Populační divize OSN spočítala, že se tak stane 31. října 2011. Následující text přináší informace o vývoji počtu lidí na Zemi od první miliardy, které bylo dosaženo v roce 1804, přes současnost až k výhledům do dalších desetiletí. Objasňuje zároveň, jak jsou tyto počty odhadovány a co přispívalo k výraznému početnímu růstu lidí na Zemi v posledních desetiletích.

Až do konce 18. století se počet obyvatel zvyšoval velmi pozvolna. Lidstvu trvalo více než 250 000 let, než počet jedinců tohoto druhu dosáhl 1 miliardy současně žijících jedinců. Podle U.S. Bureau Census se tak stalo v roce 1804. Během 123 let se počet obyvatel Země zdvojnásobil – v roce 1927 žily na Zemi 2 miliardy, v roce 1960 to byly 3 miliardy a o 14 let později to byly 4 miliardy lidí. V roce 1987 dosáhl počet obyvatel planety 5 miliard. OSN při této příležitosti stanovila symbolické datum, kdy se tak stalo. Bylo to 11. července 1987 a tento den byl vyhlášen Světovým dnem populace. 12. října 1999 světová populace dosáhla 6 miliard. Byl dokonce vybrán novorozenec, jehož narozením se tak stalo. Populační divize OSN v té době prognózovala, že lidstvo dosáhne počtu 7 miliard v roce 2013, 8 miliard v roce 2028 a 9 miliard v roce 2054. Po poslední revizi populační projekce, která byla provedena v roce 2010 a odráží určité zrychlení celkového přírůstku světové populace, bylo dovršení počtu 7 miliard obyvatel Země OSN vypočteno na 31. října 2011. Toto datum samozřejmě není možné přijímat nekriticky, což je zřejmé z populačních hodin, které mají na svých internetových stránkách různé demografické instituce. V okamžiku psaní tohoto textu žilo na Zemi podle Populačního fondu OSN 6 997 185 053 osob, podle U.S. Bureau Census by to bylo 6 963 238 432 a podle Národního institutu demografických studií v Paříži (INED) 6 993 310 514. Podle Population Reference Bureau už lidstvo onu 7miliardovou hranici překonalo.

Obrázek 1: Vývoj počtu obyvatel světa – klíčové roky

Zdroj: United Nations, Population Division: World Population Prospects: The 2010 Revision; World Population Prospects: The 1998 Revision. In.: The World at Six Billion, UN Population Division.


Počet obyvatel Země nelze ani v dnešní době přesně určit, i když údaje se stále zpřesňují. Je třeba mít na paměti, že se v globálním měřítku jedná o odhady, protože počty obyvatel jednotlivých zemí nejsou národními statistickými úřady stanoveny stejnými metodami a k jedinému okamžiku. V některých zemích či oblastech ani kolem roku 2010 neproběhlo sčítání lidu (např. Afghánistán, Irák) či jeho výsledky nejsou doposud známy.
Celosvětová populační prognóza se skládá z dílčích regionálních prognóz, které jsou poskládány z populačních prognóz jednotlivých zemí, které však nepočítají jednotlivé národní statistické úřady (resp. jejich demografická oddělení), ale jsou spočteny jednotnou metodikou výše uvedených institucí na základě regionálních dat. Bohužel ne vždy jsou vstupní údaje stejné a ne vždy jsou vstupní údaje spolehlivé. To se netýká pouze demograficky méně vyspělých států, ale např. i údajů za Českou republiku, kdy EUROSTAT v evropské populační projekci pro ČR používá údajně aktuální úhrnnou plodnost na úrovni 1,3 dítěte na ženu, přičemž již tři roky po sobě byla úhrnná plodnost 1,5 dítěte na ženu a teprve v letošním roce dojde pravděpodobně k mírnému poklesu. Zdánlivou výhodou globální populační prognózy je skutečnost, že nemusí uvažovat vnější migraci, ale nemůže se vyhnout odhadům vnitřní migrace, což je v tomto případě migrace přes hranice oblastí, a dále nelze opomenout předpoklady, za nichž migranti (ne)budou přejímat demografické chování cílové země.
Za nárůstem světové populace v posledních desetiletích stojí především pokles úmrtnosti v rozvíjejících se zemích, který však zatím není doprovázen odpovídajícím poklesem porodnosti. K něčemu podobnému došlo v minulosti i u některých evropských populací. Proces označovaný jako demografická revoluce (přechod) započal zhruba v polovině 18. století v Anglii a ve Francii, kde původně vysoká míra porodnosti i úmrtnosti, udržující malý populační přírůstek, postupně klesala. Nejdříve došlo k poklesu úmrtnosti, porodnost klesala až s určitým časovým odstupem, což vedlo ke zvýšení počtu obyvatel. Až po poklesu úrovně porodnosti se populační přírůstek opět zmenšil, někdy mohl být až záporný. Průběh demografické revoluce v konkrétní oblasti závisí na kombinaci obou složek přirozené reprodukce a také na předchozím vývoji. K výraznému nárůstu populace však v průběhu demografické revoluce vůbec nemusí dojít, což se stalo ve Francii, kde byl pokles úmrtnosti kopírován poklesem porodnosti, a počet obyvatel se tedy výrazně nezměnil. Zatímco v rozvinutých zemích proces demografické revoluce skončil, v zemích méně rozvinutých demografická revoluce teprve probíhá.
Dnes se každou minutu na světě narodí 255 dětí a 106 osob zemře. Za den tak přibude zhruba 215 tis. osob, za rok to představuje 79 milionů. Průměrný roční přírůstek celosvětové populace činil v loňském roce 1,2 %. Kdyby se i nadále toto tempo udrželo, pak by se počet obyvatel během příštích 58 let zdvojnásobil, takže v roce 2069 by na planetě Zemi žilo 14 miliard lidí. Průměrné roční přírůstky celosvětové populace se v posledních 50 letech snižují. Vůbec nejvyšší roční relativní přírůstek ve výši 2,2 % byl zaznamenán v roce 1963. To by znamenalo, že by se tehdejší celosvětová populace zdvojnásobila během pouhých 32 let. Podle aktuální prognózy Population Reference Bureau bude trvat dalších 13 let, než celosvětová populace dosáhne 8 miliard. Zatímco dřívější odhady počítaly s tím, že se velikost populace ustálí na 12 miliardách, dnešní prognóza udává hodnotu 10 miliard okolo roku 2150 a dále se již populace zvětšovat nebude. Bude se však měnit zastoupení obyvatel vyspělých a méně vyspělých zemí, neboť za nárůstem světové populace stojí dnes především ony méně vyspělé země. Vysoké populační přírůstky rozvíjejících se zemí jsou a budou v kontrastu s nízkým až nulovým růstem obyvatel v rozvinutých zemích.

Tabulka 1:  Odhady počtu demografických událostí za časovou jednotku pro rok 2011

Zdroj: U.S. Census Bureau, International Data Base

Za posledních 60 let došlo k poklesu celosvětové úhrnné plodnosti z 5 dětí na ženu na 2,5 dítěte na ženu. Ve vyspělých zemích je dnes průměrná úhrnná plodnost 1,7, v nejméně vyspělých zemích je to 4,5 dítěte na ženu. Jsou však i země, v nichž je úhrnná plodnost stále vyšší než 6. Nejvyšší úhrnnou plodnost má dlouhodobě Niger, v němž v letech 2005-2010 Populační divize Spojených národů udává hodnotu 7,19 dítěte na ženu. Podle Population Reference Bureau by nejvyšší úhrnná plodnost byla v poledních letech v Mali, a sice 6,6 dítěte na ženu. Obecně lze říci, že mezi 15 zeměmi s nejvyšší úhrnnou plodností jsou s výjimkou Východního Timoru země africké. S nejnižší úrovní úhrnné plodnosti se lze setkat u evropských populací a dále v Singapuru, Japonsku a v Jižní Koreji. V těchto zemích dosahuje úhrnná plodnost hodnot 1,2-1,4 dítěte na jednu ženu, což je hluboko pod úrovní, jež je nutná k zachování velikosti populace.

Tabulka 2: Státy s nejnižší a nejvyšší úhrnnou plodností, průměr let 2005-2010

Zdroj:United Nations - Population Division: World Population Prospects

Ke snižování úrovně úmrtnosti dochází téměř všude ve světě. Zatímco ve vyspělých zemích za nárůstem střední délky života při narození stojí především snižování úmrtnosti ve vyšším věku, v méně rozvinutých regionech významně klesá kojenecká a dětská úmrtnost. Ještě v polovině minulého století nebylo výjimkou, když kojenecká úmrtnost dosahovala v některých zemích 250 promile, dnes jsou hodnoty přes 100 promile výjimečné.

Tabulka 3: Státy podle střední délky života při narození

Zdroj:United Nations - Population Division: World Population Prospects


Tabulka 4: Státy podle míry kojenecké a dětské úmrtnosti, průměr let 2005-2010

Pozn:  dětská úmrtnost - úmrtnost do pěti let věku
Zdroj:United Nations - Population Division: World Population Prospects

Polovinu dnešní světové populace tvoří obyvatelé pouhých sedmi zemí. Nejlidnatějším státem je Čína, v níž podle Population Reference Bureau k 1. červenci 2011 žilo 1,35 miliardy osob, na druhém místě je Indie s 1,24 miliardy obyvatel. Na třetím místě jsou USA, ve kterých nyní oficiálně žije 312 milionů lidí. Následuje Indonésie s 238 miliony, Brazílie s 197 miliony, Pákistán se 177 a Nigérie se 162 miliony lidí. Ani na tyto údaje nelze pohlížet jako na zcela přesné, je nutno vzít v úvahu, jakým způsobem sledování počtu obyvatel v jednotlivých zemích probíhá.
Do budoucna se očekává, že počet obyvatel Indie v roce 2020 převýší velikost čínské populace. V roce 2050 bude v Indii žít 1,7 miliardy osob. Za poměrně rychlým nárůstem počtu obyvatel je zde třeba vidět především stále ještě vysokou úroveň plodnosti, která dnes dosahuje hodnoty 2,6 dítěte na ženu, což je, i když vezmeme v úvahu také relativně vysokou úmrtnost, stále ještě nad hranicí nutnou pro zachování prosté reprodukce. V Číně se odhaduje nárůst výrazně menší, za 40 let se počet jejích obyvatel odhaduje na 1,4 miliardy, tedy prakticky se nezmění oproti současnému stavu, dojde zde však k výraznému stárnutí obyvatelstva. Spojené státy budou i nadále třetí nejlidnatější zemí na světě. S velkými absolutními přírůstky se počítá v Nigérii, Demokratické republice Kongo, dále na Filipínách či ve Vietnamu, ale především v řadě dalších afrických zemí. U evropských populací se očekává úbytek přirozenou měnou, i když některé populace si i v následujících 40 letech pravděpodobně uchovají kladné přírůstky. To však neovlivní celkový počet obyvatel Evropy, neboť se jedné o malé populace (Island, Irsko, Kosovo, Lichtenštejnsko, Lucembursko).


Zdroje:
Population Reference Bureau
Populační divize Spojených národů

Populační hodiny:
Institut national d'études démographiques (INED)
U.S. Census Bureau
United Nations Population Fund

Iva Kačerová