demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 51055

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
1.01.2012 ANALÝZA: Vícečetné porody

U lidské populace je obvyklý porod jednoho dítěte. Porody dvojčat, trojčat a čtyřčat jsou ale v posledních letech stále častější. Pravděpodobnost, že těhotenství bude vícečetné, může být stanovena podle Hellinova pravidla. Předkládaný text se zaměří především na porody dvojčat v České republice a pouze okrajově se dotkne i porodů trojčat a čtyřčat.

U lidské populace je obvyklý porod jednoho dítěte. Pravděpodobnost, že těhotenství bude vícečetné, může být stanovena podle Hellinova pravidla. Podle tohoto pravidla lze očekávat:
dvojčata – 1:85 = 1,18 %
trojčata – 1:852 = 0,013 %
čtyřčata – 1:853= 0,00016 %
paterčata – 1: 854 = 0,0000019 %  [1]

Toto Hellinovo pravidlo platí pouze pro přirozená početí a jak je zřejmé z dlouhodobé časové řady za Českou republiku, nelze jej považovat za zákon. Narození vícerčat je podmíněno několika faktory, např. věkem ženy, počtem předešlých těhotenství, rasou a genetickými predispozicemi. Při přirozeném početí se jednovaječná dvojčata vyskytují ve 3–4 případech na 1 000 těhotenství. Porodnost dvojvaječných dvojčat je také ovlivněna hormonální léčbou neplodnosti nebo umělým oplodněním. Narození dvojvaječných dvojčat má zřejmou závislost na rase. Podle Martiuse se „u Japonců vyskytuje u 2,4 ‰ případů, zatímco u Afroameričanů a Hispánců v US v 11 ‰.“ [1] Při početí prostřednictvím umělého oplodnění se šance na vícečetné těhotenství zvyšuje, neboť se do těla ženy implantují zpravidla dvě a někdy i tři embrya.

Pravděpodobnost početí vícerčat je vyšší pokud:
  • Matka je starší 45 let, neboť pravděpodobnost početí dvojčat se s věkem zvyšuje; okolo 5 % matek nad 45 let porodí dvojčata. Je však nutno vzít v úvahu, že se zvyšujícím se věkem se snižují šance na početí.
  • Žena podstupuje nějaké léčení poruch plodnosti; existují odhady, že pravděpodobnost dvojčat po léčení poruch plodnosti dosahuje poměru až 1:38. Jiné odhady říkají, že užívání léku Clomid zvyšuje pravděpodobnost početí dvojčat na 1:5. [6] Do této kategorie spadá samozřejmě také oplodnění IVF, kdy se zavádí více než jedno embryo. Některé zdroje uvádějí, že až třetina narozených dvojčat pochází z umělého oplodnění.
  • Matka nebo matka její matky nebo babička matky je z dvojvaječných dvojčat; tyto ženy mohou být nositelkami genu pro hyperovulaci – to znamená, že během jednoho ovulačního cyklu vylučují více než jedno zralé vajíčko, a tak zvyšují pravděpodobnost počít dvojvaječná dvojčata; pokud je sama matka z dvojvaječných dvojčat, pravděpodobnost, že se jí narodí dvojčata, může činit až 1:17. To je pravděpodobně vysvětlení, proč jsou oblasti, v nichž se rodí vyšší počet dvojčat než je běžné (Mohammadpur Umri v Indii,  Igbo Ora v Nigerii, Candido Godoi v Brazílii, aj.).
  • Ženě se už narodila jedna dvojvaječná dvojčata. U matek, které již jedna dvojvaječná dvojčata porodily, je pravděpodobnost, že budou mít další dvojčata, až čtyřikrát vyšší než u průměrné ženy (nebo přibližně 1:12). [5]
  • Žena je Nigerijka; tato africká země má údajně nejvyšší poměr dvojčat na světě (odhadovaný na 1:22); některé zdroje to připisují vysoké konzumaci sladkých brambor, které jsou v této zemi častým zdrojem potravy.
  • Žena má nadváhu nebo je vysoká; studie z roku 2005 publikovaná Americkou univerzitou porodnictví a gynekologie zaznamenala výrazný nárůst dvojvaječných dvojčat u matek s BMI 30 a vyšším nebo u těch, které jsou v horním pětadvacátém výškovém percentilu. [2]
Pravděpodobnost je nižší, pokud:
  • Matka je Hispánka nebo Asiatka; studie Národního centra pro zdravotní statistiku (USA) z roku 2001 zjistila u žen hispánského původu podstatně nižší pravděpodobnost, že porodí dvojčata, než u matek bílých nebo černých [3]. Ze všech světových populací mají asijské státy Japonsko a Čína nejnižší porodnost dvojčat, odhadovanou na 1:150 (Japonsko) a 1:300 (Čína). [4]
  • Matka je mladší 25 let; pravděpodobnost, že žena porodí dvojčata před svými pětadvacátými narozeninami, je méně než poloviční v porovnání s touto pravděpodobností u žen po pětatřicítce. [5]
Výskyt poloidentických (monozygotních) dvojčat je náhodný a nezávislý na jakýchkoliv vnějších podmínkách, je stejný u všech populací bez ohledu na rasu, dědičnost nebo jiné faktory a stejný zůstává po generace; pravděpodobnost porodit identická dvojčata je asi 1:285.

Vícečetné porody v ČR v letech 1950-2010

Počty vícečetných porodů v letech 1950–2010 téměř kopírují celkové počty porodů v tomto období. Podle Hellinova pravidla by na 84 porodů jednoho dítěte měl připadat jeden porod vícerčat. Tomu by odpovídalo zastoupení vícečetných porodů v České republice v letech 1950–1958. V následujících letech zastoupení porodů dvojčat pokleslo, v letech 1959–1997 připadal jeden porod vícerčat na 102–117 porodů. V první polovině 90. let minulého století připadal na každých 100 porodů přibližně jeden vícečetný porod. Ve druhé polovině 90. let vícečetních porodů dále přibývalo a tento nárůst pokračoval i v novém století a v roce 2010 už byly mezi 100 porody více než dva, při nichž se narodilo více než jedno dítě.

Graf 1: Porody a vícečetné porody v ČR v letech 1950-2010


Jedná se zejména o porody dvojčat; počty trojčat kolísají mezi 5–35 porody ročně a porody čtyřčat se vyskytují jen výjimečně. Zatím poslední čtyřčata se v ČR narodila v roce 2003. Nejvíce porodů čtyřčat bylo v roce 1974, kdy se narodily čtvery čtyřčata. Shodou okolností to bylo v roce, v němž se za celé sledované období narodilo nejvíce dětí (196 tisíc), ale jak dokládají údaje z okolních let, v nichž se narodilo více než 180 tisíc dětí, vysoký roční počet narozených dětí nemá přímý vliv na výskyt čtyřčat, neboť v těchto letech se žádná čtyřčata nenarodila.

Tabulka 1 Porody podle četnosti


Zvyšování počtu vícerčat mezi narozenými dětmi bývá obvykle dáváno do souvislosti především se stále častějším využíváním asistované reprodukce k početí dítěte, kdy především metody mimotělního oplodnění a přenesení více zárodků do dělohy ženy zvýšily četnost výskytu porodů vícerčat. Dále zvýšení počtu výskytu vícerčat může souviset s užíváním hormonálních přípravků a se zvyšováním věku matek při porodu.
Vzhledem k tomu, že se na asistovanou reprodukci obracejí především ženy starší 30 let, které dosud dítě nemají, vzrůstá zastoupení vícerčat při prvním porodu. Až do začátku 90. let bylo z 1 000 narozených dětí prvního pořadí zhruba 8 z vícečetného těhotenství. V roce 2010 bylo mezi 1 000 narozenými dětmi v prvním pořadí již 26 dětí z vícerčat. U dětí druhého pořadí bylo před 20 lety 20 dětí z 1 000 narozených z vícerčat, v loňském roce to bylo již 48. Zatímco před rokem 1990 bylo nejvíce vícerčat mezi dětmi pátého pořadí (okolo 65 z 1 000 narozených dětí pátého pořadí), na konci prvního desetiletí nového tisíciletí bylo nejvíce vícerčat mezi dětmi čtvrtého pořadí (okolo 87 z 1 000 narozených čtvrtého pořadí). Dětí narozených v šestém a vyšším pořadí již je ročně méně než 600, což je příliš málo na to, aby se bylo možné nějakou zákonitost vysledovat.
Při hodnocení nárůstu počtu vícerčat v druhém pořadí oproti dětem prvního pořadí je nutno vzít v úvahu, že dítě narozené ve druhém pořadí jako jedno z vícerčat může být buď narozené již při prvním porodu matky (pokud matka při prvním porodu měla vícerčata), nebo při se jedná o nejstarší z vícerčat při druhém porodu matky (pokud matka při předchozím porodu měla jedno dítě). Obdobně tomu je i v dalších pořadích, není tedy nikterak překvapivé, že mezi dětmi prvního pořadí je dětí z vícerčat nejméně.

Graf 2 Podíl vícerčat mezi narozenými dětmi podle pořadí


Počet narozených vícerčat se zvyšuje s věkem matky, což může být dáno do souvislosti s tím, že matky vyššího věku již dříve rodily, a tak se jim tedy rodí děti vyššího pořadí. Ale vyšší výskyt vícerčat je ve vyšším věku i u žen-prvorodiček. V současnosti je tato biologická zákonitost nabourávána asistovanou reprodukcí.

Graf 3 Vícečetné porody podle věku matky (na 1 000 porodů)


Graf 4 Podíl dětí z vícečetných porodů mezi živě narozenými podle věku matky (v %)



Z hlediska pohlaví mezi narozenými dvojčaty (u trojčat a čtyřčat nelze vzhledem k jejich nízkému výskytu mezi narozenými žádnou zákonitost vysledovat) převažují dvojice stejného pohlaví, ale jejich zastoupení se snižuje. Zatímco před rokem 1990 bylo dlouhodobě mezi dvojčaty 67 % párů chlapec-chlapec nebo dívka-dívka, po roce 1990 se začíná zvyšovat mezi dvojčaty podíl párů různého pohlaví a v roce 2010 dvojice stejného pohlaví představovaly pouze 58 %. To by opět svědčilo o vlivu asistované reprodukce na zvyšování výskytu dvojčat. Celkově mezi narozenými dětmi převažují chlapci (okolo 51,5 %), ale mezi dětmi narozenými z dvojčat je podíl chlapců 50,6 % (za období 1950-2010).
Prokázat číselně vliv asistované reprodukce na vyšší počty narozených vícerčat není v ČR vzhledem k datové základně možné, neboť na hlášence o narozeném dítěti není údaj, zdali bylo počato přirozenou cestou.


Literatura
[1]  Martius, a další, 1996 str. 259
[2] Lee, H. C. at al: Trends in cesarean delivery for twin births in the United States: 1995-2008. In: Obstet Gynecol 2011
[3] Martin, J. A. – Park, M. M.: Trends in Twin and Triplet Births: 1980–97 National Center for Health Statistics, vol. 47, no. 24. http://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr47/nvs47_24.pdf
[4] Asaka, A. –  Imaizumi, Y. –  Inouye, E.: Analysis of multiple births in Japan.  Weight at birth among 12,392 pairs of twins. In: Journal of Human Genetics, vol.25, no.5, pp. 65-71.
[5] Vítková Rulíková, K.: Co nevíte o dvojčatech. 2009
[6] www.lf1.cz/upload/

Zdroje dat
Český statistický úřad
National Bureau of Statistics of the Federal Republic of Nigeria
Ministry of Statistics and Programme Implementation of India
Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística



Eva Kačerová
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum