Nákaza virem lidské imunodeficience HIV a s ním spojené onemocnění AIDS je celosvětově nejzávažnějším infekčním onemocněním v současné době. Jedná se o onemocnění, jehož výskyt je v řadě populací skutečnou epidemií či pandemií. Vzhledem k tomu, že postižené oblasti jsou z velké části země rozvojové, jejichž populace se i bez existence tohoto onemocnění často pohybují na hranici přežití, jsou jeho důsledky v mnoha ohledech tragické a často mnohem horší, než si mnozí z nás dokážeme představit.
Incidence a prevalence
Podle nejnovějšího reportu UNAIDS bylo v roce 2006 na světě 39,5 miliónů osob HIV pozitivních, nově onemocnělo 4,3 milionu (tj. více než 11 000 za den) a 2,9 milionu osob zemřelo na onemocnění související s AIDS. Prevalence onemocnění v populaci 15-49 letých činí celosvětově 1 %, nejvyšší je v oblasti Subsaharské Afriky, kde dosahuje téměř 6 %. S virem HIV zde žije podle odhadů téměř 25 milionů obyvatel, tedy více než 60 % všech nakažených.
Zdroj: UNAIDS/WHO AIDS Epidemic Update: December 2006
http://data.unaids.org/pub/EpiReport/2006/2006_EpiUpdate_en.pdf
Již 25 let se toto onemocnění téměř neustále rozšiřuje. První případ byl identifikován v roce 1981. V roce 1991 dosáhl počet infikovaných HIV ve světě 10 milionů. V obecném měřítku počet případů (jak nově infikovaných, tak zemřelých i prevalence HIV v populaci) vytrvale roste.
V některých zemích však dochází v posledních letech ke stagnaci či poklesu zastoupení osob HIV pozitivních. Jedná se však o země s extrémně vysokou mírou prevalence. Těmi jsou například Svazijsko, kde prevalence HIV v roce 2006 činila 33,4%, Lesotho, Botswana a Namibie. Zatímco počet nově infikovaných zde vyvrcholil v polovině 90. let, poté poklesl a nyní opět mírně roste, počet úmrtí se plynule zvyšuje. V důsledku tohoto vývoje se v posledních letech mírně snižuje počet přežívajících infikovaných HIV. Tento trend lze stále častěji očekávat v zemích, kde je prevalence HIV/AIDS již na velice vysoké úrovni. Výrazný pokles prevalence byl zaznamenán v Zimbabwe.
Naproti tomu jak v Latinské Americe, tak v Asii a východní Evropě prevalence HIV plynule roste. Nejvyšší nárůst ve srovnání s rokem 2004 byl zaznamenán právě v zemích střední Asie a východní Evropy
S postupem času dochází nejen ke změnám ve výskytu jako takovém, ale také k určitým strukturálním změnám. Zatímco v době začátku výskytu HIV/AIDS byli zasaženou skupinou obyvatel především lidé ve městech, muži, s relativně vyšším příjmem, nyní dochází k přesunu epidemie z měst na venkov. V současné době velký podíl obyvatel s HIV a AIDS žije v rurálních oblastech, značná část z nich je velmi chudá a nemoc se stále více týká žen.
Prevence a kulturní překážky
Prevence šíření onemocnění spočívá v celé řadě aktivit. Především je to uvědomění si závažnosti tohoto onemocnění a užívání příslušných ochranných prostředků. Důležitou roli sehrává kvalita zdravotní péče (snížení rizika nákazy v průběhu poskytování zdravotní péče), a to i z toho důvodu, že pravděpodobnost přenosu onemocnění z infikovaného člověka na zdravého je vyšší v případě, že dotyčný trpí jinou sexuálně přenosnou chorobou, případně má z jiného důvodu sníženou imunitu.
Neméně důležitá je však osvěta a vzdělanost osob o rizicích, která jsou s HIV/AIDS spojena a s možnostmi jeho prevence. Rozhodující je pak dostupnost (i finanční) ochranných prostředků. Zásadní roli zde však sehrávají kulturní překážky, které jsou v řadě rozvojových zemí značné. Jedná se o nejrůznější posvěcovací a očistné rituály spojené s pohlavním stykem. Ukazuje se tak, že i přes dostatečné povědomí o rizicích a důsledcích onemocnění, osvětu a dostupnost ochranných prostředků jsou často tyto faktory velikou překážkou v prevenci epidemie.
Důsledky HIV/AIDS
Vzhledem k tomu, že nejvíce jsou epidemií AIDS zasaženy rozvojové země, a to především jejich rurální oblasti, je nutné věnovat se této problematice právě z pohledu dopadů, jaké mohou v těchto oblastech mít.
Chudoba
Vztah mezi chudobou a HIV/AIDS je tzv. bludným kruhem. Chudoba jednak vede k častějšímu výskytu infekce (finanční nedostupnost ochranných prostředků, nižší vzdělání a horší přístup k informacím, nedostatečná výživa a ochablá imunita organismu, horší životní podmínky, rizikové sexuální chování) na druhou stranu však také platí, že osoby s HIV/AIDS se v důsledku svého onemocnění méně často zapojují do pracovních aktivit, důsledkem čehož je opět chudoba. Ta dále vede ke zhoršení zdravotního stavu nakaženého (z důvodu nedostatečné výživy a zdravotní péče) a tím i ke smrti. Vzhledem k tomu, že nejčastěji se AIDS vyskytuje v produktivním věku, tedy u osob mezi 15-50 lety, dochází často k extrémnímu zatížení rodiny s nemocným členem. Zároveň se s úmrtím v důsledku HIV/AIDS mění struktury domácností, zvyšuje se index ekonomické závislosti domácnosti. V důsledku chudoby následkem úmrtí v rodině jsou často ženy nuceny k prostituci, což je však dalším rizikem nákazy a přenosu onemocnění.
Sirotci
Jedním z důsledků onemocnění je také rostoucí počet dětí, kterým rodiče zemřeli na AIDS. Jejich počet se od roku 1990, kdy začalo docházet k tomuto jevu, plynule zvyšuje. V roce 2006 bylo ve světě zhruba 15,2 milionu takových sirotků ve věku do 17 let, z toho 12,6 milionu v oblasti Subsaharské Afriky, tj. více než 80 %.
V subsaharské Africe tak zhruba 9 % dětí do 15 let ztratilo jednoho nebo oba z rodičů. Řada z těchto dětí je rovněž HIV pozitivní. Vzhledem k tomu, že k úmrtí rodičů často dochází ve velice nízkém věku, je omezena transmise informací, zkušeností a hodnot mezi generacemi. Rodiče, kteří předčasně zemřeli, dětem nemohli předat potřebné životní zkušenosti, znalosti a praktiky potřebné k přežití. Řada těchto dětí však ani nedochází do školy. Za tímto účelem jsou v postižených oblastech zakládány speciální školy zaměřené na výuku těchto sirotků, kde se děti učí základní znalosti a techniky farmaření. Školní docházka působí v těchto případech také jako prevence dětské práce, ale i kriminality a vzniku závažných sociopatologických jevů.
Další aspekty
Zemědělství a výživa
Agrární sektor má svou roli jak v oblasti prevence, tak v oblasti zmírňování následků onemocnění. Uvádí se, že zhruba 80 % lidí v nejvíce zasažených oblastech závisí na zemědělství jakožto zdroji obživy. Současná epidemie HIV/AIDS je tedy především rurální epidemií.
AIDS má dopad zejména na dostupnost a kvalitu pracovních sil v zemědělství. Onemocněním člena rodiny se domácnosti dostávají často do kritických situací, což má vliv i na zemědělskou produkci, problémy s obděláváním půdy apod. Proto jsou rozvíjeny programy na podporu takových rodin. Řešením je přerozdělení rolí v domácnosti, ale také podpora rozvoje a přechodu k jinému (snadnějšímu) zemědělskému systému.
Správná výživa je důležitým faktorem, který jednak snižuje pravděpodobnost nákazy, ale také zlepšuje zdravotní stav nemocného. Proto jsou často strategie spojené s HIV/AIDS směrovány k vyvinutí lepších zemědělských systémů s produkcí kvalitnějších potravin.
Podrobnější informace:
Food and agriculture organisation (FAO)
http://www.fao.org/hivaids/
http://www.fao.org/newsroom/en/news/2005/102183/index.html
Joint United Nations Programme on HIV/AIDS (UNAIDS)
http://www.unaids.org/
http://data.unaids.org/pub/EpiReport/2006/2006_EpiUpdate_en.pdf
http://data.unaids.org/pub/GlobalReport/2006/2006_GR_ANN2_en.pdf
Centers for Disease Control and Prevention (CDC)
http://www.cdc.gov/hiv/topics/surveillance/basic.htm
UN, Population Division: World Population Prospects 2004
http://www.un.org/esa/population/publications/WPP2004/WPP2004_Vol3_Final/Chapter4.pdf