Po zprávách z minulého týdne na téma novelizace "protikuřáckého" zákona, kdy se objevují myšlenky o liberalizaci této legislativní normy, včetně znovuzavedení kuřáckých kupé ve vlacích, atd., přinášíme komentář demografa Karla Vrány, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá. Odborné analýzy na podobná témata naleznete zde.

Rozporuplné pocity zažívá člověk při pročítání nedávno zveřejněné Světové zprávy o drogách 2008, kterou každý rok připravuje Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Ve zprávě se například dočteme, že z dlouhodobého pohledu se daří proti nelegálnímu obchodu s návykovými látkami celkem úspěšně bojovat. V posledních letech ovšem významně vzrůstá zejména produkce opia a koky, z jejichž prodeje těží povstalecké skupiny a autoritářské režimy v zemích rozvojového světa. Pozici největšího zabijáka si ale mezi návykovými látkami stále udržuje droga legální – tabák.

Navzdory celosvětovému protikuřáckému tažení, do kterého se zapojila většina vyspělého světa, si cigarety a další tabákové výrobky vybraly v minulém roce svou krutou daň v podobě pěti milionů zmařených životů. Vlivem tabáku umírají kuřáci i nekuřáci, často po dlouhých bolestivých chorobách. Podporovat kuřáctví se nevyplatí ani státům a mezinárodnímu společenství; náklady na léčbu a ztráty v podobě nižší pracovní produktivity významně převyšují zisky z prodeje cigaret.

Logickým vyústěním těchto závěrů by měla být ze strany státu všemožná podpora kroků vedoucích ke snížení spotřeby cigaret a dalších tabákových produktů. Současná novela zákona o ochraně před škodami působenými tabákem, alkoholem a dalšími návykovými látkami o přísnějším metru vůči nedobrovolnému vdechování cigaretového kouře příliš nenapovídá. Od února letošního roku se v českém parlamentu diskutuje o revizi tohoto protikuřáckého zákona. Výsledkem jednání jsou ale prozatím ještě absurdnější návrhy pro již tak benevolentní normu, jako je například volný prodej cigaret (a alkoholu) prakticky kdekoli, znovuzavedení kuřáckých kupé ve vlacích či povolení kouření na obecních úřadech.

Česko tedy v oblasti boje proti legálním návykovým látkám moderní trendy zatím jen z povzdálí sleduje. Ještě výrazněji se tento přístup projevuje v případě jiné oficiálně povolené látky – alkoholu. Alkohol je svými vlastnostmi přirovnáván k tzv. tvrdým drogám a ročně jeho vlivem na světě zemře kolem 2,5 milionů lidí. V porovnání s tabákem tak sice připraví o život „jen“ polovinu osob, přesto téměř desetkrát víc než všechny nelegální drogy dohromady.

Naše společnost je k požívání alkoholu velmi tolerantní, a to se projevuje i v přístupu zákonodárců k problematice. Přestože Češi patří v propočtu na obyvatele k největším evropským spotřebitelům alkoholických nápojů, republika se k mezinárodním iniciativám usilujícím o snížení konzumace a nepříznivých dopadů hlásí víceméně pouze formálně.

Česká benevolence se ovšem neprojevuje pouze v přístupu k legálním omamným látkám a jejich užívání, ale i těm nelegálním. Až kultovní postavení si především mezi mladými lidmi získala marihuana a drogy z konopí, kterých si dopřávají téměř nejvíce v Evropě. V oblibě jsou také amfetaminy, zejména tzv. taneční droga extáze. Světový trh s těmito drogami se ale na rozdíl od české scény podle zprávy UNODC stabilizoval a v některých případech dokonce oslabil.

Zřejmě nejrizikovějšími komoditami současného světového trhu s nelegálními návykovými látkami jsou heroin a kokain. Podle Světové zprávy o drogách prudce vzrostla v posledním období nabídka právě těchto dvou narkotik. I když se rostliny, ze kterých se heroin a kokain vyrábí, pěstují v rozdílných oblastech, okolnosti zvýšené produkce se navzájem podobají.

Světová zpráva uvádí, že rok 2007 znamenal pro Afghánistán rekordní úrodu opia, která celosvětovou produkci této látky, sloužící jako surovina pro heroin, zdvojnásobila. Na 80 procent této výroby pochází z pěti jihoafghánských provincií, které nějakým způsobem ovládají povstalci z řad Talibanu. Z těchto prostředků pak financují svoji „svatou“ válku. Podobná situace je i v Kolumbii, kde zase loni vzrostla o více než čtvrtinu produkce koky. Také většina polí s kokou je pod kontrolou povstaleckých skupin.

S větší produkcí stoupá také dostupnost těchto drog, a to dokonce i na malém českém trhu. Zpráva UNODC poukazuje na skutečnost, že zdroje veřejných financí na veřejnou ochranu výrazně převyšují zdroje určené na oblast zdravotnictví. Úřad proto vyzývá k většímu zaměření pozornosti na zdraví jako na hlavní princip drogové kontroly. Nezbývá než dodat, že nejde jen o zdraví narkomanů, pijáků a kuřáků, ale i obyvatel zemí, které si za narkopeníze násilím podmaňují povstalci a diktátoři.