demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89357

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
27.01.2008 Analýza: Vliv kouření na délku života v ČR a Rakousku

Podle mezinárodních statistik si v roce 2000 dopřál každý Čech v průměru 4 cigarety za den, kdežto průměrný Rakušan vykouřil denně 3,5 cigarety. Možná i tento rozdíl je důvodem, proč je úmrtnost způsobená kouřením v Česku vyšší než v Rakousku. Právě srovnáním mezi těmito státy se zabývá druhý příspěvek Elišky Kozákové.

Česká republika patří k státům s relativně benevolentní protikuřáckou politikou - je zde zakázáno kouřit na nádražích, zastávkách, na úřadech a v prostředcích hromadné dopravy. Zatím nepříliš nahlas už se ale mezi českými zákonodárci začíná hovořit i o úplném zákazu kouření v restauracích a hospodách. Rakousko oproti tomu vytěsnilo kouření ze všech veřejných prostor s výjimkou barů.

V Evropské unii se však přesto Česko i Rakousko řadí mezi státy s nižší průměrnou spotřebou cigaret, která se pohybuje kolem 1500 cigaret za osobu a za rok. V roce 2000 připadlo na jednoho obyvatele České republiky 1490 vykouřených cigaret za rok, každý Rakušan ve stejném roce spotřeboval v průměru 1260 cigaret. Vyplývá to z údajů z databáze WHO: Health For All, verze 2007.

Jak se ale projevuje úroveň spotřeby cigaret na zdravotním stavu obyvatel obou států a délce jejich života? Při přibližně podobné spotřebě cigaret bylo možné očekávat i podobné úmrtností poměry u příčin spjatých s kouřením tabáku. Z analýzy vybraných příčin úmrtí způsobených kouřením (ischemická choroba srdeční, cerebrovaskulární nemoci, chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí, zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce a zhoubný novotvar slinivky břišní) mezi roky 1986 a 2004 ale vyplývá (viz. Kozáková, Demografie.info,11.01.2008), že Rakousko mělo u čtyř z pěti sledovaných příčin úmrtnosti vždy nižší úmrtnosti než Česká republika. Pouze u chronických nemocí dolní části dýchacího ústrojí mělo Rakousko v období 1992–2004 u žen a v období 1993–2004 u mužů vyšší úmrtnost než Česká republika.

Důležitým činitelem, který má vliv na různé zastoupení jednotlivých příčin na celkovém počtu zemřelých, je stárnutí věkové struktury populace. Struktura příčin smrti se v jednotlivých věkových skupinách liší. Na otázku, jak se věkové skupiny a příčiny úmrtí podílí na změně střední délky života při narození v Rakousku a České republice, nám pomůže najít odpověď následující analýza. Vývoj naděje dožití byl v obou zemích sledován mezi roky 1986 a 2004.

Česká republika
Intenzita úmrtnosti v České republice se mezi roky 1986–2004 snižovala výrazně u ischemické choroby srdeční, u cerebrovaskulárních nemocí a u chronických nemocí dolní části dýchacího ústrojí u mužů i u žen. O zhoubných novotvarech toto jednoznačně říci nelze. U zhoubného novotvaru hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce se intenzita úmrtnosti u mužů snižovala, ale u žen se zvyšovala a u zhoubného novotvaru slinivky břišní se v průběhu sledovaného období úmrtnost zvýšila u obou pohlaví, ale u mužů pouze nepatrně.

Ve sledovaném období vzrostla střední délka života u mužů o 5,1 roku a u žen o 4,6 let (viz tab. 1). Střední délka života byla v roce 2004 u mužů v České republice 72,59 let a u žen 79,22 let (Wilmoth, 2007).

Tab. 1: Podíly věkových skupin a příčin úmrtí na změně střední délky života při narození mezi roky 1986 a 2004, Česká republika

Zdroj: European mortality database, 2007, WILMOTH, 2007 a vlastní výpočty

Údaje v tabulce nám také umožňují určit, jakým způsobem se jednotlivé věkové skupiny podílely na celkovém prodloužení naděje dožití u mužů a u žen mezi roky 1986–2004. Největší podíl měla věková skupina 60–74 let u mužů i u žen. U mužů činil její vliv 1,8 let a u žen 1,75 let. U mužů měla druhý největší podíl věková skupina 45–59 let (činila 1,1 roku) a u žen věková skupina 75+ (činila taktéž 1,1 roku).
    
Tyto podíly můžeme porovnat i vzhledem k celkové změně naděje dožití. Věková skupina 60–74 let se tedy podílela na růstu naděje dožití při narození 36 %, následována věkovou skupinou 45–59 let (22 %) a 0–14 let (17 %). Nejméně se na růstu naděje dožití podílela věková skupina 15–29 let, a to 3 %. U žen se na růstu naděje dožití při narození mezi roky 1986–2004 nejvíce podílela věková skupina 60–74 let, a to 38 %. Na druhém místě pak byla věková skupina 75+ (24 %) a následovala ji věková skupina 45–59 let (15 %). Stejně jako u mužů se i zde nejméně na růstu naděje dožití podílela věková skupina 15–29 let, a to 2 %.

Pokud sledujeme jednotlivé věkové kategorie a příčiny úmrtí, je zřejmé, že vliv jednotlivých příčin smrti se v různých věkových skupinách u mužů i u žen lišil (viz obr. 1 a 2). Podíl ostatních příčin smrti byl nejvýraznější v nejnižší věkové skupině u obou pohlaví. Věková skupina 0–14 let přispěla k celkovému prodloužení naděje dožití mužů o 0,8 roku (viz tab. 1 a obr. 1) a u žen o 0,6 roku (viz tab. 1 a obr. 2). Ve věkové skupině 15–29 let měly na růstu naděje dožití stejně jako u věkové skupiny 0–14 let vliv zejména ostatní příčiny. V dalších věkových skupinách se již nejvíce projevuje vliv poklesu úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, přičemž nejvýrazněji k celkovému prodloužení střední délky života přispěly u mužů i u žen ischemická choroba srdeční a cerebrovaskulární nemoci a věková skupina 60–74 let.

Obr. 1: Příspěvky věkových skupin a vybraných příčin úmrtí k růstu naděje dožití při narození mezi roky 1986 a 2004, muži, Česká republika

Zdroj: tabulka 1

Obr. 2: Příspěvky věkových skupin a vybraných příčin úmrtí k růstu naděje dožití při narození mezi roky 1986 a 2004, ženy, Česká republika

Zdroj: tabulka 1

U mužů ve věkové skupině 60–74 let nejvíce k naději dožití přispěly ischemická choroba srdeční 0,8 roky, cerebrovaskulární nemoci 0,4 roky a ostatní příčiny 0,2 roky. Ve věkové skupině 45–59 let přispěly k naději dožití při narození ischemická choroba srdeční 0,5 roky, cerebrovaskulární nemoci téměř 0,2 roky a zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce také 0,2 roky.
   
U žen ve věkové skupině 60–74 let nejvíce k naději dožití přispěly ischemická choroba srdeční 0,6 roky, cerebrovaskulární nemoci 0,5 roky a ostatní příčiny téměř 0,2 roky. Ve věkové skupině 75+ přispěly k naději dožití při narození ischemická choroba srdeční 0,5 roky a cerebrovaskulární nemoci také 0,5 roky.
   
Z obr. 1 a 2 také vyplývá, že další zajímavou příčinou, která se podílela na změně naděje dožití při narození, je zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce, protože zatímco tento zhoubný nádor měl u mužů pozitivní vliv na naději dožití, u žen měl ve věkových skupinách 45–59, 60–74 a 75+ negativní vliv. To souvisí s nárůstem úmrtnosti na tuto příčinu.

Obr. 3: Příspěvky příčin úmrtí k růstu naděje dožití při narození mezi roky 1986 a 2004, muži a ženy, Česká republika

Zdroj: tabulka 1

Pokud uvažujeme všechny věkové skupiny celkem, pak k prodloužení naděje dožití při narození v České republice mezi lety 1986 a 2004 u mužů nejvíce přispěla změna úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční (viz obr. 3), podílela se 37 %. Následovaly ji ostatní příčiny (29 %) a cerebrovaskulární nemoci (19 %). U žen k růstu naděje dožití nejvíce přispěly ostatní příčiny úmrtí (44 %) a dále ischemická choroba srdeční (28 %) a cerebrovaskulární nemoci (26 %). Zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce přispěl k naději dožití při narození u žen -1,8 %, tzn. že tato příčina snížila naději dožití u žen o 0,08 roku.

Rakousko
V Rakousku se intenzita úmrtnosti mezi roky 1986–2004 snižovala výrazně u zhoubného novotvaru hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce u mužů a pozvolna u ischemické choroby srdeční a cerebrovaskulárních nemocí u mužů i u žen. U zhoubného novotvaru hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce u žen intenzita úmrtnosti rostla po celé sledované období stejně jako v České republice. Vývoj úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní byl v průběhu sledovaného období rozkolísaný a úmrtnost se u obou pohlaví zvýšila jen nepatrně. Intenzita úmrtnosti u chronických nemocí dolní části dýchacího ústrojí se u mužů snížila a u žen nepatrně zvýšila a v celém svém průběhu byla u obou pohlaví značně rozkolísaná.
   
Ve sledovaném období vzrostla střední délka života u mužů o 5,3 roku a u žen o 4 roky (viz tab. 2). Střední délka života byla v roce 2004 u mužů v Rakousku 76,43 let a u žen 82,13 let (Wilmoth, 2007).

Tab. 2: Podíly věkových skupin a příčin úmrtí na změně střední délky života při narození mezi roky 1986 a 2004,  Rakousko

Zdroj: European mortality database, 2007, WILMOTH, 2007 a vlastní výpočty

Jakým způsobem se tedy jednotlivé věkové skupiny podílely na celkovém prodloužení naděje dožití u mužů a u žen mezi roky 1986–2004? Největší podíl měla věková skupina 60–74 let u mužů a 75+ u žen. U mužů se věková skupina 60–74 let na celkovém prodloužení naděje dožití podílela 1,6 roky, následována věkovou skupinou 75+, která se podílela jedním rokem (viz tab. 2). U žen se věková skupina 75+ na celkovém prodloužení naděje dožití podílela 1,3 roky a věková skupina 60–74 let téměř 1,3 roky.

Podíl příspěvků věkových skupin k naději dožití při narození vyjádřený v procentech znamená, že věková skupina 60–74 let se tedy podílela na růstu naděje dožití při narození 30 %, následována věkovou skupinou 75+ let (20 %) a 45–49 let (19 %). Nejméně se na růstu naděje dožití podílela věková skupina 15–29 let, a to 6 %.

U žen se na růstu naděje dožití při narození mezi roky 1986–2004 nejvíce podílela věková skupina 75+ let 34 %. Na druhém místě pak byla věková skupina 60–74 (32 %) a následovala ji věková skupina 45–59 let (12 %). Stejně jako u mužů se i zde nejméně na růstu naděje dožití podílela věková skupina 15–29 let, a to 2 %.

Pokud sledujeme jednotlivé věkové kategorie a příčiny úmrtí, i zde se vliv jednotlivých příčin smrti v různých věkových skupinách u mužů i u žen lišil (viz obr. 4 a 5). Podíl ostatních příčin smrti byl nejvýraznější v nejnižší věkové skupině u mužů, u žen měly ostatní příčiny největší podíl ve věkové skupině 60–74 let. Věková skupina 0–14 let přispěla k celkovému prodloužení naděje dožití mužů téměř o 0,7 roku (viz tab. 2 a obr. 4) a u žen o 0,4 roku (viz tab. 2 a obr. 5). Ve věkové skupině 15–29 let měly na růstu naděje dožití u obou pohlaví největší podíl ostatní příčiny. V dalších věkových skupinách se již projevuje vliv poklesu úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy u mužů i u žen a nárůst úmrtnosti na zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce u žen. Nejvýrazněji k celkovému prodloužení střední délky života přispěly u mužů ischemická choroba srdeční a u žen cerebrovaskulární nemoci. Co se týče věkových skupin, pak u mužů nejvíce k naději dožití při narození přispěla věková skupina 60–74 let a u žen 75+.
   
U mužů ve věkové skupině 60–74 let nejvíce k naději dožití přispěly ischemická choroba srdeční 0,6 roky, cerebrovaskulární nemoci 0,3 roky a ostatní příčiny 0,5 roku. Ve věkové skupině 75+ přispěly k naději dožití při narození cerebrovaskulární nemoci 0,5 roku, ostatní příčiny téměř 0,4 roky a ischemická choroba srdeční 0,05 roky. U žen ve věkové skupině 75+ nejvíce k naději dožití přispěly cerebrovaskulární nemoci téměř 0,8 roky a ostatní příčiny 0,6 roky. Ve věkové skupině 60–74 let přispěly k naději dožití při narození ostatní příčiny 0,6 roky, ischemická choroba srdeční a cerebrovaskulární nemoci 0,3 roky.
   
Z obr. 4 a 5 také vyplývá, že další zajímavou příčinou, která se podílela na změně naděje dožití při narození, je zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce a ischemická choroba srdeční. Zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce, stejně jako v České republice, měl u mužů pozitivní vliv na naději dožití a u žen měl ve věkových skupinách 45–59, 60–74 a 75+ negativní vliv. To souvisí s nárůstem úmrtnosti na tuto příčinu. Ischemická choroba srdeční měla u žen ve věkově skupině 75+ také negativní vliv na změnu naděje dožití při narození.

Obr. 4: Příspěvky věkových skupin a vybraných příčin úmrtí k růstu naděje dožití při narození mezi roky 1986 a 2004, muži, Rakousko

Zdroj: tabulka 2

Obr. 5: Příspěvky věkových skupin a vybraných příčin úmrtí k růstu naděje dožití při narození mezi roky 1986 a 2004, ženy, Rakousko

Zdroj: tabulka 2

Pokud uvažujeme všechny věkové skupiny celkem, pak k prodloužení naděje dožití při narození v Rakousku mezi lety 1986 a 2004 u mužů nejvíce přispěla změna úmrtnosti na ostatní příčiny (viz obr. 6), která se na vývoji podílela z 54 %. Následovaly ji ischemická choroba srdeční (20 %) a cerebrovaskulární nemoci (necelých 19 %). U žen k růstu naděje dožití nejvíce přispěly ostatní příčiny úmrtí (64 %) a dále cerebrovaskulární nemoci (30 %) a ischemická choroba srdeční (8 %). Zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce přispěl k naději dožití při narození u žen -2,8 %, tzn. že tato příčina snížila naději dožití u žen o 0,1 roku (viz tab. 2).

Obr. 6: Příspěvky příčin úmrtí k růstu naděje dožití při narození mezi roky 1986 a 2004, muži a ženy, Česká republika

Zdroj: tabulka 2

Závěr
Naděje dožití byla v roce 2004 v Rakousku vyšší než v České republice. Zatímco v České republice byla u mužů 72,59 let a u žen 79,22 let, v Rakousku činila u mužů 76,43 let a u žen 82,13 let. Ve  sledovaném období se ale naděje dožití u obou zemí zvýšila téměř stejně. V České republice se naděje dožití u mužů zvýšila mezi roky 1986 a 2004 o 5,1 roku a u žen o 4,6 roku a  v Rakousku o 5,3 roku u mužů a o 4,0 roku u žen. V České republice se nejvíce na změně naděje dožití podílela jak u mužů tak u žen věková skupina 60–74 let. V Rakousku se u mužů na změně naděje dožití podílela nejvíce věková skupina 60–74 let a u žen věková skupina 75+.

V České republice se na změně naděje dožití při narození u mužů i u žen nejvíce podílely (kromě ostatních příčin) ischemická choroba srdeční a za ní následovaly cerebrovaskulární nemoci. V Rakousku tomu bylo u mužů stejně, ale u žen bylo pořadí obrácené. V Rakousku byl také větší negativní vliv zhoubného novotvaru hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce a ischemické choroby srdeční u žen na změnu naděje dožití než u žen v České republice.

Zdravotní stav populace, nemocnost a epidemiologická situace, vyjádřená v podobě struktury úmrtnosti podle jednotlivých příčin, resp. skupin onemocnění, je determinován biologickými, ale i socioekonomickými faktory, úrovní poskytované zdravotní péče a jejím využíváním, životním stylem jedinců a přístupem ke svému zdraví obecně, úrovní rozvoje společnosti, životním prostředím apod.
   
V České republice jsou v současné době nejčastější příčinou úmrtí nemoci oběhové soustavy a v těsném závěsu jsou novotvary. Z porovnání úmrtnosti v ČR a Rakouska je zřejmé, že Česká republika má i nadále rezervy ve snižování úmrtnosti na novotvary, konkrétně na zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice, průdušky a plíce a na zhoubný novotvar slinivky břišní. Lze proto jen doufat, že i v příštích letech bude Česká republika směřovat k odstranění předčasné úmrtnosti na civilizační choroby a že změny v životním stylu obyvatel a zdravotní péči povedou nejen k prodlužování lidského života, ale i k jeho dalšímu zkvalitnění.

Zdroje dat
European health for all database. 2007. [online]. World Health Organization: Regional Office for Europe. [cit. 2007-07-22]. Dostupný z WWW: <http://www.euro.who.int/hfadb>.
 WILMOTH, J. 2007. The Human Mortality Database [online]. Berkeley: University of California, [cit. 2007-08-14]. Dostupný z WWW: < http://www.mortality.org/>.
 
Eliška Kozáková

hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum