demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50956

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
13.11.2013 ANALÝZA: Sklon k migraci a migrační potenciál ČR a Polska

Spolu s převážně ekonomickými faktory ovlivňujícími migrační rozhodování a sklon k migraci, má vliv na lidské chování nepochybně také migrační potenciál, který se liší v případě každé země a do značné míry předurčuje migraci nebo pracovní mobilitu domácí populace. Tato analýza porovnává migrační potenciál a migrační rozhodování na příkladu Česka a Polska. 

Migrační toky totiž mohou být použity jako aproximace migračního potenciálu a jsou velmi užitečné při určení sklonu k mezinárodní migraci.
Naše závěry poukazují na to, že migrační potenciál a sklon k migraci jako reakce na zhoršení ekonomických podmínek v domácí zemi jsou vysoce korelovány. Srovnávací analýza ukazuje, že zatímco Poláci jsou velmi citliví na zhoršení ekonomických podmínek doma, Češi vykazují menší hodnotu migračního potenciálu, a proto nejsou tak nakloněni k migraci.

 

Úvod

Základem ekonomické teorie, zabývající se ekonomikou migrace, je poznatek o tom, že nejdůležitějšími determinanty migračních toků z méně bohatých zemí nebo oblastí do bohatších zemí jsou mzdové diferenciály, ekonomické rozdíly, rozdíly v HDP na obyvatele a míře nezaměstnanosti (viz například Hannan, 1970; Todaro 1969, Harris a Todaro, 1970, Walsh, 1974, 1987; Strielkowski a O'Donoghue, 2006, Glazar a Strielkowski, 2010; Strielkowski, 2012). Navíc do hry vstupují různé systémy sociálního zabezpečení, které mohou ovlivnit rozsah migrace. Například Cushing (1993), Faini et al. (1999) nebo de Haas (2005) ukazují, jak jsou sociální dávky pro nezaměstnané schopné zvýšit nebo ovlivnit migraci venkov-město nebo mezinárodní migraci.
Tato analýza dokládá, že rozsah a velikost migrace závisí na migračním potenciálu obyvatelstva dané země. Pro obyvatelstvo zemí s vysokým migračním potenciálem je více přirozené reagovat na problémy doma zvýšenou emigrací do země s vyššími příjmy a nižší nezaměstnaností (viz např. Fidrmuc, 2002 nebo Glazar a Strielkowski, 2010). Strielkowski a Turnovec (2011) přichází s konceptem "indikátoru migračních nákladů", který je specifický pro konkrétní zemi a skládá se z hmotné (např. náklady na přesídlení nebo zabydlení se v nové zemi) a nehmotné (např. psychologické náklady migrace, porušení sociálních vazeb, odloučení od rodin nebo přátel, jazyková bariéra, apod.) složky. Ukazuje se, že pokud je tento indikátor vyšší než rozdíl mezi mzdami dvou nebo více států, pro pracovní sílu neexistuje motivace k migraci (v tomto případě je sklon k migraci roven nule). Ekonomické a psychologické náklady migrace jsou větší než výhody mzdových rozdílů plynoucích z migrace. V zemích, kde je tento indikátor vyšší než mzdy, je migrační potenciál (neboli sklon k migraci) nízký a její občané nemusí rychle reagovat na vidinu vyšších mezd a zaměstnanosti v bohatších zemích.
Naše hypotézy jsou testovány na datech ze dvou členských států EU: ČR a Polska (oba vstoupily do EU v roce 2004), přičemž ČR je zemí známou nízkým objem odchozí emigrace a Polsko je státem, který v případě migračních toků představuje pravý opak.

 

Data a metodologie

Srovnávací studie dvou zemí, ČR a Polska poukazuje na závislost migračních toků na ekonomických faktorech a migračním potenciálu. Migrační potenciál se měří podle počtu imigrantů z a do krajů dvou vybraných zemí v reakci na hospodářské pobídky, jako jsou očekávané příjmy a struktura zaměstnanosti v rámci jednotlivých států.
Domníváme se, že Polsko se vyznačuje vysokým migračním potenciálem a polská pracovní síla rychle reaguje na ekonomické změny doma a pobídky jinde ve světě (zejména v jiných zemích EU). Polská populace byla poznamenána vysokou mírou emigrace během posledního století a vždy reagovala pomocí emigrace na zhoršující se podmínky v domovské zemi. Na druhou stranu si myslíme, že v ČR je migrační potenciál obecně nízký s ohledem na místní specifika a dědictví komunistické ekonomiky.
Údaje, se kterými pracujeme, zahrnují období 2000-2010 a představují vyjádření průměrného měsíčního výdělku opraveného podle krajů a struktury zaměstnanosti (míra nezaměstnanosti) v hlavních odvětvích hospodářství. Většina údajů byla získána z Českého statistického úřadu a Polského statistického úřadu. Regionální údaje z Polska a České republiky jsou rozděleny podle regionů ("kraje" v češtině, 14 krajů celkem) v České republice a vojvodství ("wojewodstwa" v polštině, 16 celkem) v Polsku.
Údaje o celkovém přistěhovalectví a vystěhovalectví jsou podle oblastí, aniž by se rozlišovaly regiony původu nebo určení migrantů.

 

Empirický model migračního potenciálu

Podle Fidrmuce (2002) může být migrace jedním z hlavních mechanismů pro absorbování asymetrických ekonomických šoků. Region zasažený negativním poptávkovým šokem bude čelit rostoucí nezaměstnanosti a klesající mzdě. Existuje několik způsobů, jak absorbovat tento šok: například to, že se obyvatelé regionů přesunou do oblasti s vyšší mzdou a nižší nezaměstnaností, nižší mzdy, nebo možnost přilákat potenciální investory.
V našem modelu porovnáváme emigrační potenciál Polska a České republiky pomocí měření reakce regionálních migračních toků na rozdíly v příslušných regionálních ekonomických charakteristikách. Závislé proměnné jsou hrubé a čisté migrační toky. Údaje zaznamenávají celkový počet migrantů, kteří přijíždějí do nebo opouštějí region v daném roce bez zvláštního ohledu na jejich místo určení. Domníváme se, že pro to, aby populace země měla silný migrační potenciál, musí čistá míra přistěhovalectví pozitivně souviset s korigovanou průměrnou měsíční mzdou (zvolili jsme opravený průměrný měsíční plat namísto disponibilního příjmu, mimo jiné vzhledem k tomu, že disponibilní příjem v České republice má jen minimální regionální rozdíly v důsledku druhotného rozdělení příjmů a může oslabit migraci v ČR) a negativně s nezaměstnaností, zatímco hrubá emigrace by měla pozitivně korelovat s nezaměstnaností a negativně s korigovanou mzdou. Opačná situace by pak naznačovala existenci nemobilní populace, která nereaguje na asymetrické šoky.
Formální model je založen na podobných studiích Geary a O'Grady (1989) a Strielkowského a O'Donoghue (2006). Model může být přestaven následujícím způsobem:

 NMh = β0  +  β1 CORSAL_ Yh  + β2 EMPSTR_Yh  +ui     i= 1,2,…n           (1)

kde NM je emigrace/imigrace a čisté migrační toky (celkové počty migrantů přicházejících/opouštějících danou oblast v daném časovém období, aniž by byly určeny cíle migrace), normalizované počtem obyvatel a závislými proměnnými: CORSAL_Yh a EMPSTR_Yh představují regionální hospodářské charakteristiky, jako jsou opravená průměrná mzda na jednoho obyvatele a struktura zaměstnanosti (zástupce průměrné míry nezaměstnanosti v daném regionu). Očekáváme, že jak zaměstnanost, tak průměrná mzda budou mít pozitivní vliv na emigraci z regionů. Imigrace musí tedy pozitivně souviset s korigovanou průměrnou mzdou a zaměstnaností, zatímco emigrace by měla mít negativní vztah k zaměstnanosti a korigované průměrné mzdě. Tabulka 1 shrnuje naše výsledky pro případ České republiky:

 

Tabulka 1: Determinanty regionálních migrací: ČR (2000-2010)

Poznámka: * signifikantní na 10%; ** signifikantní na 5%; *** signifikantní na 1%; Standardní odchylky jsou v závorkách
Zdroj: vlastní výpočty

 

Výsledky ukazují, že náš model pro Českou republiku nesplňuje kritéria pro migraci jako efektivní kanál srovnání ekonomických rozdílů v regionech. Na regionální úrovni není míra nezaměstnanosti v krajích České republiky významným faktorem migračních toků. Emigrace má negativní vztah k nezaměstnanosti, což znamená, že čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší je emigrace. Ačkoli koeficienty korigované průměrné mzdy jako nezávislé proměnné pro přistěhovalectví a vystěhovalectví (mezi regiony) jsou velmi významné, naznačují mimo jiné, že zvýšení průměrných mezd by vedlo ke zvýšení emigrace, což je zcela opačný výsledek, než by se dalo očekávat podle ekonomické logiky. Emigrace jako reakce na zhoršující se ekonomické podmínky doma pro případ České republiky jednoduše neplatí.
Zopakujeme náš model uvedený v (1), tentokrát pomocí dat z let 1999-2010 z Polska. Tabulka 2 shrnuje faktory regionálních migrací v případě Polska:


Tabulka 2: Determinanty regionálních migrací: Polsko (1999-2010)
 

Poznámka: * signifikantní na 10%; ** signifikantní na 5%; *** signifikantní na 1%; Standardní odchylky jsou v závorkách
Zdroj: vlastní výpočty

 

Z výsledků získaných v Polsku se dá odvozovat, že koeficienty korigované průměrné mzdy a zaměstnanosti jsou významné a jsou pozitivně, respektive negativně spojené s přistěhovalectvím a emigrací, která je v souladu s obecně přijatelnou ekonomickou logikou. Znaménka koeficientů jsou opakem odhadů pro Českou republiku. Tyto výsledky naznačují, že polská populace je mobilní a okamžitě reaguje na regionální asymetrické šoky. Výsledky také naznačují, že Poláci reagují na změny v ekonomických pobídkách v rámci jednoho regionu a stěhují se například z vesnic do měst jak v rámcí jednoho regionu, tak i mezi regiony, pokud ekonomické pobídky tohoto stěhování jsou byť jen trochu lákavé. V každém případě vidíme, že provinční rozdíly v příjmech jsou méně důležité než rozdíly ve struktuře zaměstnanosti, které jsou velmi významné ve směrování migrace.
Srovnání regionálních migrací v České republice a Polsku nás vede ke dvěma základním závěrům: za prvé, ve srovnání s Poláky, Češi nereagují na pobídky nebo zhoršení podmínek v celé zemi a vnitřní migrace se zřejmě řídí jinými faktory, než jsou ekonomické pobídky v sousedních regionech. Druhým závěrem je to, že v některých případech (např. zhoršujících se ekonomických podmínek v místě bydliště) lidé v České republice raději zůstávají doma a zkouší jiné alternativy, než jsou migrace nebo stěhování do jiného kraje nebo země za prací.
Stručně řečeno, Česká republika a Polsko se vyznačují velkými rozdíly v migračním potenciálu a migračních zkušenostech. Naše analýza ukazuje, že migrační potenciál se značně liší pro každou z těchto zemí. Zdá se, že lidé v Polsku představují to, co často nazýváme "mobilní populace", zatímco lidé v ČR tak “mobilní” nejsou. Daná mobilita může být použita jako dobrý ukazatel v politice, například v případě rozhodnutí o omezení pracovní mobility, založených na populismu a politickém lobbingu.
 
Hlavní závěry a implikace

Naše analýza jasně ukazuje, že hlavní hnací silou migrace, zejména migrace pracovních sil, jsou ekonomické pobídky. Kromě toho naše studie představila "sklon k migraci", který popisuje náklady spojené s migrací a které by mohly hrát klíčovou roli při určování migračního potenciálu konkrétní země.
Naše analýza srovnává vztah čisté migrace, emigrace a imigrace s příjmy a strukturou zaměstnanosti v regionech na území České republiky a Polska a ukazuje, že migrační potenciál obyvatelstva těchto dvou zemí se značně liší: regiony s příznivými hospodářskými podmínkami mají tendenci vykazovat imigraci a emigraci, zatímco zaostalejší regiony se vyznačují nízkou mobilitu pracovních sil.
Není pochyb o tom, že existuje široká škála faktorů, nejen ekonomických, ale také těch, které mohou mít vliv na migraci: například sociální a kulturní (např. zvyky a jazyk), bytový fond a demografické charakteristiky a mnoho dalších, které dále lze zahrnout do analýz tohoto typu. Nicméně, domníváme se, že naše závěry jsou zcela robustní a mohou sloužit jako reference pro určení migračního potenciálu a mobility pracovních sil. Naše analýza částečně vysvětluje, proč Polsko může být považováno za zemi s vyšším migračním potenciálem, než Česká republika. Závěry naší studie poskytují vysvětlení pro vysoký odliv Poláků do některých zemí EU po rozšíření EU v roce 2004.

 

 

Použité zdroje:

  • Austrian Labour Statistics (2003), “Internationale Wanderungen”.
  • Austrian Statistical office (2011), “Internationale Wanderungen”. 
  • Czech Statistical Office (2004), “Obyvatelstvo: Časové řady“. Available at: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/oby_cr
  • Czech Statistical Office (2011), “Česká republika v číslech 2010“. Available at: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/ED00382D50/$File/14091017.xls
  • Czech Statistical Office (2012), “Statistické ročenky České republiky 2000-2011“. Available at: www.czso.cz 
  • Cushing, B. (1993), “The Effect of the Social Welfare System on Metropolitan Migration in the US, by Income Group, Gender and Family Structure”, Urban Studies, Vol. 30, No 2: 325-337
  • De Haas, H. (2005), “International migration, remittances and development: Myths and facts”, Third World Quarterly, Vol. 26, Issue 2: 1269-1284
  • Faini, R.; De Melo, J.; Zimmermann, K. (1999), „Migration: The controversies and the evidence“. University of Cambridge, Cambridge, U.K.
  • Fidrmuc, J. (2002), “Migration and regional adjustment to asymmetric shocks in transition economies”. CPB Discussion Paper 007.
  • Geary, P., O’Grada, C. (1989), Postwar migration between Ireland and the UK“. In „European Mobility: Trends and Consequences“ in Gordon, I., Thirwall, A.P. (eds.).
  • German Statistical Office (2003), „Labour market statistics“, Avalable at: www.destatis.de
  • Glazar, O., Strielkowski, W. (2010), “Turkey and the European Union: possible incidence of the EU accession on migration flows”. Prague Economic Papers, Vol. 3: 218-235.
  • Główny Urząd Statystyczny (2003), „Migracje wewnętrzne ludności 2002”. Warszawa, 2003
  • Harris, J.R. and M.P. Todaro (1970), “Migration, Unemployment and Development: A Two Sector Analysis”. American Economic Review 60 (1): 120-142.
  • Hannan, D. (1970). Rural exodus : a study of the forces influencing the large-scale migration of Irish rural youth. London: Chapman.
  • Office for National Statistics (2011), “Migration Statistics Quarterly Report”. November 2011. Available online: http://www.ons.gov.uk/ons/rel/migration1/migration-statistics-quarterly-report/november-
    2011/population-by-country-of-birth-and-nationality.xls
  • Office for National Statistics (2012), “Migration Statistics Quarterly Report”. May 2012. Available online: http://www.ons.gov.uk/ons/rel/migration1/migration-statistics-quarterly-report/may-
    2012/population-by-country-of-birth-and-nationality.xls
  • Strielkowski, W., O’Donoghue. C. (2006), „Ready to go? EU Enlargement and Migration Potential: Lessons for the Czech Republic in the Context of Irish Migration Experience”. Prague Economic Papers, Vol. 1: 16-24.
  • Strielkowski, W., Turnovec, F. (2011), “Neo-classical model of labour mobility between two countries revisited: introduction of the concepts of propensity to migration and the indicator of migration cost”. Economics and Management, 8 (70): 3-16
  • Strielkowski, W. (2012), “Migration in the Czech Republic and Slovakia: An economic analysis”. Charles University in Prague, Faculty of social sciences.
  • Todaro, M. P. (1969), “A Model of Labour Migration and Urban Unemployment in Less Developed Countries”. American Economic Review 59 (1): 138-148.
  • Walsh, B.M. (1974), “Expectations, Information, and Human Migration: Specifying an Econometric Model of Irish Migration to Britain”. Journal of Regional Science, 14, 107-120.
  • Walsh, B.M. (1987), “The Impact of Demographic Variables on Unemployment”. In “The Challenge of Unemployment”, Administration, Vol. xxxv, No. 3, Dublin

Karolina Kowalska
Karolina Kowalska, Ph.D., Faculty of Economic Sciences, University of Warsaw, Długa 44/50, 00-241 Warsaw, Poland. E-mail: karolinakowalska@wne.uw.edu.pl

 

Wadim Strielkowski
PhDr. Wadim Strielkowski, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií, Opletalova 26, 11000 Praha 1, E-mail: strielkowski@fsv.cuni.cz, Tel: +420603508627


hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum