demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89354

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
15.01.2006 ANALÝZA: Metody používané při sebevražedném jednání

Způsob, jakým sebevrah ukončí svůj život, závisí na řadě faktorů. Ročně je v České republice spácháno přibližně 1600 sebevražd, prostředky, které jsou k tomu užity, se různí. Pouze některé sebevraždy se objeví ve sdělovacích prostředcích, čímž mohou o tomto způsobu smrti vznikat zkreslené představy.

Volba sebevražedného prostředku může odrážet různé skutečnosti. Vedle vlivu sociodemografických charakteristik (pohlaví, věk apod.) se zde projevují například faktory fyzickogeografické (reliéf krajiny, roční období apod.) a s tím z části související dostupnost určitého prostředku, motiv sebevraha (do jaké míry byla jeho sebevražda demonstrativní či nikoliv), jeho odvaha, ale také spolehlivost daného prostředku (což má vliv na to, zda sebevražedné jednání vyústí pouze v sebevražedný pokus nebo úmrtí).

O tom, zda sebevražedné jednání, pokud se vyskytne, bude dokonané či nikoliv, rozhoduje obvykle interakce dvou aspektů: motivace, neboli síly přání zemřít a spolehlivosti daného prostředku, přičemž v některých případech může právě síla přání zemřít vést k volbě daného prostředku, kterým se sebevrah rozhodne ukončit svůj život.

Efektivita sebevražedných prostředků
Na spolehlivost jednotlivých prostředků používaných k sebevraždě lze usuzovat z údajů o metodách užitých při sebevražedných pokusech a při dokonaných sebevraždách, ovšem již rozhodnutí (síla přání zemřít) vede k volbě samotného prostředku, a tak ten, kdo chce např. svým sebevražedným jednáním pouze upozornit na své potíže, pravděpodobně bude volit méně spolehlivé prostředky než ten, kdo je ke smrti pevně odhodlán.

Z údajů o metodách použitých při sebevražedném pokusu a dokonané sebevraždě lze určit fatalitu (ukazatel vyjadřující, v kolika % případů je sebevražedné jednání úspěšné, tedy dokonané) jednotlivých prostředků, užívaných při sebevražedném jednání. Užití léků či jiných látek k intoxikaci má poměrně nízkou pravděpodobnost fatálního výsledku. Nízká je také fatalita podřezání (méně než 10 %).1, 4 Současné pokroky v medicíně však snižují i úspěšnost některých dalších metod užívaných při sebevražedných aktech.2 Užití střelných zbraní, utopení a oběšení jsou metodami s nejvyšší fatalitou (okolo 90 %).3

Dokonaná sebevražda
Ve většině případů je sebevražda provedena jediným způsobem, sebevražedná jednání za použití více prostředků současně jsou ojedinělá (v letech 1999 - 2001 bylo v České republice kombinovaným způsobem provedeno 0,9 % z celkového počtu sebevražd, přičemž nejčastěji byly zaznamenány kombinace užití léků a alkoholu, podřezání a oběšení či skoku s výše) 4 a lze z toho usuzovat na psychickou poruchu jednajícího. 5

Z údajů za Českou republiku v letech 2000-2004 vyplývá, že dominujícím způsobem provedení sebevraždy je u obou pohlaví oběšení, přičemž u mužů je podíl sebevražd provedených tímto způsobem (63%) vyšší než u žen (44 %). Dalšími nejčetnějšími způsoby jsou u mužů užití střelné zbraně (13%) a skok s výše (7%), u žen se, vedle skoku s výše (16%), významně podílí na celkovém počtu sebevražd také otrava léky (17%). Ta je u žen druhou nejčastější metodou užitou při sebevraždě. Dalšími relativně často volenými metodami byly u mužů otrava jinými chemickými látkami, kde se jedná většinou  o otravu plynem, málo častá jsou upálení, jejichž počet se pohyboval v uvedených letech mezi 2 - 11 případy u mužů, u žen se sebeupálení téměř nevyskytovala. Naopak ženy volily k sebevraždě, častěji než muži utopení a ostrý předmět.

Graf 1: Sebevraždy podle způsobu provedení, Česká republika, 2000-2004 (v % z celkového počtu sebevražd)

Zdroj: ČSÚ, Zemřelí podle podrobného seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR (1919 až 2004)

Oběšení je dlouhodobě nejčastější metodou volenou sebevrahy v ČR. Podíl sebevražd tímto způsobem se v minulosti pohyboval mezi 50 % a 60 % u mužů. U žen bylo toto rozpětí mezi 30% a 40%, s časem se podíl oběšení na celkovém počtu sebevražd mírně zvyšoval. Naopak klesající trend byl zaznamenán v podílu sebevražd střelnou zbraní. Ten se u mužů snížil z původních 20 % ve 20. letech na 7% v 80. letech, v současnosti se však stává opět četnějším. U žen nebyl tento způsob výrazněji zastoupen. Otrava pevnou, tekutou či plynnou látkou se podílí na celkovém počtu sebevražd stále výraznější měrou (s výjimkou posledního sledovaného období). Zatímco dříve se jednalo zejména o užití plynu používaného v domácnosti, zastoupení tohoto způsobu se trvale snižovalo a v současnosti se jedná spíše o intoxikaci medikamenty. Především u žen klesá také podíl sebevražd utopením (pokles z hodnot okolo 20 % na současných 5,5 %), v letech 2000-2004 u nich byl relativně často, ve srovnání s předchozím obdobím, zastoupen skok s výše či před pohyblivý předmět, přičemž podíl tohoto způsobu se nejprve snižoval a od 60. let opět roste. Uvedené změny mohou být zčásti ovlivněny změnami statistické klasifikace nemocí a příčin smrti v uvedeném období (viz. poznámka).

Graf 2: Změny ve struktuře sebevražd podle způsobu provedení, muži, ČR, 1925-2004 (v % z celkového počtu sebevražd)


Graf 3: Změny ve struktuře sebevražd podle způsobu provedení, ženy, ČR, 1925-2004
(v % z celkového počtu sebevražd)

Zdroj: Ruzicka (1992) 6, ČSÚ 7

Pohlaví, věk a způsob sebevraždy
Jak vyplývá z uvedených grafů, ženy volí k sebevraždě (ale i k sebevražednému jednání obecně) méně násilné prostředky, jako je např. otrava pevnou, tekutou či plynnou látkou, zatímco muži užívají častěji násilné metody, jako je oběšení a sebevražda střelnou zbraní. Analýzy provedené za využití anonymizovaných individuálních údajů o sebevraždách v letech 1994 - 2001 potvrzují, že muži volí násilné prostředky až 3x častěji než ženy, a to i po odstranění vlivu věkové struktury (logistická regrese). Teorie usilující o vysvětlení těchto rozdílů se zaměřují především na závažnost záměru zemřít, socializaci, emoce, interpersonální vztahy a přístup k sebevraždě. Z podrobné analýzy motivace sebevražedného jednání obou pohlaví lze usuzovat, že u žen je záměr zemřít nižší, což vede k volbě méně násilných metod.8 Řada autorů však tuto hypotézu popírá a uvádí, že i přes nižší výskyt násilných metod u žen obě pohlaví vykazují stejný záměr zemřít.9 Nižší fatalita sebevražedného jednání žen pak souvisí s psychickými a sociálními faktory, s rozdílným přístupem k násilným metodám (muži mají ke zbraním bližší vztah i snadnější přístup než ženy) či odlišným neurobiologickým podkladem, což způsobuje, že ženy častěji volí méně spolehlivé prostředky i v případě, že jejich záměr zemřít je stejně silný jako u mužů. Volba méně fatální metody pak způsobuje, že ženy tak často své sebevražedné jednání nedokonají, což se odráží v častějším výskytu sebevražedných pokusů u žen ve srovnání s muži. Naopak dokonané sebevraždy jsou častější u mužů než u žen (ročně na muže připadá 1300 dokonaných sebevražd, u žen je to zhruba 300 případů) a sebevražedné jednání jako celek (sebevražedné pokusy a dokonané sebevraždy) je u žen častější než u mužů, avšak méně fatální.

Odlišná volba metody však souvisí nejen s pohlavím, ale i s věkem. V České republice ve všech sledovaných věkových skupinách mužů i žen převažovala sebevražda oběšením, ta však byla častější u nejstarších osob ve srovnání s osobami do 30 let (viz grafy č. 4 a 5). Starší osoby také, častěji než ostatní, vykazovaly sebevraždu utopením, což je patrné především u žen. Naopak mladí muži a ženy užívali k sebevraždě častěji intoxikaci medikamenty a střelnou zbraň. Obecně osoby starší 60 let užívaly násilných sebevražedných prostředků 2x častěji než osoby mladší 30 let, přičemž tento rozdíl byl potvrzen jako statisticky významný (logistická regrese).

Graf 4: Sebevraždy podle způsobu provedení a věku, muži, ČR, 2000-2004 (v % z celkového počtu sebevražd)


Graf 5: Sebevraždy podle způsobu provedení a věku, ženy, ČR, 2000-2004 (v % z celkového počtu sebevražd)

Zdroj: ČSÚ 7

Také v mezinárodním srovnání se prostředky užívané k sebevraždě různí. Obecně je užití jistého prostředku spojeno s jeho dostupností, ale i s převládající módou či kulturou, z hlediska pohlaví pak také s některými aspekty psychiky a socializace jedince. Celkově je nejrozšířenější sebevražda oběšením, tato metoda převládá u obou pohlaví a téměř ve všech zemích vybraných pro mezinárodní srovnání. Tento prostředek však je, např. ve srovnání s Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem, méně často užíván v západoevropských společnostech, kde se rozšiřuje sebevražda výfukovými plyny a sebevražda střelnou zbraní. Ta je patrně nejrozšířenější ve Spojených státech, což souvisí s liberální legislativou týkající se držení zbraně. V průběhu času se prostředky používané k sebevraždě mění, obecně se nejvýrazněji snížila otrava plynem používaným v domácnosti, zejména v souvislosti s jeho detoxifikací.

Důležitá je zde dostupnost prostředku, která podmiňuje, alespoň do určité míry, jeho užití při sebevražedném jednání. Tato dostupnost pak závisí nejen na individuálních možnostech, ale i na legislativních omezeních s daným prostředkem spojených (omezení prodeje léků na lékařský předpis, omezení držení a prodeje zbraní apod.). Lidé pravděpodobně volí mezi jednotlivými alternativami podle jejich dostupnosti. Tam, kde jsou zbraně dostupné, jsou častěji užívány k sebevraždě, tam kde nejsou, lidé volí jiné způsoby. Nelze však jednoznačně stanovit, zda eliminace jednoho prostředku prostřednictvím snížení jeho dostupnosti vede ke snížení celkové sebevražednosti či nikoliv. Obecně převládá názor, že omezení dostupnosti jednoho prostředku povede k poklesu sebevražednosti jen tehdy, pokud nebude nahrazen jiným, stejně či více spolehlivým prostředkem.

Závěr
Výběr prostředku užitého k sebevražednému jednání je určován jednak faktory individuální psychiky, což se projevuje např. v odlišných metodách volených muži a ženami, kdy ženy volí méně násilné metody než muži, dále silou motivace jedince a intenzitou jeho záměru zemřít (některé osoby mohou volit méně spolehlivé sebevražedné prostředky a sebevražedným jednáním pouze demonstrovat svůj záměr), a konečně dostupností určitých prostředků.

Jejich užití se v jednotlivých zemích různí, obecně nejčastější metodou sebevraždy je oběšení. To je také nejčastější v ČR u obou pohlaví. Četné jsou u mužů dále sebevraždy střelnou zbraní a skokem s výše, ženy volí spíše méně násilné metody, časté jsou u nich otravy léky. Vedle diferencí z hlediska pohlaví lze vypozorovat také rozdíly z hlediska věku, kdy starší osoby volí častěji násilné sebevražedné prostředky ve srovnání s osobami do 30 let. V průběhu posledního století se u mužů mírně snížil podíl sebevražd oběšením, u žen klesá podíl utopených na celkovém počtu sebevražd. Nelze však bohužel konstatovat, že s poklesem výskytu určitého prostředku dochází také k celkovému poklesu sebevražednosti. Sebevražda je totiž jev velice komplikovaný a podmíněný širším komplexem faktorů.

Poznámka :
Sebevraždy jsou evidovány v rámci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí, úrazů a příčin smrti (MKN), která je revidována v přibližně v 10 letých intervalech. V současné době jsou sebevraždám vyhrazeny dle desáté revize (MKN-10) kódy X60-X84.
Kategorie pro grafy 1, 4 a 5 byly vymezeny takto :
Otrava léky                                                       X60-X64
Otrava chem. látkami                                        X65-X69
Oběšení                                                            X70
Utopení                                                             X71
Střelná zbraň                                                   X72-75
Ostrý předmět                                                  X78
Skok s výše                                                     X80
Skok  před poh. předmět                                  X81-X82
Jiný způsob                                                      X76-X77, X79, X83-X84

Kategorie v grafech 2 a 3 byly vymezeny tak, aby si kódy zahrnuté v jednotlivých kategoriích (jsou využity různé revize MKN) co nejvíce odpovídaly. Údaje však i přesto mohou být ovlivněny právě změnami jednotlivých reivizí.

Literatura a zdroje dat:
1 Australian Bureau of Statistics (Causes of death), Australian Institute of Health and Welfare (Hospital statistics)
2 Ruzicka, L., Choi, C.Y.: Youth suicide in Australia. Journal of the Australian Population Association, 1999, Vol.16, Nos. 1,2, s. 29-46
3 Sebevraždy a samovražedné pokusy v SR. Ročníky 1997-2001, Bratislava, ÚZIŠ SR
4 Zdravotnická statistika, ČSFR, ČR - Sebevraždy. Ročníky 1985-2001, Praha, ÚZIS ČR
5 Viewegh, J.: Sebevražda a literatura. Brno, Psychologický ústav AVČR, 1996
6 Ruzicka, L.T.: Suicide and attempted suicide in developed countries. Seminar on Premature adult mortality in developed countries: from description to explanation, Taormina, Italy, 1-5 June 1992, IUSSP
7 Zemřelí podle podrobného seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR (1919 až 2004), ČSÚ, 2005
8 Rich, C.L., Ricketts, J.E., Fowler, R.C., Young, D.: Some diferences between men and women who commit suicide. American Journal of Psychiatry, 1988, 145, s. 718-722
9 Canetto, S.S., Sakinofsky, I.: The gender paradox in suicide. Suicide and Life - Threatening Behaviour, 1998, 28, s. 1-23
 Denning, D.G., Conwell, Y., King, D., Cox, Ch.: Method choice, intent and gender in completed suicide. Suicide and Life - Threatening Behaviour, 2000, Vol. 30, No.3, s. 282-288


Šárka Daňková
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum