demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89316

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
11.08.2006 ANALÝZA: Plzeň v demografické a socioekonomické perspektivě

Třetí analýza vypracovaná pro potřeby projektu pracovního poradenství společnosti Člověk v tísni redaktory demografického informačního portálu se zabývá aktuální situací ve čtvrtém největším městě Česka, v Plzni. Šárka Daňková se v textu, podobně jako autorky předešlých analýz, zaměřuje na sociálně demografické, vzdělanostní a ekonomické charakteristiky.

Základní charakteristiky

Počet obyvatel Plzně činil k 1. 7. 2004 (střední stav) 163 207 osob. Nejnovější údaj o obyvatelstvu (31. 12. 2005) činí 162 759 osob. Obec se rozkládá na území 137,7 km2, hustota obyvatelstva představuje 1 185 osob na 1 km2. Jedná se o specifickou obec, která je zároveň samostatným okresem a krajským městem, nejdůležitějším městem v Plzeňském kraji, v němž se koncentruje většina průmyslu, služeb a tím i pracovních příležitostí. Plzeň zároveň leží na jednom z nejvýznamnějších dopravních tahů Praha-Rozvadov a má tak relativně výhodnou polohu z hlediska dalšího rozvoje a přílivu investic.

I. Demografie

1. Věková struktura
Věková struktura Plzně je spíše nepříznivá. Podíl dětí v populaci se od roku  1991 snižuje a v roce 2004 činil 13 %, naopak podíl osob starších 65 let roste a dosahuje přibližně 16 %. Ve srovnání s průměrem za celou ČR je tak věková struktura Plzně starší, což je však obecným znakem urbanizovaných oblastí. Index stáří dosahoval v roce 2004 hodnoty přes 120, což výrazně převyšuje průměr za ČR (93,3). Přibližně shodné s celorepublikovým průměrem je zastoupení osob v produktivním věku, které se v průběhu posledních 13 let snížilo o 3 procentní body a ve srovnání se změnami pozorovanými u dětské či postreproduktivní složky je tento posun relativně nízký.

Tab. 1: Věková struktura, Plzeň

Zdroj: SLDB 1991 a 2001

2. Demografický vývoj
Ke konci roku 2004 žilo v Plzni okolo 162,6 tisíc obyvatel, z toho 78 083 mužů a 84 544 žen. V produktivním věku (15-64 let) bylo 115 535 z nich. Počet obyvatel se od konce 80. let plynule snižoval, za posledních 15 let populace Plzně klesla o 11,5 tisíce obyvatel, současný počet tak představuje přibližně 93 % původního počtu z roku 1989. Populace města se snižovala především v důsledku záporné hodnoty přirozeného přírůstku (úbytku) obyvatelstva. Úbytek se v průběhu 90. let nejprve prohluboval, v závěru období se však opět snížil a v roce 2004 převyšoval počet zemřelých počet narozených zhruba o 300 osob, úbytek přirozenou měnou tak představoval 1,9 promile a byl výraznější než v průměru za ČR (-0,9 ‰).

Živě se v roce 2004 narodilo 1 504 dětí, což je nejvyšší počet od roku 1994. Hrubá míra porodnosti se tak zvýšila na 9,2 ‰, i když v počátku sledovaného období dosahovala hodnot převyšujících 10 promile. Dlouhodobě je hodnota ukazatele ve srovnání s ČR (9,6 ‰) spíše podprůměrná.

Úhrnná plodnost dosahovala v závěru periody hodnoty 1,18, ve srovnání s hodnotou pozorovanou na přelomu tisíciletí se zvýšila, dlouhodobě však výrazně klesla. I přes současný nárůst je její aktuální hodnota v rámci republiky podprůměrná.

Sledujeme-li % narozených mimo manželství, tedy ukazatel, který částečně vypovídá o sociálních poměrech v obci, zaznamenáváme hodnoty které se pohybují velice blízko celorepublikovému průměru. V průběhu sledovaného období se ukazatel zvýšil velice výrazně, a to sice o více než 20 procentních bodů, v současnosti dosahuje přibližně 30 %.

Úmrtnostní poměry v Plzni jsou relativně dobré. Počet zemřelých zde činí v současné době přibližně 1800 osob za rok, tato hodnota se od roku 1990 snížila o více než 300 osob, současný stav je přibližně 82 % původního počtu. Od roku 2002 však dochází, zejména se stárnutím populace, také k nárůstu počtu zemřelých (počet osob vystavených riziku úmrtí ve vyšším věku je vyšší). Uvažujeme-li hodnotu ukazatele na 1 000 obyvatel, jeho vývoj je obdobný, nyní činí hrubá míra úmrtnosti 11 promile. Střední délka života při narození v Plzni dosahovala v období 1996-2000 72,8 roku u mužů a 77,9 u žen. Jedná se, zejména v případě mužů, o spíše nadprůměrné hodnoty, u žen hodnota nevybočuje z celorepublikového průměru. Ve srovnání s obdobím konce 80. let došlo k prodloužení střední délky života o 4,6 roku pro muže, u žen nebyl nárůst tak výrazný a střední délka se zvýšila pouze o 3,7 roku.

Kojenecká úmrtnost vykazuje relativně velké výkyvy, neboť počet zemřelých do 1 roku je v členění za regiony velice nízký. V roce 2004 připadalo v Plzni 2,7 zemřelých kojenců na 1 000 živě narozených. Vyjádříme-li však hodnotu ukazatele jako 5letý klouzavý průměr, došlo v průběhu sledovaného období k poklesu kojenecké úmrtnosti z původních hodnot převyšujících 8 na současné hodnoty okolo 3 ‰.

Z hlediska příčin smrti region vykazuje nadprůměrnou úmrtnost na novotvary, u ostatních příčin (zejména nemoci oběhové soustavy a nemoci dýchací soustavy) jsou hodnoty úmrtnosti podprůměrné. Ke značnému poklesu došlo v uplynulé dekádě u nemocí dýchací soustavy, naopak nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u onemocnění novotvary.

Tab. 2: Vývoj základních demografických ukazatelů, Plzeň

* do roku 1991 včetně narození celkem
Zdroj: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR (1919 až 2004)
http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/4018-05

Tab. 3: Vývoj vybraných analytických ukazatelů, Plzeň

Okresy v ČR v roce 1995, 2000, 2004, ČSÚ
Zdroj: Naděje dožití v okresech ČR a její vývoj v uplynulých dvaceti letech http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1115-02
Terezie Kretschmerová: Regionální vývoj plodnosti v období 1990/91 – 2000/01, Demografie 45, 2/2003

Graf 1: Vývoj vybraných demografických ukazatelů, Plzeň

Počet potratů celkem v Plzni poklesl mezi roky 1990 (kdy dosahoval maxima) a 2004 o 1 285 případů, tedy o přibližně 60 % původního počtu. V přepočtu na 1000 obyvatel nyní ukazatel dosahuje hodnoty 5,4. Také podíl umělých přerušení těhotenství na celkovém počtu potratů se snížil. Zatímco na přelomu 80. a 90. let se jeho hodnota pohybovala zhruba kolem 88 %, v současnosti umělá přerušení těhotenství představují „jen“ 2/3 všech potratů. Na 100 živě narozených připadá nyní méně než 40 UPT, což je opět přibližně 60% pokles ve srovnání s hodnotami v období nejvyšší potratovosti. UPT nyní končí přibližně čtvrtina celkového počtu těhotenství, dalších více než 10 % však končí nežádoucím způsobem – samovolným potratem či mimoděložním těhotenstvím.


Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je současná úroveň potratovosti v Plzni lehce nadprůměrná, počet potratů na 100 živě narozených je zde po dobu celého sledovaného období výrazně vyšší než udává údaj za ČR (4,0 ‰).

Sňatečnost je v Plzni lehce nadprůměrná, a to zejména v průběhu posledních 10 let. Nadprůměrná je však bohužel také míra rozvodovosti, která v roce 2004 dosahovala 4,1 rozvodu na 1 000 obyvatel. Počet rozvodů za rok velice kolísá, v průběhu sledovaného období nelze vysledovat souvislý rostoucí či klesající trend. Naproti tomu jak absolutní, tak relativní ukazatel sňatečnosti zde, stejně tak jako v celé ČR, klesá.

Tab. 4: Vývoj základních demografických ukazatelů, Plzeň

Zdroj: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR (1919 až 2004)
http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/4018-05

3. Vzdělání
Z hlediska vzdělanostní struktury je na tom Plzeň lépe než ČR jako průměr. Jak u mužů, tak u žen, je v populaci Plzně více osob s vyšším vzděláním či s maturitou, naopak podíl osob se základním vzděláním či bez vzdělání je v Plzni nižší, u žen tento rozdíl představuje až 7 procentních bodů.

Tab. 5: Vzdělanostní struktura populace starší 15 let, 2001, Plzeň

Zdroj: SLDB 2001

Mezi muži je téměř 14 % osob, které nemají žádné nebo pouze základní vzdělání, mezi ženami je tento podíl vyšší a činí 22,3 %. Středoškolské vzdělání vykazují u obou pohlaví zhruba 2/3 populace, vyšší vzdělání bylo zaznamenáno u zhruba pětiny mužů a 15 % žen.

4. Školství
V Plzni bylo v roce 2004/2005 celkem 46 předškolních zařízení, která pojala téměř 4 000 dětí předškolního věku. 29 základních škol, které jsou na území města, navštěvovalo 12 tisíc žáků, z toho 1 % opakujících. V rámci základních škol fungovala v Plzni k počátku roku 2004 v Plzni 1 přípravná třída pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, tu navštěvovalo 23 dětí. Počet takových tříd i dětí, které je navštěvovaly se v průběhu uplynulých 7 let měnil, nejvyšší byl v roce 2000, kdy zde fungovaly 3 třídy s celkovým počtem 42 dětí.

Tab.6: Přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, k 30. 9. daného roku, Plzeň

Zdroj: databáze ÚIV -  http://founder.uiv.cz/virtodd/rada.asp

V oblasti dalšího středoškolského vzdělávání bylo v Plzni v roce 2004/2005 10 středních odborných učilišť a 17 středních odborných škol s celkem více než 13 000 žáky. Jedná se především o zařízení v oboru energetika, elektrotechnika, strojírenství, dále jsou to školy dopravní a stavební, je zde také obchodní a zdravotnická škola. Všeobecné vzdělání lze získat na jednom ze 6 gymnázií (z toho jedno soukromé). Celkem bylo v roce 2005/2006 v Plzni 7 soukromých škol (např. sportovní, ochrana majetku a osob, obchodní). Vyšší vzdělání lze absolvovat na jedné ze 3 vyšších odborných škol či na vysoké škole  - sídlí zde Západočeská univerzita (8 fakult, např. Fakulta aplikovaných věd, strojní, elektrotechnická) a Lékařská fakulta UK v Praze.

Tab.7: Vzdělávací zařízení na území Plzně, rok 2004/2005

Zdroj: databáze ÚIV - http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp
http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?itm=12280

5. Struktura domácností
Celkem bylo v roce 2001 sečteno 75,4 tis. censových domácností. Úplné rodiny tvoří přibližně polovinu všech domácností, což je mírně podprůměrný podíl ve srovnání s ČR, naopak častěji jsou zastoupeny domácnosti jednotlivců, které zde tvoří 34 % všech domácností. Poměrně nízké je zastoupení vícečlenných nerodinných domácností, kdy se jedná o soužití několika buď nepříbuzných osob či příbuzných, ale nikoliv manželů, neúplné rodiny tvoří zhruba 15 % z celku. Z hlediska počtu členů jsou zde rovněž patrné odlišnosti od celorepublikového průměru, což však souvisí s uvedeným vyšším podílem jednočlenných domácností a nižším podílem úplných rodin. 3 a více členů vykazuje pouze 34 % domácností, zatímco na úrovni republiky je to o 7 procentních bodů více. Úplné i neúplné rodiny jsou nejčastěji tvořeny dvěma členy s tím, že u úplných rodin je výrazně vyšší podíl 4 a více členných domácností (30 % x 5 %). Na druhou stranu pokud hovoříme o domácnostech nerodinných vícečlenných, pak se jedná z více než 94 % o soužití dvou osob. U všech typů domácnosti pak platí, že ve srovnání s průměrem ČR jsou v Plzni častější domácnosti s nižším počtem členů.

Tab. 8: Domácnosti podle počtu členů a typu, 2001, Plzeň

Zdroj: SLDB 2001

Bez závislých dětí bylo v Plzni 58 % úplných rodin, pětina manželství měla jedno dítě, další necelá pětina dvě závislé děti. 3 a více závislých dětí měla pouze necelá 3 % úplných rodin. Ve srovnání s průměrem za ČR se opět projevuje, že v Plzni jsou úplné rodiny menší a počet dětí v nich je v průměru nižší. Opačný efekt pozorujeme u rodin neúplných – zde jsou méně časté rodiny bez závislého dítěte, naopak častější než v průměru v ČR jsou neúplné rodiny s jedním závislým dítětem (jedná se o domácnost jednoho rodiče a jeho závislých a nezávislých dětí). 3 a více závislých dětí však měla pouze 2,3 % neúplných rodinných domácností, což je ve srovnání s ČR méně. Bez závislého dítěte tedy bylo v roce 2001 zhruba 26 tisíc rodinných domácností, naopak 3 a více závislých dětí mělo 1,2 tisíce rodinných domácností.


Tab. 9: Rodinné domácnosti podle počtu dětí, 2001, Plzeň

Zdroj: SLDB 2001


II. Socioekonomická sekce

6. Nezaměstnanost
Zaměstnanost v Plzni je relativně vysoká, jedná se o centrum s rozvinutým průmyslem (strojní, ale i potravinářský). Plzeň a její přilehlé okolí je díky své poloze přitažlivá pro zahraniční investory. Hlavním průmyslovým podnikem, ovlivňujícím ekonomiku celého kraje, je Škoda Plzeň, a.s., i když její význam v současnosti výrazně klesá (omezování produkce, nyní zaměstnává cca 2800 lidí). Zahraničním investicím dominuje japonský závod Matsushita Television Central Europe (Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o.) na výrobu televizorů Panasonic (zaměstnává zhruba 3300 osob, v roce 2006 má být přijato dalších 900 zaměstnanců, v roce 2007 plánuje vytvořit další 3000 pracovních míst), následuje YAZAKI WIRING, s.r.o. Dalšími významnými podniky jsou Plzeňský Prazdroj, a.s., Stock Plzeň, a.s., či SCHNEIDER Plzeň s.r.o. Pracovní příležitost nabízí také Lasselsberger s více než 2 000 zaměstnanci v nedalekých Chlumčanech.

Tab. 10: Vývoj ukazatelů nezaměstnanosti, Plzeň


* od 7/2004 uchazeči dosažitelní - tj. uchazeči, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání a mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce volného pracovního místa.
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004, Okresy České republiky v roce 1995, 2000


Ke konci roku 1995 bylo v Plzni evidováno 2 400 uchazečů o zaměstnání, na jedno volné místo připadali zhruba dva uchazeči a míra nezaměstnanosti činila 2,6 %. V následujících letech nezaměstnanost rostla. V roce 2000 již byl počet uchazečů několikanásobně vyšší (přes 6 000), počet volných míst velice nízký, počet uchazečů převyšoval nabídku pracovních míst až 6krát. Míra nezaměstnanosti přesahovala 7 %, v dalších letech se pak, po mírném poklesu dále zvyšovala. Ke konci roku 2004 připadalo na 1 volné místo 2,4 uchazečů, nezaměstnanost se mírně snížila. Zatímco do roku 1999 vývoj nezaměstnanosti v Plzni těsně kopíruje vývoj v republice jako celku, od roku 1999 se vývoj pohybuje na výrazně nižší úrovni, vývojové trendy jsou však shodné. V roce 2004 jsou však odchylky nejvýraznější: zatímco v Plzni byla míra nezaměstnanosti 6,2 %, ukazatel za celou ČR dosahoval 9,5 % a počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo dosahoval 10.

Od července roku 2004 (kdy byl nově vymezen pojem tzv. dosažitelný nezaměstnaný - tj. uchazeč, který nemá žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání a může bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce volného pracovního místa) se nezaměstnanost v Plzni pohybovala okolo 6-7 %. Počet nezaměstnaných kolísal mezi 5 000-6 000 osob a na jedno volné pracovní místo připadali 2 až 4 uchazeči. Od maximální nezaměstnanosti zaznamenané v létě 2004 se dále nezaměstnanost snižovala až k hodnotě 5,74  % v květnu 2005. V létě byl opět zaznamenán mírný nárůst, následoval opět pokles a dosud nejnižších hodnot dosáhl ukazatel v listopadu 2005, avšak i údaj za březen 2006 je jedním z nejnižších a činí 5,5 %. Počet nezaměstnaných představoval jen něco málo přes 5 000 osob, na 1 volné pracovní místo připadali dva nezaměstnaní. Vývoj ukazatele v průběhu roku je shodný s celorepublikovým trendem – nezaměstnanost se zvyšuje v pozdních letních (srpen, září) a v zimních měsících (leden, únor). Počet ekonomicky aktivních v Plzni se pohybuje okolo 90 tisíc.

Graf 2: Vývoj ukazatelů nezaměstnanosti, Plzeň a ČR

Z hlediska pracovního zařazení je až 35 % nezaměstnaných pomocnými nekvalifikovanými pracovníky, zhruba 17 % jsou techničtí zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, často se mezi nezaměstnanými vyskytují také provozní pracovníci ve službách a obchodě. Naopak mezi volnými pracovními místy je nejvíce míst na pozicích v kategorii řemeslníků a kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů, dále v kategorii obsluha strojů a zařízení a také u pomocných nekvalifikovaných pracovníků. Nedostatek volných pracovních míst ve vztahu k nezaměstnaným uchazečům je tedy v kategorii technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků.


Tab. 11: Uchazeči a volná pracovní místa podle KZAM, absolutní počty a podíly v %, Plzeň 


 Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh

Z hlediska věkové struktury došlo v letech 1996-2004 k několika změnám – mezi nezaměstnanými poklesl podíl osob do 25 let (osob obecně v této věkové skupině ubývá s poklesem plodnosti, který je v posledních dekádách výrazný). Zatímco v roce 1996 mladí lidé představovali zhruba 1/3 všech nezaměstnaných, nyní je to zhruba pětina. Zvýšilo se naopak zastoupení osob starších 55 let (nárůst z 3,6 % na 9,8 %). Ve srovnání s věkovou strukturou nezaměstnaných ČR jako celku je v Plzni zřejmé vyšší zastoupení osob ve věku 25-34 let, přičemž tato věková skupina je mezi nezaměstnanými zastoupena nejvýrazněji.


Tab.12: Struktura uchazečů o zaměstnání, Plzeň, vybrané roky


Zdroj: Okresy v České republice v roce 1996, 2000,2004, ČSÚ, Praha

Z hlediska vzdělání došlo rovněž k posunům, které jsou úzce svázány se změnami ve vzdělanostní struktuře obecně – pokles zastoupení osob bez vzdělání a se základním vzděláním a nárůst podílu osob s vysokoškolským vzděláním. V současné době největší část nezaměstnaných představují osoby s středoškolským vzděláním bez maturity, značný je však také podíl osob se základním vzděláním.

Mírně vyšší ve srovnání s průměrem za ČR je podíl žen na celkovém počtu nezaměstnaných, podíl absolventů je zhruba stejný a v průběhu posledních 10 let se výrazně snížil (zhruba na polovinu).

7. Dojížďka za prací
Plzeň je spíše centrem, které pracovní sílu přitahuje, než naopak. Za prací sem dojíždí 27,3 tis. osob, z toho 22,8 tis. (84 %) denně. Nejčastěji se jedná o dojížďku na pracovní místa v oblasti průmyslu či dopravy a stavebnictví. Z obce vyjíždí za prací celkem 8,6 tis. osob, z toho 6 tis. denně, tj. 70 %. Denně se tak počet zaměstnaných v Plzni pohybuje okolo 96,8 tisíc osob, z čehož dojíždějící činí 23,5 %. Naopak ze zaměstnaných bydlících v Plzni vyjíždí mimo obec pouhých 7,5 %.


Tab. 13: Obce nejčastější vyjížďky za prací z Plzně


Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a škol, SLDB 2001

Z uvedeného je tedy zřejmé, že Plzeň pracovní sílu spíše přitahuje, než naopak. Nejčastějšími obcemi, kam Plzeňané za prací vyjíždějí jsou Praha (18 % všech vyjíždějících, v tomto případě se však nejedná tak často o pravidelnou denní dojížďku), dále Nýřany a Rokycany (4,5 % vyjíždějících). Z hlediska odvětví ekonomické činnosti se u vyjíždějících z obce jedná nejčastěji o zaměstnané v průmyslu, obchodu a stavebnictví.

Tab. 14: Dojížďka a vyjížďka za prací, Plzeň

Zdroj: Dojížďka do zaměstnání a škol, SLDB 2001

Plzeň je v mnoha ohledech výjimečným regionem. Je to velice rozvinutá, spíše průmyslová obec s relativně nízkou nezaměstnaností. Nejen město samo, ale i přilehlé okolí nabízí celou řadu pracovních příležitostí, působí však také jako velmi silný přirozený magnet pro osoby z okolních, především menších obcí. Nezaměstnanost se zde v roce 2006 pohybovala na úrovni 5,5 %, což je hluboko pod celorepublikovým průměrem (8,8 %). Z hlediska demografických charakteristik se jedná o obec s typickými znaky urbanizovaných oblastí - nízkou porodností a nadprůměrnou střední délkou života. Vzdělanostní struktura populace je zde velice příznivá, k čemuž přispívají i široké možnosti odborného vzdělávání především v technických oborech.



Použitá literatura a zdroje dat

ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 31.3. 2001 - dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Plzeň - město.
ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 31.3. 2001 - obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti. Plzeň.
ČSÚ : Obyvatelstvo měst Plzeňského kraje podle pohlaví a věku k 31.12.2004
Zdroj

ČSÚ: Bulletin Plzeňského kraje za rok 2005
http://www2.czso.cz/xp/edicniplan.nsf/p/13-3202-05

ČSÚ: Obyvatelstvo Plzeňského kraje v letech 1991 až 2004
http://www.czso.cz/xp/edicniplan.nsf/p/13-3206-05

ČSÚ: Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001) za rok 2004
http://www.czso.cz/xp/edicniplan.nsf/p/13-3228-04

ČSÚ: Okresy České republiky za rok 2004
http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/1303-05

ČSÚ: Okresy České republiky v roce 2000
http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/publ/1303-01-v_roce_2000

Okresy České republiky v roce 1996, ČSÚ, Praha 1997

Okresy České republiky v roce 1995, ČSÚ, Praha 1996

ČSÚ: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR (1919 až 2004)
http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/4018-05

Informační portály města Plzně, Plzeňského kraje
http://www.regionplzen.cz/
http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?itm=12280
http://info.plzen-city.cz/article.asp?sec=69

Integrovaný portál MPSV – Zaměstnanost (http://portal.mpsv.cz/sz)

ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání: Statistické výkazy (http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp)

ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání: Časové řady (http://founder.uiv.cz/virtodd/rada.asp)


Šárka Daňková
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum