demografie - časová řada

 

Jak jste pocítili hospodářskou krizi v roce 2009?

celkem se účastnilo: 89340

  demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - procesy demografie - populační vývoj Afriky

 
21.09.2009 ANALÝZA: Segregační aspekty „proromských“ politik

Následující analýza navazuje na text Romové ve zvláštních školách, který jsme zveřejnili před dvěma lety. Oba texty jsou v současné době aktuální v kontextu aktivity MŠMT, které se rozhodlo uspořádat sčítání romských žáků na zvláštních školách. V rámci analýzy autor dospěl k obdobným výsledkům jako jsou právě výsledky tohoto "nešťastného" sčítání.

Zvláštní a komunitní škola  představují v dnešním diskursu protipóly na pomyslné škále romské integrace ve školství. Je tomu opravdu tak? Zvláštní škola dnes již formálně neexistuje a podobně škola komunitní představuje neformální přívlastek. Ve skutečnosti jde v současnosti v obou případech z formálního hlediska o školy základní. Otázka, kterou se v textu zabývám zní: jde opravdu o protipóly anebo ve skutečnosti o významně se překrývající kategorie – formálně základní, neformálně však zvláštní školy.

Koncept komunitní školy je dnes mnohými odborníky i laickou veřejností prezentován jako nejlepší možný koncept integrace Romů do společnosti. Nepředstavují však vedlejší účinky tohoto konceptu příliš vysoké riziko? Nestojíme na prahu segregovaného školství?

Tendence spádových škol v lokalitě
Zvláštní, základní, komunitní, výběrová škola… všechny tyto přívlastky představují nějaký formální či neformální typ školy, který navštěvují děti ve věku povinné školní docházky. Každá škola má nějakou, tzv. spádovou oblast, lišící se podle velikosti sídla, ve kterém se škola nachází. Ve městech jsou hranice mezi jednotlivými školami pouze orientační a často se v jedné spádové lokalitě nachází i několik typů škol. Rodiče tak mají volbu, kam své dítě umístit. Naopak v menším městě, popřípadě vesnici, je tato volba omezená a rodiče, pokud nechtějí své dítě vozit mnoho kilometrů do vzdálené školy, posílají dítě do školy, která se nachází v jejich spádové oblasti.

Proces, který budu v následujícím textu popisovat, se vyskytuje ve větších sídlech, většinou v nějakém větším městě. V uvedeném schématu jsou znázorněny procesy mezi čtyřmi školami v lokalitě, přičemž jedna škola (základní škola výběrová) se nachází na rozhraní několika lokalit. Jedná se o školu s vysokou kvalitou výuky, tj. vysokými požadavky kladenými na žáky ze stran učitelů a většina dětí z této školy postupuje na víceletá gymnázia. Do školy rodiče děti vozí často i ze vzdálených lokalit a školu nenavštěvuje žádný Rom.

Další popisovanou školou je škola základní, kterou jsem pracovně nazval standardní. Škola se nachází přímo v centru lokality, žáci odsud postupují na víceletá gymnázia, ostatní gymnázia, průmyslové školy, někteří žáci pokračují ve vzdělávání na učilišti. Kvalita výuky je zde relativně dobrá a u rodičů žáků se těší dobré pověsti. Na školu dochází přibližně 10 % romských žáků, což představuje podle mého odhadu mírně nižší podíl než je podíl Romů v dané lokalitě. Škola se potýká s problémem, který představuje odliv romských žáků do jiné základní školy, kterou jsem nazval komunitní.

Základní škola komunitní prochází v posledních letech nejdynamičtějším vývojem. Zatímco v roce 2001 tvořili Romové přibližně 57 % všech žáků, v roce 2003 to bylo něco přes 70 % a v roce 2005 již více než 80 %. Tento vývoj je významně ovlivněn přístupem školy, která se aktivní „proromskou“  politikou stala mezi místní romskou komunitou oblíbenou a tzv. romafriendly aktivity, jako např. pravidelné jarmarky, různá vystoupení žáků v duchu romského folklóru, atd. motivují rodiče přeřazovat své děti na tuto školu i z jiných škol. Při této škole je realizován již více než deset let přípravný ročník.

Posledním typem školy znázorněným v následujícím schématu je zvláštní škola. Ačkoli již zvláštní školy formálně dnes neexistují, ve schématu jsem ponechal původní název z několika důvodů:
1) V době, kdy byly realizovány výzkumy, ze kterých čerpám velkou část poznatků, byla tato škola formálně i fakticky školou zvláštní.
2) Ačkoli se škola přejmenovala, tj. došlo ke změně statutu, škola neustále v lokalitě neformálně plní funkci zvláštní školy. Z tohoto důvodu je nezbytným prvkem celého schématu.

Při této škole je obdobně jako při základní škole komunitní realizován přípravný ročník, i když kratší dobu.

Schéma. Vztahy mezi jednotlivými spádovými školami v lokalitě

Pozn.: Konkrétní údaje o podílu Romů v jednotlivých školách vycházejí z reálné situace jedné pražské lokality, kde byl v rámci evaluace efektivity přípravných ročníků pro MŠMT prováděn výzkum.

Proces A – výměna romských žáků mezi zvláštní a komunitní školou
Pozitivní funkcí komunitní školy je, že nižší nároky kladené na žáky umožňují uspět i některým žákům navštěvujícím zvláštní školu, zvláště pak v nižších ročnících, kdy nejsou ještě rozdíly ve vědomostech tak výrazné. Oba dva pohyby se týkají v naprosté většině pouze romských žáků. I přes relativně nízkou úroveň nároků kladených v komunitní škole na žáky, dochází k přeřazování některých žáků na školu zvláštní. K tomuto pohybu dochází většinou na žádost rodičů a většinou se tak děje ve vyšších ročnících, přičemž dívky jsou přeřazovány o něco dříve vzhledem k rychlejšímu dospívání.

K pohybu ze zvláštní školy dochází tedy častěji v nižších ročnících a jedná se co do objemu o menší pohyb. Naopak k pohybu ze školy komunitní směrem ke škole zvláštní dochází ve vyšších ročnících a tento pohyb je početně významnější. S neustále se snižujícími nároky kladenými na žáky v komunitní škole, dochází ke snižování počtu žáků přeřazovaných na zvláštní školu.

Proces B – přeřazování ze základní na zvláštní školu
Zde se jedná o klasickou odstředivou tendenci základních škol zbavit se žáků, kteří nestačí tempu třídy a kapacity pedagogického sboru zároveň neumožňují v dostatečné míře se těmto žákům věnovat. Podobně jako u procesu A dochází k tomuto přeřazování spíše ve vyšších ročnících. Na škole dochází ke snižování už tak dosti nízkého podílu Romů. Výhodou je, že ti romští žáci, kteří se na škole udrží, mají relativně vysokou pravděpodobnost uspět na dalším stupni vzdělávání.

Proces C – výměna neromských za romské žáky – 1. segregační princip
Tento proces je prvním a zároveň nejvýznamnějším segregačním principem mezi spádovými školami. V důsledku snižujících se nároků kladených na žáky v komunitní škole, dochází k odlivu neromských žáků i za cenu dojíždění do vzdálenější školy. Tento proces se týká téměř všech neromských žáků bez ohledu na sociální rozdíly popřípadě rozdíly  jejich mentálních schopností.
Dalším, i když početně menším, přesto velice nebezpečným trendem, je odliv  romských žáků ze standardní základní školy směrem ke komunitní škole. Tito žáci by většinou pravděpodobně byli schopni úspěšně absolvovat svoji původní školu, ale gravitace komunitní školy je velice silná. Takový přestup se většinou děje na základě přání rodičů samých, ačkoli někdy bývají od tohoto kroku dokonce pedagogy ze zdrojové školy zrazováni. Ve výsledku vede proces ve schématu označený písmenem C k výraznému nárůstu podílu romských žáků v komunitní škole.

Proces D – odliv neromských elit – 2. segregační princip
Odliv neromských žáků z komunitní školy směrem k nějaké výběrové škole je nebezpečný především z toho důvodu, že bystří žáci, jež mají dobré předpoklady k dalšímu vzdělávání, opouštějí školu v prvních ročnících. Ze tříd tak mizí tzv. „tahouni“ a úroveň vědomostí žáků ve třídě nezadržitelně klesá. Je pravděpodobné, že jistý počet žáků by na nějakou výběrovou školu tak jako tak zamířil, ale možná by k tomu docházelo v pozdějších ročnících. Narůstající podíl romských žáků zvyšuje motivaci rodičů neromských žáků přeřadit své dítě na jinou školu.

Proces E – koncentrace elit – 3. segregační princip
Tento proces se žáků v komunitní škole dotýká pouze okrajově. Spíše má vliv na žáky v základní škole označené ve schématu jako škola standardní. Jedná se o přirozený proces, kdy rodiče se snaží své děti umístit na školu, která jim poskytne co nejlepší vzdělání a připraví je tak na následující vzdělávací dráhu. Tento proces se týká téměř výhradně neromských žáků a dopad na romské žáky je především ten, že se odchodem nadanějších žáků sníží tempo třídy. Výsledkem procesu E podobně jako procesu D je kumulace nadaných a chytřejších žáků ve výběrových základních školách, později na víceletých gymnáziích a protikladem tomuto jevu jsou školy komunitní, které balancují na neformální hraně základní a zvláštní školy.

Segregace v komunitních školách
Výše uvedené schéma znázorňuje procesy, ke kterým dochází mezi jednotlivými školami v lokalitě. Tyto procesy se odehrávají ve větších městech, kde mají rodiče možnost volby školy, na kterou budou jejich děti docházet. Konkrétní údaje o podílu Romů vycházejí z opakovaného výzkumu v jedné pražské lokalitě, ale tyto tendence jsou podobné i v jiných lokalitách v Praze, Brně atd.  Vlastní popis jednotlivých procesů ve spádové lokalitě nemá za cíl hodnocení popisovaných dějů. Dříve nebo později si však otázku ohledně smyslu konceptu komunitní školy v takto načrtnuté konstelaci budeme nuceni položit.

Nesporným pozitivem tohoto konceptu je trend, kdy komunitní školy přetahují jistý počet žáků ze škol zvláštních, dnes již pouze neformálně zvláštních. Nezanedbatelný vliv má důvěra rodičů z místní romské komunity. Jsou více motivováni ponechávat své děti ve škole základní a nežádat o přeřazení do školy zvláštní. V některých případech  dokonce žádají o přeřazení svých dětí ze školy zvláštní do školy základní. Zvyšující se obliba školy mezi Romy má ale odvrácenou stranu a tou jsou snižující se nároky kladené na žáky a pokles obliby školy mezi neromskými žáky a jejich rodiči. Tento jev je ve schématu charakterizován procesy C, D a E.

Komunitní školy jsou charakteristické zapojením širší komunity do života školy, takové školy pořádají např. jarmarky pro rodiče žáků a širší veřejnost, zajišťují pro žáky a další mládež mimoškolní aktivity a v neposlední řadě do výuky vnášejí prvky, které vycházejí vstříc příslušné komunitě. V našem případě to znamená, že žáci, kteří nejsou zvyklí na rychlé tempo školy, mají možnost vyniknout v dovednostech, jež naopak znají z rodinného prostředí. Romové mají ve většinové společnosti pověst dobrých hudebníků, tanečníků, popřípadě i řemeslníků, a tak komunitní škola jako součást výuky organizuje taneční kroužky, rozšiřuje hudební výchovu, atd. Ve výsledku se romští žáci „učí“ dovednostem, které většinou dobře ovládají a ve kterých mohou vyniknout na různých vystoupeních. Je to však na úkor jiných vědomostí, které naopak postrádají a doma není nikdo, kdo by je těmto dovednostem naučil.

Fenomén, kdy se v komunitních školách zvyšuje podíl romských žáků, vede v delší časové perspektivě k segregované škole. V takové škole zůstanou Romové a žáci ze sociálně slabých rodin, které nemají prostředky na dopravu dětí do vzdálenějších, lepších škol, popřípadě nemají kompetenci k takovému rozhodnutí. Opravdu může skutečnost, že si romští rodiče oblíbí takovouto školu a posílají do ní své děti, vyvážit segregaci, ke které celý proces směřuje? Chceme, aby romské děti znali „gádže“ pouze z ulice?

Koncepce komunitních škol v tomto podání je příkladem politiky, která je myšlena dobře, ale je dobrý i výsledek? Na začátku jsem se pokusil vyvrátit mýtus, že naprostá většina Romů navštěvuje zvláštní školy. Ve zvláštních školách jisté prvky segregace panují nebo panovaly, ale většina Romů navštěvovala základní školy. Pokud se rozhodneme nadále podporovat koncept komunitních škol, riskujeme tak osud velké části romských žáků. Uvrhneme je do monoetnických institucí, které kromě vzdělávání mají plnit také do značné míry funkci socializační. V našem případě však hrozí socializace segregační, která ve svém důsledku podporuje xenofobii. 

Formální versus faktická ZŠ
Segregovaná škola jako produkt školy komunitní se změní ve školu zvláštní - formálně tato škola zůstane školou základní, ale neformálně, podobně jako dříve školy zvláštní, se taková škola úrovní výuky, tj. nároky kladenými na žáky ze strany pedagogů, stane školou zvláštní. Vzhledem k unifikaci typologie škol, dnes již pouze základních škol s různými přívlastky, nebude taková komunitní škola nijak vyčnívat. Zkoumat výsledky jejích žáků bude velice obtížné a hodnocení úspěšnosti tohoto konceptu bude značně komplikované. Je docela dobře možné, že se dočkáme situace podobné jako v USA, kdy velká část afroameričanů má na základní škole za spolužáky pouze afroameričany a nebo, kdy ve Francii velká část přistěhovalců ze severní Afriky sice dosáhne vysokoškolského vzdělání, ale většinou na škole, která nese znamení sociálně vyloučené školy a většina zaměstnavatelů tyto absolventy stejně nezaměstná. 

Závěr
V rámci aktivit našeho občanského sdružení jsme se pokusili v několika případech o přeložení obzvláště talentovaných žáků a žákyň z komunitní školy na základní školu standardní. Tyto pokusy však nejdéle po měsíci selhaly a argumentem ze strany dětí i rodičů většinou bylo konstatování, že se na té normální škole moc učí. Vyšší požadavky na žáky představují samozřejmě i větší zátěž pro jejich rodiče a tak jsou k zachování statutu quo motivovány obě strany – rodiče i děti.  Jestliže bych tuto situaci přirovnal k ekonomické sféře, byl by tento stav charakterizován jako nekalá konkurence, kdy jedna škola konkuruje druhé škole nižšími nároky kladenými na žáky, popřípadě nižším podílem standardní látky ve výuce. Gravitace komunitní školy je tak silná, že nepouští své žáky jinam a dokonce stahuje žáky i ze standardních základních škol a láká je na vedlejší aktivity, které však školu nedělají školou.

Literatura
Kalibová, K. Demografické charakteristiky romské populace v Československu. Kandidátská disertační práce.1991. Praha: PřF UK, 156 s.
Hůle, D. - Steiner, J. - Lábusová, A. - Bolf, Š. 2004. Monitoring efektivity přípravných ročníků. Praha: FHS UK.
Analýza sociálně ekonomické situace romské populace v ČR. 2003. Praha: Socioklub,.
Víšek, P. - Frištenská, H. O Romech - na co jste se chtěli zeptat. 2002. Praha.
Zpráva o stavu romských komunit v ČR. 2005. Praha: Úřad vlády.
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
Bártová, E. Romové a zvláštní školy: Co Štrasburk? [on-line]. Poslední revize 7. 2. 2006.
Frydecká, L. Romové: Naše děti jsou ve školách diskriminovány. [on-line]. Poslední revize 4. 10. 2006.

Text byl publikován jako součást analýzy zaměřené na dopady komunitního vzdělávání na Romy v časopise Demografie (1/2007)

Daniel Hůle
Prohledejte celý portál www.demografie.info
Výkladový slovník odborné demografické terminologie (české, anglické i francouzské pojmy)
V případě zájmu o aktuální dění z oblasti demografie zaregistrujte vaši emailovou adresu, na kterou vám budeme zasílat novinky.
1. dubna 2005 jsme spustili do provozu nový demografický informační portál. Je určen široké laické i odborné veřejnosti. Obraťte se na nás s jakýmkoli dotazem, či připomínkou. Za všechny reakce budeme vděční. Portál obsahuje velké množství informací, používejte proto prosím vyhledávání!
Vaš redakční tým

 
 
 © 2004-2014 Hůle Daniel
+420 774 510 398
hule@demografie.info
 
  Vydavatelem portálu je občanské sdružení - Demografické informační centrum. Obsah vytváří redakční tým zdarma. Portálu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1801-2914.
Demografie.info využívá redakční systém OSTRWE firmy ORA. Design&layout Daniel Hůle.
Pokud není uvedeno jinak, grafy i tabulky vycházejí z datové základny Českého statistického úřadu.
OSTRWE - publikační systém ORA - programování, webdesign, hosting, PHP, MySQL DIC - Demografické informační centrum

 
 
 
Pavlík, Kalibová, Koschin, Burcin
Rychtaříková, Kučera, Roubíček
demography, demografia, demographie
populační vývoj, studia, věda, aktuárská
geografie, demografický, Langhamrová
demografie, demos, analýza, výzkum