demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50833

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
16.11.2005 REPORTÁŽ: Rodina a rodičovství na prahu 21. století

Ve dnech 10. a 11. listopadu se v prostorách klášteru Emauzy v Praze konala mezinárodní konference s názvem Rodina a rodičovství na prahu 21. století - podoba a proměny rodiny, partnerství a rodičovství v současné společnosti jako výzva pro politickou praxi, kterou pořádalo MPSV. Reportáž přináší přehled nejzajímavějších příspěvků, které na konferenci zazněly.

Odborníci, zástupci neziskového sektoru, státních a samosprávných úřadů a zástupci politické reprezentace diskutovali o různých formách podpory rodiny a snažili se hledat podněty a východiska pro českou rodinnou politiku. Jedním z hlavních bodů byla i diskuse o Národní koncepci rodinné politiky, kterou 12. října 2005 schválila vláda. Dokument je prvním materiálem svého druhu a vznikl s cílem posílit pozici rodiny v české společnosti, vytvořit všestranně příznivější společenské klima i podmínky pro rodinu a umožnit lidem sloučení profesních a rodičovských rolí. Koncepce obsahuje také kroky, které by měly vést k většímu zapojení otců v rodině. To vše při respektování odlišných zájmů a potřeb různých rodinných typů a členů rodin. 


Celá konference byla rozdělena do tří tematických bloků
:
1) Proměny rodinného a demografického chování a reakce rodinných politik
2) Společnost příznivá rodině - iluze nebo realita?
3) Současné trendy v rodinných politikách v evropských zemích, inspirace pro rodinnou politiku v ČR?

Proměny rodinného a demografického chování a reakce rodinných politik
V úvodu prvního bloku zaměřeného na souvislosti současných demografických trendů a měnící se struktury rodiny a na postavení otců v rodině vystoupila demografka Terezie Kretschmerová z ČSÚ a ve svém příspěvku shrnula z pohledu demografické statistiky změny rodinného chování v České republice. Jitka Rychtaříková z Katedry demografie a geodemografie PřF UK se poté zaměřila na otázku dětí a plodnosti v České republice v souvislosti s různými generacemi matek, s úrovní jejich dokončeného vzdělání, regionem i velikostí místa bydliště.


Olga Nešporová z VÚPSV (Výzkumný ústav práce a sociálních věcí) představila příspěvek vycházející z výzkumů zaměřených na slaďování rodičovských a pracovních rolí a na otázku otců, kteří využívají možnosti čerpat rodičovskou dovolenou a doma pečují o své malé dítě/děti. Od roku 2001 jsou muži legislativně zrovnoprávněni v přístupu k rodičovské dovolené. V realitě však otcové tuto možnost využívají zcela výjimečně (v roce 2004 pobíralo rodičovský příspěvek 3 234 otců, tj. 1,2 % z osob pobírajících tento příspěvek). Důvody nízkého využívání této možnosti jsou podle výsledků výzkumu především finanční nevýhody (relativně vyšší mzdy muže oproti mzdě ženy) a přetrvávající přesvědčení rodičů o tom, že rodičovská dovolená je vhodnější pro ženy. Mezi další důvody rodiče řadí přesvědčení otce dítěte o negativním dopadu na jeho pracovní kariéru, přesvědčení otce i matky o tom, že by otec péči o dítě a domácnost nezvládal a nesouhlas matky dítěte s tím, aby čerpal rodičovskou dovolenou její partner. Z hloubkových rozhovorů v rodinách, kde otec zůstal po nějakou dobu na rodičovské dovolené, však vyplývá, že "muž tímto krokem neztrácí a žena naopak získává". Pokud rodičovskou dovolenou využívají pouze matky, znevýhodňuje to jejich pozici na pracovním trhu, ovšem čerpá-li tuto dovolenou otec dítěte, nemusí to mít negativní vliv na jeho pracovní uplatnění. Téměř polovina mužů během rodičovské dovolené zároveň vykonávala nějakou výdělečnou činnost, návrat do zaměstnání byl pak pro ně snadnější. Pečuje-li o dítě nějakou dobu otec, ženy tak naopak zkrátí období, kdy jsou mimo pracovní trh. Výhodou je také větší flexibilita a zástupnost rodičů v péči o děti, která přetrvá i do budoucnosti (například volno na ošetřování člena rodiny mohou čerpat oba rodiče podle aktuální situace).

Rodiny, které tímto způsobem řešily péči o děti, se pochopitelně setkávaly také s problémy. A to jak s problémy, které mají osoby na rodičovské dovolené obecně (náročnost péče o děti, absence v zaměstnání nebo podnikání), tak s problémy specificky mužskými, mezi něž muži řadili zhoršenou možnost zařadit se do kolektivu osob pečujících o malé děti, tedy matek. Matky dětí pak zmiňují náročnost celé situace, kdy muž se sice výborně postaral o dítě, ale mnohé z prací v domácnosti vykonávala žena, některé z nich pak mají výčitky, že se dítěti více nevěnují. Přes některá uvedená negativa v celkovém hodnocení respondentů převažovaly klady a téměř polovina respondentů by využití rodičovské dovolené otcem doporučila i ostatním rodičům.


Radka Dudová ze Sociologického ústavu AV ČR si kladla otázku, jakým způsobem chápou otcovství muži, kteří po rozchodu či rozvodu nemají děti svěřeny do své péče. Zabývala se tak problematikou otcovství ne z pohledu vzorně pečujících otců, ale sledovala naopak úskalí po partnerském rozchodu, především pak otázku vyživovací povinnosti. Pro otcovskou identitu je nejdůležitější dimenzí role živitele. Po rozvodu či rozchodu pak otcové pociťují, že se od nich požaduje pokračovat v živitelské roli, ovšem z ostatních dimenzí jsou vytlačováni. Před rozvodem vnímá otec sám sebe jako živitele celé domácnosti, po rozvodu už by měl být jen živitelem svých dětí. Muži však často nerozlišují mezi materiálními potřebami bývalé manželky či celé domácnosti a potřebami svých dětí a to je pak pro ně podnětem, proč neplatit výživné. Na základě výzkumů byly vypozorovány důvody, proč otcové neplatí výživné. První skupina otců, kteří v době trvání manželství chápou sebe sama jako hlavního živitele rodiny (i když reálně rodina závisela na příjmu obou rodičů), přestávají vnímat sebe sama jako živitele a chtějí, aby se povinnost platit výživné odvíjela od důvodu rozvodu. Druhá skupina otců, kteří se realizují i v jiných dimenzích otcovské role, pak nepokládá čas, který mohou s dětmi po rozvodu strávit, za dostatečný, a tito muži nechtějí být redukováni pouze na živitele. Třetí skupina, otcové živitelé, pak po rozvodu ztrácí kontrolu nad vlastními příjmy, a tím také ztrácí motivaci financovat i nadále původní domácnost.

Společnost příznivá rodině - iluze nebo realita?
Druhá část prvního dne konference byla rozdělena do dvou základních tématických bloků - první se zaměřoval na podobu a hodnotu rodiny a rodičovství, druhý na programy k podpoře rodiny a rodičovství. Věra Kuchařová (VÚPSV), zabývající se rodinnou politikou, se věnovala především současným podobám rodiny, vztahům spolupráce v rodině a hlavním dopadům demografických změn posledních let. 

Jiřina Šiklová
z Katedry sociální práce FF UK hovořila o změnách rolí v rodině, a to nejen rolí žen, ale také mužů. Zdůrazňovala přitom nutnost významu genderových rolí během celého života, ne pouze soustředění pozornosti na období uvádění dětí do života. V poslední fázi života jsou to totiž především ženy, které žijí v osamělých domácnostech. Vedle gender mainstreamingu (u všech opatření se má sledovat, jaký budou mít dopad na muže a na ženy) by pak podle Šiklové měl být také age mainstreaming, v rámci něhož by se sledoval dopad sociálních opatření na strukturu společnosti z hlediska věku. Navrhovala také jakýsi gender-age mainstreaming, neboť ve stáří převažují v populaci ženy.

V závěru bloku vystoupili přednášející z Islandu a ze Švédska, kteří hovořili o zahraničních zkušenostech s možnostmi podpory rodin a rodičovství a o problematice dětských práv.

Současné trendy v rodinných politikách v evropských zemích, inspirace pro rodinnou politiku v ČR?
Ve třetím, závěrečné fóru se odborníci zabývali trendy v rodinných politikách v Evropě s důrazem na aspekt slučitelnosti profesních a rodinných rolí


V úvodu druhého dne vystoupila se svým příspěvkem nazvaným Nové trendy evropské rodinné politiky Gabriela MunkováKatedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty UK  v Praze. Připomenula fakt, že od 60. let minulého století je možno vysledovat v evropských zemích společné vývojové trendy v oblasti demografického chování a že rodiny čelí univerzálním problémům. Jedním z nástrojů řešení těchto problémů by měla být family friendly policy, jíž je třeba uplatňovat nejen na celostátní úrovni, ale též na úrovni obcí. Jednou z výzev pro současnou rodinnou politiku je růst variability rodinných forem. Je otázkou, jak při zavádění určitých opatření přistupovat k neúplným rodinám ve srovnání s úplnými a k nesezdaným párům oproti sezdaným. S tímto problémem úzce souvisí též právní úprava registrovaných partnerství. V rodinné politice je rovněž nutno zohlednit výkon rodin (tj. přínos rodin pro společnost v ekonomickém vyjádření), posílit mezigenerační výpomoc a především respektovat průběh životního cyklu. Rodinná fáze spolu s fází seniorskou potřebují největší podporu, neboť právě ty se v současné době stávají nejohroženější.

Martin Potůček z Institutu sociologických studií a Centra pro sociální a ekonomické strategie Univerzity Karlovy v Praze přednesl prezentaci na téma Účinná rodinná politika v měnícím se světě. Upozornil na nespravedlivý nepoměr mezi rodinou a požadavky na jednotlivce ze strany společnosti, který je třeba napravit. Tento úkol je velmi nelehký, ovšem společnost a stát se nemohou zbavit své zodpovědnosti za to, jaké jsou životní podmínky rodin. V tomto směru je nutno uvažovat ve třech rovinách inovací:

  • Politickou inovací bude koncipování a následná realizace komplexní a účinné prorodinné politiky.
  • Ekonomickou inovací bude vytvoření výrazně příznivějších ekonomických podmínek pro rodiny, především pro rodiny s nezaopatřenými dětmi.
  • Musí dojít i k celkové proměně společenské atmosféry, tj. k inovaci kulturní.

Potůček také nastínil některé obecné cíle rodinné politiky:

  • rodinná politika musí mít politickou prioritu
  • podporovat rozvíjení výzkumu a uplatňování výsledků v praxi
  • posilovat vědomí hodnoty rodiny, především u mladé generace
  • skloubit rodinnou politiku s propopulačními opatřeními
  • minimalizovat handicapy dětí z ekonomicky a sociálně oslabených či neúplných rodin
  • umožnit rodičům skloubit práci a rodinu
  • podpora rodin je nutná na úrovni jednotlivých resortů, krajů, obcí, podniků aj.


Po vzoru Slovenska by bylo vhodné přejmenovat MPSV na Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny.

Tomáš Sirovátka z Katedry sociální politiky a sociální práce z Masarykovy Univerzity v Brně svůj příspěvek Může rodinná politika ovlivnit rodinné chování? rozdělil do tří základních částí:

  • Proměny rodinného chování jako výzva pro sociální politiku.
  • Komplexnost faktorů ovlivňujících rodinné chování.
  • Role a dopady veřejných politik.

V první části bylo poukázáno na tyto významné fenomény: výrazný pokles fertility v evropských zemích, nárůst participace žen na trhu práce a změna vztahu mezi porodností a zaměstnaností žen. V části druhé byly zmíněny přístupy vztahující se k otázce faktorů ovlivňujících rodinné chování, mezi které patří například model racionální volby, tzv. kulturní teorie a teze o sobeckosti, strukturální teorie apod. V poslední části Sirovátka konstatoval, že většina evropských zemí se snaží ovlivňovat fertilitu nepřímo (současně se zaměstnaností). Je rovněž nepravděpodobné, že by se nějaký vzorec opatření hodil pro všechny země současně. Závěrem přednášející zdůraznil, že význam opatření rodinné politiky zřejmě poroste a efektivní je většinou kombinace více typů opatření a jejich dlouhodobé a konzistentní uplatňování.

Fred Deven z Centra pro studium populace a rodiny v Belgii vystoupil na konferenci s příspěvkem Koncepce rodičovských dovolených se zvláštním zaměřením na roli otců. Na začátku vyzdvihl nezbytnost výměny zkušeností mezi evropskými zeměmi. Upozornil na fakt, že mateřská dovolená existuje v řadě evropských zemí už více než půl století. Otcovská dovolená je oproti tomu záležitostí výrazně novější, avšak její využívání v mnoha evropských zemích v současnosti nabývá na významu. Autor příspěvku dále zdůraznil otázky zdraví dětí, genderové rovnosti, ekonomické samostatnosti žen apod. Na závěr věnoval pozornost popisu významu 4 x I pro otce:

  • Ideology - je třeba ovlivnit postoje populace k čerpání rodičovské dovolené otci směrem k pozitivnějšímu přijímání. Při akceptaci možnosti využít rodičovskou dovolenou ze strany nadřízených a spolupracovníků jsou ohroženější otcové - a tento přístup spolu s postojem zaměstnavatelů je potřeba změnit.
  • Income - otázka příjmů má velmi výrazný dopad na využívání rodičovské dovolené. Musíme se vždy ptát: Je příjem dostatečně nahrazen? Pokud ne, otcové si rodičovskou dovolenou pravděpodobně vybírat nebudou.
  • Informations - ne všichni otcové o možnosti čerpání rodičovské dovolené vědí. Podle průzkumu se 85 % otců domnívalo, že o této možnosti vědí, jedná se však o průměr za 15 evropských zemí, přičemž kupříkladu na jihu Evropy je toto procento výrazně nižší.
  • Inspiration - řiďme se heslem, že jednání vyjadřuje více než slova.

 

Kamila Svobodová, Anna Šťastná


Demografické informační centrum
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum