demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 48939

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
23.08.2007 ANALÝZA: Vliv alkoholu na úmrtnost v České republice

Spotřeba alkoholu má řadu zdravotních důsledků, o kterých pojednávají epidemiologické, lékařské i sociologické studie. Tradiční ukazatel dopadu alkoholu na zdraví populace je vývoj úmrtnosti na jaterní cirhózu. Jaký vliv má alkohol na další příčiny úmrtnosti a nemocnosti a jak se projevuje na střední délce života obyvatel Česka se pokusí přiblížit následující příspěvek.

Z důvodů různé kvality dat, jejich sběru a vnímání alkoholu v různých společnostech je mezinárodní srovnání mnohdy obtížné. Od 90. let začali odborníci diskutovat o možnosti kvantifikovat dopad alkoholu na jednotlivé příčiny. Vliv alkoholu na střední délku života by měla pomoci ohodnotit takzvaná Alcohol-related mortality (ARM – úmrtnost spojená s alkoholem).

Příčiny úmrtí a nemocí ovlivněné alkoholem
V příspěvku Alcohol-related Mortality and Morbidity Data Sources and a Tentative Analysis of Alcohol-related Mortality in Europe  z roku 1999 shrnují vývoj  metodologie v této oblasti Francesco Cipriani a Sandro Landucci. Základem přístupu je určení podílu případů u jednotlivých chorob, které by nenastaly, pokud by subjekty nebyly vystaveny spotřebě alkoholu. Tento podíl nazývají Alcohol Attributable Fraction (AAF). AAF je možné u jednotlivých příčin úmrtí a nemocí vypočítat, pokud známe relativní riziko konzumace alkoholu a prevalenci pijáckých návyků v populaci. Pokud se AAF rovná jedné (resp. 100 %), jde pak o příčiny, které lze vlivu alkoholu připsat přímo (Directly Attributable to Alcohol - DAA). U příčin s nižším podílem AAF je vliv alkoholu zprostředkovaný (Indirectly Attributable to Alcohol - IAA).

Autoři určili 12 diagnóz, u kterých je alkohol jediným příčinným činitelem, většina z nich má slovo „alkoholický“ přímo v názvu. Jejich přehled a přehled onemocnění, které ovlivňuje konzumace alkoholu nepřímo, udává tabulka 1.

Tabulka 1: Příčiny úmrtí a nemoci ovlivněné alkoholem podle 9.revize Mezinárodní klasifikace nemocí


Na základě výše uvedeného modelu sledovali autoři vývoj ARM ve vybraných evropských zemích mezi lety 1983 a 1993. Data analyzovali v Německu, Francii, Skotsku, Finsku, Itálii, Švýcarsku, Nizozemsku a Švédsku. Podíl DAA nepřesahuje 3 % celkové úmrtnosti v žádné ze studovaných zemí u mužů, mezi ženami je její podíl ještě nižší, nedosahuje ani 1%. Z toho autoři vyvozují, že statistiky úmrtí spojených s alkoholem jsou v mnoha zemích z různých důvodů podhodnocené (Cipriani, 1999, s. 229). Zdůrazňují také rozdíly mezi mužskou a ženskou úmrtností. Vysoké rozdíly mezi pohlavími v přímých dopadech alkoholu mohou být způsobeny faktem, že alkohol jako příčina smrti je u žen uváděna méně často. Je to možným důsledkem obecného chápání genderových rolí ve většině evropských společností, podle kterého je alkoholismus u žen tolerovaný méně než mezi muži. Přijatelnost těchto vysvětlení se může v různých zemích lišit v závislosti na různých sociálních faktorech. Vedle sociálních je třeba připomenout i biologické rozdíly a možný rozdílný vliv alkoholu na organismus mužů a žen.

Výsledky studie ukazují, že pouze DAA není dobrým ukazatelem zdravotních důsledků pití alkoholu v evropských zemích. (Cipriani, 1999, s. 230). Nejlepší cestou je analýza příčin úmrtí a nemoci vyvolaných pouze účinky alkoholu společně s příčinami nepřímo způsobenými alkoholem. Validita této analýzy závisí na výběru uvažovaných příčin, což ovlivňuje celkový výsledek. V mnoha ohledech ale ještě nepanuje všeobecná shoda o vlivu alkoholu na jednotlivá onemocnění, nejednotná je například příčinná role přisuzovaná alkoholu v onemocnění rakovinou tlustého střeva. V jiných případech může být vliv alkoholu komplexní. Je to příklad kardiovaskulárních chorob, kde analýzy vztahu úmrtnosti a spotřeby alkoholu mohou naznačovat jak negativní tak i pozitivní důsledky vlivu alkoholu, pravděpodobně charakteristické spíše pro víno či pivo.

Alkohol a úmrtnost v České republice
Není žádným tajemnstvím, že spotřeba alkoholu v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Dokládají to údaje WHO, která údaje dlouhodobě shromažďuje z národních oficiálních statistik o produkci, prodeji, vývozu a dovozu jednotlivých druhů alkoholických nápojů.

Podle studie WHO a World Bank patří alkohol mezi všemi návykovými látkami na první místo v počtu ztracených let v důsledku nemoci nebo smrti, způsobené jejich užíváním. Užívání alkoholu podle odhadů celosvětově působí v důsledku nemoci a smrti 3,5 % ztracených let produktivního věku, jenom vyspělé země takto přicházejí  přibližně o 9 % produktivních let. Vzhledem k vysoké spotřebě alkoholu v České republice se tato ztráta odhaduje na více než 10 %.

Jaké jsou tedy dopady vysoké spotřeby na zdraví obyvatel v České republice ve skutečnosti? Při analýze dopadů vlivu alkoholu na délku života populace České republiky se budeme soustředit na období od roku 1980 až do roku 2002. Základní otázkou je, jak se v této oblasti lišil vývoj v 80. a 90. letech minulého století. Každé z těchto období bylo specifické politickým režimem, který převládal, rozdílná byla úroveň zdravotnictví i životní styl jednotlivců a jejich přístup k péči o vlastní zdraví. Promítly se tyto odlišnosti i do vývoje úmrtnosti spojené se spotřebou alkoholu?

V této části se pokusíme vliv alkoholu na střední délku života kvantifikovat. Základním postupem bude konstrukce vícevýchodných tabulek úmrtnosti, sestavených na základě pravděpodobnosti úmrtnosti za neexistence dané příčiny. Protože nemáme data tříděná podle příčin, věku a generace, spokojíme se s přibližným tvarem, který vychází z podílu úmrtí na danou příčinu. Pravděpodobnost úmrtí pak vypočítáme pomocí logaritmické rovnice, jejíž popis je možné nalézt v publikaci  Základy demografie (Pavlík aj., 1986).

Zdrojovými daty byly údaje o zemřelých podle podrobného seznamu příčin, jak je shromažďuje Český statistický úřad v publikaci Pohyb obyvatelstva. V České republice se ve sledovaném období třídila úmrtnostní data podle dvou revizí Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN). Původní, 9. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí, úrazů a příčin smrti platila u nás až do roku 1993. Podle 9. revize byla data tříděna čtyřčíselným kódovacím systémem. Desátá revize, která byla v České republice uvedena v platnost od roku 1994, nahradila dosavadní kódování alfanumerickým systémem jednoho písmene a tří čísel. Byla vytvořena nová jména i pozměny názvy některých kapitol. Upravena byla také pravidla  pro výběr prvotní příčiny smrti, proto mohou být případné nápadné výkyvy v počtech způsobeny i přechodem na novou klasifikaci.

Protože použité údaje v Pohybu obyvatelstva jsou členěny pouze do úrovně třímístného kódu, nebyl v tomto případě pro výpočet úmrtnosti způsobené užíváním alkoholu (ARM) přímo využit postup, který ve svém příspěvku  shrnuli Francesco Cipriani a Sandro Landucci. Na základě dostupných dat byl tedy vytvořen seznam příčin úmrtí a nemocí i podíl vlivu alkoholu (AAF) na jejich propuknutí (souhrn v následující tabulce  2). Způsob určení podílu případů připsatelných alkoholu vycházel z výše zmiňované zahraniční studie.

Tabulka 2: Příčiny úmrtí související s alkoholem a podíl alkoholu na jejich vzniku (AAF)


Úmrtnost ovlivněná alkoholem
Počty zemřelých na jednotlivé skupiny příčin smrti byly upraveny na základě předpokládaného podílu vlivu alkoholu. I když je zřejmé, že důležitým faktorem vlivu alkoholu je věk konzumentů v dané populaci, který souvisí i se způsobem a množstvím užívání alkoholických nápojů, podíly byly určovány rovnoměrně už z toho důvodu, že nebylo možné data podrobněji roztřídit podle příčin. Výsledný počet je pak součtem zemřelých, jejichž zdravotní stav byl ovlivněn převážně konzumací alkoholu. Specifickým problémem je úmrtnost na vnější příčiny v dětském věku, která může být užíváním alkoholu ovlivněna jen nepřímo, například při nehodě, kterou zaviní opilý řidič.

Prvním výstupem jsou počty zemřelých, na jejichž smrti měl podle předpokladu podíl pouze alkohol, za jednotlivé roky a podle věku a pohlaví. Přehled sum za jednotlivé roky ve sledovaném období uvádí tabulka č. 3, stejně jako podíl zemřelých vlivem alkoholu na všech úmrtích v daném roce.

Tabulka  3: Úmrtí v ČR ovlivněná konzumací alkoholu a jejich podíl na všech úmrtích


Výsledky poukazují na trend zvyšování počtu úmrtí až do přelomu 80. a 90. let minulého století. Zatímco v roce 1980 způsobil alkohol v České republice přibližně 4169 úmrtí mužů, v roce 1990 to bylo již 4882 zemřelých. V 90. letech a po roce 2000 se počet zemřelých mužů začal opět snižovat, ale držel se jen těsně pod úrovní předchozí dekády. V roce 1980 tak vlivem alkoholu zemřelo šest procent mužů ze všech zemřelých. Podíl úmrtí způsobených alkoholem se ve sledovaném období zvyšoval, v roce 1990 přesáhl 7 % a v roce 2002 dosáhl 7,6 %. Především od druhé poloviny 90. let se vliv úmrtí způsobených alkoholem zvyšoval, protože celkový počet zemřelých v tomto období poklesl.

Počet úmrtí žen způsobených alkoholem se po celá 80. léta držel kolem hranice 3000 zemřelých a výrazněji se začal snižovat od počátku 90. let až ke 2236 úmrtím v roce 2002. I když se ve sledovaném období snížil i celkový počet zemřelých žen, podíl úmrtí ovlivněných alkoholem od počátku 90. let klesal. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1989, kdy činil 4,74 %, nejnižší o osm let později, kdy mírně přesáhl čtyřprocentní hranici. Odlišný vývoj u obou pohlaví se také projevil na poměru zemřelých mezi muži a ženami. V 80. letech se poměr pohyboval mezi 1,4 až 1,5násobkem ve prospěch mužů, v 90. letech se začal zvyšovat a na počátku 21. století už v České republice umíralo ročně vlivem alkoholu 1,8krát více mužů než žen.

Vývoj převedený na specifické míry úmrtnosti odděleně pro obě pohlaví ukazuje graf č. 1. Po celé sledované období se míra úmrtnosti držela nad hranicí 80 zemřelých na 100 000 obyvatel. Výrazněji se intenzita úmrtnosti mužů zhoršila na přelomu 80. a 90. let, kdy míry úmrtnosti přesahovaly hranici 90 zemřelých na 100 000 obyvatel (nejvíce v roce 1990, kdy míra úmrtnosti dosáhla hodnoty 96,9). U žen naopak byly společenské změny doprovázeny i snížením úmrtnosti způsobené alkoholem. Po stagnaci v 80. letech, kdy se míry úmrtnosti pohybovaly kolem 55 zemřelých na 100 000 obyvatel, se postupně snižovaly až k hranici 42,7 zemřelých na 100 000 obyvatel v roce 2002.

Graf  1: Vývoj měr úmrtnosti způsobené alkoholem v ČR v letech 1980-2002
 
Zdroj: vlastní výpočty

Na základě těchto údajů roztříděných podle věku a  pohlaví  byly sestrojeny vícestavové úmrtnostní tabulky. Ukazují střední délku života v České republice, jak by mohla vypadat, kdyby nebyla ovlivněna úmrtími způsobenými alkoholem. Výstup je patrný v tabulce  4, která ukazuje reálnou střední délku života  a její možné prodloužení po odstranění příčin úmrtí způsobených alkoholem.

Tabulka 4: Naděje dožití za neexistence příčin smrti způsobených alkoholem
 

Z transverzálních modelů sestrojených na základě dostupných dat tedy vyplývá, že úmrtí způsobená alkoholem připravila muže ve sledovaném období v průměru o 1,2 roku života a ženy o 0,6 roku. Na mužské střední délce života se tak projevuje působení  alkoholu dvojnásobně v porovnání se ženami. O přibližně 0,3 roku života mají kratší naději dožití za nezměněných podmínek muži i ženy ve věku 65 let, je tedy zřejmé, že ve vyšším věku má alkohol na středí délku života pouze slabý vliv, který se v čase příliš nemění.

Vliv alkoholu se začal na mužské střední délce života výrazněji projevovat od konce 80.let a ve sledovaném období se maximálně projevil v roce 1992, kdy zkrátil naději dožití o 1,5 roku. Postupně se vliv úmrtnosti způsobené alkoholem projevoval na zkrácení naděje dožití slaběji, ale úbytek se udržel na hranici 1,2 roku. Maximální zkrácení střední délky života u žen se vlivem alkoholu projevilo také v roce 1992 a v roce 1994 (0,6 let), ale v celém sledovaném období se krátila pouze v rozmezí 0,53-0,60 let.

Závěr
Úroveň spotřeby alkoholu má vliv na celkové zdraví populace, i když je třeba si uvědomit, že riziko úmrtí spojeném s alkoholem je odlišné pro různé skupiny obyvatel. Studie prokazují přímo úměrnou závislost mezi množstvím spotřebovaného alkoholu a celkovou úmrtností. Vliv alkoholu na celkovou úmrtnost je nejslabší v nejstarších věkových skupinách, které také deklarují nejnižší spotřebu alkoholu.

Z výsledků analýzy je patrné, že alkohol působí na úmrtnost mužů v České republice ve sledovaném období přibližně dvakrát více než na úmrtnost žen. Již jsme zmínili, že rozdíly mezi pohlavími v alkoholem způsobené úmrtnosti mohou být ovlivněny sociálními i biologickými faktory. K hlavním důvodům, proč muži umírají vlivem alkoholu více, však samozřejmě patří jejich vyšší spotřeba i rizikovější způsob konzumace alkoholických nápojů.

Spotřebitelské zvyklosti z 80. let si muži zřejmě přenesli i do let 90. a počátku nového tisíciletí, protože ani rozsáhlé společenské změny se příliš příznivě na jejich úmrtnosti spojené s alkoholem neprojevily. Naopak u žen je od počátku 90. let a tedy i demokratického režimu patrný trend mírného poklesu míry úmrtnosti připsatelné vlivu alkoholu.

V porovnání s odhady mezinárodních institucí se zdá být vypočítaná ztráta na celkové naději dožití vlivem alkoholu v České republice nižší. Ovšem nepracovali jsem s přesným modelem, jak jej vyvinuli zahraniční autoři, a ani zde není prostor pro analýzu vlivu jednotlivých příčin úmrtí na celkový dopad na střední délku života. Navíc je důležité mít na vědomí, že alkohol má zřejmě na zdraví jedince ambivalentní vliv (může být do jisté míry i zdraví prospěšný), a proto i námi vypočítané ztráty na střední délce života naznačují rizikovou konzumaci alkoholu ve společnosti. Odborníci se shodují, že zvláštní pozornost je třeba věnovat souvislosti mezi kouřením cigaret a spotřebou alkoholu. Tato kombinace rizikových faktorů nemá samozřejmě pouze negativní společenské důsledky, ale především pak ovlivňuje zdravotní stav populace.

Nadměrná úmrtnost je však pouze jedním z řady důsledků konzumace alkoholu. Ke škodám způsobeným konzumací alkoholu patří například i zkrácení produktivního života či nezaměstnanost. Alkohol ovlivňuje přímo také zdravotní, právní a sociální systémy států a mezi návykovými látkami patří k těm nejdražším, co se týká výše vynaložených prostředků na vyrovnání se s nepříznivými důsledky jeho zneužívání.


Prameny:

CIPRIANI, F. & LANDUCCI, L. (1999) Alcohol-related mortality and morbidity data sources
and a tentative analysis of alcohol-related mortality in Europe, in: (BLOOMFIELD, K. et all: AlcoholConsumption and Alcohol Problems among Women in European Countries. Project Final Report, pp. 205-234. (Berlin, Free University of Berlin, Institute for Medical Informatics, Biostatistics & Epidemiology).

PAVLÍK, Z., ŠUBRTOVÁ, A., RYCHTAŘÍKOVÁ, J. Základy demografie. Praha: Academia, 1986

Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté decenální revize. Zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha, 1992

Pohyb obyvatelstva, Praha: ČSÚ, 1980-2002

 
Karel Vrána
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum