15.06.2005 Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje

Publikace vznikla v rámci projektu, jehož cílem bylo vyvinout alternativní ukazatel kvality života a udržitelného rozvoje k ukazatelům běžně používaným, tedy například k ukazateli HDP nebo Human Development Index. Autoři zmínili přínos tohoto projektu zejména ve třech oblastech: sestrojení a aplikování ukazatele kvality života a udržitelného rozvoje pro posuzování regionálních rozdílů, využití pouze veřejně dostupných údajů při konstrukci takových ukazatelů a nový přístup v analýze dat založeném na širokém uplatnění vícerozměrných statistických metod.

Projekt byl zpracován na třech úrovních: regionální, národní a globální. V rámci regionální úrovně byl pro 14 krajů ČR konstruován Regionální index kvality života, který vycházel z údajů charakterizujících tři oblasti života: a) předpoklady pro dlouhý a zdravý život, b) předpoklady pro tvořivý život s dostatečným vzděláním, c) předpoklady pro přiměřenou životní úroveň. V rámci národní úrovně byl charakterizován vývoj v ČR v letech 1990-2000 pomocí Indexu kvality a udržitelnosti života, který byl sestaven pro čtyři hlavní oblasti kvality života: a) společensko-politická oblast, b) sociální oblast, c) ekonomická oblast, d) environmentální oblast. V rámci globální úrovně byl konstruován pro 179 zemí světa Index udržitelného rozvoje, jež byl založen na sedmi základních aspektech světového vývoje: a) lidská práva, svoboda a rovnost, b) demografické ukazatele a očekávaná délka života, c) zdravotní stav a zdravotní péče, d) vzdělání, technologie a informace, e) ekonomický rozvoj a zahraniční zadlužení, f) spotřeba zdrojů, ekologická efektivnost, g) kvalita životního prostředí.

Ke konstrukci indexů na každé zmíněné úrovni bylo hojně využito i demografických ukazatelů, ze kterých lze jmenovat alespoň některé: střední délka života, kojenecká úmrtnost, obecná míra úmrtnosti, index stáří, relativní roční přírůstek obyvatel, či charakteristiky sňatečnosti, rozvodovosti, potratovosti a migrace.

V závěru publikace se autoři pokusili odpovědět na čtyři důležité otázky, které celý výzkum doprovázely a které mohou být námětem pro další diskusi:

1. Jaká je souvislost mezi pojmy kvalita života a udržitelný rozvoj a jaká je užitečnost těchto pojmů?
2. Jaká je informační hodnota dvou typů dat: tvrdých (ze statistických zjišťování) a měkkých (z výzkumů veřejného mínění)?
3. Jaký přínos mají použité přístupy analýzy dat, tedy přístup a priori (kde struktura modelu a interpretace dat je dána dopředu) a přístup a posteriori (kde je hledání vhodného modelu založeno na vícerozměrné analýze vztahů v datech)?
4. Jaká doporučení plynou z uvedeného výzkumu pro další práci CESES?

Více informací o této publikaci lze získat na http://ceses.cuni.cz

Jakub Hrkal