Demografický informační portál Články

21.05.2013 REPORTÁŽ: XLIII. konference České demografické společnosti

Ve dnech 22.-23. května 2013 se konala již XLIII. mezinárodní konference České demografické společnosti na téma Zdraví - výzvy a rizika. Spolupořadateli konference jsou Přírodovědecká fakulta UK, Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze a Český statistický úřad. Z této konference vám přinášíme reportáž, která shrnuje hlavní myšlenky jednotlivých příspěvků, které na konferenci zazněly.

Po úvodním slovu Jitky Rychtaříkové, která konferenci zahájila, následovala první sekce konference na téma Demografie a zdraví. Branislav Šprocha z Výskumného demografické centra, Prognostického ústavu SAV, SR v ní vystoupil s příspěvkem Úmrtnost a zdravotní stav obyvatelstva romských osad. Současný stav, jeho determinanty a náčrt (možného) budoucího vývoje. Cílem příspěvku bylo na základě dostupných informací z vybraných romských lokalit charakterizovat rozdíly v procesu úmrtnosti, identifikovat některé jeho příčiny a též analyzovat některé aspekty zdravotního stavu romského obyvatelstva. Analýza dostupných údajů dlouhodobě naznačuje, že romské obyvatelstvo žijící v romských osadách na Slovensku se v porovnání s neromskou populací vyznačuje horšími úmrtnostními poměry a s tím souvisejícím nepříznivým zdravotným stavem. Respondenti romských osad však mají tendenci častěji svůj zdravotní stav subjektivně hodnotit jako pozitivní, přičemž o něco lépe své zdraví hodnotí muži. Toto pozitivní hodnocení nicméně převažuje jen do té doby, dokud lidé nemají diagnostikované vážné zdravotní problémy. S rostoucím věkem ovšem narůstá podíl osob s výrazným omezením každodenních aktivit a osob s chronickým onemocněním. Možnými příčinami je komplex různých faktorů, které se vzájemně podmiňují. Jedná se o nízký sociální, ekonomický a kulturní kapitál, špatné stravovací návyky, kouření, nízkou frekvenci pohybu, obezitu, nízkou úroveň hygieny a nižší míru využívání zdravotní péče. Budoucí vývoj by se mohl vyznačovat zlepšováním zdravotního stavu – prostřednictvím tzv. „importu zdraví“ do osad. Rozhodujícím pro další snižování úmrtnosti bude vývoj v kojeneckém a raném dětském věku (do 4 let). Hlavním intervalem, ve kterém se vyskytuje značná část nevyužitého potenciálu, je u mužů ve věku 50 - 75 let a u žen ve věku 45 - 80 let. Klíčovou roli při zlepšovaní úmrtnostních poměrů bude sehrávat snižování úmrtnosti a také incidence kardiovaskulárních nemocí.

Jitka Rychtaříková z Katedry demografie a geodemografie PřF UK v Praze se zaměřila na Dopad změny struktury rodinného stavu na diferenciaci úmrtnosti v České republice. Ve vyspělých zemích lidé žijící v manželství vykazovali nižší riziko úmrtí v porovnání se svobodnými, rozvedenými i ovdovělými. Nadúmrtnost neprovdaných/neženatých osob byla obvykle dávána do souvislosti se škodlivým životním stylem. Lze rovněž předpokládat, že v populacích s vysokou intenzitou sňatečnosti (tj. vysokým podílem lidí žijících v manželství), lidé, kteří nežijí v manželství, jsou selektováni již od počátku svým horším zdravotním stavem - v důsledku špatného zdraví méně často uzavírají sňatek. Navíc u nich chybí ochranný vliv manželství, který znamená pravidelný životní styl, lepší stravovací návyky a méně rizikový způsob života. V posledních 30 letech došlo v České republice k proměnám rodinných forem a zejména výraznému poklesu úrovně sňatečnosti. Na základě provedené analýzy se potvrzuje, že i v současnosti mají osoby žijící v manželství delší život. Prokázalo se také, že ovdovělí muži i ženy mají nižší úmrtnost než svobodní a rozvedené ženy mají nižší úmrtnost než svobodné, ale u rozvedených mužů je to naopak. Úroveň úmrtnosti se v čase u mužů i žen snížila, ale je zaznamenána disproporce u svobodných mužů. Snížení úmrtnosti bylo rychlejší u mužů než u žen a u mužů bylo rychlejší u mladších věkových skupin. Muži také vykazují relativně větší rozdíly podle rodinného stavu než ženy, a to zejména oproti těm žijícím v manželství. Asociace mezi úmrtností a rodinným stavem je tedy silnější u mužů než u žen.

Druhý blok konference věnovaný tématu Zdraví vs. nemoc zahájil Miroslav Zvolský z ÚZIS ČR prezentací Incidence vybraných novotvarů v ČR – vývoj a srovnání se světem . Onkologická onemocnění jsou v ČR dobře zmapována, existuje zde Národní onkologický registr ČR (NOR), který soustřeďuje data o incidenci těchto onemocnění od roku 1977. Tím se řadíme mezi několik málo zemí, které jsou schopny registrovat onkologická onemocnění na národní úrovni ve vysoké kvalitě. Incidence novotvarů v ČR u mužů i u žen v čase dlouhodobě výrazně narůstá (mimo jiné díky lepší diagnostice), v roce 2010 bylo do NOR hlášeno celkem 82 606 onkologických onemocnění. Vývoj výskytu některých diagnóz souvisí s preventivními programy a vývojem dostupných diagnostických metod (novotvar prostaty), jednak se změnami životního stylu (vývoj novotvarů dýchací soustavy) a dalších faktorů. V NOR lze vysledovat vývoj i u jednotlivých stádií (záchyt ranějších stádií u novotvaru prsu) nebo morfologických subtypů (změna incidence u novotvaru plic). Nejčastějším onemocněním u mužů je v dnešní době zhoubný nádor prostaty, který má rostoucí incidenci, naopak klesající trend má zhoubný nádor plic a kolorekta. U žen je nečastější jiný nádor kůže a zhoubný nádor prsu. Většina novotvarů je dnes zachycena v dobře léčitelném stádiu.

Markéta Kocová z Katedry demografie a geodemografie PřF UK v Praze představila Analýzu nemocnosti v důsledku diabetes mellitus v České republice. Je všeobecně známým faktem, že spolu se společenským pokrokem dochází také ke změnám v nemocnosti obyvatelstva. Mnohé infekční a parazitární choroby, které byly dříve zhoubou, jsou dnes již téměř vymýceny. Do popředí zájmu lékařů, ale i mnoha vědců, se tak dostávají jiné choroby, které jsou odvislé od životního stylu každého jedince. Jednou z nich je také diabetes mellitus neboli cukrovka. Diabetes je rychle se rozvíjející onemocnění, a to jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích. V současné době je na světe 246 mil. diabetiků a podle prognóz se do roku 2030 toto číslo v podstatě ve všech státech výrazně zvýší. V ČR však není k dispozici podrobný registr tohoto onemocnění, jako např. v případě onkologických onemocnění. Nejčastější forma diabetu je diabetes 2. typu, který je často diagnostikován u starších osob, mezi nimiž je celkově vyšší počet diabetiků, a to jak u mužů, tak u žen. V České republice mezi diabetiky převažují ženy. Diabetes mellitus dosud není možné vyléčit. Nejčastějšími přidruženými komplikacemi je onemocnění očí (diabetická retinopatie), ledvin a dolních končetin.

Příspěvek Hany Hrstkové z Dětské interní kliniky LF MU v Brně a Beatrice Chromkové Manea z Ústavu populačních studií FSS MU se zaměřil na Kvalitu života onkologicky léčených dětí v dospělosti. Incidence nádorů u dětí měla mezi lety 1975 a 1992 vrůstající tendenci. Ročně je v ČR diagnostikováno 300 dětí do 18 let a nejčastějším nádorem je leukémie (30 %). Díky komplexní léčbě dětských zhoubných nádorů se nyní vyléčí, podle typu zhoubného nádoru, obvykle více než 80 % postižených dětí. Tito bývalí onkologičtí pacienti se pak dožívají adolescentního věku a dospělosti a počty těchto bývalých pacientů přibývají. Předpokládá se, že jeden ze 450 jedinců ve věku 15-45 let může být jedinec s přestálým nádorovým onemocněním z dětství. Intenzívní terapie má řadu vedlejších účinků, které jsou časné i pozdní a týkají se i psychosociální oblasti. Cílem příspěvku bylo zkoumat kvalitu života onkologicky léčených v dospělosti z perspektivy dosaženého vzdělání a založení rodiny. Data pocházejí z kvalitativního výzkumu (lékařská dokumentace a pozorování) a týkají se 145 bývalých pacientů FN Brno, nyní ve věku nad 20 let. Všichni pacienti si zvolili nějaké povolání. 23 % pacientů ukončilo učební obor (učební obor si zvolilo více mužů než žen), 35 % ukončilo střední školu a dále nestuduje, 30 % studuje vysokou školu (většina pacientů má tedy v současné době středoškolské vzdělání) a 8 % již ukončilo vysokou školu. 18 jedinců (12 %) je vdaných/ženatých a celkem mají 23 dětí.

Branislav Šprocha z Prognostického ústavu SAV a Luděk Šídlo z Katedry demografie a geodemografie PřF UK přednesli příspěvek nazvaný Úmrtnost a zdravotní stav v EU – podobnosti, rozdíly a jejich změny. V úrovni úmrtnosti státy východního bloku zaostávají za zeměmi severozápadní a jižní Evropy. Nejvyšší dynamiku zlepšování úmrtnostních poměrů vykazuje bývalé NDR, ČR, Slovinsko (zejména muži) a Estonsko (ženy). Na druhé straně stojí především pobaltské státy. Největší vliv na rozdíly mezi členskými státy mají zejména úmrtnost na nemoci oběhové soustavy a nádorové onemocnění. Rozdíly v nádorovém onemocnění ovšem nejsou tak velké jako u nemocí oběhové soustavy a nejsou tolik spojeny s bývalým politickým uspořádáním. Co se týče zdravotního stavu, 70 % mužů ve věku 16 a více let hodnotilo v letech 2005 - 2010 svůj subjektivní zdravotní stav jako dobrý nebo velmi dobrý, u žen je tento podíl 62-65 %. Nejvíce kladných odpovědí je z Irska, Spojeného království, Nizozemska a Švédska. Na druhé straně stojí zejména pobaltské státy: Lotyšsko, Litva, Estonsko a ze západní Evropy Portugalsko. Přítomnost dlouhodobého onemocnění či zdravotního problému potvrdilo 30 % mužů a 33 % žen. Nejlepší situace je v tomto ohledu u mužů i žen v Bulharsku, Rumunsku, Řecku a Itálii. Naopak nejvyšší zastoupení osob deklarujících přítomnost dlouhotrvajícího onemocnění nacházíme ve Finsku, Francii, Německu a Estonsku. 77-79 % mužů deklarovalo, že netrpí žádnými problémy, u žen byl tento podíl 72-74 %. Nejhorší situace je u obou pohlaví ve Slovinsku a na Slovensku.

Jednacím jazykem třetí sekce nazvané Health - challenges and threats byla angličtina. Alexandru Ioan Cuza Fatulescu z Iasi Rumunsko v tomto bloku přednesl příspěvek Changes in Efficiency Scores by adding variables in Stochastic Frontier Analysis. Cílem této přednášky bylo posoudit změny v efektivitě způsobené přidáním další proměnné do Stochastic Frontier Analysis, jedné nejrozšířenějších parametrických metod. Následující přednáška Petry Dotlačilové a Ondřeje Šimpacha z Vysoké školy ekonomické v Praze se zaměřila na analýzu úmrtnosti v České republice mezi lety 1993 a 2010 a porovnání jednotlivých metod výpočtu naděje dožití. Jednalo se o následující modely: Coale–Kisker, Gompertz–Makeham, Kannistö, Thatcher, úmrtností tabulky podle ČSÚ a úmrtnostní tabulky bez extrapolace. Analýza ukázala, že z Kannistö a Thatcher modelu vycházejí nejvyšší hodnoty naděje dožití (a jsou tedy nejoptimističtější), přičemž autoři příspěvku považují tyto dva modely k popisu měr úmrtnosti na nejvhodnější. Naopak nejpesimističtějšími modely jsou Gompertz–Makeham a Coale–Kisker.

Podlení blok konference se zaměřil na Determinanty zdraví. Michala Lustigová ze Státního zdravotního ústavu zahájila sekci přednáškou na téma Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v České republice. Z provedené analýzy vyplynulo, že riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO) signifikantně roste s věkem - od věku 45 let se každým rokem života zvyšovalo o 10 %. Výrazně vyšší úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění byla zjištěna u mužů, a to 2,2krát vyšší než u žen. Jasný vliv na kardiovaskulární úmrtnost mělo také vzdělání. Osoby pouze se základním vzděláním měly 3,2krát vyšší riziko než osoby s vysokoškolským vzděláním, riziko úmrtí na KVO bylo statisticky významně vyšší i pro osoby se středoškolským vzděláním. O 55 % vyšší riziko bylo také zjištěno u osob žijících bez partnera než u osob žijících s partnerem. Dále byl v analýze potvrzen negativní vliv kouření (o 88 % vyšší riziko), vysokého krevního tlaku (o 73 % vyšší riziko), prevalence diabetu (2,1x vyšší riziko) a nedostatečné pohybové aktivity (o 60 % vyšší riziko) na kardiovaskulární zdraví. Naopak se nepotvrdil vliv nadváhy a obezity, hladiny celkového cholesterolu a nárazového pití (alespoň 1krát měsíčně během jedné příležitosti více jak 100 g alkoholu). V populaci byl zjištěn vysoký podíl osob s vysokým rizikem vzniku KVO, zbylá část populace pak byla v riziku středním. Podíl osob s minimálním rizikem vzniku KVO je téměř nulový.

Radmila Pastorková z Lékařské fakulty, Ústavu sociálního lékařství Univerzity Palackého v Olomouci vystoupila s prezentací Incidence invalidizace v ČR a její genderové rozdělení. Cílem příspěvku bylo srovnání míry incidence invalidizace vztažené ke genderu jako základní veličině. Obsahovou analýzou byl zkoumán soubor dat z veřejně přístupných ročenek ČSSZ, ČSÚ, MPSV v letech 2008 a 2009. Výsledky prokázaly převažující míru incidence invalidizace u mužů ve věkové skupině 55-59 a 60-64 let, a to jak pro důchody plné, tak i částečné. U invalidních důchodů z důvodu kardiovaskulárních nemocí převažují muži ve všech věkových skupinách. Stejně tak v případě úrazů je jednoznačná převaha mužů ve všech věkových skupinách. Naopak u skupiny diagnóz pohybových chorob převažují do 55 let věku ženy, poté převažují muži. Co se týče rozdílů mezi kraji, nejdříve odcházejí do invalidního důchodu v Ústeckém kraji. U obou pohlaví se zvýšil průměrný věk incidence invalidity.

Dagmar Dzúrová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK se v příspěvku Diferenciace vnímání rizika v evropských zemích zaměřila na chování evropských teenagerů ve vztahu ke zdravotním rizikům a kladla si za cíl odhalit vztahy rizikového chování a jeho kontextové faktory. Statistická analýza byla založena na individuálních datech 71 287 studentů 23 evropských zemí (z ČR téměř 4 tisíce) ve věku 16ti let z European School Project on Alcohol and Other Drug. Ve srovnání s Evropou se rizikové chování českých teenagerů jasně odlišuje od ostatních 23 zemí. V roce 2011 kouřilo v ČR 25 % šestnáctiletých, z nich 8 % bylo silných kuřáků. 14 % užilo v posledních 30 dnech marihuanu. V kouření cigaret 16ti letých v posledních 30 dnech je Česká republika v mezinárodním srovnání na 2. místě, v konzumaci alkoholu je ČR dokonce na 1. místě, stejně jako v celoživotním užívání marihuany. Naši studenti oproti ostatním zemím výrazně podhodnocují rizikové chování. ČR se tedy vyznačuje nízkým vnímáním rizika a vysokým rizikovým chováním. Nutná je primární prevence rizikového chování, výchova ke zdravému životnímu stylu, k rozvoji pozitivního sociálního chování a zvládání zátěžových situací.

Konference byla po celou dobu doprovázena posterovou sekcí.

Kamila Svobodová