demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51055

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
25.01.2007 ANALÝZA: Odhad počtu a hodnocení situace uživatelů sociálních služeb

Při optimalizaci distribuční sítě sociálních služeb v určitém regionu je třeba reflektovat mimo jiné velikost, strukturu a potřeby skupiny uživatelů. V příspěvku se proto hostující autor Pavel Bareš  zaměřuje na souvislosti mezi odhadem počtu uživatelů sociálních služeb a optimálním hodnocením situace potenciálních klientů.

Cílem sociálních služeb je zmírnit nebo změnit nepříznivou sociální situaci osob, které pro nedostatečnou soběstačnost z důvodu věku, zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby nebo z jiných závažných důvodů nejsou samostatně schopny dostatečně zabezpečovat a uspokojovat své životní potřeby a tyto potřeby nejsou ani jinak zabezpečeny. Sociální služby přitom mohou být poskytovány jednotlivcům i rodinám [MPSV, 2004:10, Zákon č. 108/2006 Sb., §4]. Toto vymezení osob, jimž jsou sociální služby určeny (uživatelé sociálních služeb), pokrývá značně široké spektrum příjemců sociálních služeb s lišícími se potřebami a odlišným zázemím (přirozeným i náhradním) pro jejich uspokojení, respektive různými prostředky (přirozenými i náhradními) vhodnými k uspokojení těchto potřeb. Z tohoto důvodu je žádoucí rozlišení uživatelů sociálních služeb do několika různých cílových skupin.


Cílové skupiny lze definovat mnoha různými způsoby, vždy je ovšem potřebné reflektovat skutečnost, že zařazení určitého sociálního jevu do určité kategorie (v tomto případě definování cílové skupiny) je zjednodušením komplexní sociální reality a jako takové sice usnadňuje tuto realitu snáze uchopit, na stranu druhou však nemusí dostatečně postihovat některé důležité aspekty a může se stát překážkou při snaze porozumět příslušnému sociálnímu jevu (jímž právě „nepříznivá sociální situace“ je [pozn. 1]). Rozhodující je proto kategorie (a tedy i členění cílových skupin) správně vymezit vzhledem k cíli, za nímž mají být rozlišeny [srov. Matoušek, O., Kodymová, P. Koláčková, J., 2005: 15].


Velikost a potřeby cílové skupiny potom patří ke klíčovým ukazatelům, které je třeba reflektovat při optimalizaci sítě sociálních služeb v určitém regionu. Optimalizací se zde rozumí snaha přizpůsobit „nabídku“ sociálních služeb „poptávce“. Oba výrazy jsou přitom uvedeny v uvozovkách, neboť tržní vztahy, k nimž tyto pojmy odkazují, mají ve sféře sociálních služeb druhořadý význam (na prvním místě je ochrana a zajištění práv občana, především práv sociálních, a s těmito aspekty související oblasti – chudoba, sociální vyloučení, krizová situace, diskriminace apod.). Druhým důvodem je, že v případě sociálních služeb na straně „poptávky“ daleko častěji hovoříme o potřebě (tj. něčem spíše daném, co existuje nehledě na to, zda je vhodná služba přístupná) a nikoliv o zájmu (může se měnit podle situace, není-li služba přístupná, může opadnout). Lze proto předpokládat, že „poptávka“, alespoň tedy po určitých typech služeb, bude velmi silně vázána na určité determinující faktory – sociodemografické charakteristiky a zdravotní stav obyvatel, fungování existujících forem sociální ochrany, výskyt různých sociálně nežádoucích jevů či jejich skladbu. O to více je ovšem potřebné analyzovat možnosti optimalizace sociálních služeb (tj. „nabídky“) vzhledem k existujícím potřebám, o nichž právě velikost a situace cílové skupiny mnohé vypovídají.


Situace, v níž se jedinec nachází, může být přirozeně nejúplněji (jakkoli možná často velmi subjektivně) posouzena jím samotným. Názor klienta určité sociální služby se ovšem může v řadě ohledů odlišovat od toho, jak svoji situaci nahlížejí osoby v podobné situaci, které ovšem nejsou klienty dané služby. Pomoci tak mohou informace od poskytovatelů sociálních služeb, kteří velmi často disponují dobrou znalostí situace vlastních klientů i situace cílové skupiny obecně. Poskytovatelé služeb se ovšem soustředí na určitou skupinu osob se specifickými potřebami, a ani v případech, kdy se věnují více takovýmto skupinám, nepokrývají celé široké spektrum.


Při snahách o optimalizaci sítě sociálních služeb vzhledem k potřebám určitého regionu je proto využívána metoda komunitního plánování, která předpokládá zapojení tří klíčových aktérů – zástupců uživatelů sociálních služeb (reprezentujících nejdůležitější cílové skupiny v regionu), poskytovatelů sociálních služeb a zadavatelů. Poslední jmenovanou úlohu plní obecní či krajské úřady a jejich role spočívá právě ve snaze o adekvátní nastavení priorit v oblasti sociálních služeb na úrovni obce, mikroregionu či kraje. Je zřejmé, že zadavatelé nedisponují osobními zkušenostmi se službami jako jejich uživatelé nebo podrobnějšími informacemi o určité oblasti jako poskytovatelé služeb. Na druhou stranu se předpokládá, že mají ucelenější přehled o různých problémech existujících v daném regionu a se situací a pozicí uživatelů a poskytovatelů se mohou důkladněji seznámit právě prostřednictvím kontaktu s nimi.

 

V tomto článku budou prezentovány výsledky dotazníkového šetření realizovaného mezi pracovníky pověřených obecních úřadů v celé ČR. Je nezbytné reflektovat dvojí limit těchto údajů. Předně pozice pracovníků obecních úřadů byla bezpochyby nejblíže k popsané pozici zadavatele s jejími přednostmi a limity (i když ne vždy lze položit rovnítko mezi odpověďmi respondentů a „pohledem zadavatele“, neboť roli zadavatele v procesu komunitního plánování na obecním úřadě velice pravděpodobně zastávalo jen několik z dotázaných osob). Druhým podstatným limitem byla méně než třetinová návratnost dotazníků. Při realizaci výzkumu bylo osloveno všech 388 pověřených obecních úřadů v ČR a 22 správních obvodů hlavního města Prahy (dotazníky byly distribuovány prostřednictvím elektronické pošty, v případě potřeby poštou). Vrátilo se ovšem pouze 115 dotazníků, z nichž 114 (tj. 27,8% oslovených úřadů) bylo i následně analyzováno. Tato skutečnost výrazně limituje reprezentativnost dále předkládaných zjištění. Za účelem dalšího přiblížení vypovídací hodnoty údajů zjištěných na sledovaném vzorku bylo proto porovnáno několik vybraných charakteristik regionů v celé ČR a ve sledovaném vzorku (počet obyvatel obce, respektive obyvatel jejího spádového území, počet obcí ve spádovém území obce, index stáří či míra nezaměstnanosti v daném regionu). Mezi těmito údaji byla zaznamenána výrazná shoda. Získané údaje tak alespoň v určitých ohledech výběrem vzorku patrně zkresleny nebyly, nicméně ani přes tuto shodu nelze data považovat za dostatečně reprezentativní k tomu, aby mohla být více zobecněna.


U patnácti vybraných skupin osob respondenti uváděli odhadovaný počet osob, jimž byly v uplynulých 12 měsících poskytnuty sociální služby nebo péče, a vnímání možností uspokojení jejich potřeb. Kritériem pro rozlišení sledovaných skupin osob byla jejich vazba na různé typy sociálních služeb (více viz zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Mezi sledované skupiny patřily jak cílové skupiny, které lze v intencích zákona o sociálních službách vnímat jako uživatele služeb sociální péče, tak cílové skupiny uživatelů služeb sociální intervence. Přehled sledovaných cílových skupin lze nalézt v dále prezentovaných tabulkách.


Respondenty uváděné odhady počtu osob, jimž byly poskytnuty sociální služby nebo péče, byly kategorizovány do jedenácti velikostních kategorií (deset početních rozmezí a uvedení nulové hodnoty), v následující tabulce je tak kromě procenta respondentů hodnotících příslušnou skupinu jako nejpočetnější a průměrného počtu osob pro příslušnou cílovou skupinu uvedena nejčastěji uváděná velikostní kategorie. Tyto údaje zprostředkovávají pouze rámcovou představu o významu jednotlivých skupin, je z nich však dostatečně patrné, že zdaleka nejvíce početná je skupina seniorů a velice silně je zastoupena také skupina osob s tělesným handicapem. Nejméně početné jsou naopak skupiny osob opouštějících ústavní péči, osob bez přístřeší a osob vracejících se z výkonu trestu odnětí svobody.

 

Tab. 1: Srovnání skupin osob, jimž byly poskytnuty sociální služby nebo péče – (Procento respondentů hodnotících příslušnou skupinu jako nejpočetnější, průměrný počet osob v příslušné skupině a nejvíce početné velikostní kategorie)
 
Pozn: Skupiny řazeny podle průměrného počtu osob v příslušné skupině.

 

Kromě odhadu počtu osob, jimž byly poskytnuty sociální služby nebo péče, respondenti také na čtyřstupňové škále uváděli svá hodnocení možností uspokojení specifických potřeb každé sledované cílové skupiny. Otázky týkající se možností uspokojení specifických potřeb byly v průměru zodpovězeny v 98,9% případů, přičemž průměrně ve 12,7% případů byla uvedena odpověď „možnost uspokojení specifických potřeb nelze objektivně zhodnotit“. Jiné než nabízené hodnocení či doplňující komentář byly uvedeny průměrně ve 4,0% případů.


Situaci bylo možné jako uspokojivou vnímat pouze u skupiny seniorů (odpověď „výborné“ či „velmi dobré“ uvedena v 83,3% validních případů), částečně pak také u rodičů na rodičovské dovolené a matek na mateřské dovolené (60,9%). S odstupem následovala skupina tělesně handicapovaných, jejíž situaci příznivě hodnotily více než dvě pětiny respondentů (43,0%). U dalších šesti cílových skupin se pozitivní hodnocení objevilo pouze ve 20-40% případů. U šesti zbývajících sledovaných skupin bylo pozitivní hodnocení zaznamenáno přibližně v 15-19% případů.

 

Tab. 2: Srovnání možností uspokojení specifických potřeb u všech sledovaných skupin


Pozn.: * Procento ze všech validních odpovědí
** Jedná se o vážený aritmetický průměr vypočtený z validních odpovědí, kde hodnota 1 znamenala "výborné", hodnota 2 "velmi dobré", hodnota 3 "možnost uspokojení potřeb pouze v minimálním rozsahu" a hodnota 4 "velmi špatné".
Skupiny řazeny podle váženého průměru.

 

Ze srovnání mezi odhadem počtu osob, jimž byly poskytnuty sociální služby nebo péče, s hodnocením možností uspokojení jejich potřeb je patrné, že v příznivější situaci se nacházejí početně výrazněji zastoupené cílové skupiny. Toto konstatování ovšem neplatí všeobecně – například u osob handicapovaných smyslově a osob handicapovaných mentálně bylo v relaci k většině ostatních cílových skupin zaznamenáno příznivější hodnocení, ačkoli podle odhadovaného početního zastoupení spadaly do poslední třetiny zde sledovaných cílových skupin.


Podle nejvýraznějších podobností mezi možnostmi uspokojení specifických potřeb bylo možné, na základě clusterové analýzy, rozdělit jednotlivé skupiny do tří typů - na osoby, jimž je poskytována sociální péče, osoby v krizové situaci a v problematickém sociálním prostředí a na marginalizované skupiny.

 

Tab. 3: Kategorizace jednotlivých skupin podle výsledků clusterové analýzy
 

U prvního typu vážený průměr vyjadřující možnosti uspokojení potřeb [pozn. 2] dosahoval hodnoty 2,48, tj. situace této skupiny byla ve srovnání s průměrem pro všechny skupiny (2,82) nejvíce uspokojivá poněkud příznivější. Situace osob v krizové situaci a problémovém prostředí v zásadě odpovídala průměru (2,90), nejméně uspokojivá byla situace marginalizovaných skupin (3,09).


Potřeby osob, jimž je poskytována sociální péče, byly nejlépe uspokojeny  obcích o velikosti spádového území od 10 000 do 100 000 obyvatel, u skupiny osob v krizové situaci a v problematickém prostředí v obcích se spádovým územím nad 100 000 obyvatel a u marginalizovaných skupin v obcích se spádovým územím čítajícím 50 000 až 100 000 obyvatel. V této velikostní kategorii existovaly také nejlepší podmínky pro uspokojení potřeb cílových skupin všeobecně. Nejméně uspokojivá byla situace všech typů cílových skupin i průměr pro všechny jednotlivé cílové skupiny v obcích s velikostí spádového území do 10 000 obyvatel.

 

Tab. 4: Vážený průměr vyjadřující možnosti uspokojení potřeb jednotlivých typů cílových skupin podle velikosti spádového území obce



Shrnutí
Ze zjištěných údajů je patrné, že jako uspokojivou lze situaci hodnotit pouze u seniorů. V relaci k ostatním marginalizovaným skupinám se v dobré situaci ocitají ještě rodiče na rodičovské a matky na mateřské dovolené. Celkově je možné konstatovat, že s rostoucím stupněm marginalizace cílové skupiny výrazně klesá i počet respondentů uvádějících pozitivní hodnocení její situace. Tato skutečnost do jisté míry vyplývá z povahy věci, kdy s rostoucí marginalizací klesá velikost cílové skupiny [pozn. 3], kapacita organizací (státních i nestátních) i přijatelnost podpory příslušné skupině [pozn. 4]. Nicméně tato „logika věci“ zřejmě není jedinou příčinou. O tom svědčila další zjištění realizovaná v rámci provedeného šetření (nedostačující kapacity řady typů sociálních služeb, a především těch, které se zaměřovaly na marginalizované skupiny, převážně nedostačující opatření zaměřená na řešení různých problémových a rizikových jevů, nastavení priorit obecní politiky v sociální oblasti). V závislosti na velikosti spádového území pověřené obce se možnosti uspokojení potřeb u všech třech identifikovaných souhrnných skupin odlišovaly, nicméně v tomto případě nebylo možné hovořit o obecnějším trendu.

 

Poznámky:
1. Vzhledem k širokému okruhu potřeb jedince nacházejícího se v nepříznivé sociální situaci může být určitý jedinec ve stejný moment „reprezentantem“ několika cílových skupin zároveň. Jeho „zařazení“ z hlediska cílových skupin se může vzhledem k dynamice jeho potřeb v čase výrazně proměňovat (např. psychické a sociální potřeby osob po těžkých úrazech v průběhu rehabilitačního procesu).
2. Ten byl vypočten z validních odpovědí, kde hodnota 1 znamenala "výborné", hodnota 2 "velmi dobré", hodnota 3 "možnost uspokojení potřeb pouze v minimálním rozsahu" a hodnota 4 "velmi špatné". Aritmetické průměry jsou u proměnných zachycujících možnosti uspokojení vybraných cílových skupin použity s ohledem na snahu zlepšit možnosti vzájemného srovnání napříč jednotlivými skupinami. I přes relativně zřetelné rozdíly v intenzitě jednotlivých stupňů škály je ovšem třeba mít na zřeteli ordinální povahu sledovaných proměnných a chápat tuto charakteristiku především jako orientační.
3. Nejpočetnější skupinou a zároveň skupinou s nejlépe zabezpečenými potřebami byli senioři; intenzita podpory této skupině je s ohledem na předpokládaný demografický vývoj pozitivním zjištěním.
4. Do situace seniorů se promítá princip solidarity mezi mladšími a staršími, u matek s dětmi solidarita bezdětných s rodinami s dětmi. Naopak návrat z výkonu trestu přirozeně zvláštní podporu nenárokuje (ponecháme-li stranou podporu, jíž představuje možnost účasti v různých resocializačních programech).

 

Literatura:
Matoušek, O., Kodymová, P. Koláčková, J.(2005): Sociální práce v praxi: Specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál 2005.
MPSV (2004): Věcný záměr návrhu zákona o sociálních službách. Praha: MPSV 2004.
Zákon č. 128/2006 Sb., o sociálních službách.

 

Výzkumnou zprávu Přiměřenost sociálních služeb akuálním potřebám, ze které uvedený příspěvek vychází, naleznete zde.

 

Pavel Bareš


hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum