demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51055

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
8.03.2010 ANALÝZA: Role diagnóz LMP a VPCh v systému speciálního školství

Kdo jsou žáci základních škol praktických a proč jich je v některém kraji tolik a v jiném zase málo? Jaká je role speciálního školství a kdo za současný stav nese odpovědnost? Společnost Člověk v tísni o.p.s. se problematikou vzdělávání znevýhodněných žáků dlouhodobě zabývá a následující analýza je jedním z výstupů projektu Do lavic! financovaného z OPVK.


Obyvatelstvo Česka je, z hlediska národnostního, ve srovnání s ostatními evropskými státy vysoce homogenní. Přesto se často objevuje jméno Česka v kontextu diskriminace v popředí zájmu mezinárodních institucí a médií. Společným jmenovatelem tohoto zájmu bývá společenské postavení Romů. Ať už se jedná o diskriminaci na trhu práce, na trhu s byty, nebo v procesu vzdělávání, většinou je reakce českých politických elit stejná, kritiku odmítající. Následující text se věnuje problematice vzdělávání, především institutu základních škol se vzdělávacím programem škol praktických, dříve škol zvláštních. 

V lednu 2005 vstoupil v platnost nový školský zákon č. 561/2004 Sb, který mimo jiné rušil dřívější „Zvláštní školy“. Ty byly většiou přejmenovány na školy základní se vzdělávacím programem školy praktické. V následujícím textu budou tyto „nové“ zvláštní školy nazývány „základní školy praktické“, popřípadě „ZŠ pro žáky s SVP“ (základní školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami).  

Z demografického hlediska představují Romové specifickou subpopulaci, jejíž příslušníci vykazují většinou odlišné demografické charakteristiky, ať již jde o porodnost, úmrtnost, potratovost, apod. Zároveň je důležité uvést, že neexistuje žádná oficiální statistická evidence Romů kromě SLDB, proto se při modelování početního stavu Romů nejčastěji vychází z dat zjištěných ještě před rokem 1990. V moderní občanské společnosti je připisování národnosti bez vědomí, či souhlasu jednotlivce neetické a ke konceptualizaci efektivní sociální politiky není tato přesná početní znalost potřebná. Dle oficiálních údajů (SLDB 1991, 2001) dochází od roku 1990 k soustavnému poklesu počtu příslušníků romské národnosti v Česku. V následujícím textu bude proto pojem Rom používán jakožto příslušník specifické subpopulace  nikoli jako příslušník národnostní skupiny.

Přestože i dnes řada lidí přisuzuje specifickému postavení mnoha Romů ve společnosti jako příčinu genetickou odlišnost, z odborného hlediska jsou tyto argumenty zcela irelevantní a poukazují pouze na  neznalost těchto lidí. Avšak postavení Romů ve značné míře ovlivňují právě tyto „genetické teorie“. Problematice Romů ve zvláštních školách se věnuje podrobně článek „Segregační důsledky proromských politik“, v následujícím textu bude podrobně popsán systém transferu dětí do zvláštních škol se zvláštním akcentem na specifickou situaci v jednotlivých krajích.

Ve školním roce 2008/2009 navštěvovalo jakýkoli typ základní školy (včetně ZŠ praktických) více než 800 tisíc žáků (viz Tab 1). Celkové náklady na provoz všech základních škol se v tomto roce pohyboval kolem 48 miliard Kč a průměrné náklady na jednoho žáka byly téměř 60 tisíc Kč. Ve stejném roce navštěvovalo ZŠ zaměřenou na děti se speciálními vzdělávacími potřebami přes 30 tisíc a náklady na provoz všech těchto škol přesáhly 4 miliardy. Náklady na jednoho žáka vzdělávaného v ZŠ praktické se v takovém případě pohybují kolem 130 tisíc Kč, což představuje více než dvojnásobek nákladů na vzdělávání žáků v běžných ZŠ (viz Tab1).     

Tabulka 1: Srovnání nákladů na jednoho žáka v běžné ZŠ a v ZŠ pro žáky s SV

Poznámka: SVP – speciální vzdělávací potřeb
Zdroj: www.uiv.cz

Dle diagnostiky PPP (pedagogicko – psychologické poradny) a SPC (speciálně poradenská centra) bylo v tomto roce více než 70 tisíc žáků postižených, vyžadujících speciální přístup. Z tohoto celkového počtu bylo více než 34 tisíc žáků individuálně integrovaných. Ačkoli tedy bylo ze všech postižených žáků přibližně 50% individuálně integrovaných do běžných ZŠ, u žáků s diagnózou LMP (lehké mentální postižení) byly individuálně integrovány pouze 4% žáků. Otázkou je, co je příčinou tohoto specifického postavení diagnózy LMP

Diagnostika
Jednou z podmínek zařazení, popřípadě přeřazení dětí do ZŠ praktické je vyšetření v jednom z již zmíněných zařízení PPP nebo SPC, přičemž častěji jsou tyto vyšetření realizována v PPP. Jednotlivé kraje se liší také v dostupnosti těchto poraden, respektive center. Celkový počet pedagogicko – psychologických poraden (PPP) je v Česku 54, přičemž tyto poradny disponují dalšími 75 detašovanými pracovišti. Speciálně poradenských center je v Česku 98 a dále pak mají tato centra 27 detašovaných pracovišť. Přestože je SPC více, v PPP dochází přibližně 2x častěji k diagnostice LMP. Diagnóz, které jsou příčinou zařazení do ZŠ praktické je celá řada a jedná se vždy o zdravotnickou typologii. Kromě zdravotních postižení jako např. sluchové, zrakové,  tělesné, atd. se jedná především o psychiatrické diagnózy dle mezinárodní statistické klasifikace nemocí (MKN-10) (viz tabulka 2).

Tabulka 2: Skupina psychiatrických diagnóz MKN-10


Diagnóza MP (mentálního postižení) tvoří vícestupňovou škálu a  je stanovována pracovníky PPP a SPC na základě výsledků inteligenčních testů. Jednotlivé typy diagnóz jsou popsány v tabulce 3. Nejčastějším typem je nejnižší stupeň, LMP, který tvoří přibližně 73% všech diagnóz mentálního postižení u dětí zařazených do ZŠ praktických.

Tabulka 3: Typologie jednotlivých diagnóz mentálního postižení

Zdroj: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=623

Právě s diagnózou LMP končí celá řada romských dětí v ZŠ praktických. Další diagnózou, která je často u romských dětí identifikována jsou vývojové poruchy chování (VPCh), ale ve srovnání s LMP je tato diagnóza méně častá.

Krajská diferenciace
Zajímavá zjištění přináší srovnání výskytu četností diagnóz LMP a VPCh v jednotlivých krajích. V případě LMP je identifikována tato diagnóza v Ústeckém kraji 3 krát častěji než v kraji Zlínském, což představuje výrazný rozdíl (viz tab 4), přičemž ZŠ praktickou navštěvovalo ve školním roce 2008/09 přes 20 tisíc žáků s touto diagnózou. Ještě větší krajské rozdíly vykazuje diagnóza VPCh, kde v Praze jsou tyto poruchy identifikovány 10 krát častěji než v Jihočeském kraji (viz tab 5). K porovnání situace v jednotlivých krajích byl sestaven tzv Krajský index LMP. Ten udává podíl žáků navštěvujících ZŠ praktickou s diagnózou LMP ze všech žáků navštěvujících jakoukoli ZŠ. 

Tab 4: Krajský index LMP (v %)

Zdroj: www.uiv.cz

V Grafu 1 je patrný výrazný rozdíl mezi hodnotami v Ústeckém kraji a ostatními kraji. Na druhém místě se nachází Karlovarský kraj, i když již se značným odstupem. Dle znázorněných hodnot navštěvuje téměř 5% všech žáků jakéhokoli typu ZŠ některou ze ZŠ praktických s diagnózou LMP, přičemž ve většině krajů se tato hodnota pohybuje kolem 2,5%.

Graf 1: Podíl žáků s diagnózou LMP v ZŠ praktických v jednotlivých krajích v %

Zdroj: www.uiv.cz

Ještě zajímavější srovnání situace v jednotlivých krajích nabízí diagnóza vývojových poruch chování (VPCh). Zde je pořadí zcela odlišné od Krajského indexu LMP a nejvyšší hodnotu dosahuje Praha. Na rozdíl od Krajského indexu LMP, který je vyjádřen v procentech, je Krajský index VPCh vyjádřen v promile a tato diagnóza je v průměru přibližně desetkrát méně častá oproti diagnóze LMP.  Celkem navštěvovalo ve školním roce 2008/09 ZŠ praktickou na základě VPCh přes 2 tisíce žáků.

Tab 5: Index vývojových poruch chování (v promile)

Zdroj: www.uiv.cz

Na rozdíl od indexu LMP představuje index VPCh plynulejší zastoupení hodnot v jednotlivých krajích, jak je patrné z grafu 2. Zde se nabízí souvislost výskytu četnosti diagnózy na míře urbanizace jednotlivých krajů. Nejvyšší hodnoty dosahuje Praha, kterou následuje Moravskoslezský kraj. Ten je charakteristický vysokou mírou urbanizace podobně jako Olomoucký kraj. Je však zřejmé, že tento stav je ovlivněn celou řadou příčin, k jejichž identifikaci by bylo zapotřebí samostatné analýzy.     

Graf 2: Index vývojových poruch chování (dle diagnostiky v PPP)

Zdroj: www.uiv.cz

Vliv pohlaví
Jestliže v regionálním pohledu dochází v jednotlivých krajích k významným rozdílům hodnot u diagnóz LMP a VPCh, ještě výraznější rozdíly jsou patrné u diagnostiky dle pohlaví. Obecně lze říci, že dle PPP a SPC jsou chlapci častěji postiženi LMP, jak je patrné z grafu 3, přibližně 60% všech dětí zařazených do ZŠ praktických tvoří chlapci, přičemž tato hodnota je obdobná ve všech krajích. Ještě výraznějších rozdílů dle pohlaví je dosahováno v případě diagnózy VPCh. Průměrně více než 80% všech dětí zařazených do ZŠ praktické s diagnózou VPCh tvoří chlapci, tyto hodnoty se navíc významně liší dle kraje. Celkový rozdíl mezi Jihočeským krajem a Libereckým krajem je 24 procentních bodů (93%, respektive 69%).

Graf 3: Podíl chlapců na celkovém počtu žáků navštěvujících ZŠ s diagnózou LMP, VPCh

Zdroj: www.uiv.cz

Z grafu 3 je patrné, že nejvyšší podíl chlapců s diagnózou VPCh se vyskytuje v krajích, kde je tato diagnóza nejméně často diagnostikována, což by mohlo být způsobeno nízkými hodnotami, kde náhodný výskyt může snáze ovlivnit výsledek. Naopak diagnóza LMP je natolik častá, že vliv náhodného výskytu je minimalizován a hodnota se neliší dle jednotlivých krajů.

Srovnání diagnostiky PPP, SPC s diagnostikou ve zdravotnických zařízeních
Jelikož se výsky diagnóz LMP a VPCh významně liší dle jednotlivých krajů je důležité srovnat výskyt těchto diagnóz dle jiného zdroje, aby bylo možné identifikovat vliv samotné instituce provádějící diagnostiku. Jelikož jde v obou případech o standardní lékařskou diagnózu, nabízí se srovnání s diagnostickou praxí v ambulantních psychiatrických zařízeních.

V případě srovnání diagnostické praxe u diagnózy LMP je z grafu 4 patrné, že četnost výskytu této diagnózy je v poradnách PPP a SPC identifikována průměrně 15 krát častěji než v ambulantních centrech. V obou typech institucí vykazují hodnoty značné odlišnosti dle krajů, na první pohled je však zřejmé, že jsou jednotlivými institucemi vykazovány zcela odlišné hodnoty v jednotlivých krajích. Shoda je patrná pouze v několika málo případech, například v Ústeckém kraji, který by se v obou případech nachází na prvním místě.

Graf 4: Srovnání diagnostické praxe v PPP, SPC a v ambulantních centrech (LMP)

Zdroj: www.uiv.cz / www.uzis.cz

Při obdobném srovnání diagnostické praxe u diagnózy VPCh je patrné, že hodnoty vykazované v ambulantních centrech se liší podstatně méně, než v případě poradenských zařízeních. Výjimku tvoří Královehradecký kraj, kde je hodnota zřetelně nejvyšší a kraj Vysočina, kde je hodnota naopak nejnižší. Tyto rozdíly však nedosahují ani čtyřnásobku na rozdíl od poradenských center, kde je rozdíl mezi krajními hodnotami desetinásobný. Oproti srovnání diagnostiky LMP je zajímavé, že v případě VPCh se hodnoty neliší o řad, dokonce v některých případech se shodují (Středočeský kraj, Plzeňský kraj, Liberecký kraj), popřípadě se hodnoty sobě blíží (kraj Vysočina, Karlovarský kraj, Jihomoravský kraj). 

Graf 5: Srovnání diagnostické praxe v PPP, SPC a v ambulantních centrech (VPCh)

Zdroj: www.uiv.cz / www.uzis.cz

Závěr
Výše analyzované diagnózy (LMP a VPCh) představují standardní zdravotnické kategorie jejichž diagnostiku by měli provádět kliničtí psychologové, popřípadě psychiatři ve zdravotnickém zařízení. Vzhledem k těmto skutečnostem je odůvodněné se domnívat, že ze strany pedagogicko psychologických poraden, popřípadě Speciálně pedagogických center může docházet k chybné diagnostice. Tento stav může být zapříčiněn úmyslným nadužíváním diagnózy LMP stejně jako nedostatečnou odborností pracovišť PPP, SPC, popřípadě může být ovlivněn jinými faktory. Skutečnost, kdy v Ústeckém kraji navštěvuje některou z bývalých zvláštních škol s diagnózou LMP téměř 5% žáků, je však natolik alarmující, že vyžaduje neodkladné řešení. V odborné literatuře je možné často nalézt informaci, že diagnózou LMP trpí  v každé populaci cca 2% lidí (tyto hodnoty se liší dle zdroje a socilují mezi hodnotame 1,5 až 3), avšak nikde není tento údaj doložen žádným relevantním výzkumem a opakování této hodnoty představuje svým způsobem tautologii. Konkrétně tato hodnota vychází z různých psychologických teorií druhé poloviny 20. století. Většina zdrojů se však zároveň shoduje na původu tohoto postižení a kromě genetického původu je její výskyt ovlivněn celou řadou exogenních faktorů (např. podvýživa, životní styl v prenatálním stádiu, apod.). Jelikož řada těchto exogenních faktorů prošla v posledních 50 letech výraznou proměnou, lze se domnívat, že by tento vývoj měl ovlivnit také výši zmiňovaného 2% podílu výskytu LMP. V každém případě, i kdyby byla tato hodnota platná, v Ústeckém kraji je 2,5 krát vyšší podíl žáků s touto diagnózou. Tito žáci jsou zároveň umístěni do ZŠ praktické, což významně snižuje jejich šance úspět na trhu práce. Důsledky této politiky PPP a SPC nakonec ponese celá společnost.     

Vysvětlivky:
Mentální retardace je postižení jedinců, při kterém dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Mentálním postižením nebo mentální retardací je nazýváno trvalé snížení rozumových schopností, které vzniklo v důsledku organického poškození mozku. Není to nemoc, ale trvalý stav, který klasifikujeme do šesti základních kategorií. (převztato z Wikipwdie, více naleznete na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mentální_retardace


Analýza vznikla v rámci projektu Uč se, more, nebo budeš bit! financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci OPPA


Daniel Hůle
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum