Historie potratovosti

Úroveň potratovosti byla v minulosti nejvíce ovlivňována změnami počtu umělých přerušení těhotenství. Na indukované potraty působí zejména legislativní opatření, porodnost a dostupnost antikoncepce. Lze charakterizovat tato období historie potratovosti:

1. období (do roku 1958): Zákon nepovoluje uměle vyvolaný potrat. Oficiální statistika pro toto období neexistuje. Odhaduje se, že indukované potraty byly prováděny pokoutně.

2. období (1958 - počátek 70. let): Zákon o umělém přerušení těhotenství (č. 68/1957 Sb.) zlegalizoval uměle vyvolaný potrat. Společnost uznala tento způsob ukončení těhotenství za mravně nezávadný. Spolu s tím, že spolehlivá antikoncepce nebyla dostupná a omezování plodnosti bylo žádoucí, došlo k významnému rozšíření indukovaných potratů.

3. období (první polovina 70. let): Přijetí propopulačních opatření a zájem o rodinu se odrazil v poklesu počtu potratů. V roce 1974 se narodilo nejvíce dětí v historii ČR. Přesto bylo evidováno přes 78 tisíc potratů celkem a přibližně pětina těhotenství končila indukovaným potratem. Stimuly populační politiky nepůsobily dlouho. Do konce 70. let se potratovost vrátila na původní úroveň a navíc dále rostla.

4. období (1987 - 2008): Náhlý nárůst počtu potratů v roce 1987 byl způsoben přijetím vyhlášky, která zrušila interrupční komise. Rozhodnutí o umělém potratu zůstalo pouze na svobodné volbě ženy. Na přelomu 80. a 90. let téměř polovina těhotenství byla ukončena potratem (v úvahu brány všechny druhy potratu). Tento rapidní nárůst potratů byl pouze dočasným jevem. Vývoj potratovosti v první polovině 90. let byl ve znamení výrazného poklesu. Potratovost klesala až do roku 2006, kdy bylo dosaženo nejnižší úrovně potratovosti od konce padesátých let. V letech 2007-2008 se pokles zastavil a počet potratů začal stagnovat. V roce 2008 podstoupilo potrat 41446 žen, úhrnná potratovost činila 0,54 potratu na jednu ženu. Vývoj je ovlivněn zejména změnami umělé potratovosti, samovolné potraty a potraty v důsledku mimoděložního těhotenství vykazují stabilní početní stav (viz Graf 1).
Vývoj umělé potratovosti v 90. letech byl ovlivněn zejména rozšířením antikoncepce. V roce 2008 užívala hormonální či nitroděložní antikoncepci více než polovina žen ve fertilním věku (7% žen nitroděložní a 47% žen hormonální antikoncepci), zatímco na konci 80. letech byl podíl žen užívajících tyto spolehlivé antikoncepční metody přibližně 20%. (Aktuální informace č. 18: Činnost oboru gynekologie a péče o ženy v roce 2008. ÚZIS ČR, Praha, 2009.)
Vývoj potratovosti v devadesátých letech dokazuje, že přímo úměrný vztah mezi potratovostí a plodnosti nemusí být pravidlem. Nelze tedy říci, že by přísnější legislativní opatření v provádění potratů musela vést ke zvýšení plodnosti.
V současné době se k potratům váží tyto právní normy: zákon č. 66/1986 o umělém přerušení těhotenství, vyhláška č. 75/1986 o umělém přerušení těhotenství, vyhláška č. 11/1988 o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky.

Tab. 1: Vybrané ukazatele potratovosti, ČR, 1990-2008, ve vybraných letech

Graf 1: Vývoj počtu potratů podle druhu na 100 narozených, ČR, 1960-2008