010), Ukraine: Country and Research Areas Report. Project paper No. 3, Oxford: Centre on Migration, Policy and Society, Centre of Sociological Research

Poděkování:

Tato analýza byla vypracována s podporou projektu „Migrace a rozvoj – ekonomické a sociální dopady migrace na Česko jako cílovou zemi a Ukrajinu jako zemi zdrojovou (se zaměřením na analýzu remitencí)“, č. P404/10/0581 financovaného Grantovou agenturou České republiky (GAČR). Autoři analýzy chtějí poděkovat GAČR, Geografickému výzkumnému centra GEOMIGRACE a vedoucímu centra a projektu, doc. RNDr. Dušanovi Drbohlavovi, CSc. a za podporu.

 

Autoři:

Matthew Sanderson, Ph.D.
Department of Sociology, Kansas State University, Waters Hall 255-B, Manhattan, KS 66506, United States, E-mail: mattrs@ksu.edu

Wadim Strielkowski, Ph.D.
Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze. E-mail: strielkowski@fsv.cuni.cz, URL: www.strielkowski.com

Kateřina Hluštíková
Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze. E-mail: katka.hlustikova@seznam.cz

 


hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum