Z důvodů různé kvality dat, jejich sběru a vnímání alkoholu v
různých společnostech je mezinárodní srovnání mnohdy obtížné. Od 90.
let začali odborníci diskutovat o možnosti kvantifikovat dopad alkoholu
na jednotlivé příčiny. Vliv alkoholu na střední délku života by měla
pomoci ohodnotit takzvaná
Alcohol-related mortality (
ARM – úmrtnost spojená s alkoholem).
Příčiny úmrtí a nemocí ovlivněné alkoholemV příspěvku
Alcohol-related Mortality and Morbidity Data Sources and a Tentative Analysis of Alcohol-related Mortality in Europe z roku 1999 shrnují vývoj metodologie v této oblasti Francesco
Cipriani a Sandro
Landucci.
Základem přístupu je určení podílu případů u jednotlivých chorob, které
by nenastaly, pokud by subjekty nebyly vystaveny spotřebě alkoholu.
Tento podíl nazývají Alcohol Attributable Fraction (
AAF).
AAF je možné u jednotlivých příčin úmrtí a nemocí vypočítat, pokud
známe relativní riziko konzumace alkoholu a prevalenci pijáckých návyků
v populaci. Pokud se AAF rovná jedné (
resp. 100 %), jde pak o příčiny, které lze vlivu alkoholu připsat přímo (
Directly Attributable to Alcohol - DAA). U příčin s nižším podílem AAF je vliv alkoholu zprostředkovaný (
Indirectly Attributable to Alcohol - IAA).
Autoři určili
12 diagnóz,
u kterých je alkohol jediným příčinným činitelem, většina z nich má
slovo „alkoholický“ přímo v názvu. Jejich přehled a přehled onemocnění,
které ovlivňuje konzumace alkoholu nepřímo, udává tabulka 1.
Tabulka 1: Příčiny úmrtí a nemoci ovlivněné alkoholem podle 9.revize Mezinárodní klasifikace nemocíNa
základě výše uvedeného modelu sledovali autoři vývoj ARM ve vybraných
evropských zemích mezi lety 1983 a 1993. Data analyzovali v Německu,
Francii, Skotsku, Finsku, Itálii, Švýcarsku, Nizozemsku a Švédsku.
Podíl DAA nepřesahuje 3 % celkové úmrtnosti v žádné ze studovaných zemí
u mužů, mezi ženami je její podíl ještě nižší, nedosahuje ani 1%. Z
toho autoři vyvozují, že statistiky úmrtí spojených s alkoholem jsou v
mnoha zemích z různých důvodů podhodnocené (
Cipriani, 1999, s. 229). Zdůrazňují také rozdíly mezi mužskou a ženskou úmrtností.
Vysoké
rozdíly mezi pohlavími v přímých dopadech alkoholu mohou být způsobeny
faktem, že alkohol jako příčina smrti je u žen uváděna méně často.
Je to možným důsledkem obecného chápání genderových rolí ve většině
evropských společností, podle kterého je alkoholismus u žen tolerovaný
méně než mezi muži. Přijatelnost těchto vysvětlení se může v různých
zemích lišit v závislosti na různých sociálních faktorech. Vedle
sociálních je třeba připomenout i biologické rozdíly a možný rozdílný
vliv alkoholu na organismus mužů a žen.
Výsledky studie ukazují, že pouze DAA není dobrým ukazatelem zdravotních důsledků pití alkoholu v evropských zemích. (
Cipriani, 1999, s. 230).
Nejlepší
cestou je analýza příčin úmrtí a nemoci vyvolaných pouze účinky
alkoholu společně s příčinami nepřímo způsobenými alkoholem. Validita
této analýzy závisí na výběru uvažovaných příčin, což ovlivňuje celkový
výsledek. V mnoha ohledech ale ještě nepanuje všeobecná shoda o vlivu
alkoholu na jednotlivá onemocnění, nejednotná je například příčinná
role přisuzovaná alkoholu v onemocnění rakovinou tlustého střeva. V
jiných případech může být vliv alkoholu komplexní. Je to příklad
kardiovaskulárních chorob, kde analýzy vztahu úmrtnosti a spotřeby
alkoholu mohou naznačovat jak negativní tak i pozitivní důsledky vlivu
alkoholu, pravděpodobně charakteristické spíše pro víno či pivo.
Alkohol a úmrtnost v České republiceNení žádným tajemnstvím, že spotřeba alkoholu v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Dokládají to údaje
WHO,
která údaje dlouhodobě shromažďuje z národních oficiálních statistik o
produkci, prodeji, vývozu a dovozu jednotlivých druhů alkoholických
nápojů.
Podle studie
WHO a
World Bank patří
alkohol mezi všemi návykovými látkami na první místo v počtu ztracených
let v důsledku nemoci nebo smrti, způsobené jejich užíváním.
Užívání alkoholu podle odhadů celosvětově působí v důsledku nemoci a
smrti 3,5 % ztracených let produktivního věku, jenom vyspělé země takto
přicházejí přibližně o 9 % produktivních let. Vzhledem k vysoké
spotřebě alkoholu v České republice se tato ztráta odhaduje na více než
10 %.
Jaké jsou tedy dopady vysoké spotřeby na zdraví obyvatel v
České republice ve skutečnosti? Při analýze dopadů vlivu alkoholu na
délku života populace České republiky se budeme soustředit na období od
roku 1980 až do roku 2002. Základní otázkou je, jak se v této oblasti
lišil vývoj v 80. a 90. letech minulého století. Každé z těchto období
bylo specifické politickým režimem, který převládal, rozdílná byla
úroveň zdravotnictví i životní styl jednotlivců a jejich přístup k péči
o vlastní zdraví. Promítly se tyto odlišnosti i do vývoje úmrtnosti
spojené se spotřebou alkoholu?
V této části se pokusíme vliv
alkoholu na střední délku života kvantifikovat. Základním postupem bude
konstrukce vícevýchodných tabulek úmrtnosti, sestavených na základě
pravděpodobnosti úmrtnosti za neexistence dané příčiny. Protože nemáme
data tříděná podle příčin, věku a generace, spokojíme se s přibližným
tvarem, který vychází z podílu úmrtí na danou příčinu. Pravděpodobnost
úmrtí pak vypočítáme pomocí logaritmické rovnice, jejíž popis je možné
nalézt v publikaci
Základy demografie (
Pavlík aj., 1986).
Zdrojovými daty byly údaje o zemřelých podle podrobného seznamu příčin, jak je shromažďuje
Český statistický úřad v publikaci
Pohyb obyvatelstva. V České republice se ve sledovaném období třídila úmrtnostní data podle dvou revizí
Mezinárodní klasifikace nemocí (
MKN).
Původní, 9. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí, úrazů a
příčin smrti platila u nás až do roku 1993. Podle 9. revize byla data
tříděna čtyřčíselným kódovacím systémem. Desátá revize, která byla v
České republice uvedena v platnost od roku 1994, nahradila dosavadní
kódování alfanumerickým systémem jednoho písmene a tří čísel. Byla
vytvořena nová jména i pozměny názvy některých kapitol. Upravena byla
také pravidla pro výběr prvotní příčiny smrti, proto mohou být
případné nápadné výkyvy v počtech způsobeny i přechodem na novou
klasifikaci.
Protože použité údaje v Pohybu obyvatelstva jsou
členěny pouze do úrovně třímístného kódu, nebyl v tomto případě pro
výpočet úmrtnosti způsobené užíváním alkoholu (
ARM)
přímo využit postup, který ve svém příspěvku shrnuli Francesco
Cipriani a Sandro Landucci. Na základě dostupných dat byl tedy vytvořen
seznam příčin úmrtí a nemocí i podíl vlivu alkoholu (AAF) na jejich
propuknutí (
souhrn v následující tabulce 2). Způsob určení podílu případů připsatelných alkoholu vycházel z výše zmiňované zahraniční studie.
Tabulka 2: Příčiny úmrtí související s alkoholem a podíl alkoholu na jejich vzniku (AAF)Úmrtnost ovlivněná alkoholemPočty
zemřelých na jednotlivé skupiny příčin smrti byly upraveny na základě
předpokládaného podílu vlivu alkoholu. I když je zřejmé, že důležitým
faktorem vlivu alkoholu je věk konzumentů v dané populaci, který
souvisí i se způsobem a množstvím užívání alkoholických nápojů, podíly
byly určovány rovnoměrně už z toho důvodu, že nebylo možné data
podrobněji roztřídit podle příčin. Výsledný počet je pak součtem
zemřelých, jejichž zdravotní stav byl ovlivněn převážně konzumací
alkoholu. Specifickým problémem je úmrtnost na vnější příčiny v dětském
věku, která může být užíváním alkoholu ovlivněna jen nepřímo, například
při nehodě, kterou zaviní opilý řidič.
Prvním výstupem jsou
počty zemřelých, na jejichž smrti měl podle předpokladu podíl pouze
alkohol, za jednotlivé roky a podle věku a pohlaví. Přehled sum za
jednotlivé roky ve sledovaném období uvádí tabulka č. 3, stejně jako
podíl zemřelých vlivem alkoholu na všech úmrtích v daném roce.
Tabulka 3: Úmrtí v ČR ovlivněná konzumací alkoholu a jejich podíl na všech úmrtích Výsledky poukazují na trend zvyšování počtu úmrtí až do přelomu 80. a 90. let minulého století.
Zatímco v roce 1980 způsobil alkohol v České republice přibližně 4169 úmrtí mužů, v roce 1990 to bylo již 4882 zemřelých.
V 90. letech a po roce 2000 se počet zemřelých mužů začal opět
snižovat, ale držel se jen těsně pod úrovní předchozí dekády. V roce
1980 tak vlivem alkoholu zemřelo šest procent mužů ze všech zemřelých.
Podíl úmrtí způsobených alkoholem se ve sledovaném období zvyšoval, v roce
1990 přesáhl
7 % a v roce
2002 dosáhl
7,6
%. Především od druhé poloviny 90. let se vliv úmrtí způsobených
alkoholem zvyšoval, protože celkový počet zemřelých v tomto období
poklesl.
Počet úmrtí žen způsobených alkoholem se po celá 80. léta držel kolem hranice 3000 zemřelých
a výrazněji se začal snižovat od počátku 90. let až ke 2236 úmrtím v
roce 2002. I když se ve sledovaném období snížil i celkový počet
zemřelých žen, podíl úmrtí ovlivněných alkoholem od počátku 90. let
klesal. N
ejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1989, kdy činil 4,74 %, nejnižší
o osm let později, kdy mírně přesáhl čtyřprocentní hranici. Odlišný
vývoj u obou pohlaví se také projevil na poměru zemřelých mezi muži a
ženami. V 80. letech se poměr pohyboval mezi 1,4 až 1,5násobkem ve
prospěch mužů, v 90. letech se začal zvyšovat a na počátku 21. století
už v České republice umíralo ročně vlivem alkoholu 1,8krát více mužů
než žen.
Vývoj převedený na specifické míry úmrtnosti odděleně
pro obě pohlaví ukazuje graf č. 1. Po celé sledované období se míra
úmrtnosti držela nad hranicí 80 zemřelých na 100 000 obyvatel.
Výrazněji
se intenzita úmrtnosti mužů zhoršila na přelomu 80. a 90. let, kdy míry
úmrtnosti přesahovaly hranici 90 zemřelých na 100 000 obyvatel (nejvíce v roce 1990, kdy míra úmrtnosti dosáhla hodnoty 96,9). U žen naopak byly společenské změny doprovázeny i snížením úmrtnosti způsobené alkoholem.
Po stagnaci v 80. letech, kdy se míry úmrtnosti pohybovaly kolem 55
zemřelých na 100 000 obyvatel, se postupně snižovaly až k hranici 42,7
zemřelých na 100 000 obyvatel v roce 2002.
Graf 1: Vývoj měr úmrtnosti způsobené alkoholem v ČR v letech 1980-2002 Zdroj: vlastní výpočty
Na
základě těchto údajů roztříděných podle věku a pohlaví byly
sestrojeny vícestavové úmrtnostní tabulky. Ukazují střední délku života
v České republice, jak by mohla vypadat, kdyby nebyla ovlivněna úmrtími
způsobenými alkoholem. Výstup je patrný v tabulce 4, která
ukazuje reálnou střední délku života a její možné prodloužení po
odstranění příčin úmrtí způsobených alkoholem.
Tabulka 4: Naděje dožití za neexistence příčin smrti způsobených alkoholem Z transverzálních modelů sestrojených na základě dostupných dat tedy vyplývá,
že úmrtí způsobená alkoholem připravila muže ve sledovaném období v průměru o 1,2 roku života a ženy o 0,6 roku.
Na mužské střední délce života se tak projevuje působení alkoholu
dvojnásobně v porovnání se ženami. O přibližně 0,3 roku života mají
kratší naději dožití za nezměněných podmínek muži i ženy ve věku 65
let, je tedy zřejmé, že ve vyšším věku má alkohol na středí délku
života pouze slabý vliv, který se v čase příliš nemění.
Vliv
alkoholu se začal na mužské střední délce života výrazněji projevovat
od konce 80.let a ve sledovaném období se maximálně projevil v roce
1992, kdy zkrátil naději dožití o 1,5 roku. Postupně se vliv
úmrtnosti způsobené alkoholem projevoval na zkrácení naděje dožití
slaběji, ale úbytek se udržel na hranici 1,2 roku. Maximální zkrácení
střední délky života u žen se vlivem alkoholu projevilo také v roce
1992 a v roce 1994 (0,6 let), ale v celém sledovaném období se krátila
pouze v rozmezí 0,53-0,60 let.
ZávěrÚroveň
spotřeby alkoholu má vliv na celkové zdraví populace, i když je třeba
si uvědomit, že riziko úmrtí spojeném s alkoholem je odlišné pro různé
skupiny obyvatel. Studie prokazují přímo úměrnou závislost mezi
množstvím spotřebovaného alkoholu a celkovou úmrtností. Vliv alkoholu
na celkovou úmrtnost je nejslabší v nejstarších věkových skupinách,
které také deklarují nejnižší spotřebu alkoholu.
Z výsledků
analýzy je patrné, že alkohol působí na úmrtnost mužů v České republice
ve sledovaném období přibližně dvakrát více než na úmrtnost žen. Již
jsme zmínili, že rozdíly mezi pohlavími v alkoholem způsobené úmrtnosti
mohou být ovlivněny sociálními i biologickými faktory. K hlavním
důvodům, proč muži umírají vlivem alkoholu více, však samozřejmě patří
jejich vyšší spotřeba i rizikovější způsob konzumace alkoholických
nápojů.
Spotřebitelské zvyklosti z 80. let si muži zřejmě
přenesli i do let 90. a počátku nového tisíciletí, protože ani rozsáhlé
společenské změny se příliš příznivě na jejich úmrtnosti spojené s
alkoholem neprojevily. Naopak u žen je od počátku 90. let a tedy i
demokratického režimu patrný trend mírného poklesu míry úmrtnosti
připsatelné vlivu alkoholu.
V porovnání s odhady mezinárodních
institucí se zdá být vypočítaná ztráta na celkové naději dožití vlivem
alkoholu v České republice nižší. Ovšem nepracovali jsem s přesným
modelem, jak jej vyvinuli zahraniční autoři, a ani zde není prostor pro
analýzu vlivu jednotlivých příčin úmrtí na celkový dopad na střední
délku života. Navíc je důležité mít na vědomí, že alkohol má zřejmě na
zdraví jedince ambivalentní vliv (
může být do jisté míry i zdraví
prospěšný), a proto i námi vypočítané ztráty na střední délce života
naznačují rizikovou konzumaci alkoholu ve společnosti. Odborníci se
shodují, že zvláštní pozornost je třeba věnovat souvislosti mezi
kouřením cigaret a spotřebou alkoholu. Tato kombinace rizikových
faktorů nemá samozřejmě pouze negativní společenské důsledky, ale
především pak ovlivňuje zdravotní stav populace.
Nadměrná
úmrtnost je však pouze jedním z řady důsledků konzumace alkoholu. Ke
škodám způsobeným konzumací alkoholu patří například i zkrácení
produktivního života či nezaměstnanost. Alkohol ovlivňuje přímo také
zdravotní, právní a sociální systémy států a mezi návykovými látkami
patří k těm nejdražším, co se týká výše vynaložených prostředků na
vyrovnání se s nepříznivými důsledky jeho zneužívání.
Prameny:CIPRIANI, F. & LANDUCCI, L. (1999) Alcohol-related mortality and morbidity data sources
and
a tentative analysis of alcohol-related mortality in Europe, in:
(BLOOMFIELD, K. et all: AlcoholConsumption and Alcohol Problems among
Women in European Countries. Project Final Report, pp. 205-234.
(Berlin, Free University of Berlin, Institute for Medical Informatics,
Biostatistics & Epidemiology).
PAVLÍK, Z., ŠUBRTOVÁ, A., RYCHTAŘÍKOVÁ, J. Základy demografie. Praha: Academia, 1986
Mezinárodní
klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté
decenální revize. Zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky
České republiky. Praha, 1992
Pohyb obyvatelstva, Praha: ČSÚ, 1980-2002