demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 50335

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
5.08.2011 ANALÝZA: Harmonizace práce a rodiny – názory a strategie

Následující příspěvek se zaměřuje na problematiku slaďování rodinného a pracovního života z pohledu reprezentantů různých rodinných typů. Hlavní pozornost bude věnována názorům můžu a žen na tuto oblast a strategiím, které v tomto ohledu preferují.


Spolu s vysokou mírou participace žen na pracovním trhu a dominujícím modelem dvoupříjmové domácnosti, který je v mnoha rodinách nevyhnutelnou nutností, ale i často preferovaným modelem pracovního uplatnění obou partnerů, nabývá na významu otázka skloubení pracovních povinností s péčí o děti a domácnost, a to především v rodinách s malými dětmi. Vzhledem k převažující tradiční dělbě rolí mezi partnery jsou to většinou právě ženy (a matky malých dětí zejména), kdo je vystavován „dvojí zátěži“ a pro koho je otázka sladění práce a rodiny významnou determinantou jejich života. V následujícím textu proto zaměříme pozornost na strategie, které ženy a muži při slaďování rodinných a pracovních zájmů preferují. Vycházet přitom budeme z výsledků výzkumů realizovaných v rámci projektu Rodina, zaměstnání a vzdělání (RZV – podrobněji k projektu a specifikaci jednotlivých typů sond viz Zdroje dat na konci tohoto textu).


Své názory na partnerskou dělbu domácích prací a uplatnění mužů a žen ve sféře rodinné a pracovní vyjadřovali respondenti pomocí souhlasu s předloženými výroky vztahujícími se k těmto oblastem života (viz tabulka 1). Z jejich odpovědí vyplynulo, že naprostá většina osob bez rozdílu pohlaví, vzdělání, věku i toho, v jaké fázi rodinného cyklu se právě nacházejí, souhlasí s modelem dvoupříjmové rodiny, kdy oba partneři přispívají do rodinného rozpočtu. Zároveň mezi dotazovanými panuje značná podpora rovných šancí pro muže i ženy věnovat se svému zaměstnání, kterou však o něco častěji vyjadřují ženy a vysokoškolsky vzdělané osoby. Většina lidí se též domnívá, že žena potřebuje v současné době vzdělání a vlastní kariéru, přičemž i v těchto názorech se projevují odlišné hodnotové orientace vysokoškoláků, kteří vnímají potřebu vzdělávání a seberealizace o něco intenzivněji než osoby se vzděláním nižším.


Napětí mezi sférou rodinnou a pracovní se projevuje zejména v době, kdy jsou v rodinách malé děti a je tedy potřeba poskytnout jim odpovídající péči, jejíž zajištění ve většině případů leží na ženě. Tento rozpor je velmi dobře patrný z toho, že nemalý podíl osob bez rozdílu věku vnímá období domácí péče o malé děti jako situaci, která může vážně ohrozit pracovní kariéru ženy. Zároveň se však nadpoloviční většina dotazovaných domnívá, že předškolní děti trpí, jestliže je jejich matka zaměstnaná (k tomuto názoru se častěji přiklánějí lidé s nejnižším vzděláním). Částečným řešením, se kterým souhlasí téměř dvě třetiny dotazovaných (v tomto případě se častěji jedná o ženy), by pro rodinu s malými dětmi mohlo být vyšší zapojení partnera do péče o děti, respektive dočasná výměna tradičně vnímaných genderových rolí v tom smyslu, že muž zůstane doma a žena vykonává placené zaměstnání. Toto řešení je však preferované především v případech, kdy je to pro rodinu výhodné z finančního hlediska, nikoli jako běžně uplatňovaný model, neboť se střídavým čerpáním rodičovské dovolené oběma rodiči souhlasí jen přibližně třetina mužů a žen. Přesto uvedený podíl dalece přesahuje zastoupení otců, kteří v praxi možnost nastoupit na rodičovskou dovolenou využívají (v ČR pouze necelá 2 % příjemců rodičovského příspevku tvoří muži).


Ačkoliv, jak z výše uvedeného vyplývá, je v dnešní době bráno za samozřejmost, že žena má mít stejné možnosti věnovat se výdělečné činnosti a kariéře jako muž, nelze jednoznačně říci, že pokud se chce žena věnovat naplno své rodině a placeného zaměstnání se kvůli tomu vzdát, nejedná se o plnohodnotnou alternativu. Mezi dotazovanými totiž téměř polovina mužů i žen zastává názor, že být trvale v domácnosti může přinášet radost a uspokojení stejně jako práce v zaměstnání, a staví tak práci v domácnosti na stejnou úroveň jako zaměstnání. Odlišnosti v odpovědích byly tentokrát shledány v závislosti na dosaženém vzdělání, kdy rodiče dětí předškolního a školního věku a matky samoživitelky se vzděláním bez maturity s tímto názorem souhlasili častěji než rodiče s vyšším vzděláním, u nichž je seberealizace prostřednictvím zaměstnání, k níž směřovali již volbou delšího a náročnějšího studia, častější.

 

Tabulka 1: Souhlas s výroky týkajícími se rodiny a zaměstnání, podle typu rodiny (kladné odpovědi, v %)
 

Zdroj: RZV 2006

 

Ve spojitosti se způsoby řešení napětí mezi rodinou a zaměstnáním byly zjišťovány preference možností, které ulehčují nebo by mohly ulehčit rodičům snahu harmonizovat rodinný a pracovní život. Mezi zkoumanými skupinami dotazovaných byly v tomto směru pozorovány velmi významné odlišnosti, zejména pak v rozdílných postojích osamělých matek ve srovnání s matkami dětí školního věku a ženami, jejichž děti se již osamostatnily (viz tabulka 2). Poslední dvě zmíněné skupiny považovaly za nejdůležitější věc, která by jim ulehčila harmonizaci rodiny a zaměstnání, zcela jednoznačně porozumění a spolupráci partnera. Preference matek samoživitelek jsou oproti úplným rodinám podstatně více vyrovnané, s minimálními rozdíly na prvních čtyřech místech ve volbě prvního pořadí, na kterých se s mírnou převahou umístilo porozumění ze strany zaměstnavatele, dále pak dostatečný příjem, který by umožňoval zaplatit si pomoc v domácnosti, pružná či nepravidelná pracovní doba dle potřeb rodiče a porozumění a spolupráce partnera, resp. otce dítěte. Pro ženy z neúplných rodin jsou při snaze co nejlépe skloubit rodinu a zaměstnání dále velmi důležité mezigenerační vztahy a vztahy v širší rodině, tj. porozumění a výpomoc ze strany rodičů či jiných příbuzných, které nabývají u samoživitelek na významu především vzhledem k absenci partnera ve společné domácnosti. Ve druhém pořadí se na prvním místě všichni dotazovaní shodně přikláněli k důležitosti porozumění ze strany zaměstnavatele. Z uvedeného vyplývá, že vedle významu připisovaného rozdělení rolí v rodině je tedy často jako klíčové při otázkách slaďování pracovní a rodinné sféry vnímáno také porozumění ze strany zaměstnavatele, případně též možnosti úpravy pracovní doby.

 

Rozdíly v preferencích podle pohlaví byly shledány pouze u rodičů po odchodu dětí, kdy je pro muže jako třetí nejdůležitější možností v prvním pořadí, usnadňující harmonizaci rodiny a zaměstnání, hodnocen dostatečný příjem, pro ženy naopak možnost vykonávat práci nebo alespoň část práce z domova. U rodičů dětí školního věku spatřujeme mírné odchylky podle výše dokončeného vzdělání, kdy lidé s maturitou častěji zdůrazňují důležitost pružné či nepravidelné pracovní doby, lidé s nejnižším vzděláním pak možnost pracovat na částečný úvazek.

 

Tabulka 2: Možnosti, které ulehčují nebo by mohly ulehčit rodičům snahu skloubit rodinný a pracovní život, podle typu rodiny, ženy (v %)

 

Zdroj: RZV 2006
Pozn.: Čísla ve 2. řádku označují typ sondy.

 

Vysoká míra participace žen na pracovním trhu, ekonomický tlak vyžadující ekonomickou aktivitu obou partnerů z důvodu zajištění přijatelné životní úrovně rodiny a zároveň potřeba žen uplatnit se jak ve sféře rodinné, tak i pracovní se projevuje mimo jiné v preferovaných modelech zapojení žen na trhu práce v různých obdobích jejich života. Práce na plný úvazek jako zcela jednoznačně převládající forma pracovního úvazku v českém prostředí je naprostou většinou respondentů upřednostňována v počátečním období rodinného cyklu, tj. po uzavření sňatku, než se narodí děti, a též v období, kdy děti vyrostou a odstěhují se z domova (viz tabulka 3), což do určité míry koresponduje s představami o rovných možnostech ženatých mužů a vdaných žen angažovat se v placeném zaměstnání a budovat si vlastní kariéru. Spolu s příchodem dítěte do rodiny se nicméně představy o pracovním zapojení žen velmi výrazně mění směrem k preferenci celodenní péče matky o dítě až do 2, resp. 3 let jeho věku. V období, kdy jsou dítěti 2-3 roky však již určitý podíl (12-17 %) dotazovaných připouští, aby matky na část úvazku pracovaly. Názory na typy ideálních pracovních úvazků se podstatněji diferencují až v případech, kdy je dítě starší tří let. Pokud je dítě v tzv. „školkovém“ věku, více jak polovina respondentů by se přiklonila k částečnému návratu žen na pracovní trh, plné pracovní zapojení by volilo zhruba 12-17 % respondentů a setrvání žen v domácnosti upřednostňuje více jak čtvrtina dotazovaných. Spolu s nástupem dítěte do základní školy a zároveň jeho rostoucím věkem by se pak dle představ dotazovaných měly ženy navracet do zaměstnání ve vyšší míře na plný úvazek (pro nejrannější školní věk je nicméně stále ještě upřednostňován částečný úvazek nad úvazkem plným). Zaměříme-li se na vliv nejvyššího dosaženého vzdělání, je možné říci, že preference se mírně odlišují pro období od tří let věku dítěte až do věku povinné školní docházky, kdy se vysokoškoláci oproti ostatním častěji přiklánějí k plnému pracovnímu zapojení matek.

 

Z uvedeného vyplývá, že v názorech rodin s malými dětmi převládá orientace na model déle přerušené pracovní kariéry žen, a to až do tří let věku jejich dítěte, což odpovídá reálnému chování českých matek v období rané péče o dítě. Reálné zapojení žen na pracovní trh po skončení jejich rodičovské dovolené se ovšem od ideálních představ poněkud odlišuje, neboť míra zaměstnanosti žen s dětmi předškolního věku zůstává u nás na poměrně nízké úrovni. Oproti preferencím se též podstatně liší reálné využití zkrácených pracovních úvazků, jelikož ženy vracející se po rodičovské dovolené zpět do zaměstnání nastupují v převážné většině případů na plné pracovní úvazky.

 

Tabulka 3: Typy ideálních pracovních úvazků ženy podle věku dítěte, podle typu rodiny (v %)

 

Zdroj: RZV 2006
Pozn.: Čísla ve 3. řádku označují typ sondy.

 

Zdroje dat:
Rodina, zaměstnání a vzdělání (RZV), 2006
- Projekt zaměřený na aspirace a životní strategie v oblasti slaďování rodinného a pracovního života a jejich kontextuální podmínky. Na realizaci se společně podílely Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., Fakulta sociálních studií Masarykovy University a STEM s.r.o. V rámci tohoto projektu byla uskutečněna série pěti šetření rodinných typů vybraných podle etapy rodinného (životního) cyklu a nároků na harmonizaci rodiny a zaměstnání po cca 500 respondentech.

Sonda 1: Svobodní jedinci - svobodní, bezdětní, věk 20 – 29 let (20 – 24 let 50 %, 25 – 29 let 50 %), muži 50 %, ženy 50 %, 3/10 základní vzdělání a vyučení, 5/10 maturita, 2/10 vysoká škola, 1/5 studující, 4/5 ekonomicky aktivní.

Sonda 2: Mladá rodina - ženatí, vdané (i opakovaně), v každé domácnosti dotazován jenom jeden z partnerů, věk obou partnerů v domácnosti 20 – 35 let, muži 50 %, ženy 50 %, 3/4 alespoň jedno dítě ve věku 3 – 7 let, ¼ bez dětí.

Sonda 3: Úplná rodina se školními dětmi - ženatí, vdané (i opakovaně), v každé domácnosti dotazován jenom jeden z partnerů, věk obou partnerů v domácnosti 36 - 50 let, muži 50 %, ženy 50 %, alespoň jedno dítě ve věku 7 – 12 let, 1/5 VŠ, 4/5 ostatní vzdělání.

Sonda 4: Manželská rodina po odchodu dětí - ženatí, vdané (i opakovaně), v každé domácnosti dotazován jenom jeden z partnerů, věk obou partnerů v domácnosti 45 - 60 let, alespoň jedno dítě, oba ekonomicky aktivní (včetně nezaměstnaných a starobních důchodců zaměstnaných na smlouvu na dobu určitou), muži 50 %, ženy 50 %, všechny děti již samostatné s vlastní domácností oddělenou od domácnosti rodičů.

Sonda 5: Neúplná rodina se závislými dětmi - svobodné, rozvedené, ovdovělé matky s dětmi, které žijí bez partnera a nevedou ani společnou domácnost s rodiči či jinými příbuznými. Alespoň jedno z dětí je ve věku 4 – 12 let.

 


Kamila Svobodová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum