11.11.2013 ANALÝZA: Křestní jména v Čáslavském kraji v roce 1651
Jak se jmenovali obyvatelé Čáslavského kraje v polovině 17. století? Můžeme i v tehdejší době pozorovat jisté regionální rozdíly v oblíbenosti jmen? Lišila se nějak křestní jména v českých a německých jazykových oblastech? Článek navazuje na již zpracovaný Chrudimský kraj a jihočeské panství Eggenbergů, pramenem je opět Soupis poddaných podle víry z roku 1651.
Na území Čáslavského kraje bylo Soupisem poddaných podle víry v roce 1651 zachyceno 28 012 osob, z toho 14 051 žen a u 78 osob nebylo ze zápisu možno pohlaví zjistit [1]. Více o struktuře Soupisu např. zde. Na území Čáslavského kraje bylo 64 panství, statků a měst, svobodníci Čáslavského kraje byly uvedeni zvlášť. Velikost statků a panství tohoto kraje, podobně jako v oblastech již zpracovaných, byla rozdílná: od 9 osob na statku Nemojov až po 2 809 osob na panství Ledeč nad Sázavou. Soupis byl veden česky kromě panství Jihlava-vsi, Ledeč nad Sázavou, Frýdnava, Úsobí – Střítež, Termesivy a panství Vlastějovice, na nichž bylo celkem zapsáno 4 912 osob. I když to pro analýzu četnosti výskytu jednotlivých křestních jmen není důležité poznamenejme, že na některých panstvích a statcích (Bratčice, Německý dnes Havlíčkův Brod, Ledeč nad Sázavou, Okrouhlice, Veletov, Zbraslavice a Žleby) v Čáslavském kraji byly děti evidovány od narození, ale pravděpodobně ne vždy se jednalo o systematickou evidenci.
V 17. století se užívalo zhruba 150 rozličných křestních jmen. Jména, které mají na zkoumaném vzorku více než 10% podíl, jsou považována za oblíbená. Jména, jejichž výskyt se v dané populaci pohybuje mezi 3–10 %, jsou označovaná jako běžná, a jména, která dostává 1–2 % narozených, považujeme za obvyklá [2].
Při hodnocení četnosti výskytu jednotlivých jmen byly brány jak české tak i německé či z latiny vycházejí podoby téhož jména dohromady a byly převedeny do současné podoby, i když i toto třídění má své jisté limity, neboť časem se z původní varianty jednoho jména stalo jméno samostatné, např. dvojice jmen Jana a Johana. Ne u všech osob zachycených Soupisem bylo uvedeno křestní jméno a také ne vždy se podařilo z uvedeného tvaru určit současnou podobu jména. Neuvedení křestního jména bylo častější u žen (245 případů, tj. 1,7 % žen) než u mužů (174, tj. 1,3 % mužů). U zápisů osob, u nichž chybělo křestní jméno, a to se týkalo téměř výhradně osob, které nebyly v čele domácnosti, bylo pohlaví určeno na základě příjmení, jež však ale u těchto osob bylo uvedeno zřídka, nebo bylo pohlaví odvozeno na základě záznamu o vykonávaném povolání. U 13 žen a téměř osminásobného počtu mužů byl sice zaznamenán údaj o křestním jménu, avšak tento zápis byl v takovém tvaru, že se mu nepodařilo přiřadit žádné současné jméno, např. Dyna, Jambor či Burda. Jméno Beda se vyskytlo na Čáslavsku jen dvakrát, v obou případech to bylo na paství Frýdnava, a oproti dnešním zvyklostem tak byly pojmenovány ženy, o čemž jednoznačně svědčí zápis v kolonce povolání, kde je uvedeno, že se jednalo o dcery.
Podobně jako v Chrudimském kraji [3] a na jihočeském panství Eggenbergů [4] byla i v kraji Čáslavském vyšší variabilita mužských jmen, jichž se v Soupisu vyskytuje prokazatelně 112, z toho 22 jen jednou, zatímco u žen se bylo zaznamenáno 53 různých jmen, z nichž se vyskytlo pouze jednou 11 jmen.
Oblíbenými ženskými jmény v Čáslavském kraji byla jména Anna (2 773, tj. 19,7 % žen), Dorota (2 465, tj. 17,5 %) a Kateřina (2 254, tj. 16,0 %). Jedno z těchto tří jmen tak celkem měla na Čáslavsku více než polovina žen. Četnost výskytu i pořadí oblíbenosti je zhruba stejné jako v Chrudimském kraji, pouze na Čáslavsku druhá nejčastější Dorota byla na Chrudimsku až na třetím místě, když ji předstihla Kateřina. Oproti tomu na eggenbergském panství v jižních Čechách byla četnost výskytu jednotlivých ženských jmen rozložena rovnoměrněji, a tak žádné z nich nepřesáhlo 10% podíl, aby bylo zařazeno do kategorie jmen oblíbených. Ženy se v jižních Čechách nejčastěji jmenovaly Mariana (9,9 %) či Kateřina (9,3 %).
Běžnými jmény s výskytem 3–10 % byla v Čáslavském kraji jména Alžběta, Magdalena, Mariana, Ludmila, Marie a Markéta. Až na Markétu je tato kategorie opět stejná jako v Chrudimském kraji. Jméno Salomena, které na Chrudimsku patřilo k běžným jménům, nebylo v Čáslavském kraji ani mezi jmény obvyklými. Nositelku jména Walburga, které bylo jak na Chrudimsku tak i v jihočeském panství vázáno na německé jazykové oblasti, a které sice nepatřilo ani mezi jména obvyklá, nicméně v Chrudimském kraji mu připadalo 18. na jihočeském panství 34. místo, bychom v Čáslavském kraji vůbec nenašli.
Mezi ženami na Čáslavsku bychom našli i 9krát Janu, jméno, které se stalo častějším a moderním až v průběhu 18. století [2]. Mezi jeho nositelkami byly rovnoměrně zastoupeny ženy ve věku od 15 do 60 let. I zde podobně jako v jižních Čechách tak i na Chrudimsku bylo častější jméno Johana, které vzniklo přechýlením německé podoby jména Jan.
Nejčastějším mužským jménem na Čáslavsku bylo jméno Jan, s četností výskytu 20,7 % mezi muži. Jméno Václav nosilo 12,6 % mužů a třetím oblíbeným jménem byl Jiří s četností výskytu 11,2 %. Oblíbená mužská jména v Čáslavském kraji se tedy shodovala s oblíbenými jmény v sousedním kraji Chrudimském, pouze pořadí na druhém a třetím místě je opačné. Podobně jako u žen tak i u mužů na eggenbergském panství žádné z mužských jmen nepřekonalo 10% hranici. Avšak v Čáslavském kraji druhé nejčastější jméno – jméno Václav – bylo na jihočeském panství až na desátém místě, když se před něj dostalo jméno Vít, které na Čáslavsku spadalo do kategorie jmen obvyklých (1,7 %) a jména Řehoř a Matyáš, která se na Čáslavsku běžně nevyskytovala. Jen pro úplnost dodejme, že i na eggenbergském panství bylo nejčastěji uváděným jménem jméno Jan (9,3 %) a následovalo jméno Jiří (8,8 %). Jméno Ondřej, na jihočeském panství třetí nejčastější s četností výskytu 4,2 %, bylo v Čáslavském i Chrudimském kraji až na jedenáctém místě s četností výskytu 1,7 %, resp. 2,2 %. Na čtvrtém až devátém místě je pořadí výskytu jmen v Čáslavském i Chrudimském kraji stejné, jen relativní zastoupení je mírně odlišné a na Chrudimsku by do běžných jmen kromě Matěje, Jakuba, Martina, Pavla a Mikuláše patřila ještě jména Matouš, Ondřej a Tomáš, která v Čáslavském kraji patří už do kategorie jmen obvyklých.
Podobně jako v Chrudimském kraji se i v kraji Čáslavském setkáváme se jménem Mates, Mathes, Matthes a to jak v českých, tak ale převážně v německých jazykových oblastech a není zřejmé, ke kterému ze jmen Matouš, Matyáš, Matěj tuto domácí podobu přiřadit, a tak je uváděno samostatně.
Nejčastější mužské jméno Jan je v Čáslavském kraji v českých zápisech uváděno ve tvaru Jan, v německých pak jako Hans, ale najdeme i podobu Johan (celkem 12krát, z toho 9krát v panství Ledeč nad Sázavou). Jiří je v Čáslavském kraji uváděn často jako Jiřík případně jako Jíra, nacházíme ale i tvar Jiří a Jirka, s nímž se v Chrudimském kraji setkáváme výhradně v podobě příjmení a na jihočeském panství byl tvar Jirka použit pouze u dvou záznamů. V těch částech Soupisu, který byl na Čáslavsku veden německy, bychom našli tvar Geörg nebo Georg, tedy obdobně jako na Chrudimsku a na panství Eggenbergů. V Ledči nad Sázavou, kde byl soupis také psán německy, je jméno Václav uváděno dokonce ve čtyřech různých variantách (Wenczel, Wenczl, Wenzel i Waczlaw), i když se dá předpokládat, že Soupis vyhotovovala pouze jedna osoba. Podobně ve Vlastějovicích, kde byl Soupis veden též německy, jsou česká jména zkomolena a najdeme tu jak tvar Wazlaw, tak i Wenzel.
Jazyk zápisu tak v těchto případech spíše než o národnosti zaznamenávané osoby vypovídal pouze o jazyce, který používala osoba, která Soupis zhotovila. Na druhou stranu z odlišné četnosti výskytu různých křestních jmen v oblastech, v nichž je Soupis veden česky či německy, lze dovozovat různé zvyklosti ve výběru křestních jmen a tyto zvyklosti mohly mít i národnostní podbarvení. Tuto domněnku podporuje i relativně nižší výskyt jmen Václav a Ludmila na jihočeském eggenbergském panství ve srovnání s četností výskytu v Čáslavském a Chrudimském kraji.
Četnost výskytu jmen, která byla v různých generacích dávána dětem při křtu v Čáslavském kraji, byla obdobná jako v sousedním Chrudimském kraji, avšak zvyklosti výběru jmen na jihočeském panství Eggenbergů, se od těchto dvou krajů značně lišily.
Zdroje
[1] Soupis poddaných podle víry – Čáslavsko 1–2. Zpracovaly Zahradníková, M. – Štrejnová, E. Státní ústřední archiv v Praze, 1999, 1 156 s.
[2] Heřmánková, M.: Demografický vývoj únětické farnosti v 18. století. In: Historická demografie 24. Praha 2000, s. 94.
[3] Kačerová, E.: Křestní jména v roce 1651 v Chrudimském kraji. In: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=735
[4] Kačerová, E.: Křestní jména v roce 1651. In: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=87
Tab. 1: Ženská křestní jména v Čáslavském kraji v roce 1651
Zdroj: Zahradníková, M.–Štrejnová, E. (eds.): Soupis poddaných podle víry z roku 1651 – Čáslavsko 1–2, SÚA Praha, 1999.
Tab. 2: Mužská křestní jména v Čáslavském kraji v roce 1651
Zdroj: Zahradníková, M.–Štrejnová, E. (eds.): Soupis poddaných podle víry z roku 1651 – Čáslavsko 1–2, SÚA Praha, 1999.
Eva Kačerová
