demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 49680

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
2.04.2010 ANALÝZA: Mají české důchody záviset na počtu vychovaných dětí? III.

Příspěvek Martina Holuba z VÚPSV je pokračováním a shrnutím analýz (I. a II.), které se věnovaly vztahům a závislostem mezi počtem vychovaných dětí a parametry důchodového systému. Po té, co byl představen koncept CPAYG a koncept asignace pojistného, se závěrečný text věnuje možnosti závislosti výše pojistné sazby na počtu vychovaných dětí v podmínkách ČR.


Pojednání o závislosti výše sazby pojistného na důchodové zabezpečení na počtu vychovaných dětí, či na počtu dětí přítomných v rodině vychází ze studia právních úprav alternativních forem zohlednění dob výchovy dětí - konkrétně závislosti výše důchodové pojistné sazby na počtu vychovaných dětí - v zahraničních důchodových systémech.

V členských zemích EU nalezneme případ závislosti pojistné sazby na počtu vychovaných dětí v systému důchodového pojištění pouze na Slovensku, různé návrhy pak byly diskutovány zejména v Portugalsku. Na Slovensku došlo v letech 2004-2005 na krátkou dobu k zavedení snížení sazeb pojistného na důchodové zabezpečení po dobu výchovy dětí ve výši 0,5 % za každé vychované dítě, bez omezení počtu dětí.

V této analýze se zaměříme na dopady případného zavedení závislosti pojistné sazby v ČR. Podíváme se na mikroekonomické dopady na individuální příjmovou situaci rodin a makroekonomické dopady závislosti pojistné sazby na počtu dětí na systém důchodového pojištění.

Pro účely analýzy je východiskem krátkodobě platný stav na Slovensku, tedy že nárok na snížení sazby pojistného ve výši 0,5 % za jedno dítě má pouze jeden z manželů (partnerů) v závislosti na vzájemné dohodě. V modelu byly dále využity následující veličiny:

Tab.1: Vstupní data modelových výpočtů

Zdroj: MPSV, ČSSZ, vlastní výpočty

Tab.2: Měsíční náklady spojené s přítomností dítěte v rodině v Kč


Zdroj dat: Výběrové šetření o nákladech na výživu a výchovu dítěte, provedené ČSÚ v r. 2003

Mikroekonomické dopady
Na Slovensku bylo pojistné snižováno pouze jednomu z rodičů, a to ve výši 0,5 procentního bodu za vychované dítě, s omezením počtu dětí na 8. Pro účely modelového výpočtu bylo stanoveno omezení na maximální počet takto zohledňovaných dětí v závislosti na procentním snížení sazby pojistného tak, aby maximální sleva na pojistném nepřesáhla 6,5 % (tedy část pojistného placenou v ČR zaměstnancem). Výpočty byly provedeny pro jedince s  úrovní příjmů odpovídající ½ hrubé mzdy a pro jedince s příjmy rovnými hrubé mzdě. Výsledky těchto propočtů jsou shrnuty v následujících tabulkách.

Tab.3: Snížení sazby pojistného o 0,5 % - slovenská varianta - vyměřovací základ 0,5 průměrné mzdy

Zdroj: vlastní výpočty na základě platné právní úpravy roku 2008

Z uvedených propočtů vyplývá, že u jedince s příjmem na úrovni poloviny průměrné mzdy by opatření spočívající ve snížení sazby pojistného o 0,5¬ procentního bodu nemělo téměř žádný vliv, neboť v porovnání s náklady rodiny se 2 dětmi, což je nejčastěji se vyskytující model rodiny v ČR v posledních desetiletích a i nadále převažující v deklarovaných preferencích budoucích rodičů, toto zvýhodnění činí pouze 1,4 % nákladů spojených s přítomností dvou dětí v rodině. Zajímavé je rozložení poskytovaných výhod v celém spektru plátců pojistného. Téměř 80 % plátců by nemělo nárok na žádnou či pouze na minimální (54 Kč) podporu a pouze 18 % plátců by mělo nárok na stále zanedbatelnou podporu ve výši 108 Kč. V přepočtu na počet domácnostní s dětmi by pak 90 % domácností s dětmi mělo nárok pouze na zanedbatelné zvýhodnění, 45 % domácností s dítětem (jednodětné) na slevu ve výši 54 Kč a 45 % domácností s dítětem v rodině (dvoudětné) na slevu ve výši 108 Kč. Prizmatem distribučního rozložení zvýhodnění a výše tohoto zvýhodnění poskytnutého ve formě slevy na dani lze pak pochybovat o nazývání takového opatření jako podpory rodin s dětmi.

Tab.4: Snížení sazby pojistného o 0,5 % - slovenská varianta - vyměřovací základ průměrná mzda

Zdroj: vlastní výpočty na základě platné právní úpravy roku 2008

Absolutní výše částek plynoucích ze zvýhodnění v podobě snížení sazby pojistného v případě příjmu na úrovni průměrné mzdy je vyšší, stále však v porovnání s náklady na výchovu dětí relativně nevýznamná, když činí v případě přítomnosti dvou dětí v rodině při snížení sazby o 0,5 procentního bodu 215,- Kč, což představuje necelá 3 % nákladů spojených s výchovou dvou dětí. Částka ušetřená v případě dvoudětné rodiny, kde je vyšší z příjmů na úrovni průměrné mzdy, při snížení sazby důchodového pojištění o 1,5 % představuje 646 Kč, což v procentním vyjádření ve vztahu k nákladům spojených s výchovou dítěte činí 8,5 %.

Z provedených propočtů lze vyvodit relativní nespravedlnost uvedeného přístupu. Jelikož náklady na výchovu dítěte jsou víceméně stabilní a na příjmu rodiny nezávislé, avšak snížení pojistného je přímo závislé na velikosti příjmu, tak uvedený příspěvek ve formě možnosti snížení si pojistného poskytuje na „stejnou“ výchovu různě vysoké příspěvky. Je otázkou, zda je to opravdu to, co stálo za původní myšlenkou podpory rodin s dětmi v rámci důchodového systému, tedy usnadnění doby výchovy dětí. Z uvedených propočtů a nastavených podmínek možnosti zavedení slev na pojistném dále vyplývá, že v případě možnosti volby, který z rodičů si slevu uplatní, se můžeme dostat do situace, kdy i dvěma rodinám se stejným počtem osob a se stejnými celkovými příjmy jsou doby výchovy zohledněné v různé výši. Skládá-li se totiž příjem rodiny ze dvou stejně vysokých příjmů, pak výsledné zvýhodnění plynoucí pro rodinu, vzhledem k faktu, že si slevu může uplatnit pouze jeden z rodičů, odpovídá slevě poskytnuté z jedné poloviny celkových příjmů domác¬nosti. Naproti tomu rodina, kde jsou příjmy nerovnoměrně rozloženy, v extrémním případě je domácnost jednopříjmová, by v tomto režimu měla nárok na zvýhodnění vyšší než rodina předchozí, v případě jednopříjmové domácnosti dokonce ve výši dvojnásobné. Toto uspořádání by opět mohlo být chápáno jako nespravedlivé a mohlo by vést k účelovým přesunům příjmů uvnitř rodiny a spekulacím, který z rodičů si odpočty uplatní, se všemi negativními důsledky takových rozhodnutí v budoucnu (např. výše budoucích důchodových nároků).

Výše konečné slevy na pojistném v peněžním vyjádření závisí v modelu reflektujícím slovenské zkušenosti na počtu zohledňovaných dětí a procentuálně vyjádřené výši poskytnuté slevy. Vzhledem k výši příspěvků zaměstnance na důchodové pojištění1  v jednotlivých zemích, je nutno věnovat pozornost stanovení procentní výše slevy na pojištění, protože při zohlednění počtu dětí ve výši sazby pojistného na důchodové zabezpečení je nutné vycházet z předpokladu, že by se snižovala pouze ta část pojistného, která odpovídá pojistnému placenému zaměstnancem, tedy do maximální výše snížení pojistného ve výši 6,5 procentního bodu. Důvodem proto je zohlednění faktu, že snižovaní sazby pojistného v jeho části placené zaměstnavatelem by způsobilo nerovné postavení pojištěnců na trhu práce vyvolané opatřením státu, kdy by celkové náklady práce na jednoho zaměstnance závisely díky státnímu zásahu na počtu dětí. Jednalo by se tedy o formu pozitivní diskriminace některých osob s dětmi na pracovním trhu, což autor považuje za nepřípustné. Z provedených výpočtů pak vyplývá, že při nevhodně zvoleném procentním odpočtu by mohlo dojít k zohled¬nění jen určitého počtu dětí. V modelovém příkladu ČR by např. při zvoleném odpočtu 1,5 % za dítě byly první 4 děti „ohodnoceny“ slevou 1,5 %, páté pak již jenom 0,5 % a k dalším dětem by se nepřihlíželo.

Makroekonomické dopady
Je zřejmé, že snižování pojistné sazby v závislosti na počtu dětí má kromě již zmíněných mikroekonomických dopadů na individuální příjmovou situaci jedinců též makroekonomické souvislosti. Zavedení slev na pojistném by negativně ovlivnilo bilanci důchodového účtu pojištění, neboť umožňuje snížení příspěvků do důchodového systému. Makroekonomické dopady jsou zachyceny v následující tabulce.

Tab.5: Makroekonomické dopady snížení sazby pojistného v závislosti na počtu dětí - slovenská varianta

Zdroj: vlastní výpočty na základě platné právní úpravy roku 2008

Z uvedeného výpočtu je patrné, že snížení pojistného o 0,5 % za jedno dítě by generovalo výpadek příjmů systému důchodového pojištění ve výši 3,6 mld. na nevybraném pojistném. K těmto výpadkům příjmů je nutno ještě připočítat zvýšené administrativní náklady, které by s tímto opatřením vznikly. Zůstává pak otázkou, zda přijímat takové opatření, které má na mikroúrovni zanedbatelný vliv na individuální příjmy jednotlivců, má nulové motivační podněty pro plození dětí, velkou částí odborné populace je chápáno jako nespravedlivé a na makroúrovni generuje výpadky (schodky) příjmů systému důchodového pojištění.

Shrnutí a závěry
V poslední době dochází celosvětově k přehodnocení průběžně financovaných (PAYG) důchodových systémů a v odborných diskusích se objevily dvě teoretické cesty, jak by měly PAYG systémy na měnící se demografickou strukturu reagovat. Jedna, podporována většinou ekonomů, předpokládá zatížit (pro důchodové systémy) nepříznivým demografickým vývojem celou populaci, druhá pak rozlišovat generaci ekonomicky aktivní a neaktivní a v rámci zatížení ekonomicky aktivní populace pak zatížení rozlišovat s ohledem na počet vychovaných dětí. Tato koncepce vychází z kontroverzního předpokladu, že v PAYG důchodových systémech je pořízení a výchova dítěte brána jako „ekonomická“ investice rodičů a ti by pak měli získat výhody v PAYG důchodových systémech oproti těm pojištěncům, kteří děti neměli.

Ve světě doposud přijatá reformní opatření PAYG důchodových systémů zatím následují první myšlenkový směr a často přinesla mj. posílení vazby příspěvků odváděných pojištěncem do systému důchodového pojištění a výsledné důchodové dávky. V aktuální právní úpravě důchodového zabezpečení členských států EU nelze identifikovat jiné instituty zajišťující zohlednění výchovy dítěte než klasické instituty (např. náhradní doby pojištění) známé mj. i z České republiky (více Holub, 2008).

Současné problémy průběžně financovaných důchodových systémů, spojených s klesající mírou plodnosti, mohou navozovat dojem závislosti těchto systémů na výkonnostních vztazích mezi různými generacemi, což se stává východiskem nových konceptů důchodového zabezpečení zohledňujících počet vychovaných nebo zplozených dětí. Problematickými místy všech diskutovaných konceptů jsou však zejména:

  • Chápání dítěte jako „příspěvku do systému“, tedy pořízení si dítěte je chápáno jako investice, což je nejenom z etického hlediska problematické.
  • Z ekonomického hlediska narážíme na problém, jak ocenit investiční náklady a ekonomickou výnosnost dítěte.
  • Další nezodpovězenou otázkou je, jaké by byly důchodové nároky těch, jejichž děti by z jakéhokoli důvodu neplatily pojistné? Stejné jako nároky bezdětných? Co když by dítě bylo invalidní a samo by čerpalo dávky z důchodového systému? Byly by pak důchodové nároky rodičů takového potomka v odpovídající výši kráceny? Podstatou totiž je, že neexistuje jednota vychovávaného dítěte (jako domnělého příspěvku do systému) a budoucího plátce pojistného (jako skutečného přispěvatele do systému).
  • Otevřenost České republiky a s ní spojený mezinárodní pohyb pracovních sil. Tak, jako nikdo nemůže zaručit, že se z vychováva¬ného dítěte jednou stane plátce pojistného, nelze zaručit, že bude plátcem pojistného právě v České republice. Volný pohyb pracov¬ních sil je jedním z pilířů společného trhu EU a tento prvek důchodového zabezpečení by mohl představovat nepřímou bariéru volného pohybu pracovních sil.
  • Výchozím (avšak mylným) předpokladem těchto konceptů je, že PAYG systém důchodového zabezpečení není de facto pojištěním, ale pouhým přerozdělením existujících důchodů (v ekonomickém slova smyslu) od ekonomicky aktivní generace ke generaci ekonomicky neaktivní. Osoby ekonomicky neaktivní (důchodci) pak získávají důcho¬dové nároky na určitou procentní část (mzdových) příjmů osob ekonomicky aktivních. Tyto předpoklady konceptu jsou mylné, příspěvkem do systému důchodového zabezpečení realizovaného formou sociálního pojištění je totiž pojistné, které účastníci hradí, aby sami sebe finančně zajistili pro případ invalidity, stáří či své blízké pro případ vlastní smrti. V České republice je základní zabezpečení na stáří realizováno prostřednictvím sociálního pojištění. Nárok pojištěnců na získání dávek ze sociálního pojištění je odvozen od placení pojistných příspěvků či od délky zaměstnání. Tvrzení, že v systému dochází k pouhému přerozdělování příjmů a že „příspěvkem do důchodového systému jsou děti“ (např. Hyzl a kol. 2005),  je zkreslováním podstaty důchodového systému. Podstata fungování systému je zde zaměňována za způsob, jakým průběžně financovaný důchodový systém zajišťuje svou likviditu. Průběžné financování systému důchodového zabezpečení není pojmovým znakem důchodového systému jako takového. Metodou realizace důchodového zabezpečení může být sociální pojištění, spoření či soukromé pojištění, případně v některých státech rovněž i státní zaopatření.
  • V těchto konceptech neexistuje pojistněmatematická ekvivalence. Neexistuje zde ani ekvivalence či žádný jiný přímý vztah mezi náklady vynaloženými na výchovu dítěte a výší budoucích důchodových nároků. Toto pojetí důchodového zabezpečení naprosto odporuje historickým skutečnostem známým o jeho vzniku a genezi. Současná forma důchodového zabezpečení v České republice není „pokračováním tradiční rodové solidarity dětí s rodiči přenesené na celospolečenskou úroveň“. Pokud jde o společenskou funkci, nahradil sice tento systém tradiční rodovou solidaritu, jeho princip je od ní však zcela odlišný.
  • Zahrnovat asignaci části pojistného či asignaci části daně z příjmů mezi nástroje souhrnně označované jako „formy podpory rodin s dětmi v sociálním pojištění“ se už z podstaty konceptu asignace, kdy jde spíše než o podporu rodin s dětmi o podporu důchodců, jimž právě plynou výhody z asignace části pojištění či daně, jeví nesprávným. Účinek tohoto opatření pro rodiče by navrch nastal až v době pobírání důchodu, tedy fakticky dlouho po době skutečné výchovy. Autor však dlouhodobě takové formy „podpory“ rodin s dětmi odmítá a zastává názor, že přijmeme-li existenci celospolečenského konsenzu na podpoře rodin s dětmi, tak by podpora měla směřovat do doby faktické výchovy, kdy je objektivně potřeba. 


Na základě výše předloženého zhodnocení alternativních forem zohlednění výchovy dětí v sociálním pojištění autor doporučuje, aby se Česká republika při dalším pokračování reformy důchodového pojištění vyhnula všem těmto směrům řešení. Společným jmenovatelem všech analyzovaných konceptů je jejich velice problematické teoretické zakotvení spojené s těžko uchopitelnou kvantifikací jejich efektivity. Účinnost s ohledem na sledované cíle (podpora rodin s dětmi, zvýšení porodnosti) je neprokazatelná. Dalším společným znakem těchto alternativních forem zohlednění výchovy dítěte v sociálním pojištění je negativní nebo prakticky nulová zkušenost s jejich aplikací v zahraničních důchodových systémech.

Poznámky:

1 Na Slovensku je to např. 4 % z hrubé mzdy, v ČR 6,5 % hrubé mzdy.

Citovaná literatura:

Holub, M. (2008) Zohlednění dob výchovy dítěte v důchodových systémech pro stanovení nároku na důchod a výši starobního důchodu ve vybraných evropských zemích. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2008, 33 s, ISBN 978-80-87007-91-4

Hyzl, J., Rusnok, J., Řezníček, T., Kulhavý, M.(2004) Penzijní reforma pro Českou republiku (inovativní přístup), ING Česká a Slovenská republika, Praha 2004, dostupné zde.

 


Martin Holub

Autor se problematice důchodů dlouhodobě věnuje.


hostující autor
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum