Demografický informační portál Články

1.02.2013 REPORTÁŽ: Reprodukce lidského kapitálu

Katedra demografie Vysoké školy ekonomické v Praze pořádala ve dnech 10. a 11. prosince 2012 již 5. ročník konference Reprodukce lidského kapitálu. I v tomto ročníku byl demografický pohled na stárnutí populace doplněn pohledem ostatních disciplín, nechyběla ani studentská sekce, kde vystoupili studenti bakalářského i magisterského studia a doktorandi. Nově se konference zúčastnila též řada účastníků ze zahraničí.

První den konference probíhaly paralelně dvě sekce, z nichž v jedné byla jednacím jazykem angličtina. V reportáži jsou zmíněny pouze příspěvky, které zazněly v české sekci v průběhu prvního jednacího dne. Texty všech příspěvků jsou k dispozici zde.

V úvodním příspěvku Věková struktura pracovních sil a hodnota lidského kapitálu, který přednesl Josef Koubek, zaznělo, že lidský kapitál je podle definice tvořen vrozenými schopnostmi a osvojenými znalostmi, dovednostmi, zkušenostmi a přístupy i chováním. Hodnota lidského kapitálu se dle autora zvyšuje získáváním odborných znalostí a zkušeností a jejich následným rozvíjením, a proto lze říci, že lidský kapitál je funkcí času a v důsledku toho i funkcí věku. Vzniká tak otázka, do jaké míry je z hlediska hodnoty lidského kapitálu rozumné zdůrazňovat význam mladých pracovních sil a znevýhodňovat (především při přijímání do zaměstnání, ale i při propouštění) pracovní síly ve věku např. nad padesát let.

Příspěvek Magdaleny Kotýnkové Soudobé trhy práce a účinnost sociální politiky v době hospodářské recese byl zaměřen na analýzu probíhajících proměn trhu práce a na jejich dopady do nárůstu sociálních výdajů, které výrazně vzrostly především v důsledku prudkého růstu krátkodobé nezaměstnanosti a nezaplacených mzdových nároků, které svým zaměstnancům zůstali dlužni zaměstnavatelé v platební neschopnosti. V roce 2010 došlo k ekonomickému oživení, avšak nezaměstnanost ještě mírně vzrostla, až v roce 2011 se vrátila na úroveň roku 2009. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2010 a 2011 mírně poklesly, především z důvodu snížení počtu nezaměstnaných s nárokem na podpory v nezaměstnanosti. Nezaměstnaní, kteří často v období hospodářské recese ne vlastní vinou ztrácejí zaměstnání a mají zájem vstoupit zpět na trh práce, čelí dávkám, které by je měly motivovat k tomu, aby se rychle vrátili na trh práce, na němž však není dostatek pracovních míst. Tím se účinnost sociální politiky, která by měla ochránit obyvatelstvo před propadem do chudoby, snižuje.

Vystoupení Tomáše Fialy, Jitky Langhamrové, Martiny Miskolczi a Zdeňka Pavlíka Vývoj některých demoekonomických charakteristik zohledňujících zvyšování důchodového věku v ČR obsahovalo projekci vývoje vybraných demoekonomickcých charakteristik se zohledněním trvalého zvyšování důchodového věku v České republice při různých variantách demografického vývoje. Hodnoty i trendy vývoje těchto charakteristik jsou poměrně výrazně odlišné od obvykle užívaných ukazatelů, které předpokládají konstantní horní hranici produktivního věku 65 let. Důsledky stárnutí populace České republiky pak nevypadají zdaleka tak hrozivě. Trvalé zvyšování důchodového věku tak dle autorů může v dlouhodobé perspektivě zabránit úbytku pracovních sil a přispět k finanční stabilitě současného důchodového systému za předpokladu, že pro osoby ve věku nad 60 let bude dostatek vhodných pracovních příležitostí.

Luděk Šídlo ve svém příspěvku Geodemografické aspekty nákladů na zdravotní péči v České republice poukázal na neustále se zvyšující náklady na zdravotní péči, přičemž meziroční nárůst byl ve většině let větší, než bylo meziroční tempo růstu HDP. Za nárůstem nákladů na zdravotní péči stojí zejména nárůst nákladů na péči o pacienty vyššího středního a vysokého věku. Do budoucna se tak ve shodě se stárnoucí věkovou strukturou české populace dá předpokládat, že při předpokladu neustálého meziročního navyšování pohlavně a věkově specifických nákladů bude docházet ke zvyšování tempa růstu celkových nákladů na zdravotní péči, které by se již v roce 2020 mohly pohybovat na dvojnásobku stavu z roku 2010. Problémy lze očekávat také na příjmové stránce, kdy se přepokládá pokles podílu ekonomicky produktivního obyvatelstva, které do systému veřejného zdravotnictví přináší daleko větší finanční objemy než pojištěnci, za něž platí zdravotní pojištění stát.

Ondřej Nývlt a Ivana Vitoulová v příspěvku Potenciál trhu práce v ČR a jeho budoucnost poukázali na možnosti trhu práce v České republice, jenž ukazuje možné rezervy, kdy některé skupiny obyvatel se na trhu práce podílejí velmi málo. Autoři nepoužili tradiční hodnocení zaměstnanosti pomocí míry zaměstnanosti, ale předvedli jiný přístup, kdy především v rámci mezinárodního srovnání použili agregované ukazatele, které komplexně ukázaly základní odlišnosti v pojetí trhu práce mezi jednotlivými evropskými státy. Z demografického pohledu se stárnutí obyvatel promítne ve snižování potencionální pracovní síly (vymezené určitými věkovými skupinami jakožto produktivní složka obyvatelstva). Ekonomický pohled však může být odlišný vzhledem k předpokládaným tendencím na trhu práce v České republice i v ostatních evropských zemích. Přibližování se severským zemím Evropy, s vysokou úrovní zaměstnanosti, může vést alespoň k udržení současného počtu osob na trhu práce, tedy především počtu osob zaměstnaných.

Vojtěch Krebs a Ladislav Průša se zaměřili na Souběh starobních důchodů s příjmy z pracovní činnosti. Pracující důchodci představují téměř 5 % všech pracujících a zvláště v některých odvětvích je jejich podíl mnohem významnější. Společným znakem u všech důchodů je, že podmínky, při jejichž splnění náležela jejich výplata vedle příjmu z výdělečné činnosti, byly postupně zmírňovány a od roku 2010 již neexistuje žádné omezení nároku na důchod nebo jeho výši při souběhu s příjmem z výdělečné činnosti. Příspěvek si kladl za cíl ukázat, jaký vývoj můžeme v této oblasti očekávat v příštích letech, zejména v souvislosti s ekonomickou krizí, která vede k přijímání opatření majících velké dopady na pracující důchodce (nemožnost uplatnit slevy na dani) a jaké mezinárodní zkušenosti v této oblasti by bylo možno aplikovat i v České republice.

Příspěvek Ladislava Průši Důsledky stárnutí populace na potřebu sociálních služeb pro seniory na Písecku byl úzce regionálně zaměřen. Na základě zpracované projekce vývoje obyvatelstva do roku 2030 byl proveden odhad vývoje počtu příjemců příspěvku na péči, na jehož základě se ukázalo, že některé priority rozvoje sociálních služeb na Písecku bude pravděpodobně nutno přehodnotit.

Alena Kaščáková v příspěvku Genderové nerovnosti v podmínkách neplacené práce v domácnostech v SR definovala neplacenou práci a popsala zdroje údajů vhodných pro určení času potřebného na její vykonávání.. Vzhledem k neexistenci vhodných údajů pro analýzu neplacené práce na Slovensku bylo nutné realizovat vlastní dotazníkové šetření. Na základě tohoto výzkumu byly ve slovenských domácnostech zjištěné výrazné rozdíly nejen v objemu, ale i ve struktuře domácích prací, které vykonávají ženy a které vykonávají muži.. Průměrný týdenní objem neplacené práce je u žen o 66 % větší než u mužů. Z hlediska struktury převažují u žen téměř všechny činnosti (péče o děti i o seniory, příprava jídel, úklid, péče o ošacení, péče o okrasné rostliny) kromě péče o domácí miláčky, pěstování užitkových rostlin a dobrovolnické práce (těmito činnostmi tráví stejně času jako muži). Muži tráví více času opravami a údržbou, výstavou a rekonstrukci. Muži tráví v průměru o 4,5 hodiny více v hlavním (placeném) zaměstnání, což se kromě jiných vlivů projevuje i jejich vyšším průměrným měsíčním příjmem.

Martina Miskolczi, Jitka Langhamrová a Tomáš Fiala analyzovali Možnosti předdůchodů v České republice od roku 2013. Podstatou předdůchodu je odchod do takové formy předčasného důchodu, kdy osoba bude čerpat své prostředky, naspořené do třetího, dobrovolného pilíře penzijního spoření. Výhodou je, že následný řádný starobní důchod zůstane nekrácen. Předdůchod lze čerpat nejdéle pět let, nejméně tři roky a nelze ho přerušit. Při spoření se do třetího pilíře započítává i příspěvek státu, výnos a příspěvky zaměstnavatele, pokud zaměstnavatel přispívá. Na základě projekce počtu obyvatelstva ČR publikované ČSÚ v roce 2009 byly předpovězeny počty osob, které z hlediska věku spadají do možnosti zvolit si tzv. předdůchod. Propočet byl připraven v souladu s postupně rostoucím věkem odchodu do řádného starobního důchodu. Vývoj počtu potenciálních předdůchodců se snižuje do roku 2020, poté roste a dosahuje vrcholu v roce 2040 a následně celkový počet osob – potenciálních předdůchodců – klesá.

Příspěvek Zuzany Dvořákové Vzdělávání a rozvoj Arts manažerů vzbudil bohatou diskusi, zejména terminologickou, přestože byl tematicky značně odlišný od příspěvků ostatních autorů. Cílem příspěvku bylo charakterizovat systematické vzdělávání arts managementu a zhodnotit další vzdělávání a rozvoj arts manažerů v kontextu rozvoje kariéry v kulturní organizaci. V současnosti je arts/kulturní management institucionalizovaným a samostatným studijním oborem (a také vědní disciplínou), jehož účelem je připravovat specialisty pro výkon administrativních pozic a posléze manažerů v kulturním průmyslu.

Eva Kačerová se v příspěvku Vícečetné porody v ČR v letech 1950–2011 zaměřila především na porody dvojčat v období od roku 1986. Zvyšování počtu vícerčat mezi narozenými dětmi bývá obvykle dáváno do souvislosti se zvyšujícím se věkem matek při porodu, s užíváním hormonálních přípravků a především se stále častějším využíváním asistované reprodukce k početí dítěte, kdy zejména metody mimotělního oplodnění a přenesení více zárodků do dělohy ženy jsou označovány za příčinu zvýšení četnosti výskytu porodů vícerčat. Přestože se na asistovanou reprodukci obracejí především ženy, které dosud dítě nemají, vzrůstá zastoupení vícerčat bez ohledu na pořadí narozeného dítěte. Sezónnost jednočetných a dvoučetných porodů nebyla prezentována jen podle dnů v týdnu a měsíců v roce, ale netradičně i podle znamení zvěrokruhu.

Demografické informační centrum