demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89337

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
20.01.2013 ANALÝZA: Obyvatelstvo vojenských újezdů v ČR

Předkládaná analýza autorky Marie Kusovské se zabývá vývojem počtu obyvatel v současných a bývalých vojenských újezdech v České republice. Z vývoje počtu obyvatel ve vojenských újezdech zrušených v roce 1992 se pokouší usuzovat na faktory ovlivňující populační vývoj těchto mikroregionů.


V rámci úsporných opatření resortu Ministerstva obrany České republiky bylo rozhodnuto zcela zrušit vojenský újezd Brdy a zmenšit plochu zbývajících čtyř vojenských újezdů (dále VÚ), což bude spočívat především ve vyřazení sídelních lokalit z území spravovaného Armádou ČR (MO ČR, 2011). Toto rozhodnutí může zásadně změnit vývoj řešených území spolu s vývojem tamějšího obyvatelstva. Jaké změny lze očekávat mohou napovědět zkušenosti získané v bývalých VÚ Dobrá Voda, Mladá a Ralsko, které byly zrušeny v roce 1992. Území vojenských újezdů připadlo obcím Prášily a Hartmanice v případě VÚ Dobrá Voda, Milovice v případě VÚ Mladá a na místě VÚ Ralsko nově vznikla stejnojmenná obec. Tento článek bude analyzovat celkový vývoj počtu obyvatel v souvislosti s existencí VÚ, jednotlivé složky populačního vývoje studovaných území byly blíže rozebrány v diplomové práci obhájené roku 2012 na Katedře demografie a geodemografie (Kusovská, 2012).


Pro výcvik armády byla tradičně vybírána spíše území s nižší hustotou osídlení, avšak nezřídka docházelo k vysídlení jedné či více obcí. Největší intenzity nuceného vystěhování obyvatel bylo dosaženo v období Protektorátu, kdy nacisté vystěhovávali souvislejší vnitrozemská území v okolí vojenského výcvikového tábora Mladá, Brdy a Dědice (dnes VÚ Březina) a nově zakládaného cvičiště na Benešovsku (Leznar, 2008). Etapa hromadného zakládání velkoplošných území pro výcvik armády, zákonem č. 169/1949 Sb. nazývaných jako vojenské újezdy, se odehrála v letech 1946–1951, tzn. v době, kdy se Československo zařazovalo do Východního bloku. Vojenské újezdy byly zakládány v pohraničí, kde po odsunu Němců vznikly oblasti s minimem obyvatel. Strategicky byly nejvíce vybírány oblasti při hranici s Německou spolkovou republikou. Kapitola sama pro sebe je využívání některých VÚ sovětskými vojsky po roce 1968. Jednalo se o VÚ Mladá, Ralsko, které byly zcela vyhrazeny Sovětské armádě a spolu s Československou armádou využívala sovětská vojska VÚ Libavá (Československé vojenství, 2012).


Obr. 1.: Maximální počet vojenských újezdů v Česku v letech 1953–1954


Zdroj: Československé vojenství, 2012. Vlastní zpracování v programu ArcGis 9.3.
Poznámka: VÚ Prameny a Pannenská existovaly pouze krátce, proto nebyly zahrnuty do analýzy populačního vývoje.

 

Ve vývoji počtu obyvatel obcí, které se staly součástí vojenského újezdu, lze vidět jisté podobnosti. Obce ležící v tehdejších Sudetech (tj. Boletice, Hradiště, Libavá, Dobrá Voda a Ralsko) zaznamenaly prudký úbytek počtu obyvatel mezi sčítáními lidu 1930 a 1950, způsobený odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce. Obce ve vnitrozemí neměly v tomto období vývoj takto jednoznačný, v Brdech došlo k mírnému poklesu počtu obyvatel, v Milovicích naopak k nárůstu. Stranou hodnocení stojí vojenský výcvikový tábor Březina, který byl při svém vzniku v roce 1935 lokalizován do neobydlené oblasti (Leznar, 2008) a až od sčítání lidu z roku 1961 je zde evidován minimální počet obyvatel, což jsou zaměstnanci armády nebo vojenských lesů a statků ČR. Do sčítání lidu roku 1961 již byly všechny studované obce začleněny do příslušných vojenských újezdů a oproti předchozímu sčítání lidu došlo ve všech obcích (s výjimkou VÚ Březina) ke znatelnému poklesu počtu obyvatel.

Částečně to může být způsobeno změnou definice sčítaného obyvatelstva, ale lze se domnívat, že značný podíl nese uplatňování zákona č. 169/1949 Sb., který zpřísnil pravidla fungování VÚ týkající se například nutnosti povolení k pobytu v obci nebo faktu, že majetek obyvatel vojenského újezdu mimo vneseného majetku patří armádě. Další vývoj počtu obyvatel do roku 1991 se vyznačoval u většiny obcí pouze minimálními změnami v porovnání s předchozím vývojem, k většímu úbytku počtu obyvatel docházelo v Milovicích a Ralsku, tzn. územím intenzivně využívaným Sovětskou armádou. Roku 1992 došlo ke zrušení vojenského újezdu u Milovic, vojenského újezdu Ralsko a Dobrá Voda. Následný vývoj počtu obyvatel byl předurčen, jak minulým fungováním jednotlivých vojenských újezdů, tak budoucím způsobem využití. Intenzivní výstavba bytových domů, kterou Sovětská armáda realizovala v Milovicích a Ralsku, a následné rekonstrukce těchto domů vyústily v nárůst počtu obyvatel obou obcí. Naopak pouze vojenské využívání VÚ Dobrá Voda a po konverzi zařazení do NP Šumava znamenalo spíše stagnaci a posléze mírný pokles počtu obyvatel.

 


Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel (bývalých) vojenských újezdů v letech sčítání lidu v období 1869–2001

 

Zdroj: ČSÚ. 2006.
Pozn.: Došlo ke změně metodiky sčítání lidu, v roce 1869 se sčítalo obyvatelstvo přítomné civilní, v letech 1880–1950 obyvatelstvo přítomné, v letech 1961–1991 obyvatelstvo trvale bydlící, v roce 2001 navíc včetně cizinců s trvalým nebo dlouhodobým pobytem (ČSÚ, 2006).

 

Podrobnější pohled na období po konverzi tří vojenských újezdů ukazuje, že změny v obci Milovice a  Ralsko byly poměrně intenzivní. Celkový přírůstek počtu obyvatel byl v období 1995–2008 vždy kladný, nejvyšších hodnot, tzn. více, než 100 ‰ bylo dosaženo okolo roku 2000. V oblasti zahrnující bývalý vojenský újezd Dobrá Voda (tzv. nástupnická obec DV) byl celkový přírůstek většinu období nulový, od roku 2005 docházelo k úbytku obyvatelstva. Vývoj v mikroregionech současných vojenských újezdů byl v letech 1995–2008 naopak poměrně stabilní. Mírně populačně rostly mikroregiony vojenských újezdů Boletice a Hradiště, ležící v JZ pohraničí, zatímco spíše mírně ztrácely mikroregiony vojenských újezdů Libavá, Březina a Brdy.

Vývoj počtu obyvatel obcí ležících v sousedství s vojenským újezdem je spjat s pravidly fungování vojenského újezdu. Pro odhad budoucího populačního vývoje rušených vojenských újezdů je třeba brát v úvahu jejich minulé využití, především zvážit míru stavební činnosti a stav tamější krajiny. Dále se jako důležitá okolnost ukazuje poloha v rámci Česka. A v neposlední řadě záleží na novém využití prostoru.

 

Obr. 3: Celkový přírůstek (úbytek) na 1 000 obyvatel v mikroregionech VÚ a nástupnických obcích v letech 1995–2008 (pětileté klouzavé intervaly)



Zdroj: ČSÚ, 2012. Vlastní výpočet.
Pozn.: Mikroregion vojenského újezdu zahrnuje území vojenského újezdu a sousedící obce. Nástupnická obec, je označení obce, která obsahuje území bývalého vojenského újezdu.

 

Použitá literatura a zdroje:

  • Československé vojenství. 2012. Server historie Armády České republiky. [cit. 2012-1-28]. Dostupné z WWW: <http://vojenstvi.cz/>.
  • Československo. Národní shromáždění republiky Československé. Zákon č. 169/1949 Sb. ze dne 16. Června 1949 o vojenských újezdech. [cit. 2011-10-17]. Dostupný z WWW: <http://www.vugtk.cz/odis/sborniky/cd/cd_zak/zakony/169_49.htm>
  • ČSÚ. 2006. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 978-80-250-1403-5.
  • ČSÚ. 2012. Databáze demografických událostí za roky 1995–2010. Data poskytnutá Katedrou demografie a geodemografie PřF UK v Praze.
  • KUSOVSKÁ, M. 2012. Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu. Praha, 2012. 102 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova. Přírodovědecká fakulta. Katedra demografie a geodemografie.
  • LEZNAR, M. 2008. Vysídlení vesnic na Vyškovsku 1939–1945. Rozšiřování vyškovského vojenského prostoru pro potřeby německých okupačních vojsk. Praha, 2008. 99 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Ústav českých dějin.
  • MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY. 2011. Armáda má využívat jen to, co opravdu potřebuje. Platí to i pro vojenské újezdy. Webové stránky MO ČR – Informační servis – Zpravodajství. [cit. 2012-2-1]. Dostupné z WWW: <http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armada-ma-vyuzivat-jen-to--co-opravdu-potrebuje--plati-to-i-pro-vojenske-ujezdy--54057>.

 

Marie Kusovská


hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum