Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?
celkem se účastnilo: 192769
|
10.02.2012 ANALÝZA: Migranti a peněžní toky v české ekonomice
Text Migranti a peněžní toky v české ekonomice: analýza profilů ukrajinských pracovních migrantů-remitentů v České republice se zaměřuje na vysvětlení ekonomických aspektů v posuzování dopadů migračního rozhodování a vysvětlení determinantů migračních toků a remitencí jak ve vysílající, tak i v přijímající zemi. Jako příklad bere Ukrajinu jako vysílající zemi a Českou republiku jako zemi přijímající.
1. Význam mezinárodní migrace v ČR a ve světě: sociálně-ekonomické dopady
Migrace a zvlášť mezinárodní migrace (včetně různorodých sociálních a ekonomických dopadů) se stala velmi žhavým a široce probíraným tématem na počátku 21. století. Rostoucí mobilita obyvatel a celospolečenské transformační procesy probíhající na všech úrovních přispívají k rostoucímu významu fenoménu mezinárodní migrace. Zprávy o situaci v oblasti migrace na území České republiky, vydávané pravidelně Ministerstvem vnitra České republiky, poukazují na migraci jako na jedno z nejvýznamnějších témat politiky EU, jehož relevance v kontextu měnících se demografických charakteristik obyvatelstva neustále narůstá. Rovněž vláda ČR si ve svém usnesení „Zásady politiky vlády ČR v oblasti migrace cizinců“ z roku 2003 uvědomuje rostoucí význam ČR jako cílové destinace mezinárodní migrace a nutnost pružně reagovat na měnící se postavení migrační politiky z nástroje k pasivní obraně před nežádoucí migrací na nástroj k realizaci aktivní ekonomické a demografické politiky státu. V rámci „Zásad politiky vlády ČR v oblasti migrace cizinců“ se vláda ČR rovněž zavázala k boji proti nelegální migraci a k světovému úsilí řešit migrační důsledky humanitárních krizí včetně odstraňování jejich příčin prostřednictvím rozvojové pomoci. Ta je v případě ČR dále upravena v usnesení vlády „Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské Unie“ z roku 2004. Tato analýza se zaměřuje na vysvětlení ekonomických aspektů v posuzování dopadů migračního rozhodování a vysvětlení determinantů migračních toků a remitencí jak ve vysílající, tak i v přijímající zemi (na příkladu Ukrajiny jako vysílající země a České republiky jako přijímající země). Základem pro danou analýzu se stala případová studie uskutečněná na Zakarpatské Ukrajině v červenci a srpnu 2011 s podporou projektu GAČR P404/10/0581 s názvem Migrace a rozvoj – ekonomické a sociální dopady migrace na Česko jako cílovou zemi a Ukrajinu jako zemi zdrojovou (se zvláštním zaměřením na analýzu remitencí), na kterém se podílely týmu vědců z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze a Centru Výzkumu Globální Změny AV CŘ, v.v.i. Hlavním cílem projektu byla snaha přispět k rozvoji poznání, lepšímu pochopení problematiky mezinárodní migrace v Česku na pozadí evropské reality. Projekt se soustředil na výzkum rozvojového potenciálu vybrané cílové země - České republiky a zdrojové země - Ukrajiny, přičemž stěžejní důraz byl pokládán na výzkum ekonomických a sociálních aspektů migrační problematiky. Česko je z post-komunistických zemí Střední a Východní Evropy jednoznačně nejvýznamnějším příjemcem zahraničí pracovní síly. Ukrajina je naopak nejdůležitější zdrojovou zemí, která do Česka pracovní sílu vysílá. Přesto, že o dopadech pracovních aktivit Ukrajinců na Česko i Ukrajinu existují některé výzkumy, tolik důležitá komplexnější analýza dopadů zahraničních pracovních aktivit na českou ekonomiku (a následně i společnost), stejně jako detailnější výzkum výše a užití remitencí odeslaných z ČR na Ukrajinu chybí. Kromě náboje reprezentovaného samotným obsahem projektu je možné opodstatnění dané zkoumané problematiky opřít i o metodické aspekty. Daný projekt by měl přispět k obohacení metodického aparátu, který nebývá často používán k výzkumu „migrace a rozvoje“, a to zejména aplikací metody vedení každodenních záznamů (deníků) o příjmech a výdajích v ČR a longitudinálního přístupu. Dalším, neméně důležitým cílem je testování baterie ukazatelů, které by se mohly stát základem nově se tvořící národní české statistiky remitencí (viz současné aktivity Ministerstva financí ČR ve spolupráci se Světovou bankou nebo aktivity Českého statistického úřadu a Evropské komise).
1.2. Migrační studie v ekonomické teorii
Mnohé studie zabývající se ekonomickými dopady migrace na různé regiony, státy a oblasti se rovněž snaží zaměřit na specifické skupiny přistěhovalců v konkrétních zemích. Tab č. 1 uvádí přehled několika migračních studií podle regionů migrace, etnických skupin a národnosti a také podle zdrojových a cílových zemí migrací.
Tab. 1: Přehled vybraných migračních studií podle charakteru migrantů a regionů stěhování
Zdroj: vlastní kompilace
Další dělení tematického celku migrace a rozvoj rozlišuje migrační studie, které mohou být tříděny do dvou hlavních kategorií: i) studie zaměřené na ekonomický dopad migrací na cílové země, a ii) studie, které se soustřeďují na dopad vystěhovalectví na vysílající země. Stručný přehled několika z výše uvedených skupin studií je uveden v tab. 2. Ekonomická teorie předpovídá, že sociální dopad (welfare impact) přistěhovalectví na přijímající země závisí především na vlastnostech přistěhovalců a na podmínkách panujících na domácím trhu práce. Pokud přistěhovalci s nízkou kvalifikací jsou doplňujícím vstupem vysoce kvalifikovaných místních dělníků, pak přítomnost a ekonomická aktivita migrantů obvykle pozitivně ovlivňuje růst produktivity, hospodářský růst i reálné mzdy v cílové zemi. Již od dob známé studie Davida Carda (Card 1990), pojednávající o tzv. „Marielském lodním výsadku“ (Mariel Boatlift), většina studií přináší poznatky o tom, že neexistuje žádný prokazatelný dlouhodobý nepříznivý dopad imigrace na domácí trh práce v podobě nižších mezd nebo zvýšené nezaměstnanosti (viz například Withers 1987; Pope, Withers 1990; Butcher, Card 1991; LaLonde, Topel 1991; Muhleisen, Zimmermann 1994). Současně dlouhodobý dopad přistěhovalectví na kapitál cílových zemí se ukázal jako pozitivní (viz například Chiswick et al. 1992). Tímto je možné konstatovat, že většina autorů se přiklání k názoru, že přistěhovalectví zlepšuje ekonomický blahobyt cílových zemí, případně má zanedbatelný (a nikoliv negativní) dopad.
Tab. 2: Klasifikace migračních studií podle ekonomického dopadu migrace na přijímající a vysílající země s příklady z vědecké literatury
Zdroj: vlastní kompilace
Avšak zatímco se většina ekonomů shodne na závěru, že příchozí migrace má pozitivní účinek na ekonomiku přijímací země, zdá se, že žádný takový konsensus neexistuje v případě ohodnocení dopadů migrací na vysílající země. Žádná ekonomická studie zatím nebyla schopna s jistotou odpovědět na žhavou otázku, zda emigrace hraje pozitivní úlohu v rozvoji vysílajících zemí. Zatímco jedna skupina vědců na základě případových studií tvrdí, že emigrace má negativní dopad na zdrojovou zemi, a to zejména kvůli odlivu mozků a skutečnosti, že se ekonomiky vysílajících zemí stávají závislými na remitencích, které se pak vynakládají výhradně na spotřebu dovezeného zboží a peněz, jiné studie ukázaly pravý opak. Například v jedné studii Goldfarb et al. (1984) uvádí, že v některých případech se vládám rozvojových zemí může vyplatit školit emigranty „na export“ (jak je tomu například na Filipínách, které masivně vyváží námořníky a zdravotní sestry do vyspělejších zemí), protože za určitých podmínek remitence můžou kompenzovat ztráty spojené s odlivem kvalifikovaných pracovníků ze země. Zatímco ekonomické teorie spíše inklinují k upřednostňování výhod svobodného pohybu obyvatel, rozvojová studia měla donedávna tendenci vidět migraci spíše jako vynucenou na základě chudoby obyvatel rozvojových zemí, konfliktů a občanských válek nebo jiné nestability (De Haan 1999). Proto je na migraci tímto paradigmatem velmi často nahlíženo jako na poslední možnou volbu přežití pro chudé obyvatele, přičemž zvýšený důraz je kladen na nadměrnou exploataci území zdroje i cíle migrace.
2. Stručný přehled ukrajinských migrací v České republice
Ukrajina představuje klasicky typ přechodné ekonomiky, která se ještě stále nevzpamatovala ze šoku po rozpadu Sovětského svazu a různých neblahých ekonomických a politických událostí , které následovaly. Stát se vyznačuje vysokou nezaměstnaností a pomalým hospodářským rozvojem. Kromě toho je celkový ekonomický vývoj na Ukrajině brzděn různými politickými a sociálně-ekonomickými problémy, jakož i závislostí na ruských energetických zdrojích, existencí velké propasti mezi rusky hovořícím východem Ukrajiny a ukrajinsky mluvícím západem Ukrajiny, bojem o moc, který rozpoutala prozápadní opozice a který vyústil v tzv. „Oranžovou revoluci“, a nedávnými prezidentskými volbami, které vrátily proruské síly zpátky k moci. Kvůli těmto a jiným problémům je pracovní emigrace z Ukrajiny pořád na velmi vysoké úrovni a ekonomika vysloveně trpí odlivem mozků a pracovních sil. Jen v roce 2005 počet emigrantů pocházejících z Ukrajiny činil přes 6 miliónů lidí (Světová banka, 2007), což představovalo 13,1 % obyvatelstva země. Pokud se podíváme na „Top 10“ zemí nejčastěji volených ukrajinskými pracovníky a migranty, tento seznam tvoří: Rusko, USA, Polsko, Izrael, Kazachstán, Moldavsko, Německo, Bělorusko, Španělsko a Kanada. Pokud jde o migraci kvalifikovaných pracovníků a odliv mozků z Ukrajiny, situace není růžová. Podle Docqueira a Marfouka (2004) 6 % ukrajinských emigrantů vlastní vysokoškolský diplom (například kolem 1,1 % lékařů vyškolených na lékařských fakultách ukrajinských univerzit opouští Ukrajinu). V současné době kolem 14,7 % z celkového ukrajinského obyvatelstva žije v zahraničí, většinou v post-sovětských státech, dále pak v Polsku, Spojeném království, České republice, Portugalsku a Itálii. Ačkoliv se Česká republika neobjevuje na seznamu „Top 10“ destinací pro ukrajinské emigranty, ukrajinští přistěhovalci představují nejvyšší podíl ze všech migrantů v ČR (podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2008 se v ČR nacházelo kolem 131965 ukrajinských přistěhovalců, což dělalo z Ukrajinců největší skupinu migrantů v zemi). Ukrajinští pracovní migranti bez pochyb představují největší podíl zahraničních pracovníků na českém trhu a stanoví nejdůležitější zdroj levné pracovní síly v české ekonomice (Český statistický úřad, 2010). Avšak pro úplnost je třeba poznamenat, že kromě České republiky existuje další evropská země, která vykazuje stejně velký počet migrantů a pracovních migrantů z Ukrajiny na celkovém počtu pracovních sil. Touto zemí je Portugalsko a i přesto, že tato země není zahrnuta mezi Top 10 destinace ukrajinské migrace, skupina migrantů z Ukrajiny představuje velký podíl na portugalském pracovním trhu. Vysvětlením pro podobenství obou zemí může byt shodná situace: nedávné členství v EU, nárůst a vývoj střední třídy a v důsledku toho stavební boom a obrovská poptávka po levné pracovní síle. Dalším vysvětlením velkého počtu ukrajinských migrantů v Portugalsku je existence silných migračních sociálních sítí a klastrů, které pomáhají snižovat externality plynoucí z migrace a zjednodušují migrační rozhodovaní. Význam ukrajinských migrantů pro českou ekonomiku (stejně jako pro Portugalsko) se dá ukázat na jednom jednoduchém příkladu: z ekonomického hlediska pro přijímající zemi není důležitý absolutní počet migrantů. Co je však opravdu důležité je celkový objem imigrace jako procentuální podíl na populaci přijímající země. Proto se zdá za vhodné prohlásit, že ukrajinští migranti a zejména jejich remitence mají zásadní význam pro českou ekonomiku. Autoři této studie jsou také přesvědčeni, že tyto remitence mají pozitivní účinky prostřednictvím jejich dopadu na příjem vysílajících domácností na Ukrajině (podpora podnikání, zvyšovaní blahobytu domácnosti, zlepšování vzdělanosti obyvatelstva, apod.). Determinanty emigrace z Ukrajiny představují velice zajímavou výzkumnou otázku, zejména když se vezmou v potaz země jako Česká republika (nebo Portugalsko), které se vyznačují nejvyšším podílem ukrajinských migrantů. Pro účely daného výzkumu se jeví jako velice zajímavé zjistit, zda nějaké osobní předpoklady vedou k migračnímu nebo remitenčnímu rozhodovaní (jaké osobní charakteristiky předurčují, zda se jedinec stane nebo nestane emigrantem). Dále se zdá jako velice zajímavé pokusit se porozumět dynamice ukrajinské migrace a vypracovat předpovědi nebo extrapolace možných budoucích trendů a změn v migračních tocích a stavu ukrajinské migrace v zemích Střední a Východní Evropy (SVE).
3. Popis výzkumného šetření na Ukrajině: analýza dat a základní zjištění
Největší význam této analýzy spočívá hlavně v jedinečnost a nezávislosti souboru dat, použitých pro odhady determinant migračního a remitenčního chování, které se podařilo získat týmu vědců. Díky údajům „z první ruky“ autoři nemuseli spoléhat na oficiální zdroje a údaje z vládních statistik, které často nemohou zachytit všechna důležitá fakta a souvislosti (nebo můžou být, jako v případě Ukrajiny, zkreslené). Vzhledem k povaze a různým specifikům výchozí migrace z Ukrajiny a nedostupnosti mnohých údajů o příchozí migraci do České republiky výzkumníci často nemohou spoléhat na získání všech relevantních informací z obecně dostupných statistik, zveřejňovaných statistickými úřady jak na Ukrajině, tak i v České republice. Otázka migrace (obzvlášť ilegální migrace) zůstává příliš citlivá, a proto se příliš obtížně zachycuje pomoci úředních statistik. Do této problematiky je však může vnést světlo naše dotazníkové šetření, které přineslo nové údaje a poznatky o fenoménu migračního rozhodování. Základní data pro výzkum byla získána z výběrového dotazníkového šetření ukrajinských domácností (domácnost byla pro účely tohoto setření definovaná jako skupina lidí žijících pod jednou střechou v jednom domě nebo bytě, příbuzensky spojených a hospodařících se společnými penězi (rodinným rozpočtem)), které se konalo v červenci a srpnu 2010. Do šetření bylo zahrnuto 100 domácností na Ukrajině, což představuje celkový vzorek o 359 respondentech (všichni členové domácnosti a jejich charakteristiky byli zahrnuti v průzkumu, takže ve většině případů tazatel získal údaje o třech nebo více osobách, pobývajících v téže domácnosti).
3.1. Popis metodologie dotazníkového šetření rodin s remitenty na Ukrajině
Výběr domácností pro šetření většinou probíhal formou tzv. „snow-ball sampling“. Dotazník byl vyplňován se 100 dospělými členy domácností, které měly v Česku migranta zasílajícího na Ukrajinu remitence (peníze nebo zboží). Jelikož jako nejrelevantnější pro tuto dílčí analýzu se jeví kvantitativní výzkum prováděný metodou dotazníkového šetření, jeví se jako vhodné představit metodologii tohoto výzkumu a dotazník, na kterém se výzkum zakládal o něco podrobněji. Dotazník použitý pro dané šetření měl 10 stran a skládal se ze dvou částí. V první časti (15 otázek) se pokládaly otázky o různých charakteristikách členů domácnosti. Druhá část (27 otázek) obsahovala otázky o remitujícím členovi rodiny a její nebo jeho vlastnostech a zkušenostech ze života a práce v České republice. Dotazník byl vyplňován nejstarším přítomným členem rodiny (podle klíče: otec, matka, babička, dědeček, strýc, teta nebo další dospělý člen rodiny) za dohledu tazatele. Dotazník vyplňoval buď samotný migrant (pokud zrovna byl doma na krátké návštěvě) nebo jakýkoliv dospělý člen rodiny obeznámený s její nebo jeho stavem a životními podmínky. Cílem šetření je zjištění základních ekonomických a sociálních ukazatelů svázaných s migrantem a jeho nejbližším prostředím, jež ho obklopuje v zemí původu a cílové zemi. Celkově se jednalo především o výši, nejčastější způsoby, formy a účel zasílání remitencí, četnost jejich zasílání, strukturu využití remitencí, cílovou jednotku zasílaných remitencí („adresát“), místo/region zasílání remitencí. Ve vztahu k místu zdroje migrace byly zjišťovány zejména způsoby získávání informací o možnosti práce v České republice, realizace migrace do Česka, individuální a rodinné příjmy v místě původu a náklady na migraci do ČR. Zvláštní pozornost byla věnována vzdělání nabytému na Ukrajině (a případně i v Česku) a předchozímu a současnému zaměstnání v České republice i na Ukrajině. Zvláštní pozornost byla rovněž věnována výši výdělku a způsobům jeho vyplácení v ČR, spotřebnímu chování respondentů a jejich formám sociální komunikace uvnitř dané etnické skupiny stejně jako vůči majoritní české společnosti. Byly rovněž sledovány vybrané parametry vystihující detailní chování respondentů v čase a prostoru. K základním zjišťovaným individuálním charakteristikám patřilo především pohlaví, věk, vzdělání, rodinný stav, počet dětí, region a velikostní struktura obce vystěhování. Přestože má náš vzorek domácnosti několik omezení (jako například metoda výběru, velikost, zeměpisná distribuce atd.), představuje však jistě dost robustní soubor pro zpracování pomocí statistických modelů a určení základní vztahů a souvislostí. Tabulka 3 přináší srovnání údajů o celkové populaci (získané ze statistik vedených Státním statistickým výborem Ukrajiny, Národní bankou Ukrajiny a Světovou banka) a údaji získanými prostřednictvím vlastního výběrového šetření v rámci výzkumného projektu.
Tab. 3: Porovnání dat z dostupných statistických zdrojů a z dotazníkového šetření v roce 2010 (Západní Ukrajina)
Zdroj: vlastní výpočty a kompilace
Z výsledků v tabulce 3 je patrné, že údaje získané pomocí dotazníkového šetření, tj. údaje o pohlaví, zapojení pracovní síly a zaměstnání členů dotazovaných domácností, které byly zahrnuty do průzkumu, jsou obecně v souladu s úředními statistiky, vedenými statistickými úřady na Ukrajině a Světovou bankou. Nicméně údaje o rodinném stavu a vzdělávání není možné srovnat s úředními statistikami kvůli absenci těchto údajů na oficiálních místech. Výzkum si nestanovil za cíl popsat migrační rozhodování na základě makroekonomických faktorů – výzkumníci se spíše chtěli zaměřit na jednotlivé osobní vlastnosti a charakteristiky potenciálních migrantů. Výzkumná otázka, která představovala a představuje velký zájem, byla, zda migrační a remitenční rozhodování jedinců záleží na charakteristikách jednotlivců? A pokud ano, jak velký vliv mají oné individuální charakteristiky na remitence a jejích výši? Nebo se v této souvislosti také nabízí ještě složitější výzkumná otázka: jaké vlastnosti domácnosti a členů domácnosti ovlivňují migrační rozhodování v rodinách (a kteří členové domácnosti na Ukrajině budou migrovat nejčastěji za prací v ČR)? Abychom zodpověděli tyto výzkumné otázky, provedli jsme porovnání vlastností migrantů žijících a pracujících v České republice se všemi respondenty, kteří se zúčastnili výběrového dotazníkového šetření. Tabulka 4 poukazuje na to, že individuální charakteristiky členů domácnosti hrají významnou úlohu v migračním rozhodování. Je mnohem pravděpodobnější, že potenciální migrant je ženatý muž ve věku mezi 25 a 54 lety. Potenciální migrant také obvykle má relativně lepší vzdělání (většinou středoškolské), než je tomu u zbytku populace. Stručně řečeno, zdá se, že (zcela v souladu s obecnou logikou) jsou to živitelé rodin, kteří pravděpodobně odjedou za prací do zahraničí a budou posílat peníze domů.
Tab. 4: Základní charakteristiky migrantů z vlastního dotazníkového šetření v roce 2010 (Západní Ukrajina)
Zdroj: vlastní výpočty
4. Statistický model probit: metodika modelu a diskuse hlavních výsledků
Pro lepší porozumění vlastnostem migrantů a jejich vlivu na migrační a remitenční rozhodování byl použit ekonometrický probit model. Model odhaduje dopad charakteristik jednotlivců a domácnosti na migrační rozhodování a obsahuje šest proměnných, které představují jednotlivé charakteristiky migrantů a dvě proměnné, které představují charakteristiky domácností. Model se dá popsat následovně:
Pravděpodobnost bytí migrantem-remitentem (Migrant=1) = a + β1*Pohlaví + β2* Věk respondenta + β3* Vdaná žena + β4*Ženatý muž + β5* Ukončené středoškolské vzdělání + β6*Vysokoškolské vzdělání +γ1*Velká domácnost (> 4 členy) + γ2*Rodina s vysokým příjmem[1]
Pozn.: [1] Pro účely tohoto výzkumu byla takto označována rodina s příjmem více jak 1,500 ukrajinských hriven (cca 150 EUR nebo 3800 Kč) na osobu a na měsíc.
Model byl otestován pomocí údajů získaných z dotazníkového šetření na Ukrajině zahrnujícího 100 domácností a 359 respondentů. Pro výpočet modelu byl použit statistický balíček eViews. Výsledky modelu částečně potvrdily hlavní závěr často se objevující v migrační literatuře, který říká, že typický migrant je nejčastěji dobře vzdělaný muž. Výsledky modelu jsou představeny v tabulce 5.
Tab. 5: Výsledky modelu: dopad charakteristik jednotlivců a ukrajinských domácnosti na remitenční chování
Poznámka: * Signifkántní na úrovni 10 %; ** Signifkántní na úrovni 5 %; *** Signifkántní na úrovni 1 % Zdroj: vlastní výpočty
Z výsledků odhadů našeho modelu vyplývá, že typický remitující ukrajinský migrant žijící a pracující v České republice je ženatý muž. Toto zjištění je poněkud v rozporu s ostatními zjištěními popsanými v migrační literatuře, podle kterých je typický migrant-muž obvykle svobodný a typická migrantka-žena obvykle vdaná. Ačkoli z našeho odhadu modelu se proxy proměnná pro rodinný stav žen ukázala jako nevýznamná, její koeficient se řídí vzorcem, popsaným v migrační literatuře. Co se týká vztahu mezi pravděpodobností býti remitujícím migrantem a vzděláním, migrační literatura nepřináší v tomto směru jasnou odpověď; nicméně náš odhad modelu ukazuje, že vzdělání (jak středoškolské, tak i vysokoškolské vzdělání) je významné pro migrační rozhodnutí (migranti budou mít vyšší vzdělání ve srovnání s průměrnými obyvateli-nemigranty). Proto je na základě naší analýzy možné dojít k závěru, že vzdělání má významný vliv na migrační rozhodování ukrajinských migrantů a remitentů v České republice. Proměnná zastupující velikost domácnosti vykazuje nesignifikantní dopad na migrační rozhodování a její koeficient neodpovídá běžné logice, která říká, že čím větší je rodina, tím více potenciálních migrantů z ní může vyjít. Na druhou stranu proxy pro rodinný příjem se ukazuje být významná. Toto vede k závěru, že čím vyšší příjem má daná domácnost, tím méně migrantů vzejde z této domácnosti. Toto zjištění může znamenat, že příznivý hospodářský a politický vývoj na Ukrajině by nevyhnutelně vedl ke klesajícímu počtu migrantů z této země. Celkově je z naší analýzy patrné, že ženatí, dobře vzdělaní muži pocházející z chudších ukrajinských rodin jsou ti, kdo hledá zaměstnání v České republice a posílá remitence zpátky domů, na Ukrajinu. Ovšem je možné, že nejen ženatí muži s rodinami na Ukrajině mají sklon odcházet do práce do zahraničí a posílat remitence domů - nedostatek pracovních míst na Ukrajině jistě nutí také mladé lidí bez rodin hledat zaměstnání v zahraničí. Nicméně se zdá, že ukrajinští muži, kteří živí rodiny, mají nejsilnější motivaci k práci v zahraničí (zřejmě s cílem vydělat na živobytí svých manželek a dětí). Mladí a svobodní Ukrajinci nehledají zaměstnání mimo Ukrajinu s takovou intenzitou. Ukazuje se, že vzdělání hraje významnou úlohu pro migrační rozhodování ukrajinských pracovníků, a to i přesto, že většina pracovních míst, zabíraných potenciálními ukrajinskými přistěhovalci, představuje práce pro osoby s nízkou kvalifikací. Zdá se, že v případě ukrajinských pracovních migrantů dobré vzdělání není nezbytným předpokladem pro zjištění dobře placených pracovních míst daleko od domova. Toto zjištění je poněkud v rozporu s výsledky Borjase (1999), které byly popsány v úvodu této analýzy: toto může být vysvětleno tím, že návratnost lidského kapitálu na Ukrajině není dost vysoká a jednotlivci s lepším vzděláním mají menší šance udělat kariéru doma, akceptují proto nekvalifikované a často vyčerpávající práce ve vzdálených zemích (například v České republice).
5. Závěry a důsledky pro tvorbu migračních politik
Celkově se zdá, že ekonomické migrační teorie a literatura na toto téma velmi často přichází s protichůdnými názory a výsledky, pokud jde o příčiny nebo dopady migrace nebo charakteristiky migračního a remitenčního chování. Výsledky našeho výzkumu jasně ukazují, že se nejedná o jednoznačnou a ucelenou koncepci: migrační charakteristiky, příčiny migrace a její sociálně-ekonomické dopady se mohou lišit stát od státu a region od regionu. Nicméně se dá udělat několik zobecňujících závěrů: za prvé, ačkoli se názory mnoha autorů na příčiny a důsledky migrací značně liší, téměř všichni shodně souhlasí, že dopad migrace na hospodářství cílové země je téměř vždy kladný nebo neutrální. Za druhé, zdá se, že zatím neexistuje žádný konsensus v tom, zda migrace (a faktory, které jí doprovázejí - například odlivu mozků a remitence) přispívají k hospodářskému růstu a rozvoji země původu. Za třetí, přehled literatury ukazuje, že remitence, které si samy o sobě zaslouží další podrobný výzkum, představují důležitý prostředek pro snižování nezaměstnanosti a zvyšování blahobytu ve vysílající zemi. Zajímavou a ne zcela zodpovězenou otázkou je určení, zda remitence mají nějaký dopad na hospodářství cílové země migrace (možná ve formě ztráty pracovního přebytku ve formě příjmů vlastníků kapitálu). Výsledky ekonometrického modelu, založeného na údajích z dotazníkového šetření ve 100 ukrajinských domácnostech, ukazují, že typický ukrajinský pracovní remitující migrant je dobře vzdělaný, ženatý muž v produktivním věku, pocházející z menší rodiny s nízkým příjmem. Závěry tohoto výzkumu mohou obohatit znalosti a povědomí veřejnosti o migracích a remitencích a jejích dopadech na země původu a cílové země. Tyto závěry by také mohly přispět k debatě o politických důsledcích tvorby migračních a rozvojových politik v České republice nebo pro konstrukci komplexní statistiky peněžních převodů z pohledu základního i aplikovaného výzkumu. Pokud jde o politické důsledky jak pro ukrajinské, tak i pro české oficiální orgány, závěrem je to, že příznivý hospodářský a politický vývoj na Ukrajině nevyhnutelně povede ke klesajícímu počtu migrantů z Ukrajiny do České republiky a tudíž i ke klesajícímu počtu remitenčních převodů. V této souvislost se dá prohlásit, že pokud jde o českou migrační politiku, výsledky tohoto výzkumu jasně říkají, že vevnitř České republiky neexistují žádné prostředky, jak účinně ovlivnit ukrajinskou pracovní migraci. Jeden důležitý závěr se ale z toho všeho udělat přece dá: místo zavedení různých restrikcí pro migranty toužící po práci v České republice - například zavadění nových vízových a pracovních předpisů pro migranty z Východu - mají čeští a evropští zákonodárci a politici zvážit spíše uvolňování nařízení a umožnění potenciálním migrantům vstupu do země, zapojení se do zaměstnání, vydělání peněz a posílání jejich části zpátky domů ve formě remitencí. Tyto remitence zasílané na Východ přispějí ke zvýšení životní úrovně, což nepochybně povede k poklesu příchozí migrace do zemí SVE. Naše zjištění jasně ukazují, že imigrace do České republiky by mohla být odvrácena zvyšováním blahobytu domácností převážně žijících z remitencí. A právě remitence představují nejlepší prostředek, jak tohoto dosáhnout s nejmenšími náklady pro český stát.
Literatura
-
BORJAS G. J. (1990): Friends or Strangers. Basic Books, Inc, New York, NY
-
BORJAS G. J. (1994): The Economics of Immigration. Journal of Economic Literature, Vol. XXXII, pp. 1667-1714
-
BORJAS G. J. (1995): Ethnicity, Neighbourhoods, and Human-Capital Externalities. American Economic Review, Vol. 85 (3), pp. 365-390
-
BORJAS G. J. (1995): The economic benefit from immigration. Journal of Economic Perspectives, 9(2), 3-22
-
BORJAS G. J. (1996): The New Economics of Immigration. The Atlantic Monthly
-
BORJAS G. J. (1999): Heaven’s Door. Princeton University Press
-
BUCH, C. M.; KUCKULENZ, A. (2009): Worker Remittances and Capital Flows to Developing Countries. International Migration, 48 (5): 89-117
-
CARD, D. (1990): The Impact of Mariel Boatlift on the Miami Labour market. Industrial and Labour relations review, 43 (2), 245-257
-
CHISWICK. C. - CHISWICK, B.- KARRAS, G. (1992): The Impact of Immigrants on the Macroeconomy. Carnegie-Rochester Conference Series on Public Policy. 37: 279-316
-
-
-
DE HAAN, A. (1999): Livelihoods and Poverty: The Role of Migration – A Critical Review of the Migration Literature. The Journal of Development Studies 36 (2): 1-47
-
DE HAAS, H. (2007a): The myth of invasion. Irregular migration from West Africa to the Maghreb and the European Union. IMI research report, International Migration Institute, University of Oxford, October 2007
-
DE HAAS, H. (2007b): Turning the Tide? Why Development Will Not Stop Migration. Development and Change, 38(5): 819–841
-
DOCQUEIR F. – MARFOUK A. (2004): Measuring the International Mobility of skilled workers: 1990-2000. The World Bank, WPS3381
-
DURAND J. - KANDEL, W. - PARRADO, E.A - MASSEY, D. S. (1996): International migration and development in Mexican communities. Demography 33 (2): 249-264
-
DURAND, J. - MASSEY, D. S. (eds. 2004): Crossing the Border. Research from the Mexican Migration Project. New York: Russel Saga Foundation
-
-
FASSMANN, H. – HINTERMANN, C. (1997): Migrationspotential Ostmitteleuropa. Struktur und Motivation potentieller Migranten aus Polen, der Slowakei, Tschechien und Ungarn. Wien: SRForschungsberichte 15
-
FUNKHOUSER, E. (1992): Mass emigration, remittances and economic adjustment: The case of El Salvador in the 1980s. In G. Borjas and R. Freeman (eds), Migration and the Workforce: Economic Consequences for the United States, University of Chicago Press, Chicago, IL
-
FUNKHOUSER, E. (1995): Remittances from International Migration: A comparison of El Salvador and Nicaragua. The Review of Economics and Statistics 77 (1): 137-146
-
GOLDFARB, R. - HAVRYSYSHYN, O. - MANGUM, S. (1984): Can Remittances Compensate for Manpower Outflows? Journal of Development Economics 15: 1-17
-
HATTON, T.J (1995): A model of U.K. Emigration, 1870-1913. The Review of Economics and Statistics 77 (3): 407-415
-
ILAHI, N. - JAFAREY, S. (1999): Guestworker migration, remittances and the extended family: evidence from Pakistan. Journal of Development Economics 58: 485-512
-
JOLY, D. (2000): Some structural effects of migration on receiving and sending countries. International Migration, vol. 38, no. 5, pp. 25-38
-
KATSELI, L. T. - LUCAS, R. E. B. - XENOGIANI, T. (2006): Effects of Migration on Sending Countries: What Do We Know? Paris: OECD Development Centre. Working Paper No. 250. June
-
KELLEY, A.C. (1965): International Migration and Economic Growth: Australia, 1865-1935. Journal of Economic History 25: 333-345
-
LaLONDE, R.J. - TOPEL, R.H. (1991): Immigrants in the American labour market: Quality, Assimilation and Distributional Effects. American Economic Review 81 (2), 297-302
-
LÓPEZ-CÓRDOVA, E. (2005): Globalization, migration and development: The role of Mexican migrant remittances. Economia, Vol. 6, No. 1, pp. 217-256
-
MARTIN, P. - WIDGREN, J. (1996): International Migration: A Global Challenge. Population Bulletin, Vol.51, No.1, 1996, pp.1-47
-
MARTIN, P. - WIDGREN, J. (2002). International Migration: Facing the Challenge. Population Bulletin, Vol.57, No.1, pp.1-40
-
MASSEY, D. S. (1988). Economic Development and International Migration in Comparative Perspective. Population and Development Review, Vol. 14, No 3, September, pp. 383-413
-
-
MOHAPATRA, S.; RATHA, D.; SILWAL, A. (2010): Outlook for Remittance Flows 2011-12. Recovery after the crisis, but risks lie ahead. Migration and Development Brief 13, Migration and remittances Unit, World Bank, November 8
-
MUHLEISEN, M. - ZIMMERMANN, K. (1994): A Panel Analysis of Job Changes and Unemployment. European Economic Review 38: 793-801
-
OPINIANO, J. M. (2004): Our Future Beside the Exodus: Migration and Development Issues in the Philippines. Mandaluyong City: Institute for Migration and Development Issues and Friedrich Ebert Stiftung, August
-
POPE, D. (1968): Empire Migration to Canada, Australia and New Zealand, 1910-1929. Australian Economic Papers 7: 167-188
-
POPE, D. – WITHERS, G. (1990): Do migrants rob jobs from the locals? Lessons from Australian history. Working Papers in economic history (Australian National University). No. 133. Canberra: Australian National University
-
PRADHANA, G. - UPADHYAYB, M. - UPADHYAYAC, K. (2008): Remittances and economic growth in developing countries. The European Journal of Development Research, 20 (3): 497–506
-
RICHARDSON, H.W. (1972): British Emigration and Overseas Investment, 1870-1914. Economic History Review 25 (1): 99-113
-
-
SKELDON, R. (2002): Migration and poverty. Asia-Pacific Population Journal, Vol. 17, No. 4, pp. 67-82
-
SKELDON, R. (2005): The Millennium Development Goals and Migration. Workshop on Migration and Development: Mainstreaming Migration into Development Policy Agendas, Geneva, 2-3 February 2005
-
STAHL, C. - ARNOLD, F. (1986): Overseas workers’ remittances and Asian development. International Migration Review 20 (4), 899-925
-
STARK, O. - TAYLOR, J. E. - YITZHAKI, S. (1986): Remittances and Inequality. The Economic Journal, 96 (383): 722-740.
-
TAYLOR, J. E. (1992): Remittances and Inequality Reconsidered: Direct, Indirect, and Intertemporal Effects. Jouranl of Policy Modeling, 14(2): 187-208
-
UNPD (2010): Trends in Total Migrant Stock: The 2010 Revision. [online]. Population Division of the Department of Economic and Social Affairs of the United Nations Secretariat. New York: United Nations Population Division, 2010. [cit. 2010-06-07].
-
WILKINSON, G. (1970): European Migration to the United States: An analysis of Labour supply and Demand. The Review of Economics and Statistics 52: 272-279
-
WITHERS, G. (1987) Migrants and the Labour Market: The Australian Evidence. In The Future of Migration. Paris: OECD
-
WORLD BANK (2007): 10 Years after the Crisis. Special Focus: Sustainable development in East Asia’s Urban Fringe. East Asia and Pacific Update. Washington: The World Bank, East Asia and Pacific Region. April
-
ZAHARIAH, K.C. - CONDE. J. (1981): Migration in West Africa: Demographic Aspects. New York: Oxford University Press.
Tato analýza byla vytvořena za finanční podpory projektu Grantové Agentury České republiky (GAČR), č. projektu P404/10/0581 Migrace a rozvoj – ekonomické a sociální dopady migrace na Česko jako cílovou zemi a Ukrajinu jako zemi zdrojovou (se zvláštním zaměřením na analýzu remitencí). Autoři děkují doc. RNDr. Dušanovi Drbohlavovi, CSc. za cenné poznámky a rady během vypracování této analýzy.
Wadim Strielkowski, Ondřej Glazar
PhDr. Wadim Strielkowski, Ph.D. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze. Opletalova 26, 11000 Praha 1. E-mail: strielkowski@fsv.cuni.cz. Autor je ekonom-migraciolog. PhDr. Ondřej Glazar Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze. Opletalova 26, 11000 Praha 1. E-mail: ondra.glazar@seznam.cz
hostující autor
|
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání! Vaš redakční tým
|