demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 49707

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
24.10.2011 ANALÝZA: EHIS - výskyt deprese a návštěvy psychologa v EU

Příspěvek se zaměřuje na analýzu dat mezinárodního šetření o zdravotním stavu EHIS. Šetření bylo provedeno v rozmezí let 2007-2010 v ČR a v dalších 16 zemích EU. Přináší možnost srovnávat data, která vznikala za použití jednotného dotazovacího nástroje. Analýza prezentuje srovnání proměnné týkající se onemocnění depresí a návštěvy psychologa napříč zeměmi.

Výběrovým šetření o zdraví jsme se věnovali již v analýzách Srovnání ukazatelů zdravotního stavu v šetření EHIS a SILC  a Výběrová šetření o zdravotním stavu v ČR a v Evropě. Tento příspěvek je dalším rozšířením informací o šetření EHIS, které je v současné době hlavním zdrojem informací o zdraví obyvatel EU doplňujícím rutinní zdravotnickou statistiku.

Šetření EHIS bylo v EU, resp. v 17 zemích EU provedeno v rozmezí let 2007-2010. V České republice toto šetření provedl Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR v roce 2008 na vzorku 1955 obyvatel. Po dokončení sběru dat byla data kontrolována, validována a analyzována. Data byla rovněž předána Eurostatu, s jehož významnou finanční podporou bylo šetření v ČR a v dalších zemích realizováno. Na základě provedených analýz dat za ČR byla v roce 2011 vydána souhrnná analytická publikace, která se věnuje jednotlivým položkám a tématům zahrnutým v dotazníku. Ten je přiložen v závěru publikace. Kniha obsahuje mj. také analýzu vývoje vybraných charakteristik, kdy jsou výsledky z roku 2008 srovnávány s výsledky předchozích šetření o zdraví obyvatel v ČR (nazvaných HIS CR) realizovaných v letech 1993, 1996, 1999 a 2002. Mimo jiné se část publikace věnuje také problematice sociodemongrafických a ekonomických souvislostí zdravotního stavu, zdravotní péče a zdravotních determinant (např. analýza zdravotních charakteristik podle vzdělání, příjmu apod.).

Vedle publikace dat na národní úrovni byla data ze šetření publikována také v mezinárodním kontextu, a to sice v databázi New Cronos dostupné na internetových stránkách Eurostatu. Tato databáze zahrnuje data za všech 17 zemí za vybrané proměnné, které vycházejí zejména z potřeb monitorování Evropských ukazatelů o zdraví (ECHI ukazatele viz ECHI ukazatele – Evropské ukazatele o zdraví). Právě na využití těchto dat se zaměřujeme v následujícím příspěvku. Sledovanými zeměmi jsou ty, za které jsou vždy pro daný ukazatel dostupná data, nejčastěji však Belgie, Maďarsko, Španělsko, Lotyšsko, Slovensko, Slovinsko, Malta, Řecko, Polsko, Kypr, Bulharsko a Rumunsko, pro některé proměnné máme i data za Rakousko, Německo či Francii.

Z řady proměnných, které jsou v databázi dostupné, jsme vybrali proměnné, týkající se duševního zdraví. Z ukazatelů zdravotního stavu je to podíl osob, které uvedly, že trpí depresí, a s tím související ukazatel využívání „zdravotní“ péče psychologa. Je zřejmé, že ne nutně všichni respondenti, kteří trpí depresí, psychologa navštěvují.  Naopak, ne všichni, kdo navštěvují psychologa, trpí depresí. Určitou souvislost zde však předpokládáme. Podle výsledků výběrového šetření EHIS CR 2008 je zřejmé, že ze všech osob, které v posledních 12 měsících trpěly depresí, bylo v posledním roce u psychologa či psychoterapeuta pouze 27 % (muži 20 %, ženy 29 %). Analýzu doplníme informací o podílu osob užívajících léky na depresi.  Ty podle výsledků EHIS užívalo 55 % osob, které uvedly, že depresí v posledních 12 měsících trpěly. Vybrané charakteristiky budeme analyzovat z hlediska pohlaví a věku.

Onemocnění depresí

Podle výsledků šetření EHIS trpělo depresí v České republice v posledních 12 měsících celkem 3,9 % osob, ženy (5,4 %) častěji než muži (2,2 %). Ve srovnání s ostatními sledovanými zeměmi se jedná spíše o údaj nadprůměrný. Nejvyšší podíl zaznamenáváme v Belgii a Španělsku (nad 5 %), nejnižší naopak v Bulharsku a Rumunsku (méně než 2 %). Je však nutné mít na vědomí, že deprese je jedním z onemocnění, kde se  poměrně  výrazně liší prevalence subjektivně hodnocená a prevalence onemocnění s diagnózou lékaře (v ČR zhruba v 65 % případů deprese vykázaných respondenty se jednalo o lékařsky diagnostikované onemocnění). Tak může být výskyt deprese ovlivněn mj. i kulturním prostředním a životním postojem té které populace.

Ve všech zemích byla prevalence deprese u mužů nižší ve srovnání se ženami.  V některých zemích byl tento rozdíl výraznější, v jiných méně. Nejvíce vyrovnaný podíl u obou pohlaví pozorujeme na Maltě, kde prevalence u žen převyšovala prevalenci u mužů jen nepatrně.

Graf 1: Podíl osob, které uvedly, že v posledních 12 měsících trpěly depresí, dle pohlaví, vybrané země EU 2007 – 2010, v %


Souhrnně lze říci, že prevalence většiny chronických onemocnění se s věkem zvyšuje. V případě věkového profilu deprese však pozorujeme u řady zemí (např. Maďarsko, Belgie, Francie) nejvyšší prevalenci onemocnění ve věkové skupině 45-54 nebo 44-64 let. Naproti tomu např. ve Španělsku s věkem výskyt depresí plynule roste až k nejvyššímu podílu (12 %) u osob starších 84 let. V České republice sice zaznamenáváme zvýšení prevalence ve věku 45-54 let, maxima je však dosaženo ve věku 75-84 let.

Graf 2: Podíl osob s depresí v posledních 12 měsících ve vybraných zemích EU podle věku (obě pohlaví celkem), v %
  

Péče psychologa, psychoterapeuta
Do jaké míry uváděné prevalenci depresivního onemocnění odpovídá využívání péče psychologa či psychoterapeuta máme možnost zhodnotit v grafu 3. V České republice uvedlo celkem 2,7 %, že psychologa či psychoterapeuta v posledních 12 měsících navštívili. Podíl je tedy zhruba poloviční ve srovnání s podílem osob trpících depresí. Samozřejmě lze očekávat, že psychologa navštěvují lidé i s jinými duševními problémy, než je deprese. V Česku představovali depresivní jedinci zhruba 40 % všech, co navštívili psychologa. Za tento ukazatel máme navíc dostupné údaje za Rakousko a Německo, přičemž tyto země vykazují nejvyšší podíl osob s návštěvou psychologa v posledních 12 měsících (Rakousko 12 %, Německo 6,6 %). Vysoký podíl osob s návštěvou psychologa vykazuje dále Belgie, Maďarsko a Francie, tedy země s relativně vysokým podílem osob trpících depresí. Naopak Bulharsko a Rumunsko mají velice nízký podíl osob s návštěvou psychologa, což je patrně do jisté míry dáno i odlišnou situací v nabídce poskytovatelů tohoto typu péče a horší dostupností jejich služeb. Tato skutečnost pak může zpětně ovlivnit i podíl osob, které uvedly, že trpí depresí, neboť tuto diagnózu nemají lékařem stanovenou a nemusí si být vědomi toho, že se jedná právě o depresi.

Graf 3: Podíl osob s návštěvou psychologa či psychoterapeuta v posledních 12 měsících, dle pohlaví, vybrané země EU 2007-2010, v %


Také u tohoto ukazatele pozorujeme téměř ve všech zemích vyšší podíl osob s návštěvou psychologa či psychoterapeuta u žen ve srovnání s muži, výjimku představují Bulharsko a Rumunsko, kde jsou velmi nízké podíly osob s návštěvou psychologa vyrovnané u obou pohlaví.

Z věkového profilu návštěv psychologa je patrné, že nejvíce osob, které péče tohoto odborníka využily, je ve věkové skupině 35-54 let, v dalších věkových skupinách tento podíl klesá, a to i ve Španělsku, kde prevalence deprese s věkem plynule roste.

Graf 4: Podíl osob s návštěvou psychologa ve vybraných zemích EU podle věku (obě pohlaví celkem), v %


Léky na depresi
Užívání léků na depresi  uvedlo v ČR 2,7 % respondentů (jedná se o užívání v posledních dvou týdnech před rozhovorem), z toho se v 80 % případů jednalo o osoby, které uvedly, že depresí v posledních 12 měsících trpěly.  Třetina z respondentů, kteří užívali léky na depresi pak uvedla, že v posledních 12 měsících navštívili psychologa či psychoterapeuta. Jednalo se tedy pravděpodobně o kombinaci farmakoterapie a psychoterapie. Ženy opět užívaly léky na depresi častěji než muži, což odpovídá i vyššímu výskytu onemocnění u žen. Mezi zeměmi s vysokým podílem osob užívajících léky na deprese je opět Belgie, Rakousko, Španělsko a Německo, naopak nejnižší podíl osob užívajících tento typ léků vykazují opět Rumunsko a Bulharsko.

Graf 5: Podíl osob, které v posledních 2 týdnech užívaly léky na depresi, podle pohlaví, vybrané země EU 2007-2010, v %


Poslední graf se zaměřuje na srovnání všech tří typů proměnných bez ohledu na pohlaví. Z uvedeného lze konstatovat, že pozice jednotlivých zemí s ohledem na sledované charakteristiky související s depresivním onemocněním jsou relativně konzistentní, mezi země s vyšším výskytem depresí se řadí Belgie, Španělsko, Rakousko, Německo a Malta. Zajímavé však je, že zatímco např. v Belgii či Španělsku, ale také v Česku a na Maltě zaznamenáváme vyšší podíl osob s depresí, příp. s léky na deprese ve srovnání s podílem osob, které navštívily psychologa, v Rakousku a Německu je poměr obou ukazatelů opačný a podíl osob s návštěvou psychologa je výrazně vyšší než podíl osob s léky na deprese. Nízký podíl osob s depresí a návštěvou psychologa je typický pro Rumunsko a Bulharsko, které se mj. řadí mezi země s relativně nízkou úrovní sebevražednosti a deprese, ale patrně i další duševní potíže, zde jsou méně rozšířené než v ostatních Evropských zemích.
 
Graf 6: Podíl osob s depresí (12 měsíců), s léky na depresi (2 týdny) a s návštěvou psychologa (12 měsíců), vybrané země EU, 2007-2010, v %


Šárka Daňková
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum